Pravěk - Gyzamb
Download
Report
Transcript Pravěk - Gyzamb
Pravěk
Mgr. Jitka Moskvová
Dějiny pravěku
Pravěk lze rozčlenit podle:
způsobu opatřování potravy
materiálu, ze kterého si člověk vyráběl
nástroje
Podle způsobu opatřování
dělíme pravěk na:
potravy
období přisvojovacího hospodářství
(od vzniku člověka – 7.tisíciletí př.Kr.)
(v Evropě do 5.tisíciletí př.Kr.)
období výrobního hospodářství
Období přisvojovacího hospodářství
lidé si přisvojovali jen to, co jim
poskytovala sama příroda
živili se lovem, sběrem a rybolovem
člověk žil ve stádech (skupinkách),
tlupách
nástroje vyráběli z kamene, kosti a
dřeva
Období výrobního hospodářství
člověk začíná zasahovat do přírody,
např. žďáření
začal pěstovat plodiny a chovat
domácí zvířata
zpočátku – kombinace lovu a sběru
se zemědělskou výrobou, postupně
z ní vznikají přebytky
vznik zemědělství: nejprve člověk
ochraňoval rostliny v přírodě,
později začal obdělávat pole a
pěstovat plodiny u svého sídliště
příprava
půdy,
orba,
zvyšování úrodnosti
rodové zřízení - matriarchát
setba,
vznik přebytku ze zemědělství vedl
ke specializaci člověka – vznikají
řemesla a obchod
rodová společnost – patriarchát
společenská dělba práce vede ke
vzniku
soukromého
vlastnictví,
zániku rodové společnosti a vzniku
státu – v polovině 4.tisíciletí př.Kr.
Podle použitého materiálu dělíme pravěk na:
dobu kamennou (do roku 3 500 př.Kr.)
starší = PALEOLIT (do 10 000 př.Kr.)
střední = MEZOLIT (do 7 000 př.Kr.)
mladší = NEOLIT (do 5 000 př.Kr.)
pozdní = ENEOLIT (do 3 500 př.Kr.)
doba měděná = CHALKOLIT (Přední Východ)
dobu kovů
měděnou = CHALKOLIT (Evropa)
bronzovou (do roku 1100 př.Kr.)
dobu železnou (dodnes)
PALEOLIT
Nejstarší paleolit = doba člověka zručného
první kamenné nástroje vyráběné
štípáním a otloukáním dvou stejně
tvrdých kamenů
NALEZIŠTĚ: Olduvai v Tanzánii
Starý paleolit = doba člověka vzpřímeného
štípané kamenné nástroje, pěstní klín,
úštěpy
NALEZIŠTĚ: Přezletice u Prahy, Stránská skála
Střední paleolit = doba čl. rozumného
období mamutů
specializované
kamenné
nástroje
(nože, škrabadla, rydla, hroty)
zpracování kůže, dřeva, kostí
rozdělával oheň
první rituální pohřby
NALEZIŠTĚ: jeskyně Šipka u Štramberka,
Gánovce u Popradu
Mladý paleolit = doba čl. dnešního typu
specializované kamenné a kostěné
nástroje - čepelová technika (vrtáčky,
jehly, harpuny,…)
lov velkých savců (mamut, jelen, bizon)
přirozená dělba práce mezi muže a ženu
jeskynní malby
ozdobné předměty, sošky žen = VENUŠE
první trvalé obytné stavby
NALEZIŠTĚ: jeskyně Altamira ve Španělsku,
Lascaux ve Francii, Dolní Věstonice
MEZOLIT
oteplování planety a ústup ledovce
jde o závěrečnou fázi přisvojovacího
hospodářství a počátky zemědělské
výroby
člověk používá luk a šípy
pomocníkem člověka se stal PES
tlupy se rozpadají na menší rodové
skupiny
vyrábí MIKROLITY = drobné nástroje
NEOLIT
člověk se stal zemědělcem a začal si
přírodu přizpůsobovat svým potřebám
NEOLITICKÁ REVOLUCE
k tomu došlo nejdříve na Předním východě,
poté se šířilo do Egypta, Egejské oblasti, na
Balkán, do střední Evropy
zemědělství vedlo k usedlému způsobu
života příbytky z kamene, hlíny, cihel
blízko vodních toků
nové nástroje srp, mlýnek
nová technika opracování kamene
broušení
nárůst počtu obyvatel
žijí v rodových občinách matriarchát
plodiny pšenice, len, hrách, čočka
pole získávali žďářením a klučením
domácí zvířata skot, ovce, kozy
cyklické zemědělství
střídání
vyčerpané půdy
dlouhé domy
vznik prvních nádob z hlíny, ručně
vyrobené, vypálené
osídlení českých zemí
kultura s lineární keramikou (ryté linie)
Bylany u Kutné Hory, Mohelnice
pohřbívání do hrobu
kultura s vypíchanou keramikou
Praha - Bubeneč
pohřby žárové
ENEOLIT a CHALKOLIT
ve Středomoří znali již MĚĎ
k orání dřevěný hák tažený dobytkem
využití vozu
sekery, sekeromlaty
nadprodukt ze zemědělství se oddělila
řemesla a vznikl obchod
vznikají ohrazené vesnice HRADIŠTĚ
majetkové rozdíly
chrámové hospodářství kněží řídí
nejen náboženské obřady, ale i vesnici
roste význam muže PATRIARCHÁT
v Evropě nedostatek nalezišť mědi
podzemní hornická těžba pazourkové
doly
nákolní sídliště na jezerech
ochočení koně
MEGALITY z obrovských kamenů
DOLMENY (velké stoly)
MENHIRY (vysoké jednotlivé kameny)
domy polozemnice a zemnice
osídlení českých zemí:
kultura nálevkovitých pohárů
kultura se šňůrovou keramikou
kultura se zvoncovitými poháry
pohřby ve skrčené poloze, mohyly,
ozdoby
Makotřasy, Klobouky u Slaného
Doba bronzová
pokračuje vývoj z doby kamenné
sléváním MĚDI a CÍNU vzniká BRONZ
obchod s kovy, jantarem a solí
vývoj na Předním východě a Egejské
oblasti byl rychlejší než ve střední Evropě
Doba bronzová ve střední Evropě
Starší doba bronzová = ÚNĚTICKÁ KULTURA
měď se dovážela z Alp
cín se těžil v Krušných horách
keramika – KOFLÍK (hrneček s ouškem)
rozvoj řemesel – kovotepectví a kovolijectví
měď se dovážela v HŘIVNÁCH
bronzové pracovní nástroje (sekera, srp,…)
ozdoby a šperky (jehlice, náhrdelníky,…)
pohřbívání ve skrčené poloze
Střední doba bronzová - MOHYLOVÁ KULTURA
došlo k ochlazení
podmínky pro zemědělství
zhoršily
se
kmenové svazy v čele náčelník, měl
ozbrojenou družinu
ZBRANĚ meče, kopí s hroty, dýky
na mrtvé byly vršeny mohyly
Mladší doba bronzová
= KULTURA POPELNICOVÝCH POLÍ
opět došlo k oteplení zvýšení úrody
žárové pohřby
náboženství bůh Slunce, úrody, ohně,..
kultovní místa, předměty oběti (i lidské)
KNOVÍZSKÁ KULTURA
MILAVEČSKÁ KULTURA
DOBA ŽELEZNÁ
znalost železa se rozšířila kolem
poloviny 2.tisíciletí př.Kr. z Malé Asie
v 8. stol.př.Kr. se železo dostává i k nám
železo bylo dostupnější než bronz
zbraně a nástroje byly tvrdší a odolnější
Starší doba železná = HALŠTATSKÁ
750 – 450 př.Kr.
název podle naleziště Hallstattu v Rak.
vznik HUTNICTVÍ tavení železné rudy
železné zbraně a nástroje
roste význam koně (jako tažné zvíře)
lidé začínají chovat slepice
vznik KOLÁŘSTVÍ výroba vozů s
loukoťovými koly
zvětšují se majetková rozdíly
dálkový obchod hradiště
roste význam koně (jako tažné zvíře)
vpád kočovného kmene SKYTŮ
osídlení českých zemí:
bylanská kultura Bylany
u
Českého Brodu, Hradenín u Kolína,
hradská soustava Závist nad Zbraslaví
Mladší doba železná = LATÉNSKÁ
450 př.Kr. - 0
název podle naleziště La Téne ve Švýc.
válečné výpravy KELTŮ
osídlení českých zemí:
BÓJOVÉ
zruční řemeslníci = hutníci, kováři
železné meče, kopí, štíty, spony,
nákrčníky, náramky
hrnčířský kruh, kruhový rotační mlýnek
společnost = rod, rodina
DRUID - pečoval o posvátné dubové háje
OPPIDUM – hradiště, které mělo
propracovaný systém opevnění – mohutný
val, kamenná opěrná zeď, hluboký příkop
uvnitř pravoúhlé ulicové uspořádání
u nás: Závist, Stradonice, Hrazany
ražba MINCÍ (Au, Ag) = DUHOVKY
Keltové byli vyhnáni GERMÁNY a
dochází ke kulturnímu úpadku
DOBA ŘÍMSKÁ
0 – 400 po Kr.
vliv Říma sahal až k hranicím Rýna a
Dunaje
osídlení českých zemí:
MARKOMANI (Čechy)
KVÁDOVÉ (jihovýchodní Morava)
byli spíše zemědělci
králem Markomanů byl MAROBUD
polyteistocké náboženství Odin, Thor
posvátná místa v přírodě
písmo RUNY
žárový ritus
u Mušova a Břeclavi se našly zbytky
římských táborů
o tomto období již existují i písemné
zprávy
Germáni naše území opouštějí v době
Stěhování národů
PŘÍCHOD SLOVANŮ