Transcript Lidské ucho (Alžběta Svobodová)

Lidské ucho
Alžběta Svobodová
LIDSKÉ UCHO
• Alžběta Svobodová
• VIII. B. 2008/09
Obsah:
• Ucho
• Součásti ucha
• Jak slyšíme
• Intenzita zvuku
• Rozsah zvuku
• Nemoci
• Naslouchátka
• Závěr
Ucho
• Když se řekne ucho, tak si pravděpodobně
představíte ušní boltec, což je odborný název
pro útvar z kůže a chrupavky ležící na straně
hlavy. Ale většina složitého sluchového
ústrojí je schována hluboko uvnitř hlavy.
Nejcitlivější části chrání lebka. Jsou to tři
drobné kůstky zvané kovadlinka, třmínek a
kladívko a spirálovitá dutina hlemýžď, kde se
přeměňují zvukové vlny na nervové signály.
Součásti ucha:
Vnější ucho
• Vnější ucho se skládá z boltce, zvukovodu a
bubínku.
• Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček
chrupavčitou kostru nemá) a směřuje
akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar
boltce ale nemá vliv na sluch.
• Zvukovod (také se mu říká sluchový
kanálek) je trubice, která má část
chrupavčitou a kostěnou. Na konci
zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi
zevním a středním uchem. Zvuková vlna,
která projde zvukovodem, naráží do bubínku
a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu
dospělého člověka je asi 3 cm.
• Bubínek je vazivová blanka na konci
zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna
jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do
středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a
má šedavou barvu. Výstelka zvukovodu
obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní
maz. Zvukovod má samočisticí schopnost –
nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
• Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy,
které produkují ušní maz. Zvukovod má
samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj
vypuzovány směrem ven.
Střední ucho
• Střední ucho je systém vzduchem
vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná
bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové
kůstky. Mezi sluchové kůstky patří kladívko,
kovadlinka a třmínek. Řetěz kůstek přenáší
zvuk od bubínku do vnitřního ucha - ploténka
třmínku se dotýká oválného okénka v
labyrintu.
• Ze středního ucha do nosohltanu ústí
Eustachova trubice, která vyrovnává tlak ve
středním uchu s tlakem v okolním prostředí.
Pomáhá také čistit středoušní dutinu.
Vnitřní ucho
• Vnitřní ucho se skládá z částí:
• Hlemýžď je stočená trubička naplněná
tekutinou. Vibrace z hlemýždě cestují po
membráně. Tyto vibrace objevují vlasové
buňky . Každá buňka vysílá signály do
mozku po sluchovém nervu. Signály jsou
vnímány jako zvuk.
• Orgány rovnováhy. Hluboko ve vnitřním
uchu leží tři trubičky zvané polokruhovité
kanálky. Kanálky vzájemně svírají téměř
pravý úhel.a jsou naplněny rosolovitou
tekutinou. Když pohnete hlavou a tělem,
pohne se i tekutina. Jak tlačí dopředu a
dozadu, nahoru a dolů, dotýká se vláskových
smyslových buněk, které pomocí nervů
řeknou mozku, v jaké pozici se zrovna
nacházíme.
Jak slyšíme:
• Vnímání zvuku začíná tím, že se zvukové
vlny zachytí v záhybech ušního boltce a dál
se šíří zevním zvukovodem do středního
ucha. Ve středním uchu se zvukové vlny
přenášejí přes bubínek do vnitřního ucha.
Poté co vlny rozechvějí bubínek, postoupí ke
sluchovým kůstkám a dále až k další
membráně vsazené do hlemýžďového
okénka, zvané druhotný bubínek. Ta přenese
vibraci pomocí tekutiny v hlemýždi.
• Uvnitř hlemýždě jsou v řádkách seřazeny
tisíce smyslových buněk opatřených vlásky.
Každá buňka má asi sto vlásků, které mění
pohyb proudící tekutiny na vzkazy přenášené
do mozku. Jestliže se vlásky poškodí, nebo
chybějí, potom osoba částečně, nebo úplně
ohluchne.
Intenzita zvuku
• Odborníci měří zvuk v jednotkách zvaných
decibely (dB). Intenzita zvuku nestoupá
s počtem decibelů lineárně: každé zvýšení o
3 dB znamená zdvojnásobení hlasitosti.
Nadměrná hlasitost poškodí trvale uši. Zvuky
o síle 120 dB, nebo dokonce víc jsou pro uši
nejen nebezpečné, ale mohou způsobit i
trvalou ztrátu sluchu.
• Šepot – 20dB
• Běžný hovor – 60dB
• Hluk vysavače - 80dB
• Rockový koncert – 120dB
• Start tryskačového letadla – 140dB
Rozsah zvuku
• Živočichové včetně člověka slyší zvuky
pouze v určitém vlnovém rozsahu. K měření
zvukových vln používají odborníci jednotkuk
zvanou )Hz). Čím větší je počet herzů, tím je
zvuk vyšší. Lidé slyší zvuky v rozsahu 20 –
20 000 Hz. Mnoho živočichů – včetně
netopýrů a psů – dokáže vnímat zvuky
daleko vyšší, než zachytí lidské ucho.
Nemoci
• Mezi nejčastější ušní choroby patří zánět
středního ucha. Sliznice ve středouší a
Eustachově trubici oteče, vytváří se zánětlivý
a hnisavý výpotek, napíná se bubínek.
• Ludwig van Beethoven ztratil sluch. Dnešní
lékaři se domnívají, že trpěl otosklerózou a
dokázali by Beethovena vyléčit, ale tehdy mu
nebylo pomoci. Umělec nemohl slyšet svou
hudbu, ale dokázal si představit tóny. Odřízl
nohy od piana a hrál vleže, aby cítil vibrace
přenášené podlahou.
Naslouchátka
• Naslouchátka jsou přístroje k zesílení zvuku.
Vědcům se podařilo vyvinout silné
tranzistorové naslouchátko, a přitom tak
malé, že se dá vložit dovnitř ušního boltce.
Nepatrný přístroj přijímá zvuky z okolí, zesílí
je a pošle přímo do ucha.
Závěr
• „Slepota odděluje člověka od věcí, hluchota
od lidí.“
• Naše uši zachytávají ze zvuku zvukové vlny.
Umožňují nám slyšet vše od šepotu až po
hřímající bouři. Uši jsou také tlumočníky –
překládají zvukové vlny do elektrických
nervových signálů, které směřují do mozku.
Spolu s mozkem dokážou vytvořit další ze
smyslů – sluch. Ucho je dokonce i orgánem
rovnováhy, neboť pomáhá udržet tělo v určité
poloze.