Transcript 07._Utváření_středověké_Evropy

Utváření středověké Evropy
Západoevropské státy
Slovanské státy
Uherský stát
Svatá říše římská
• latinsky Sacrum Romanum imperium
• základy položil Karel Veliký, který roku 800
obnovil na západě císařství
• teprve od vlády východofranského krále Oty I.
(936–973) lze hovořit o vzniku státního celku
• Ota I zahájil. dlouho nepřerušenou tradici
císařských korunovací v Římě
• přívlastek sacrum – svatý měl zdůraznit sakrální
povahu středověké říše
• formálně říše zanikla v roce 1806, kdy se
Habsburk František II. vzdal titulu římský císař a
místo něj začal na prvním místě užívat titulu
císaře rakouského
• Svatá říše římská nebyla státem čistě
německým, (území obývali jiné
národy - Francouzi, Italové,
Nizozemci, Dánové, Češi…)
• německý charakter říše - že králové a
císaři se většinou rekrutovali z řad
německých knížecích rodů
• od vrcholného středověku náležely ke Svaté říši
římské vedle Německa dnešní státy:
 Nizozemsko
 Lucembursko
 Švýcarsko
 Rakousko
 Slovinsko
 Český stát
 oblast dnešního polského Slezska
 severní Itálie (Lombardie), Alsasko, Lotrinsko
 část Burgundska (dnes Francie)
 jižní kraje Dánska a konečně
 větší část belgického území
Anglie
• poč. 5. století opustili ostrovní stát římské legie, na
území Anglie zůstalo původní keltské obyvatelstvo
• kolem 6. století začaly pronikat na největší z britských
ostrovů germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů, souhrnně
označovaných jako Anglosasové
• ti zde zřídili sedm malých království, zatímco původní
keltští obyvatelé se stáhli do oblasti Walesu
• Keltové obývali také území Skotska a sousední ostrov,
kde vzniklo středověké Irsko, roztříštěné do řady malých
státečků
• z Irska, jehož obyvatelstvo přijalo křesťanskou víru již
v 5. století, a Skotska pronikalo křesťanství od 6. století
také mezi Anglosasy
• Křesťanství zde šířili také římští misionáři
Anglie a Normané
• Anglie čelila během 8. – 11. století také četným
vikingským nájezdům, kteří brzy ovládli sever
Anglie
• na konci 9. století král Alfréd Veliký sjednotil
anglosaské území a dánské Vikingy porazil
• roku 1066 se však do Anglie přepravil
normanský vévoda Vilém a v bitvě u Hastingsu
porazil Anglosasy
• obdržel za to přízvisko Vilém Dobyvatel a
anglickou korunu
• Vilémova družina vytvořila novou vládnoucí
vrstvu anglického státu
Francie
• v západofrancké říši vládl až do konce 10. století rod
Karlovců, který však neměl dostatečný vliv a moc
• u skutečných počátků Francie stál vévoda Hugo Kapet,
který ovládl významnou oblast mezi řekami Loirou a
Seinou s městem Paříž
• po vymření Karlovců usedl na trůn jako zakladatel rodu
Kapetovců
• v té době bylo území Francie roztříštěno na množství
lén, mnohdy větších než královským majetek
• Kapetovci však postupně připojovali ke královským
statkům majetek, který se uvolnil úmrtím, a tak postupně
scelovali celou říši
• postupem doby se Kapetovcům podařilo z Francie
vybudovat mocný stát s vyspělou kulturou
Polsko
• Základ polského státu vytvořili příslušníci
tří západoslovanských kmenů: Polanů,
Vislanů a Slezanů
• Prvním skutečně doloženým polským
vládce z piastovského rodu byl kníže
Měšek
• tento pohan sídlil se svou družinou na
hradišti v Hnězně
• v roce 966 se oženil s Dobravou, dcerou
knížete Boleslava I. a spolu s ní přijal i
křest
• bez ohledu na rodinné vazby, využil Měšek na sklonku
své vlády oslabení českého státu a obsadil Slezsko,
které pak zůstalo součástí Polska až do 14. století
• v jeho výbojné politice pokračoval pak syn Boleslav
Chrabrý
• patřil k obdivovatelům pražského biskupa Vojtěcha,
jehož ostatky uložil v Hnězdně,
• Císař Ota III. pak nechal založit nad Vojtěchovým
hrobem arcibiskupství
• dědičnou korunu však získal roku 1076 polský
panovník Boleslav II. Smělý
• sídlem polských panovníků se stal Krakov
• ve 12 století moc polských panovníků slábla a stát se
začal drobit na menší knížectví, kterým vládli
představitelé piastovského rodu
Kyjevská Rus
• území východních Slovanů se rozkládalo mezi
řekami Vislou a Dněprem, kudy vedla cesta od
Baltského moře do Konstantinopole
• právě zde, kolem toků velkých řek v 8. století
vznikaly trhové osady
• v průběhů 9. století neunikla tato oblast
Vikingům, které slovanské obyvatelstvo
nazývalo Varjagové
• Vikingští vůdci získali díky svým schopnostem i
síle zbraní postavení vládců v důležitých
slovanských střediscích
• V Novogrodu vládl kníže Rurik, jehož syn Oleg
se roku 882 zmocnil Kyjeva a stal se
zakladatelem rurikovské dynastie i státu
zvaného Kyjevský Rus
• Vikingové i zdejší Slované byli v této době
pohany
• Rurikovci rozšířili během 10. století území
Kyjevské Rusi až na jih, kde se střetli se zájmy
Byzantské říše
• Kyjevský kníže Vladimír si dokonce roku 988
vynutil sňatek s byzantskou princeznou a přijal
křest
• Rus se tak dostala pod vliv východokřesťanské
církve a byzantské kultury
• zároveň s přijetím křesťanství se v Rusku začalo
vyvíjet i písemnictví
• bohoslužby se konávaly ve staroslověnštině
• první literární díla vznikla v tomto jazyce
• psaná novým písmem – cyrilicí, z níž se později
vyvinula azbuka
• ze stavebních památek vyniká
Kyjevskopečerská lavra, chrám vybudovaný
byzantskými architekty, vyzdobený nádhernými
ikonami
• Kyjevská Rus neměla dlouhého trvání,
v průběhu 12. století se rozpadla na řadu
menších knížectví
Uherský stát
• pravlastí Maďarů byly stepi kolem řek Kamy a
Volhy na území nynějšího Ruska
• v rámci poslední fáze stěhování národů
přesídlila podstatná část maďarských kmenů na
konci 9. století do střední Evropy a obsadili
rozsáhlé nížiny kolem řeky Dunaje a Tisy
• zde se počátkem 10. století střetli se zájmy
Velkomoravské říše, kterou kolem roku 906
vyvrátili
• území Moravy však neobsadili, spokojili se
s oblastí středního Podunají a Potisí, kde si
podmanili slovanské obyvatelstvo
• odtud pak podnikali řadu výbojných
výprav, přítrž jim učinila až bitva na
řece Lechu (nedaleko německého
Ausburgu), v nichž dobře vyzbrojená
německá a česká vojska zasadila
maďarským útočníkům zdrcující
porážku
• Maďaři se stáhli do uherských nížin,
kde vytvořili svůj stát
• Období stěhování národů tak
definitivně skončilo
• mezi kmenovými náčelníky se v 10. století prosadil
Gejza, potomek náčelníka Arpáda
• Podobně jako Přemyslovci, využil i Gejza k upevnění své
moci křesťanství, které se mezi Maďary ujímalo je velmi
zvolna
• křesťanství zde šířili misionáři z Bavorska a Čech, mezi
nimi např. i sv. Vojtěch
• Gejzův syn Štěpán I. Svatý začal plně prosazovat
křesťanství a budovat uherský stát, v němž rod
Arpádovců vládl až do 14. století
• v roce 1000 obdržel Štěpán od papeže královskou
korunu a ve stejném roce založil arcibiskupství
v Ostřihomi
• zisk královského titulu a vlastní arcibiskupství
umožnili uherským (stejně jak polským) panovníkům
budovat své státy jako samostatné útvary,
nezačleněné do svazku Svaté říše římské