Transcript HYDROSFÉRA - DG a OA Kralupy nad Vltavou

HYDROSFÉRA
vodní obal Země
• voda povrchová, podpovrchová,
v atmosféře a v živých organismech
• skupenství kapalné, pevné a plynné
• 97% světový oceán
• 2% ledovce
• 1% povrchová, podpovrchová, atmosféra
Oběh vody
• způsoben sluneční energií a přitažlivostí
• malý oběh = buď nad pevninou nebo nad
oceány
• velký oběh = mezi oceánem a pevninou
• bezodtoké oblasti – výpar a vsak převažuje nad
srážkami –> tropy
Oceány a moře
povrch Země je 510 mil. km²
• z toho světový oceán - 361 mil km² – 71%
• povrch souše - 149 mil.km² – 29%
• Tichý oceán: 35% povrchu Země
• Atlantský oceán: 19% povrchu Země
• Indický oceán: 15% povrchu Země
• Severní ledový oceán: 2% povrchu Země
71%
Dělení oceánu
• moře – okrajová a vnitřní
• zálivy
• průlivy
• průplavy
Vlastnosti mořské vody
 salinita = celkové množství rozpuštěných látek
v 1 kg mořské vody
- udává se v promile (‰) = v gramech na
1 kg mořské vody
- průměrná salinita je 35 ‰
 hustota - vyšší než sladká; nejmenší v tropech
 barva - minerální a organické látky
 teplota – ovlivňují mořské proudy,
- zamrzá při – 1,9˚C při salinitě 35 ‰
Pohyby mořské vody
• dmutí = slapové jevy – příliv a odliv
• vlnění – způsobeno větrem – větší na
otevřeném moři
- na pevnině příboj = eroze
• mořské proudy – příčinou je cirkulace
atmosféry
- teplé z nižších zem. šířek do vyšších
- studené naopak
-Okrajové moře: oddělené ostrovem či
poloostrovem od oceánů (Severní moře, Norské
moře)
-Vnitřní moře: oddělené průlivem, průplavem od
oceánu (Černé m., Středozemní m.)
Voda na pevnině
Vody pevnin tvoří:
• povrchové vody: řeky jezera, potůčky…
• voda v ledu
• voda ve sněhu
• podpovrchové vody: krasové oblasti,
podzemní řeky (Punkva), studny
I. Povrchová voda
• ze srážek
• tajícího ledu
• podzemních vod (prameny)
Jsou to:
 vodní toky
 jezera
 umělé nádrže
 bažiny
 rašeliniště
 slatiniště
Vodní tok
- ron = nesoustředěný odtok
-koryto = soustředěný odtok
- každý vodní tok má pramen (začátek řeky) a ústí
(vlévá se do jiné řeky)
- vodní toky začínají jako bystřiny, potoky - >
pak se spojují a tvoří řeku
- říční síť = soustava vodních toků - přítoky
- povodí = území, ze kterého vodní tok odvádí
povrchovou a podpovrchovou vodu
- rozvodí = hranice mezi povodími
- rozvodnice = myšlená čára mezi povodím
- úmoří = území tvořené povodími toků, které
odvádějí vodu do stejného moře (Černé moře- Morava,
Severní moře- Labe, Baltské moře- Odra)
-
hlavní rozvodnice = hranice mezi úmořími (Kralický sněžník)
- průtok = množství vody za sekundu, které proteče průtočným
profilem – litrů nebo m³ za sekundu
-
režim odtoku = změna (kolísání) průtoku
•
rovníkový = vyrovnaný celoroční režim odtoku
•
horský = maximum v létě (tání sněhu)
•
monzunový= mekony (Vietnam)
Říční síť
• stromovitá
• mřížovitá
• radiální
povodí
Jezera
•
•
•
přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou
0,5% zásob sladké vody na Zemi
Endogenní působení
- vulkanická = zatopené krátery sopek – Crater Lake v
Oregonu
- tektonická = příkopová propadlina – Bajkal(=největší zásobárna pitné vody)
• Exogenní působení
- ledovcová –nahromadí se čelní moréna( hráz jezera), ledovec ustoupí a
vytváří se jezero
-karová a hrazená morénou (Lago di Garda,
Ženevské
- krasová – vývěr spodní vody (Plitvická j., na dně Macochy)
- meandrová – vzniká v meandru řeky (v mrtvém rameni
jezera v
mrtvém
meandru
Labe
• Smíšeného původu
vzniklá endogenními silami a později
přemodelována exogenními silami –
tektonická jezera přemodelována
ledovcem – Ladožské a Oněžské jezero
Umělé nádrže
• rybníky a přehradní nádrže
• rozdíl je ve výšce nádrže
• rybníky – chov ryb, rekreace, pitná voda, útočiště pro vodní
organismy (největší= Rožmberk)
• přehradní nádrže
- zadržení vody při povodních - retence
- zásoba pitné vody – Vír, Šance
- výroba elektrické energie – Dlouhé Stráně
- rekreace – Vranovská přehrada
- největší v ČR = Lipno, na světě = Itaipu
- na Vltavě jsou nádrže Slapy, Orlík, Lipno
Bažiny
•
půda je prosycena vodou, srážky jsou větší než výpar, vysoká
vlhkost
Rašeliniště
•
vznikají v jezerních pánvích a na rozvodích řek
•
zarůstají rašeliníkem a mechy – mají schopnost udržet vodu
•
rašelina má význam v zemědělství a lázeňství a jako palivo
Slatiniště
•
vznikají v okolí vývěru podzemních vod nebo v oblasti slepých
říčních ramen
•
zarůstají vlhkomilným rostlinstvem – rákos, ostřice
II. Voda ve sněhu
• sníh vzniká kondenzací vodních par při teplotě 0˚C a
nižších
• vznikají ledové krystalky, které se spojují ve sněhové
vločky
• sněhová čára = ohraničuje plochu zemského povrchu
se souvislou sněhovou pokrývkou
• čára věčného sněhu = nad touto čárou sníh ani v létě
neroztaje
 nadmořská výška této čáry je závislá na zeměpisné
šířce a kontinentalitě klimatu
III. Voda v ledu
• led vzniká:
- zamrzáním vody
- kondenzací vodních par v ledové krystalky
- postupnou přeměnou sněhu
 ledovce pokrývají přes 11% povrchu Země
 Antarktický ledovec – 86% z celé plochy
ledovců
• Telení ledovce = když se dostává na
mořskou hladinu (rozpadá se na kry)
IV. Podpovrchová voda
• dělí se na půdní vodu – obsažena v půdě
(pórech), nevytváří souvislou hladinu
• a podzemní – vyplňuje průliny a pukliny, vytváří
souvislou hladinu = póry a pukliny jsou vyplněny
souvisle podzemní vodou
• krasová podzemní voda – ve vápencích
- mineralizovaná = v 1 litru je více než
1 gram minerálních solí
• artézská voda = střídání nepropustné a
propustné vrstvy
Hydrosféra a člověk
• znečištění ropnými produkty – oceány
• havárie tankerů – Exxon Valdes – 1989 u
Aljašky – přes 40 tisíc tun ropy – jedna z
největších ekologický katastrof