Transcript podzemní voda

• vody pevnin = voda:
povrchová
ve sněhu a ledu
podpovrchová
◦ povrchová voda
- vodní toky (odtékající voda)
- přirozené a umělé nádrže (zadržená, stojatá voda)
srážky
tající sníh a led
podzemní vody (prameny)
obsahují plyny a rozpuštěné pevné látky (02, N2, uhličitany, sírany, chloridy)
zdroj:
vodní toky
srážky (vypaří se - vsáknou se - odtečou = ⅓ - ⅓ - ⅓)
povrchový odtok vody: ron = nesoustředěný (plošný) odtok
→ soustředěný (rýhy, struky, koryta
řek)
pramen → potok, bystřina, řeka → říční síť = hlavní tok +
přítoky (L, P)
závisí na:
sklonu georeliéfu
síti zlomů - podle tvaru typy říční sítě - ústí (obr. 10.A)
povodí - území, ze kterého vodní toky odvádějí povrchovou i
podpovrchovou vodu
rozvodí - hranice mezi povodími (pohoří)
(rozvodnice - myšlená čára vyznačující hranice mezi povodími; - hlavní = hranice mezi úmořími
ČR - moře Baltské, Severní, Černé)
úmoří - území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí
vodu do téhož moře, oceánu
vodní stav - výška vodní hladiny v řece nad zvoleným pevným
bodem
specifický odtok - množství vody, které v průměru odteče
z povodí za sekundu
průtok - množství vody, které proteče průtočným profilem
za sekundu (v l; m3)
závisí na: podnebí (teplota vzduchu, výpar)
geologickém podloží
georeliéfu (členitost, sklon svahů, nadmořská výška)
zdroj vody (déšť, sníh, ledovec)
druh a typ půdy
ráz vegetace
Amazonka (-Ucayali, -Apurímac) 110 000 m3 /s
Zair (Kongo)
46 000
Madeira
40 000
Chang Jiang [čchang-ťiang]
34 000
Orinoco
29 000
typy řek podle režimu odtoku:
rovníkový - vyrovnaný po celý rok (Amazonka, Orinoko, Kongo)
monzunový - vysoký průtok v létě (monzuny; Ganga, Mekong)
západoevropský (oceánský dešťový)
- při pobřeží vyrovnaný, ve vnitrozemí větší rozdíly (Temže)
středoevropský - déšť, sníh - maximum na jaře (tání sněhu;
Vltava, Labe)
východoevropský (dešťovo-sněhový) - max. na jaře (Volha)
alpský (ledovcový) - maximum v létě (Rhôna)
jihoevropský (subtropický suchý) - v létě minimum (vysychají;
Chéliff)
délka toku (pramen - ústí, soutok)
Amazonka
7 025 km
Nil (-Kagera)
6 671
Chang Jiang
6 300
Mississippi (-Missouri)
6 212
Huang He
5 464
rozloha povodí
Amazonka
Paraná (-Grande)
Zair
Mississippi
Ob (-Irtyš)
mil. km2
7,2
4,25
3,8
3,3
3,0
význam vodních toků:
- oběh vody
- pro průmysl, zemědělství
- výroba energie
- doprava
- vznik měst, v ústí přístavy
jezera
přirozené sníženiny zemského povrchu (přirozené nádrže) vyplněné vodou
podle vzniku:
I. působení endogenních sil
vulkanická (sopečná)
Crarer Lake (Oregon, USA)
Lago di Bracciano (Itálie)
Francouzské středohoří
tektonická
Kaspické moře (oddělené od moře vyzdvižením pruhu pevniny)
Bajkal, Tanganika (pokles - příkopové propadliny)
II. působení exogenních sil
ledovcová (glaciální)
- nížiny (jezerní plošiny) Saimaa, Vättern,
Vänern
- v horách: karová Roháčská plesa v Západních Tatrách, Slovensko)
hrazená
- morénou
Lago di Garda
(Itálie)
- sesuvem
Ženevské
(Švýcarsko), Mladotické (ČR, Střela)
- lávovým proudem
Arménská vysočina
krasová
Dinárský kras
pobřežní (limanová) z mořských zálivů –
písečné náplavy (kosy) Maracaibo
říční - zbytek meandru
III. smíšená - vznik endogenními silami –
přemodelovány exogenními
tektonicko ledovcová - Ladožské, Oněžské (Rusko)
rozloha (km2):
Kaspické moře
371 000
Hořejší
82 400
Ukerewe (Viktoriino) 68 800
oběh vody:
průtočná
bezodtoková
hloubka (m):
Bajkal
Tanganika
Kaspické
1 637 (1648)
1 470
1 025
Bajkal, Velká jezera - řeky vtékají i vytékají
Kaspické moře, Aralské, Čadské
slanost (množství rozpuštěných minerálních látek):
sladká
(0,3 % solí)
3 oblasti:
Severní Amerika (Velká jezera, kanadská jezera =
25 % sladké vody)
Východoafrická příkopová propadlina (22 %)
Bajkal (18 %)
slaná
(středně slaná = do 24,7 ‰ solí)
- subtropy, tropy (převládá výpar nad srážkami), mění rozlohu
Kaspické moře = ¾ objemu slané pevninské vody
- ústí Volhy (1,4 ‰)
- zátoka Kara Bogaz Gol (285 ‰)
Mrtvé moře (245 ‰, v hloubce 280-310 ‰)
barva: modrá = čistá
rozpuštěné látky - zelená = vápencová
- žlutozelená - žlutohnědá (jezírka šumavských rašelinišť)
význam jezer:
zánik jezer:
- vliv na podnebí
- pitná a užitková voda (0,5 % sladké vody)
- lodní doprava
- rekreace
- vodní eroze poruší hráz - voda odteče
- usazeniny + zarůstá - mokřady
mokřady
v horách i nížinách, kde srážky převyšují výpar
přirozené nádrže - regulace odtoku vody
- rašelina: zemědělství - lázeňství - palivo chemická surovina
bažiny - trvale zamokřená území porostlá vlhkomilnými rostlinami - znesnadněn odtok vody (roviny s malým sklonem, polární
oblasti = permafrost)
rašeliniště - v jezerních pánvích - zarůstají rašeliníkem a mechy
(metry mocné vrstvy rašeliny) + byliny (suchopýr, rosnatka) + polokeře, keře (borůvka, bříza, vrba, borovice blatka)
slatiniště - okolo vývěrů podzemních vod - ve slepých říčních
ramenech - zarůstají vlhkomilným rostlinstvem (ostřice, rákos)
- při velkém dešti se voda hromadí → močály, jezírka
umělé vodní nádrže
- vybudoval člověk - rybníky, přehradní nádrže
rybníky
- podle napájení vodou:
průtočné - nejčastější, protékají jimi přirozené i umělé
vodní toky (strouhy, stoky, kaná-ly) - chov ryb, zadržování vody
při povodních
pramenité - v místě vývěrů pramenů, studené a chudé na
živiny
nebeské - voda z atmosférických srážek = mělké, kolísá
hladina, promrzají
význam:
- chov ryb
- rekreace
- ekologický (prostředí organismů)
- pitná a užitková voda
přehradní nádrže
- na řekách zadržením vody pro různé účely (většinou vodohospodářské)
- zadržují 5x více vody než je v korytech světových řek
- ochranné (retenční) = zadržování vody při povodních
- zásobní = regulace
- vyrovnávací - pod velkými hydroelektrárnami - regulace
- víceúčelové
elektrická energie
pitná voda
zavlažování
doprava
rekreace
plocha (km2)
Akosombo (Volta, Ghana; 8 480)
Samarská (Volha, Rusko; 6 450)
Bratská (Angara, Rusko; 5 470)
objem (množství zadržované vody; km3)
Owen Falls [ouin fólz] (Nil, Uganda; 205)
Kachovská (Dněpr, Ukrajina; 182)
Bratská, Násirova (Asuánská;Nil, Egypt; 169)
největší hydroelektrárny světa (instalovaný výkon; MW)
Tři soutěsky; Chang Jiang; Čína
22 500 (18 460)
Itaipú, Paraná; Brazílie; Paraguay
14 000
Raúl Leoni, Guru; Caroni; Venezuela
10 300
• voda ve sněhu a ledu
= 68,5 % sladké vody (roztátí = hladina světového oceánu by
stoupla o 60 m)
sníh
druh atmosférických srážek → kondenzací vodních par při teplotách 0 °C a nižších
◦ ledové krystalky ◦ sněhové vločky ◦ sněhová pokrývka
- oteplení = tání x ochlazení
sněhová (sněžná) čára
led
vzniká: zamrzáním vody
kondenzací vodních par v ledové krystalky (sublimace =
plynné → pevné)
postupná přeměna sněhu (→ firn → led → ledovec)
ledovce přes 16 mil. km2 (11 % souše) - Antarktický (86 % všech ledovců)
nejdelší údolní (horský) ledovec = Fedčenkův (77 km; Pamír)
v Evropě Aletschský [alečský] (26 km; Bernské Alpy)
• podpovrchová voda
pod zemským povrchem
vsakováním (infiltrace) přes propustné horniny (kolektory) x
nepropustné (izolátory)
podmínkou výskytu je existence:
průlin (pórů) v půdách, zvětralinách, usazeninách
puklin, trhlin, prasklin v pevných horninách
- podzemní led (1,69 %)
půdní voda (vlhkost, vláha)
- v pórech, dělí se o ně se vzduchem
nevytváří souvislou hladinu
důležitá pro rostliny
podzemní voda (spodní)
- vyplňuje horniny,
30 % sladké vody Země, vytváří souvislou hladinu (hladina
podzemní vody) = studně, prameny
◦ artéská voda (napjatá) Austrálie, Sahara
◦ mineralizovaná voda = v 1 l vody více než 1 g minerálních
solí, nebo plynů (CO2, sirovodík), radioaktivní
→ studené = teplota nepřevyšuje průměrnou teplotu ovzduší
→ teplé - termální (teplice; 37-50 °C)
- vřídla (termy; nad 50 °C)
- gejzíry v oblastech sopečné činnosti (současné i nedávno
minulé) = Island, Nový Zéland, Kamčatka
◦ krasová podzemní voda = ve vápencích a dolomitech
význam minerálních, termálních vod:
léčebné účely
stolní vody
zdroj surovin, energie (geotermální elektrárny)