Transcript Rodinná diagnostika

Rodinná diagnostika
 Nepřímé zdroje:
– škola, sociální pracovníci, lékaři, poradci... – odborníci nebo instituce,
které znaji rodinnou situaci z nějakého důležitého pohledu a poskytnou o
ní informace či zprávy
 Individuální rozhovory a diagnostické testy:
– subjektivní a projektivní údaje zacílené na získání poznatků o rodině
zevnitř, z pohledu jejích členů
 Přímé pozorování:
– spontánní nebo záměrně vyvolané rodinné interakce a jejích výsledků:
 V rodinném rozhovoru, např. při odpovídání na diagnosticky cílené
otázky, při plnění diagnostických společných úkolů či řešení rodinných
problémů
 V experimentálních úkolech, např. znázornit scénu ze života rodiny
 Zprávy o plnění domácích úkolů:
– jak to probíhalo, jak se to dařilo, jaký byl výsledek
FAST – Family System Test
FAST – Family System Test
T. M. Gering, I. L. Wyler
Test rodinného systému je metoda kvantitativního měření
rodinných vztahů, které jsou znázorněny na ploše rozdělené na 81
čtvercových políček. V nich jsou rozmístěny figurky odlišené podle
pohlaví s body představujícími oči, s možností podložit je kostičkami
různé velikosti a tím je rozlišit i velikostí.
Této metody rozmístění figurek se užívá pro kvantitativní a
kvalitativní rozbor vztahových struktur. Byla vytvořena k hodnocení
soudržnosti a hierarchie v rodině a v jejích součástech v různě
stanovených situacích. Soudržnost je vyjádřena vzdálenostmi mezi
figurkami na ploše. Hierarchie je představována rozdíly ve výšce
figurek dosaženými jejich podkládáním kostkami.
Test je využitelný různými způsoby v klinické a výzkumné práci s
jednotlivci a s rodinami. Testový úkol je přiměřený osobám přibližně
od šesti let výše.
Test začarované rodiny
Kresba začarované rodiny
Projektivní zkoušky užívající obrázků, kreseb, vyprávění příběhů a
figurek vedou děti k vyjádření konfliktních a jiných vztahů v rodině.
Patří k nim i „Kresba začarované rodiny“. Dítě je vybídnuto, aby si
představilo, že nějaký kouzelník začaroval všechny členy rodiny do
zvířat (popřípadě i do jiných objektů) a aby v té „začarované“ podobě
svou rodinu nakreslilo.
Potom se i pomocí následného rozhovoru s dítětem o jeho kresbě a o
významu jejích různých znaků interpretuje obsah i forma kresby.
Její podoba poskytuje cenné poukazy na konfliktní a jiné významné
vztahy a situace z pohledu jejího autora, zvláště pak vzhledem ke
vztahům v rodině. Obsahuje vědomé i nevědomé projekce a identifikace
„klíčových prvků“ ve způsobech vnímání a chování zdravé nebo
narušené rodiny.
Stavba scény ze života rodiny
Scénotest G. von Staabsové
Scénotestu se užívá k rychlému zjištění především citových problémů
dětí v rodině. Je to projektivní nástroj užívaný k diagnostickým i
terapeutickým účelům k získání vhledu do záležitostí, které může mít dítě i
vytěsněné, může si je uvědomovat ale nechce je sdělit, nebo není schopno
je vyjádřit. Důvodem může být citovým nebo fyzickým týráním vyvolaná
úzkost, popřípadě jiné vnitřní zábrany nebo vnější překážky ve volném
projevení toho, jak dítě situaci v rodině prožívá.
Tento test má standardizovanou podobu. Sestává z lidských figurek
různé velikosti, pohlaví a zřejmého věku, které lze v kloubech ohýbat a
různě nastavovat, a z vybraného souboru dalších stavebních prvků: zvířat,
stromů, symbolických bytostí a předmětů z běžného života.
Scénotest vzbuzuje přirozenou hravost, umožňuje vyjádřit nevědomé
prožitkové obsahy nestresujícím způsobem. Velké množství poskytnutých
součástí dává vyšetřovanému dítěti příležitost k oživení, znovuprožití a
projevení toho, co v rodině prožívá.
Rodinný systém a jeho subsystémy
PRARODIČOVSKÝ SUBSYSTÉM
BO
Pm
O
Pž
PARTNERSKÝ SUBSYSTÉM
M
SA
RODIČOVSKÝ SUBSYSTÉM
SOUROZENECKÝ SUBSYSTÉM
SC
DC
ADOLESCENTNÍ SUBSYSTÉM
Mapové značky hlavních vztahů v rodině
užívané ve strukturní rodinné diagnostice
a) HRANICE:
JASNÉ
NORMÁLNÍ
STRNULÉ
NEPROSTUPNÉ
NEURČITÉ
PROPLETENÉ
b) VAZBY:
SPOJENECTVÍ
SPOLEČNÝ POSTUP
KONFLIKT
ZTOTOŽNĚNÍ
OKLIKA
NADMĚRNÁ VAZBA
KOALICE
PROTI...
ŘEŠENÍ KONFLIKTU OKLIKOU
TRIANGULACE
Funkční analýza poruchového chování
užívaná v behaviorální rodinné terapii
PODNĚTOVÁ
SITUACE
OSOBA
DYSFUNKČNÍ
ODEZVA
„SPOUŠTĚČ“:
CO SE DĚJE? KDY?
KDE? JAK? S KÝM ČI
BEZ KOHO? V JAKÉ
SITUACI?
KDO JE TÍM OVLIVNĚN?
JAKÉ MÁ VLASTNOSTI,
NAČ JE CITLIVÝ?
JAKÝM ZPŮSOBEM TO
MŮŽE ZVLÁDAT?
CO PŘESNĚ SE PAK
STANE? JAKÉ
CHOVÁNÍ BY MÍSTO
TOHO BYLO V TÉTO
SITUACI ŽÁDOUCÍ?
NÁSLEDKY
+
0
–
KÝM A JAK MŮŽE
BÝT TOTO CHOVÁNÍ
ODMĚŇOVÁNO? JAK
TO ZMĚNIT NA
VYHASÍNÁNÍ?
JAK „ODUČIT“ JEDINCE NEZDRAVÉ ODEZVĚ A JAK HO MÍSTO TOHO „NAUČIT“
ZDRAVÉ? TENTO PROCES V RODINĚ SESTÁVÁ Z NAVOZOVÁNÍ ZMĚN VE
VZÁJEMNÉM CHOVÁNÍ – VE VYVOLÁVÁNÍ ODEZEV, V REAGOVÁNÍ NA NĚ,
VE ZPEVŇOVÁNÍ ŽÁDOUCÍCH A VE VYHASÍNÁNÍ NEŽÁDOUCÍCH.