Jan Lucemburský.

Download Report

Transcript Jan Lucemburský.

Jan Lucemburský král cizinec

Přečti si charakteristiku Jana Lucemburského z dobové kroniky. Jaký na Tebe dělá dojem?

V paměti krále Čechů měj,

jenž do Francie, Němec jel, do Lombardie, Savojska, do země dánské, Uherska, do Polska , Krakovska a Ruska, do Litvy Mazovska a Pruska dobývati čest rytířskou. Ten léna štědrou rukou svou i zlato, šperky rozdával a nic než čest si nenechal.

Věru jí víc měl než kdo jiný.“

Jiné citáty vztahující se k osobě krále Jana – prvního panovníka z dynastie Lucemburků na českém trůně • • •

„Nebylo muže, toť jistá věc, který by byl dokonalejší ctnostmi, slovy i skutky.“ „Bez Boha a českého krále žádný svou při nevyhraje” Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.

O čem svědčí tato slova?

Zachovala se však i jiná svědectví:

Jen válčit je zvyklý A po bojích touží. Strnulým takřka se stává, když od válek nastane poklid. Zřídka se najde zem, jež skrze něj byla by bez války. Zřejmě to říká jak Německo, Francie, Flandry.

Kdyby se věřte případ stal, Že by měl ráno sto tisíc, Večer už nebude mít nic, Nebot vše rozdá armádě A bez krejcaru odejde. Když bohatství jej uvítalo V městě, tu pokaždé se stalo, že utrácel a rozdával, až neměl, co by komu dal.

Jan Lucemburský

10.8.1296 -26.8.1346

• otec – Jindřich VII. (1278–24.8.1313), lucemburský hrabě,

římskoněmecký král a císař

matka – Markéta Brabantská (1276– 11.12.1311) Jindřich VII.

Jan Lucemburský děti

• • • • • • •

s 1. manželkou Eliškou Přemyslovnou (1292–

28.9.1330) – celkem 7

Markéta (8.7.1313 – 11.7.1341) Jitka – Bona (21.5.1315 – 11.9.1348)

Václav (14.5.1316 – 29.11.1378) – budoucí český král a římskoněmecký císař Karel IV.  Přemysl Otakar (22.11.1318 – 20.4.1320) – zemřel dvouletý

Jan Jindřich (12.2.1322 na Mělníce – 12.11.1375)

– manžel Markéty Korutanské Pyskaté(1318– 1369), dcery českého krále Jindřicha Korutanského , rozvedeni , ženat 4 X

Anna (27.3.1323 –3.9.1338) Eliška (27.3.1323 – 1324)

Jan Jindřich

Jan Lucemburský děti

z 2. manželství od r. 1334 s Beatrix Bourbonskou (?-

1383) – celkem 1 Václav Český (25.2.1337 – 8.12.1383) – dědil statky v Lucembursku, byl vévoda lucemburský, brabantský a limburský. Oženil se roku 1352 s Janou Brabantskou (1322–1406), bez dětí •

s milenkou Adou Klárou Lucemburskou

Mikuláš (1322 – 29.7.1358) – biskup naumburský a patriarcha aquilejský

Jan Lucemburský

 • • • • vychován v přepychu a lásce rodičů vzdělání na francouzském dvoře připravován na roli panovníka nabídka na českého krále ne moc vítaná

Jan Lucemburský + Eliška Přemyslovna

 • • • • • rozdílný věk (Eliška o 4 roky starší) rozdílné povahy podléhali intrikám české šlechty (Jindřich z Lipé, Vilém z Waldeka, Eliška Rejčka...) po prvních bezproblémových letech postupně rozpad manželství Jan se nezúčastnil pohřbu Elišky (1330)

Eliška Přemyslovna

Jan Lucemburský první léta vlády

 • boje s Jindřichem Korutanským – vyhnán • sliby české šlechtě – Inaugurační dekrety:  zachování všech práv a výhod šlechty  české vojsko jen na obranu země (jinak za peníze)  úřady jen pro Čechy (proti Janovým rádcům z ciziny)  nové daně jen při zvláštních příležitostech (narození potomka..)

Jan Lucemburský

Setkání trevírského arcibiskupa Balduina, bratra Jindřicha VII., s Janem Lucemburským na jeho cestě do Čech.

Jan Lucemburský první léta vlády

 • • • téměř deset let sporů mezi šlechtou (dva znepřátelené tábory), králem, královnou pozici krále oslabila smrt jeho otce – římského císaře Jindřicha Jan marně usiloval o císařský titul – stal se jím až syn Karel IV.

Jan Lucemburský a Čechy

 • • • • doma považován za cizince musel neustále čelit nepřízni šlechty – občanská válka později zemi téměř nenavštěvoval – boje v západní a severní Evropě, podpora císaře Čechy jsou zdrojem peněz na válečné výboje

Jan Lucemburský a Evropa

 • • • • • uznáván jako diplomat a válečník podporoval císaře Ludvíka Bavora rozšířil země Koruny české o Chebsko, Horní Lužici (dnes Německo), Slezsko (dnes Polsko) spory s Habsburky „přivedl Čechy do západní Evropy“

Země Koruny české

Jan Lucemburský a následník trůnu

 • • • • • • Václav (1316) - později při biřmování (církevní obřad) přijal jméno Karel (po francouzském králi) objekt intrik šlechty a Elišky Rejčky proti královskému páru ve 3 letech odebrán matce, držen ve „vězení“ (Loket, Křivoklát), v 7 letech odchod do Francie na královský dvůr vztahy s otcem napjaté 1333 – Karel markrabě moravský - spoluvladař diplomatické úsili Jana za zvolení Karla císařem – úspěšné 1346

Jan Lucemburský konec života

 • • • • celý život trpěl očními chorobami (dědičná vada Lucemburků) postupně oslepl na obě oči v Evropě znám pod jménem Jan Slepý účastnil se začínající stoleté války (konflikt mezi Francií a Anglií) na straně Francie

Bitva u Kresčaku 26. srpna 1346

 • • • • součást tzv.stoleté války (1337-1453) střetnutí francouzského vojska (rytíři toužící po slávě, nedisciplinovaní) a anglických (svobodní žoldnéři, lučištníci) drtivé vítězství Anglie Jan jako slepý jde do boje na koni přivázáném k dvěma dalším koním – sebevražda – obdiv Angličanů

Bitva u Kresčaku

• • • Přečti si, jak začátek bitvy popisuje středověký kronikář: „V tu dobu se spustil hustý déšť, hřmělo a slunce se děsivě

zatmělo; než začalo pršet, nad šiky vojsk se vznesla velká hejna vran a hlasitě krákala. Nato se nebe vyjasnilo a slunce pálilo neobyčejně prudce. Francouzi je měli v obličejích, Angličané v zádech.

• •

Když se Janované trochu seřadili, postoupili proti Angličanům a spustili hlasitý pokřik, aby je zastrašili. Angličané však zůstali klidní a jako by to ani nevnímali. Tu spustili druhý pokřik a zase o něco postoupili vpřed. Pak zakřičeli po třetí, napjali kuše a vystřelili.“

Bitva u Kresčaku

Jaké zbraně používali angličtí a jaké francouzští vojáci? Které byly účinnější?

Vojáci u Kresčaku

Jak vypadala výzbroj rytířů? Jaké měli nevýhody?

Jan Lucemburský

 • • • • • více evropský panovník než český za jeho vlády v Čechách chaos – boje šlechty s králem i mezi sebou královský majetek zanedbán a rozchvácen hrady zastaveny za peníze na výboje nový rozkvět rytířství a dvorské kultury