Transcript Český stát za Přemyslovců

Český stát za Přemyslovců
895 - 1306
Po zániku Velké Moravy se
centrum politického života
přesunulo do Čech, kde
postupně vznikal pod vládou
Přemyslovců, nejmocnějším
rodem kmene Čechů, český
stát.
kníže Bořivoj
• první historicky doložený kníže
• podporoval vládu knížete Svatopluka a stal se
tak jeho Vladislavovým nástupcem v Čechách
• Čechy byly podřízeny Velké Moravě
• pro upevnění svého postavení se dal se na
Svatoplukově dvoře i se svou manželkou,
kněžnou Ludmilou, pokřtít
• Bořivoj nechal postavit první kamenné
kostelíky v Čechách, jeden v Levém Hradci,
druhý nad řekou Vltavou – v areálu dnešního
pražského hradu
• po Bořivojově smrti Čechy opět pod
přímou vládou knížete Svatopluka
• až po jeho smrti se podařilo
Přemyslovcům prosadit svou moc
v Čechách
• zasloužili se o to Bořivojovi synové Spytihněv I. a Vratislav I.
• k vytvoření jednotného českého státu
přispěli především Bořivojovi vnuci Václav a Boleslav I.
kníže Václav
• podle legend vzdělaný, obratný politik a diplomat
• za jeho vlády se upevňuje nejen české knížectví ale
hlavně křesťanská víra
• spor s východofranským saským knížetem Jindřichem
Ptáčníkem, změna politické orientace z bavorského
Řezna na spojenectví se Saskem, odváděn tribut
• založení kostela sv. Víta
• se smířlivým postojem nesouhlasil jeho bratr Boleslav I,
který prosazoval nezávislost českých knížat a zároveň
sám toužil po moci
• dne 28. září 935 nechal Boleslav I. svého bratra na
svém dvorci ve Staré Boleslavi zavraždit
• pro svou mučednickou smrt se stal Václav prvním
českým světcem, památku jeho smrti si připomínáme
každé 28. září státním svátkem
kníže Boleslav I.
• pro svou tvrdost a vraždu svého bratra nazýván
Ukrutný
• ve skutečnosti šlo o velice schopného panovníka
• podmanil si všechna knížata kmene Čechů a tím
dokončil sjednocení Čech
• přestal východofranskému králi odvádět
poplatky
• zavedl daně
• raženy nejstarší české mince
• založení Vyšehradu
• úspěšná vláda Boleslava I. vedla k vytvoření
jednotného státu
Svatá říše římská
• Počátkem 10. století se východofranská říše (dnešní
Německo) rozpadla na několik samostatných
knížectví
• Ota I, syn Jindřicha Ptáčníka, korunovaný r. 936,
sjednotil knížectví na území dnešního Německa a
vládl tak jednotnému celku
• usiloval o obnovu císařství
• byl korunován
• pro své země začal užívat názvu svatá říše římská
• snaha vytvořit v západní a střední Evropě tak silnou a
mocnou říši, jakou byla starověká říše římská
• měli k ní patřit všechny evropské křesťanské země
• Ve skutečnosti k ní náležely pouze tyto státy:
kníže Boleslav II.
• Za vlády Boleslava II. ( Pobožný) zřízeno roku 973
biskupství v Praze (patron – sv. Václav)
• významné pro náboženskou nezávislost Čech
• významným biskupem byl Vojtěch z rodu Slavníkovců,
který sídlil ve východních Čechách
• Vojtěch měl od počátku spory s knížetem Boleslavem II.,
důvodem byly především Vojtěchovi představy o
ctnostném křesťanském životě
• Roku 995 nechal Boleslav II. vyvraždit všechny
Slavníkovce
• Vojtěch tehdy nebyl přítomen, zahynul však při misii u
Baltského moře
• rozšířil přemyslovskou vládu na oblast Moravy,
Slezska, Slovenska a části Polska
• rozbroje mezi Boleslavovými syny
Boleslavem III., Oldřichem a Jaromírem,
vedli k oslabení státu, kterého využili
panovníci okolních říší a pokoušeli se jej
ovládnout
• polský kníže Boleslav I. Chrabrý se
zmocnil Moravy a připojil ji ke svému
státu
• klid v zemi zavládl až od roku 1035, kdy
na knížecí stolec usedl Oldřichův syn
Břetislav I.
kníže Břetislav I.
• panoval 21 let, jeho vláda byla velice úspěšná
• získal zpátky Moravu obsazenou Polskem
• usiloval o založení arcibiskupství v Praze, přenesl
ostatky sv. Vojtěcha z polského Hnězdna
• vyhlásil tzv. Břetislavovi dekrety (první známý český
zákoník – proti pohanským zvyklostem)
• kvůli sporům mezi členy přemyslovského rodu o moc
zavedl tzv. stařešinský řád – vláda nikoliv prvorozeného
syna ale nejstaršího člena přemyslovského rodu
• dalším členům rodu náležela tzv. údělná knížectví na
Moravě – Olomoucko, Brněnsko a Znojemsko
• ani stařešinský řád ani rozdělení země však
nepřinesly očekávaný klid
• po celé 11. a 12. století docházeli k porušování a
velice krutými boji mezi Přemyslovci o vládu
země
• tyto spory oslabovaly postavení českých knížat
vůči okolním státům
• toho využívali především císařové ze svaté říše
římské, chápali Čechy jako volnou součást své
říše a vstupovali do vnitřních sporů
• schopná knížata z rodu Přemyslovců dokázala
mnohdy spoluprací s císaři získat nejen nová
území, ale i osobní prestiž
král Vratislav II.
• první český král
• Vratislav se ve sporu mezi papežem a
císařem o vládu nad tehdejším
křesťanským světem postavil na stranu
císaře Jindřicha IV.
• Za podporu císaře byl Vratislav II. roku
1085 slavnostně korunován králem
• tento titul byl však udělen pouze jeho
osobě bez nároku na dědičnost koruny
• také kníže Vladislav II. získal za pomoc
na druhém křižáckém tažení roku 1158
královský titul
• platný také pouze pro jeho osobu.
• dva synové Vladislava II. - Přemysl a
Vladislav Jindřich - se dohodli na rozdělení
moci
• Přemysl Otakar vládl jako český kníže,
Vlastislav Jindřich jako markrabě
moravský.
král Přemysl Otakar I.
• schopný politik a diplomat
• využil ve svůj prospěch spory mezi třemi
uchazeči o trůn ve Svaté říši římské
• obratné a chytré manévrování mu vyneslo
dědičný královský titul
• potvrdil ho roku 1212 nově zvolený
německý král a pozdější císař Fridrich II.
listinou zvaná Zlatá bula sicilská
Zlatá bula sicilská
• soubor tří navzájem
provázaných listin
• Přemyslu Otakarovi I. ji 26.
září 1212 vydal budoucí římský
král Fridrich II. jako odměnu za
podporu, již mu Přemysl
poskytl v boji o říšskou
královskou korunu
• název listiny je odvozen od
pečeti, - bulla - pečeť
bublinkovitého tvaru, která je k
dokumentu přivěšena
• Fridrich II. jako král Sicílie
disponoval tehdy pouze pečetí
tohoto království
• obsahuje čestné povinnosti
českého krále vůči římským
panovníkům
Král Václav I.
• za jeho vlády byly otevřeny první doly na
stříbro (Jihlava)
• sestra Anežka, již za života považována
za svatou za dobročinné skutky
• svatořečena 1989 papežem Janem
Pavlem II.
král Přemysl Otakar II.
• druhorozený syn Václava I.
• původně neměl nárok na trůn a měl se stát
knězem
• dostalo se mu dobrého vzdělání
• po otcově smrti zvolen českým králem
• rozšířil ve 13. století území českého
státu až k Jaderskému moři
• zemřel 26. srpna 1278 v bitvě na
Moravském poli (blízko Vídně)
• Přemyslův syn Václav II. byl ještě
nezletilý, zastupoval ho poručník Ota
Braniborský
• pět let po smrti krále Přemysla
Otakara II. označují kronikáři za zlá
léta..
• Braniborský místo aby o zemi
pečoval, staral se o vlastní zisk, jeho
vojska drancovala zemi
• v zemi vypukl hladomor
král Václav II.
• odkryta nová naleziště stříbra v Kutné
hoře
• zřízena mincovna - Vlašský dvůr
• zavedena také nová mince - pražský groš
• 1300 Václav II. korunován také polským
králem
• Zisk polského království potvrdil svatbou s
dcerou polského krále - Eliškou Rejčkou
• Pro svého syna získal roku 1301 také
korunu uherskou.
král Václav III.
• vzdal se uherské koruny
• později ohrožena i jeho moc v Polsku
• Na výpravě do Polska byl 4. srpna 1306
zavražděn
• kým a proč není dodnes jasné
• neměl potomka, navíc byl posledním
legitimním mužským příslušníkem
přemyslovského rodu
• rod Přemyslovců vymřeli po meči