Jan Neruda - žurnalista
Download
Report
Transcript Jan Neruda - žurnalista
JAN NERUDA
žurnalista
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo
CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České
republiky.
Narozen?
1834
Se kterou částí Prahy je navždy
spojen?
Malá Strana
Kdo mohl být jeho otcem?
Joachim Barrande
„Chléb, který jsem od dětinství jídal, nenáležel nikdy mně, náležel
vždy hokyni, pekaři, a já se co hoch tomu nemálo divil, až jsem tomu přivykl,
že mi lidé vyčítali, že žiji na útraty jejich. A můj otec pracoval přece až do
poslední chvíle, od rána bílého až do noci...“
Osobní údaje
narozen: 1834 v Praze, kde také
umírá v r. 1891
ulice Ostruhová, později
přejmenovaná na Nerudovu
Joachim Barrande
matka pracuje u vědce J. Barrandeho
(Barrandov, barrandien), existují spekulace, že on byl
otcem J. Nerudy.
vyrůstá ve slabých sociálních poměrech
studia na Malostranském a Akademickém gymnáziu
studia práv a filozofie (nátlak otce) – nedokončil
Malá Strana a Dům U Dvou slunců
Studia, zaměstnání, cestování
krátkou dobu se živil jako prozatímní profesor na gymnáziu, kde byl
jeho žákem např. Jakub Arbes
později se stal úředníkem, pak novinářská dráha
cestování - Německo, Francie, Maďarsko, Itálie, Řecko, Egypt,
Cařihrad
o cestách si vedl záznamy, zajímavé postřehy z cest zpracoval ve
svým fejetonech
Lásky J. Nerudy
nikdy se neoženil
lásky – Anna Holinová,Karolina Světlá,
Terezie Macháčková, Anna Tichá
Anna Holinová - celoživotní láska, věnoval jí řadu
svých básní, ostatní ji nazývali věčnou Nerudovou
nevěstou
od roku 1862 se stýká se spisovatelkou Karolínou
Světlou, kterou považoval za ideální ženu.
Povzbuzovala jej při jeho tvorbě, často mu finančně
vypomáhala, zastavila i svoji brož, aby se Neruda
nedostal do vězení pro dlužníky, věnovala mu svoji
povídku Skalák
Karolina Světlá
Osobní život
cítil se zneuznán, často měl až
záporný vztah k lidem, problémy
s alkoholem
kvůli pravidelným návštěvám hostinců
se
dostával do řečí pražské společnosti, vídeňský
list Montagsrevue o něm hanlivě napsal, že je
líný a oddává se pití kořalky
on sám napsal:
„Do padesáti jsem miloval, od padesáti je mi líno, do padesáti jsem pivo pil,
od padesáti piji víno".
Nerudova smrt
1879 onemocněl zánětem žil,
postižen nemocí pohybového ústrojí
během 10 let je 3x operován
zemřel na rakovinu tlustého střeva
22. 8. 1891 v Praze
Na konci života je osamocen,
jedinou blízkou osobou je mu
posluhovačka, které odkáže vše, co
má...
Charakter tvorby
významný český básník, prozaik, novinář, literární a divadelní kritik
člen družiny Májovců - průkopníkem realistického pohledu na svět v
poezii i v próze
psal pod pseudonymy Janko Hovorka, Prokop Zápolský aj.
ve své době ceněn především jako žurnalista, autor fejetonů (jeho básnické
dílo ocenila až generace lumírovců)
tvůrce sociální balady
rozsáhlé spektrum lyriky – intimní, přírodní, vlastenecká, úvahová
novátor české prózy – umění vypravěčské, popisné
lidovost, demokratismus, vlastenectví, zájem o nižší společenské vrstvy,
realistický , satirický nebo ironický pohled na společnost
Novinářská činnost
zakladatelem moderní české fejetonistiky
napsal přes dva tisíce fejetonů - cestopisné,
zábavné, umělecko-kritické, politické, sociální,
osvětové
bystrý pozorovatel, dobrý psycholog, mnohotvárný
a jazykově moderní publicistický styl
redaktorem v časopisech Obrazy života (1859 -60)
– obrázkový literární časopis vydávaný
nakladatelem Josefem Vilímkem
časopis Čas (1861), Hlas (1862-64), Rodinná
kronika (1863), Květy (1865-67), spolu
s Vítězslavem Hálkem vydával v 70.letech
časopis Lumír
Zopakujte si
Co je to fejeton?
(z franc. feuilleton respektive feuille [fœj] = lístek), lístek proto, že
původně tak byla označována zvláštní příloha novin, vkládaná
právě jako volný lístek
známý jako poznámka pod čarou, tzv. podčárník
Specifický publicistický žánr – vtipně zpracovává zdánlivě
nevýznamné, ale zajímavé téma a ukazuje všední věci v novém
světle
Autor se snaží o silnou subjektivitu a obvykle vychází z
vlastních zážitků
Pro fejeton je typická satira, ironie, nadsázka, hyperbola,
jazyková hra, často je gradován do pointy
Nerudova značka pod fejetony?
Neruda píše často pod
pseudonymy, nebo používá
značku:
rovnoramenný trojúhelník
Národní listy
od roku 1865 až do smrti
redaktorem Národních listů –
list mladočechů
fejetony sebrány do knížek
Různí lidé
Studie krátké a kratší (1952
Žerty hravé a dravé
Menší cesty
Obrazy z ciziny (Itálie, Egypt)
Přečtěte si!
Jeden z nejznámějších fejetonů J. Nerudy se
jmenuje: KAM S NÍM?
Najdete jej např. tady
CITACE
Jan Neruda. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-05]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Neruda
Karolina Světlá. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-05]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karolina_Svetla
Fejeton. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-05].
[AUTORSKY ZPRACOVALY TAŤÁNA POLÁŠKOVÁ, Kateřina Srnská.
Literatura pro 2. ročník středních škol: zkrácená verze. Vyd. Brno: Didaktis,
2000, 375 s. Edice českého jazyka a literatury. ISBN 978-807-3581-848
SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce: [romantismus,
realismus, česká a slovenská literatura 19. století, literární moderna] : pro
střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 180 s. V kostce
(Fragment). ISBN 978-80-253-0187-6.
Tento DUM zpracovala Mgr. Veronika Sivková, 3. 5. 2013, Havířov