Transcript Zdravotní stav bezdomovců v mezinárodním srovnání a ČR

Zdravotní stav bezdomovců v
mezinárodním srovnání a ČR
Zdravotní politika
Integrace bezdomovců a prevence bezdomovectví – nové
cíle veřejné politiky
Miroslav Barták
26. 3. 2014
Obsah prezentace
•Zdraví bezdomovců v zahraničních výzkumech
•Výsledky šetření IZPE z roku 2005/2006 – zdraví
bezdomovců v ČR
http://healthydebate.ca/2011/05/topic/cost-of-care/homelessnessmentalhealth
Tváře bezdomovství
• Bezdomovství jako nový
sociální problém po
roce 1989
• Bezdomovectví jako
extrémní forma
sociálního vyloučení
• Absence determinanty
zdraví – bydlení
• Jev rezistentní k mnoha
snahám veřejné politiky
Bezdomovci a zdraví
• Zdravotní stav
bezdomovců je horší
než zdravotní stav
bydlící populace
• Dílčí znalosti
subjektivního
hodnocení zdraví v ČR
(IZPE, Naděje)
• Objektivní zdraví –
neúplná evidence v ČR
Bezdomovci a zdraví
http://media.salon.com/2013/01/spainfinancial-crisis.jpeg14-1280x960.jpg
• Akademicky významné
téma – databáze Web of
Knowledge obsahuje cca 4
tisíce impaktovaných článků
na téma bezdomovstí a
zdraví (březen 2014).
• Dušení zdraví bezdomovců,
fyzické zdraví (životní styl).
• Akademické a veřejně
politické znalosti nutně
nesouvisí s efektivním
řešením bezdomovství
(Velká Británie, Kanada,
USA).
Bezdomovci a veřejná politika
• Existující agenda
• Významné finanční
investice
• Působení organizací
soukromého sektoru
• Pravidlo 80/20 –
poskytovatelé/finanční
prostředky
• „Neřešitelnosti a
neatraktivnost“
Integrovaný přístup ke studiu
bezdomovství
Strukturální faktory
Chudoba
Situace na trhu práce
Veřejné a sociální politiky a
jejich selhání
Změny v oblasti rodinného
života
Charakteristiky
Věk
Pohlaví
Společenský status
Typ domácnosti
Etnická příslušnost
Místo bydliště/pobytu
Rizikové faktory
Spouštěcí mechanismy
Sexuální a psychické zneužívání
v dětství nebo dospívání
Rodinné konflikty a rozvraty
Delikventní chování či zkušenost
s vězením
Nedostatek sociálně podpůrných
sítí
Dluhy, nezaplacené nájemné nebo
hypotéky
Neshody v sousedství;
zneužívání drog a alkoholu
Vyloučení ze školy a nedostatek
kvalifikace
Problémy se zdravím
Odchod z domu rodičů po hádce
Manželský nebo partnerský kolaps
Ovdovění
Opuštění institucionální péče
Opuštění vězení
Ostré zhoršení duševního zdraví
nebo zvýšení zneužívání alkoholu
a drog
Finanční krize spojená s růstem
dluhů
Vyklizení z nájemného
(podnájmu) nebo vlastněného bytu
Kariéra bezdomovství
Výsledky subjektivního hodnocení
zdraví bezdomovců
• V roce 2005 proběhlo dotazníkové šetření subjektivního hodnocení zdraví
bezdomovců a jeho determinant (IGA MZ). 85 otázek (tazatelé v
organizacích). Dotazník vyplnilo 900 mužů a žen bez domova.
• základní charakteristiky (pohlaví, věk, dosažené vzdělání, rodinný stav,
počet dětí),
• ekonomickou aktivitu a příjem (postavení na trhu práce, příjem, jeho druhy
a výše),
• životní situaci bezdomovství (faktory, spouštěcí mechanismy a rizikové
faktory bezdomovství, délka bezdomovství, využívané a požadované sociální
služby, reakce okolí).
• zdravotní stav (subjektivní hodnocení aktuálního zdravotního stavu,
nemocnost, prodělaná onemocnění),
• spotřebu a dostupnost zdravotní péče (počet návštěv praktického lékaře,
ambulantních specialistů a zubního lékaře, hospitalizace, odmítnutí
zdravotní péče),
• životosprávu (stravování, spotřeba tabáku, alkoholu a nelegálních drog,
péče
o vlastní zdraví).
Výsledky šetření
• Základní socio-demografické charakteristiky:
– mezi dotazovanými bezdomovci bylo přibližně 80 %
mužů a 20 % žen,
– bezdomovci jsou nejčastěji osoby v produktivním
věku,
– z hlediska rodinného stavu se jedná ve většině o osoby
svobodné nebo rozvedené, kteří žijí samostatně
(osaměle),
– 30 % dotázaných bezdomovců nemá žádné děti,
– přibližně polovina bezdomovců dosáhla nejvyššího
vzdělání základního nebo vyučen/vyučena.
Výsledky šetření
• Ekonomická aktivita a příjem:
– téměř tři čtvrtiny bezdomovců jsou nezaměstnaní,
ale pouze třetina z nich je registrována na Úřadu
práce,
– pokud již bezdomovci pracují, příjmy žen bez
domova jsou nižší než bezdomovců mužů,
– asi 75 % bezdomovců uvedlo měsíční příjem nižší
než 5 000 Kč.
Výsledky šetření
• Životní situace bezdomovství:
– přibližně dvě třetiny bezdomovců jsou bez domova více než
jeden rok,
– více než 40 % bezdomovců prošlo během svého života vězením,
– nejčastěji udávanou příčinou bezdomovství jsou partnerské
rozvraty, rozvody a ztráta zaměstnání,
– jen asi 60 % bezdomovců se v době, kdy se stalo bezdomovci,
obrátilo
o pomoc, ačkoliv těm, kteří pomoc žádali, byla zpravidla
poskytnuta,
– v zimě roste počet bezdomovců, kteří vyhledávají sociální služby,
– bezdomovci nejčastěji žádají a využívají možnost stavování a
hygieny,
– třetina bezdomovců udává negativní zkušenosti se svým okolím
nebo policií, která souvisí s jejich životní situací.
Výsledky šetření
• Zdravotní stav:
– hodnocení zdraví se zhoršuje s rostoucím věkem (významně
závisí na věku) s tím, že ženy se cítí hůře než muži, vliv délky
bezdomovství nebyl v tomto ohledu statisticky prokázán,
– v porovnání se situací před rokem se nejvíce bezdomovců cítí
stejně,
– většina bezdomovců nepovažuje svůj život za ideální, pokud by
měli možnost, řadu věcí by změnili,
– přibližně 28 % mužů, respektive 37 % žen uvedlo, že aktuálně
trpí nějakým chronickým onemocněním, s rostoucím věkem je
výskyt chronických onemocnění častější (nejčastěji uváděnými
onemocněními jsou duševní choroby/poruchy chování a kožní
onemocnění, ale také vysoký krevní tlak),
Výsledky šetření
– muži i ženy bez domova hodnotí velmi kladně míru
své pohyblivosti
a schopnost sebeobsluhy, vysoké procento však
uvádí bolesti/obtíže
a úzkost/deprese,
– existuje významná statistická závislost výsledku
„škály“ v rámci EuroQolu na věku, kdy věk
zhoršuje pozitivní hodnocení zdraví, naopak
statisticky se nepodařila prokázat závislost na
pohlaví a délce bezdomovství.
Výsledky šetření
• Životospráva:
– většina bezdomovců má „bezproblémovou“ možnost
stravování a hygieny,
– tři čtvrtiny bezdomovců jsou kuřáci,
– 12 % mužů a 4 % žen bez domova uvádějí, že denně
konzumují alkohol, což je ovlivněno místem sběru dat, kdy
podmínkou přijetí do organizace je střízlivý stav, což data
naprosto zkresluje,
– přibližně 20 % bezdomovců má zkušenosti s nelegálními
drogami, nejčastěji s marihuanou a hašišem, zanedbatelné
procento uvedlo spotřebu inhalátů (např. toluenu), který je
považován za „drogu chudých“.
Výsledky šetření
• Spotřeba a dostupnost péče:
– v posledních dvanácti měsících navštívilo z důvodu zdravotních obtíží
praktického lékaře alespoň jednou 70 % mužů, respektive 79 % žen,
– z důvodu zdravotních obtíží navštívilo v posledních dvanácti měsících
odborného ambulantního lékaře (včetně gynekologa) 50 %
dotazovaných mužů, respektive 63 % dotazovaných žen.
– zubního lékaře navštívilo v posledních dvanácti měsících pouze 39 %
dotazovaných mužů, respektive 31 % dotazovaných žen,
• za posledních dvanáct měsíců bylo hospitalizováno 37 %
dotazovaných mužů, respektive 32 % žen,
• bezdomovci navštěvují lékaře nebo jsou hospitalizováni nejčastěji
pouze jednou ročně,
• léky na lékařský předpis užívá méně bezdomovců, než kolik jich
uvádí léčená chronická onemocnění,
• .
Výsledky šetření
• bezdomovci pouze zřídka užívají volně prodejné
léky,
• největší problém pro bezdomovce představuje
finanční „náročnost“ předepisovaných léčiv,
• 13 % bezdomovců se setkalo s odmítnutím u
lékaře nebo ve zdravotnickém zařízení, a to
z důvodů, které de jure nemohou být důvodem
odmítnutí,
• pokud by mohli bezdomovci něco ve zdravotnictví
změnit, chtěli by lepší vztahy zdravotníků k
pacientům, zejména v oblasti komunikace
Souhrn zjištění
• Definice bezdomovství
– Nedostatečná definice bezdomovství ztěžuje jeho
efektivní řešení.
– Sebelepší definice musí být rozšiřována a zpřesňována
v závislosti na společenském vývoji.
• Determinanty zdravotního stavu bezdomovců
– Nejvýznamnější determinantou zdravotního stavu
bezdomovců je samotné bezdomovství.
– Mezi bezdomovci se vyskytují ve vysoké míře
problémy s alkoholem, bezdomovci jsou vystavováni
výrazným stresovým situacím (sociálním, vztahovým),
což ovlivňuje jejich duševní zdraví.
Souhrn zjištění
• Zdravotní stav bezdomovců
– Bezdomovci trpí často infekčními onemocněními.
– U bezdomovců se vyskytují ve vysoké míře duševní poruchy
a onemocnění.
– Většina bezdomovců má problémy s alkoholem či je na něm závislá.
• Dostupnost zdravotnických služeb
– Nejlépe zajistí dostupnost péče zdravotnická zařízení přímo
u poskytovatelů sociálních služeb.
– Přijetí pacienta-bezdomovce může být pro lékaře riziko z pohledu
odlivu pacientů „bydlících“.
– Hospitalizace bezdomovců i jejich převozy do nemocnice jsou mnohdy
problematické.
• Po propuštění z nemocnice se bezdomovci vrací zpět na ulici a jejich
„doléčení“ je nejisté.
Současný stav a jak dále…
Děkuji za vaši pozornost
[email protected]
KSP FSE UJEP, Moskevská 54, 400 96 Ústí nad Labem