08oběhová soustava
Download
Report
Transcript 08oběhová soustava
oběhová soustava
= síť cév + srdce
oběh tělních tekutin
tělní tekutiny
tkáňový mok
– mezibuněčné prostory
– výměna látek mezi buňkami a krví a mízou
– doplňován z krevní plazmy
– přebytky nasávány mízními vlásečnicemi →
míza
míza (lymfa)
– tkáně → systém cév s mízními uzlinami
– čirá, mírně zakalená
krev (sanguis)
tělní tekutiny
tvoří vnitřní prostředí organismu
funkce
– transport kyslíku a živin
– odvod odpadních látek
– udržování stálého pH
– stálost vnitřního prostředí = homeostáza
– termoregulace
– obranná funkce
krev
neprůhledná, červená
muži: 5 – 6 l, ženy 4,5 l
krevní plazma (55 %)
– tekutá složka, průhledná,
nažloutlá barva, slabě zásaditá
– složení: voda (90 %), org. látky
(glukóza, bílkoviny – hormony,
vitaminy), anorganické látky (soli)
krevní buňky (45 %)
– červená krvinky, bílé krvinky,
krevní destičky
– vznik z kostní dřeně
krevní destičky (trombocyty)
krevní tělíska – úlomky buněk kostní dřeně
nepravidelný tvar, bezjaderné
životnost asi týden
počet – 200 – 300 tisíc/ 1 mm3
funkce – srážení krve (hemokoagulace)
– rozbití destiček → koagulační faktory →
rozpustný fibrinogen → nerozpustný fibrin →
zachytávání k. buněk → krevní koláč (strup)
→ uzavření cévy
červené krvinky (erytrocyty)
ploché, okrouhlé
bezjaderné
životnost 120 dní
zánik – slezina, játra
počet
– muži 5 – 5,5 mil/1 mm3, ženy 4,5 mil/1 mm3
hemoglobin – přenos O2 a CO2
hematokrit = objemový podíl č. krvinek
v krvi = téměř 45 %
bílé krvinky (leukocyty)
průsvitné
nepravidelný a proměnlivý
tvar
vznik – kostní dřeň, mízní
uzliny, slezina
počet – 4 – 10 tisíc/ 1 mm3
(vyšší při infekci)
obranná funkce
– fagocytóza
– protilátky
více druhů
bílé krvinky (leukocyty)
granulocyty (polymorfonukleární)
– fagocytóza
– neutrofilní - první obranná linie
– eozinofilní - více při alergii
– bazofilní - vazodilatace, antikoagulace
agranulocyty
– monocyty - nezralé → makrofágy, všude,
fagocytóza
– lymfocyty - nejvíce, protilátky, paměť,
značkování, ničení
lymfocyty
lymfocyty B – produkce protilátek
– rozpoznání antigenu → tvorba protilátek / paměť
lymfocyty TH – značkují cizorodé buňky
lymfocyty TC – zneškodní napadené buňky
NK buňky – zneškodní cizorodé buňky
vznik v kostní dřeni a dozrávání zde (lymfocyty B)
nebo v brzlíku (lymfocyty T), aktivace a množení v
mízních uzlinách
imunita
= schopnost odolávat napadení
přirozená
– bílé krvinky, kůže, slzy, sliny, hlen, HCl
– problémy
odvržení transplantovaných orgánů – podobnost
struktury antigenů, potlačení imunity
alergie = nepřiměřená reakce
autoimunitní onemocnění
selhání imunitního systému – AIDS - virové
onemocnění – napadání lymfocytů
umělá imunita = imunizace = očkování
– aktivní – oslabené organismy
– pasivní – hotové protilátky
spoj obrázek s typem leukocytu
lymfocyty TC
lymfocyty TH
lymfocyty B
polymorfonukleární
leukocyty
makrofágy
sedimentace krve
= rychlost klesání krevních
buněk
asi po 1 – 2 hodinách
– rychlost se zvyšuje
při infekci a zánětu
→ informuje o vzniku
onemocnění
– muži: 2 – 5 mm/hod
– ženy: 3 – 8 mm/hod
krevní skupiny
více systémů – nejznámější: AB0, Rh–faktor
AB0
– struktury na povrchu č. krvinek = aglutinogeny
A a B, chovají se jako antigeny
– protilátky v krevní plazmě = aglutininy
anti–A a anti–B, způsobují shlukování č. krvinek
– 4 krevní skupiny podle aglutinogenu
A, B, AB, 0
– Jan Janský
shlukování krve a duševní poruchy
sporné prvenství
systém AB0
KREVNÍ
SKUPINA
AGLUTINOGEN
(na červených
krvinkách)
AGLUTININ
(v krevní plazmě)
A
A
anti–B
B
B
anti–A
AB
A, B
–
0
–
anti–A, anti–B
systém AB0
AB - univerzální příjemci
0 - univerzální dárci
zastoupení krevních skupin
–
–
–
–
nerovnoměrné
různé v různých částech světa
od Z k V ubývá A a přibývá B
nejvíce A mají Eskymáci
a Laponci
– nejvíce B mají Korejci
– nejvíce 0 mají Indiáni (až 100%)
Rh–faktor
další aglutinogen Rh (makak rhesus)
protilátky anti–D
Rh+ a Rh– (asi 15 % populace)
problémy při těhotenství
– Rh– matka a Rh+ dítě
– první těhotenství – smíchání krve → vytvoření
protilátek v těle matky → druhé těhotenství →
protilátky poškodí plod, předčasné porody
→ vyšetření matky i otce
– injekce Rhega po porodu (potratu)
krevní transfúze
krevní skupina dárce = krevní sk. příjemce
autotransfúze
– vlastní krev
– plánované
operace
kalkulačka
domácí úkol za čtvrteční hodinu
pustit si seriál Byl jednou jeden život
– kostní dřeň
– krev
vypracovat úkol a odpovědět na otázky z
učebnice na straně 68
učebnice strana 68
krevní
tělísko
vznik
počet v životnost
mm3 krve
funkce
červené
krvinky
kostní
dřeň
4,5 nebo 120 dní
5 x 106
přenos
dýchacích
plynů
obrana proti
infekci
bílé
kostní d., 4 – 10 x hod až
krvinky mízní u.,
103
dny
slezina
krevní
kostní
200 – asi týden srážení krve
destičky
dřeň
300 x 103
učebnice strana 68
Na čem závisí rozdělení krevních skupin?
aglutinogeny na č.k a aglutininy v plazmě
Jak vzniká míza? Uveďte její význam v těle.
z přebytků tkáňového moku, imunita
Co je hemoglobin? K čemu je v těle využíván?
krevní barvivo, přenos dýchacích plynů
krevní oběh
krev rozvádějí krevní cévy
– tepny (arterie)
ze srdce
stěny pevné a pružné
–
–
–
–
vnitřní vrstva: endotel
střední vrstva: hladká svalovina, elastická vlákna
vnější vrstva: vazivový obal (kolagenní vlákna)
lumen (dutina)
– žíly (vény)
do srdce
stavba jako u tepny - užší vrstva svaloviny
dolní končetiny: kapsovité chlopně – brání
zpětnému toku krve
křečové žíly – slabé a vakovitě rozšířené stěny
– vlásečnice (kapiláry)
spoje mezi tepnami a žílami
jediná vrstva buněk – výměna plynů mezi krví a buňkami
srdce (cor)
dutý svalnatý orgán (srdeční sv.)
v hrudní dutině v osrdečníku
svalová přepážka, chlopně
→ 4 části:
– levá a pravá síň (tenkostěnné)
– l. a p. komora (silnostěnné)
trojcípá chlopeň (PS a PK)
dvojcípá ch. (LS a LK)
srdce (cor)
odstup 2 velkých tepen
– srdečnice (aorta) – LK
– plicnice (plicní tepna) – PK
– poloměsíčité chlopně
věnčité tepny (koronární)
– výživa srdce
vstup žil
– horní a dolní dutá žíla – PS
– plicní žíly – LS
srdce (cor)
1. horní dutá žíla
2. plicní tepna
3. plicní žíla
4. dvojcípá chlopeň
5. aortální chlopeň
6. levá komora
7. pravá komora
8. levá síň
9. pravá síň
10. aorta
11. plicní chlopeň
12. trojcípá chlopeň
13. dolní dutá žíla
činnost srdce
cirkulace krve → rytmické střídání stahu
(systoly) a relaxace (diastoly) srdeční sval.
diastola (síní i komor) –
srdce se plní krví →
systola síní – otevření
cípatých chlopní, krev v
komorách → systola
komor – otevření
poloměsíčitých chlopní,
krev ze srdce → diastola
60 – 70 ml krve
70 – 80 tepů/min
činnost srdce
uzavírání chlopní = srdeční ozvy
– systolická: cípaté chlopně, delší
– diastolická: poloměsíčité chlopně, kratší
– fonendoskop
elektrická aktivita srdce
– vlastní signál i převodní systém
– elektrokardiograf (EKG)
krevní tlak
vypuzení krve ze srdce – tlak na stěnu cév
různý na různých místech těla
tonometr
systolický: 100 – 160 torrů (mm Hg sloupce)
diastolický: 60 – 90 torrů
→ zlomek: 120/80
hypertenze, hypotenze
zvýšení při námaze (fyz. i psych.), ve stáří
syndrom bílého pláště
krevní oběh
uzavřený
oddělená okysličená a odkysličená krev
malý (plicní) oběh: PK → plicnice
(odkysličená krev) → plíce (okysličení) →
plicní žíly → LS
velký (tělní) oběh: LK → aorta (okysličená
krev) → tělo (vlásečnice, odkysličení) →
žíly (horní a dolní dutá žíla) → PS
menší oběhy – vrátnicový, ledvinný, …
videa
srdce
circulatory system song
the heart song
blood flow through the heart song
mízní (lymfatický) oběh
otevřený
lymfa sbírána mízními
vlásečnicemi → mízní cévy s
mízními uzlinami → krevní cévy
odvod tkáňového moku a
metabolitů
přeprava tuků
homeostáza
imunitní systém
(mízní uzliny a orgány)
mízní (lymfatický) oběh
mízní uzliny
– filtrace mízy
– vznik bílých krvinek
a tvorba protilátek → zvětšení při infekci
mízní orgány
– tvorba a uchování bílých krvinek
– mízní uzliny, kostní dřeň, nosní
a krční mandle, sliznice
vnitřních orgánů, slezina, brzlík
mízní (lymfatický) oběh
slezina (lien)
– oválná, 12 – 20 cm
– vlevo za žaludkem
– prokrvená
denně 250 – 350 l krve
zásoba a zánik č. k.
krvetvorba v nitroděložním vývoji
– tvorba bílých krvinek a protilátek
brzlík (thymus)
– za hrudní kostí
– zmenšuje se → zánik
– dozrávání bílých krvinek
– tvorba hormonů