Transcript Substantiva

Morfologie
italštiny I
(2)
Substantiva
Jan Radimský
Podstatné jméno
(sostantivo, nome)
• Terminologie
– jména (podstatná i přídavná) v latině
jeden slovní druh: proto nome =
sostantivo
• Základní charakteristiky:
– morfologické
– syntaktické
– formální
– sémantické
Morfologická charakteristika
Substantiva jsou:
• Ohebná v čísle
• Nositelé rodu
– př.: tavola (fem.)
• Některá jména ohebná v rodě
– označují osoby: ragazzo – ragazza
– zvířata: gatto – gatta
– činitelská jména: re - regina
Syntaktická charakteristika
• Velmi často má „determinant“ (člen, determinační
adjektivum):
– il museo, questo museo
– determinant může „substantivizovat“ slovo jakéhokoli
jiného slovního druhu: il ridere, il passato, i pro e i
contro, ci sono dei se e dei ma
• Centrální syntaktické fce:
–
–
–
–
–
–
soggetto: Il cane abbaia. Il cane è un animale.
predicato: Questo animale è un cane.
predicativo: Il cane spesso diventa un amico.
complemento oggetto diretto: (Io) accarezzo il cane.
complemento di termine: Hai dato il giocattolo al cane?
altri complementi indiretti: Prendi il collare del cane.
Formální charakteristika
• Po formální stránce jsou substantiva
– jednoduchá: mela, cane, orso...
– složená n. odvozená
• attaccapanni < attaccare, panno (V+N)
• cassaforte < cassa, forte (N+A)
• ferro da stiro < ferro, da, stiro
• cementazione < cemento, -zione
• Vnitřní strukturu složených slov
zkoumá lexikální morfologie
Sémantická charakteristika
• Substantiva typicky označují
(zjednodušeně řečeno):
– konkrétní entity: osoby, zvířata, věci
– abstraktní entity
• vlastnosti (bellezza) – zejm. deadjektivní
• činnosti (moto = pohyb) – zejm. deverbální
• stavy (stanchezza)
• jiné abstraktní entity...
Vnitřní dělení substantiv
podle dalších kritérií (1)
1. N. animati x inanimati
•
vliv na gram. kategorii rodu
2. N. propri x comuni
•
odlišný způsob denotace, pravopis (velké
písmeno)
3. N. collettivi x individuali
•
•
collettivi: gram. číslo neodpovídá počtu
denotovaných objektů (popolo, folla,
clientela, pubblico, stormo, sciame...)
problém shody v čísle (logická n. gramatická)
Vnitřní dělení substantiv
podle dalších kritérií (2)
4.
•
•
•
•
5.
•
•
•
•
N. concreti x astratti
intuitivní kategorie, teoretická lingvistika je nerada používá (v komputační
lingvistice běžnější)
„abstraktnost“ je relativní (subjektivní), může se měnit podle způsobu užití
slova: amore x l’amore della mia vita; celebrità x c’erano molte celebrità alla
festa
abstrakta jsou často odvozena od sloves / adjektiv (viz výše)
konkréta jsou často bází pro denominální derivaci
•
•
ragazzo – ragazzesco
scanner – scannare, scanerizzare
N. contabili x non contabili
nepočitatelná: označují entity, které nelze počítat (např. jména látková –
acqua)
nemohou se kombinovat s číselnými výrazy (*tre libertà, *tre sangui), nejdeli o zvlášní počitatelné užití nepočitatelného jména:
•
•
obvyklé množství: tre caffè = tre tazze di caffè
typ: tre libertà = libertà religiosa, libertà di parola, libertà di espressione...
nemají plurál (giustizia – ?giustizie)
nemohou mít neurčitý člen (un/una je souč. číslovka „jeden“)
Rod substantiv (il genere)
• Rod ...
– morfologická vlastnost, kterou jméno prostřednictvím
shody (accordo) přenáší na závislé členy (zejm. na
determinanty a přívlastky, ale i na přísudek u složených
tvarů)
Una lunga scala ci ha portato alla base della statua.
L’amica di Luigi è arrivata ieri.
– Každé podstatné jméno patří do skupiny maskulin nebo
feminin
– Pro zařazení je klíčové, jestli je dané jméno životné /
neživotné
Rod neživotných jmen (1)
• U neživot. jmen je rod ARBITRÁTNÍ, může
být ale MOTIVOVANÝ
– arbitrární = nahodilý. Není žádný (přímý)
vztah mezi významem slova a zařazením k
rodu (mezi jazyky se liší: luna – f., měsíc –
m.). Rod je výsledkem historické náhody.
– motivovaný = existují nějaké vnitrojazykové
důvody, proč určitá jména mají určitý rod.
Např.
• sémantická motivace: stromy jsou M, plody F (melo –
mela, arancio – arancia)
• formální motivace: sufix –zione = jméno F
(abbreviazione, abolizione, kromě složenin typu caposezione, capostazione)
Rod neživotných jmen (2)
U neživot. jmen existují některá jména s rodovou
opozicí. Rozlišujeme dva případy:
1. Jména pocházejí od různých etymonů – jde o
historickou náhodu. Významově jsou velmi
vzdálená.
•
•
•
•
•
2.
•
arco (luk) – arca (archa, loď n. sarkofág)
caso (náhoda) – casa (dům)
baro (podvodník) - bara (rakev)
tappo (zátka, špunt) – tappa (etapa, úsek)
palato (patro v ústech, mlsoun) – palata (rána
lopatou)
Jména od stejného etymonu – obvykle pův.
synonyma, později se význam specializoval.
systémová rodová opozice (viz dále)
Rodové opozice neživotných jmen (1)
• Synonyma, ale jeden člen páru je zastaralý / knižní
– pineta – † pineto (borový lesík)
– candela – † candelo (svíčka)
• Synonyma, ale liší se konotací
– cosa (věc) – coso (krám)
– discorso (projev) – discorsa (dlouhý bezobsažný projev)
• Opozice velký – malý
–
–
–
–
buco (díra) – buca (jáma)
gambo (stonek) – gamba (noha)
spillo (špendlík) – spilla (jehlice)
pezzo (kus) – pezza (záplata)
• Opozice nástroj – děj/výsledek děje
– bilancio (rozpočet) – bilancia (váha)
– lancio (vrh, hod) – lancia (kopí)
Rodové opozice neživotných jmen (2)
• Opozice strom – plod (již v latině)
– melo – mela; arancio – arancia
– castagno – castagna; pesco – pesca
– il noce – la noce; olivo – oliva ...
• Opozice vlastník – vlastněná věc
– gobbo (hrbáč) – gobba (hrb)
– chierico (klerik) - chierica (tonzura)
• Opozice surovina – výrobek
– canapo (konopné lano) – canapa (konopí)
• a další...
Rod životných jmen (1)
• Rozlišujeme rod u osob a zvířat.
• U osob: rod (gram. kateogrie) obvykle
koreluje s pohlavím osoby. Formálně dvě
řešení:
1. jméno mění rod (přechylování):
• amico – amica
• re – regina
• avvocato – avvocatessa
2. jméno má stejný tvar pro oba rody (tzv.
genere comune)
• zakonč. –e/ -a/ -ista/ -cida: nipote, parente,
insegnante, cantante, collega, atleta, pediatra,
pianista, artista, omicida, suicida...
Rod životných jmen (2)
Ne vždy ale rod koreluje s pohlavím: asymetrie
• Tvar M označuje výhradně ženy (extrémní případ):
•
•
– soprano, mezzosoprano, contralto (ev. la soprano; la soprana = ironické)
Tvar M (řidčeji F) je bezpříznakový – může označovat osoby obou pohlaví
(častý případ – tzv. genere promiscuo)
– poliziotto, soldato, senatore, donna delle pulizie
Asymetrie rod – pohlaví může být komplikovanější (specializace jednoho z
členů páru):
– avvocato / avvocata (dei fedeli = panna Marie) / avvocatessa (advokátka)
– presidente / presidentessa (paní prezidentová) / la presidente (prezidentka)
– ambasciatore / ambasciatrice (velvyslankyně i paní velvyslancová)
V takových případech působí protichůdné tendence a požadavky:
• systémově korelovat rod – pohlaví (je obtížné příp. neslušné mluvit o
osobě v rodě, který neodpovídá jejímu pohlaví)
• přechýlené tvary z historických důvodů nemusejí existovat, příp. mají
hanlivou / žertovnou konotaci
• v mnoha kontextech je v komunikaci funkční (potřebný) tzv.
bezpříznakový tvar (ideál: M-F-Bezp. např. uomo – donna – gente; taková
trojice je zcela výjimečná), zejm. v právním jazyce
Rod životných jmen (3)
Rod u zvířat
• Velmi častý tzv. genere promiscuo
(bezpříznakový tvar), zejm. u divokých
zvířat: balena, aquila, delfino, corvo,
leopardo, gru (f), mosca, scorpione
• U domácích zvířat přechylování
–
–
–
–
gatto/gatta
gallo/gallina
toro/vacca
montone/pecora...
Formální přechylování (1)
• Mění se tvar → sostantivi mobili
– Jiný kořen (supletivismus):
padre/madre,
maschio/femmina, frate/suora, toro/vacca, verro/scrofa,
montone/pecora...
– Změna koncovky: figlio/figlia, contadino/contadina
– Přípona:
• e/a-essa: dottore/dottoressa, duca/duchessa
• tore-trice: imperatore/imperatrice
Formální přechylování (2)
• Nemění se tvar:
1. Genere comune – přechylování bez
formálního znaku
•
•
•
•
-e: il/la nipote, parente, insegnante, cantante
-a: il/la collega, atleta, ipocrita, pediatra
-ista: il/la pianista, artista
-cida: il/la omicida, suicida
2. Genere promiscuo – existuje jen jeden
rod (užíván bezpříznakově)
•
balena (f), aquila (f), delfino (m)...
Číslo substantiv
•
Není vlastností jména (jako rod), ale kategorie, ve které se jméno
ohýbá.
1.
Obecná jména počitatelná – běžně se ohýbají v čísle (tavola –
tavole)
2.
Obecná jména nepočitatelná – obvykle pouze v sg. Někdy možný pl.
a)
b)
c)
3.
Abstrakta: brio (živost), coraggio (odvaha), giustizia (spravedlnost), pazienza
(trpělivost), fame, sete...
Látková jména: il fiele (žluč), pepe (pepř), oro (zlato), ossigeno (kyslík), il
rame (měď), riso (rýže), latte...
Možný PL typicky ve třech případech:
•
druhy dané látky: i risi cinesi
•
předměty z dané látky: i ferri (nářadí), gli ori (šperky), i bronzi (bronzové předměty)
•
počitatelná kvantifikace, která operuje s „obvyklým množstvím“: un caffè (= una
tazza di caffè)
Unika: il sole, l’equatore, l’universo, l’aria, il sud, gennaio
Vlastní jména
V gramatikách se příliš neuvádí. Principiálně obdobný případ jako „unika“ (označují
jedinečného referenta). Obvykle nemají PL, ale v typových případech ho
mívají, většinou bez formální flexe:
•
•
•
•
Přirovnání: i piccoli Mozart (malí Mozartové)
Díla daného autora: tre Tiziano a Parigi
Lidé stejného křestního jména: tre Marie (tady možno s flexí)
Lidé stejného příjmení (rodina): i Rossi
Asymetrie SG - PL
• Nomi difettivi del plurale – viz výše
• Nomi difettivi del singolare – tzv. jména
pomnožná
– Označují věci složené z částí: calzoni, pantaloni
(kalhoty), mutande (spodky), mutandine (kalhotky),
occhiali (brýle), le nari (nozdry), le forbici (nůžky), i
viveri (potraviny), le viscere (vnitřnosti), le stoviglie
(nádobí), i dintorni (okolí), le busse (výprask), le spezie
(koření)...
– Přešly v PL formě z latiny: gli annali, le esequie
(pohřeb), le nozze (svatba), le tenebre (temnota), le
calende (kalendy – 1. den v měs.), i posteri
(potomstvo), i penati (dom. bůžkové, přen. domov)...
Formální morfologie jmen
• S ohledem na rod a číslo - v italštině
velmi výrazná a relativně přehledná
• Cf. Hamplová S. (2004:58-60, 70-79
a násl.)
• Zde pouze rámcový přehled
• Následující tabulka přináší typologii
italských substantiv podle zakončení:
Typ zakončení
Rod
Konc.
Příklady
Komentář
M
-o
ragazzo
běžné
F
-a
ragazza
běžné
M/
F
-e
padre, nave
běžné
M
-a
poeta, problema
často učeného původu,
zejm. z řečtiny
typic. sufixy/konfixy: ista, -cida (socialista,
omicida)
F
-o
mano, eco,
virago
+ moto, auto,
foto, radio...
- zcela výjimečné
- rozšířené pouze u
zkrácených slov F:
la motocicletta > la moto
-VOC
jednoslabičné, konč. na
samohlásku
dì, re, sci, tè,
gru
Centrální
Zakončení
-A
-O
-E
Periferní
Jiné
zakončení
-VOC
víceslabičné, konč. na
přízvučnou samohlásku
bontà, libertà,
servitù, virtù,
città
papà, bebé,
caffé
- patří sem hodně
abstrakt fem. na -tà, -tù
-i
F:crisi, ipnosi,
metropoli,
prassi
M:brindisi, alibi
-často učeného původu,
zejm. z řečtiny
-CONS
sport
- slova cizího původu,
novější zejm. z germ.
jazyků
Formální tvoření plurálu
• Vychází z typického zakončení
singuláru v daném rodě
• Doplňte do předcházející tabulky flexi
v čísle
Systematické
nepravidelnosti SG-PL (1)
• M –co, -go
– paroxytona (přízvuk na 2.slab. od konce)
zachovávají tvrdou výslovnost: bosco – boschi,
cuoco – cuochi.
• sem patří většina případů
• výjimky: amici, nemici, porci, Greci
– proparoxytona (př. na 3.sl.) mají většinou
měkkou výslovnost: medico – medici,
psicologo – psicologi
• sufix –ico (adjektiva n. substantivizovaná adj.) je
typický pro proparoxytona, proto je v některých
učebnicích uváděna měkká výslovnost u slov na –ico
• u proparoxyton řada výjimek (tvrdá výslovnost) – viz
Hamplová, s. 71.
Systematické
nepravidelnosti SG-PL (2)
• M –io (zio, cambio)
– „I“ před koncovkou přízvučné: uchovává se
• zio – zii, rinvio – rinvii
– „I“ před koncovkou nepřízvučné nebo pouhý grafický
znak (nevyslovuje se):v pl. odpadá
• cambio – cambi, olio – oli
• viaggio – viaggi, bacio – baci
• pokud by odpadnutím „I“ došlo k homonymii s plurálem
jiného slova, je možné (nikoli obvyklé) dvojí řešení:
– vyznačit psaný přízvuk, pokud se umístěním přízvuku slova
liší, příp. ponechat druhé „I“: principe (kníže), principio
(začátek) – prìncipi x princìpi, principii, principî
– ponechat „I“, pokud jsou slova přízvukována stejně: assassino
(vrah), assassinio (vražda)
Systematické
nepravidelnosti SG-PL (3)
• F i M –ca, ga
– zachovává tvrdou výslovnost vždy:
F: collega – colleghe, vasca – vasche
M: collega – colleghi, monarca monarchi
• výjimka: il belga – i belgi (F belghe)
Systematické
nepravidelnosti SG-PL (4)
• F –cia, -gia
– „I“ před koncovkou přízvučné: uchovává se
• farmacia – farmacie, bugia – bugie
– „I“ před koncovkou nepřízvučné: v pl. postrádá
fonetické opodstatnění a většinou odpadá. V
tomto je velké kolísání
• před –cia/-gia je samohláska – mělo by „I“ zůstat:
camicie, valigie, ciliegie
• před –cia/-gia je souhláska – mělo by „I“ odpadnout:
province, spiagge, gocce
Další případy flexe
• PL kompozit – záleží na vnitřní
struktuře kompozita (viz. předmět
„lexikologie“)
• Substantiva se dvěma tvary v pl. –
mohou se významově lišit (viz.
Hamplová, s. 80-81).