Transcript vitaminy_koutska,_odstrcilikova

Vitaminy
Barbora Koutská
Lucie Odstrčilíková
Obecně o vitaminech



Vitaminy jsou nezbytnou součástí výživy člověka. Ještě před pouhým stoletím
neměl nikdo o existenci vitaminů ani sebemenší potuchy. V roce 1912 zjistil polský
badatel, že by chemická sloučenina nazývaná amin mohla zabránit nemoci beriberi, velice obávané nemoci, která byla příčinou předčasné smrti milionů lidí. Když
dával svému objevu jméno, připojil k názvu amin předponu vita, což znamená
latinsky život, a vytvořil tak v současnosti důvěrně známý pojem vitamin.
Od té doby bylo zjištěno, že existuje mnoho různých vitaminů, a v průběhu
mnoha let vědci sestavili abecedu vitaminů, které dnes známe. Vitaminy a minerály
hrají mnohem důležitější a komplexnější roli v ochraně našeho zdraví a prevenci
nemocí, než jsme si dříve představovali. Chrání nás proti klasickým nemocem
souvisejícím s nějakým nedostatkem, např. kurděje, beri-beri a křivice. Některé
vitaminy jsou často ve větších dávkách, než by bylo obvykle doporučováno a
mohou proto také zabránit obvyklým zdravotním potížím, např. kardiovaskulárním
onemocněním, šedému zákalu a zhoubným nádorům.
V průměru člověk zkonzumuje přibližně 850 kg potravin ročně. Vitaminy se
na tomto množství podílejí přibližně 350 g. Nemají žádný význam jako energetický
zdroj (neobsahují žádné kalorie) ani nejsou používány na stavbu buněk nebo tkání,
a přesto jsou životně důležité pro naše zdraví.
Rozdělení vitaminů

Rozpustné vitaminy jsou vitaminy vstřebávány z trávicího traktu, transportovány
organismem, ukládány v tukové tkáni a vylučovány ledvinami a močovým
měchýřem, stejně tak jako jejich toxicitu a samozřejmě jejich funkci.
VITAMINY ROZPUSTNÉ V TUCÍCH
 Vitamin A (včetně beta-karotenu)
 Vitamin D
 Vitamin E
 Vitamin K
VITAMINY ROZPUSTNÉ VE VODĚ
 Vitamin B1
 Vitamin B2
 Vitamin B3
 Vitamin B6
 Vitamin B12
 Kyselina listová
 Biotin
 Kyselina pantotenová
 Kyselina askorbová (C)
FALEŠNÉ VITAMINY
 Vitamin B4 – neexistuje, tento název byl původně použit pro směs aminokyselin
argininu, glycinu a cysteinu.
 Vitamin B5 – neoficiální název používaný v některých zemích pro vitamin B –
kyselinu pantotenovou.
 Vitaminy B7, B8, B9, B11 – neexistují, tyto názvy byly dříve používány pro směsi
známých vitaminů.
 Vitamin B10 – kyselina para-aminobonzoová (PABA). Bakterie a jiné organismy ji
mohou přeměnit na vitamin B – folacin. Lidský organismus nikoli.
 Vitamin B13 – kyselina orotová není pro lidský organismus životně nezbytná a
z dietních doplňků se vypouští, neboť se předpokládá, že je rakovinotvorná.
 Vitamin B15 – kyselina panamová, směs dimethylglycinu, cukrů a dalších látek,
z nichž žádná není pro lidský organismus životně důležitá.
 Vitamin B16 – amygdalin, také známý jako laetrile. Nalézáme jej v peckách meruněk,
atd. Rozkládá se na jedovatý kyanid. Někdy se nazývá vitamin B17.
 Vitamin F – nepřesný termín pro životně důležité mastné kyseliny, např. kyselinu
linoleovou.
 Vitamin G – zastaralý název vitaminu B2.
 Vitamin H – zastaralý název vitaminu B – biotinu
 Vitamin M – zastaralý název vitaminu B – folacin.
 Vitamin PP – zastaralý název vitaminu B3 – niacin
 Vitamin P – směsice látek, kterým říkáme rutin nebo hesperidin, které patří do
skupiny chemikálií nacházejících se v rostlinách a nazývaných bioflavonoidy. Není
pro lidský organismus životně důležitý, a proto jej nemůžeme nazývat vitaminem,
ačkoli může mít určité zdravotní přínosy.
Předávkování vitaminy




I když jsou vitaminy pro náš organismus životně důležité, neznamená to, že
dvakrát více je i dvakrát lépe. Nadměrné dávkování může být dokonce
nebezpečné. Platí to především u vitaminů A a D rozpustných v tucích, které se
ukládají v játrech a tukové tkáni. Organismus není schopen nežádoucí přebytek
jednoduše vyloučit, na rozdíl od vitaminů rozpustných ve vodě které se vylučují
močí.
V praxi v podstatě neexistuje možnost, že bychom přijímali příliš velké množství
vitaminu A nebo D ze samotné stravy, pokud se ovšem nepřejídáme velkým
množstvím jater z mořských živočichů. V důsledku toho se z hlediska bezpečnosti
těhotných žen doporučuje, aby se vyvarovaly požívání jater, neboť vysoké dávky
vitaminu A mohou poškodit plod během raného stádia těhotenství. Jinak neexistují
v podstatě žádné potraviny, které by obsahovaly tolik vitaminů, aby mohly působit
jako jed.
Předávkování je obvykle možné pouze v případě, kdy používáme příliš mnoho
vitaminů a minerálních doplňků nebo léčivých přípravků s přídavky vitaminů. Proto
bychom měli být opatrní na to, abychom nepřijímali nadměrné dávky jednotlivých
vitaminů.
Ačkoli se vitaminy rozpustné ve vodě obvykle vylučují z organismu bez jakýchkoli
potíží, mohou mít vitaminy C, B3 a B6 vedlejší účinky, pokud jich přijímáme příliš
velké množství.
Vitamin A
OBECNĚ O VITAMINU

Vitamin A patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích a je nezbytný pro oči,
kůži, sliznice, růst, imunitní systém a rozmnožování. Jeho nedostatek může vést
k infekci, oslepnutí, úmrtí a všeobecně představuje velký problém. Také
z předávkování mohou vzniknout vážné následky. Nejlepšími zdroji tohoto vitamínu
jsou játra a mléko. V luštěninách je obsažen beta-karoten, který může být
přeměněn na vitamín A.
FUNKCE




Vitamin a má v organismu mnoho významných funkcí. Je životně důležitý
pro oči, růst, schopnost rozmnožování, normální vývoj kůže a sliznic, růst
kostí a zubů a imunitní systém, ačkoli o biochemických reakcích vitamínu A
příliš mnoho nevíme. Přesto je však nejdůležitější, že se vitamín A podílí na
dekódování genetického kódu buněk, což zajišťuje „schematický výkres“
pro stavbu a řízení našeho organismu.
Pouze co se týká oční funkce byl objeven význam vitamínu podrobněji.
Vitamín A je složkou tvořící fotocitlivé látky (citlivé na světlo) obsažené
v sítnici, které se nazývají rodopsin (oční barvivo) a jsou důležité pro
periferní a noční vidění. Jakmile paprsky světla dosáhnou sítnice, aktivuje
se rodopsin, a to má za následek vznik elektrického signálu, který je
předáván nervovou soustavou do mozku, kde je převeden do obrazu.
Vitamín A má velký význam pro výživu kůže, která ohraničuje tělo zvenku, a
sliznic, které vystýlají tělo zevnitř. Nedostatek vitamínu A oslabuje tato
rozhraní, a tak snižuje naši ochranu proti působení mikroorganismů.
Ještě donedávna se věřilo, že by nás mohl vitamín A chránit proti určitým
typům zhoubných nádorů. Přesto však již v současnosti víme, že to je ve
skutečnosti beta-karoten, tedy chemický předchůdce vitamínu A, který má
tento účinek.
ZDROJE
 Vitamín A se sám o sobě nachází pouze v potravinách živočišného původu, zatímco
beta-karoten a jiné karoteny se nacházejí pouze v potravinách rostlinného původu.
 Dobré zdroje přestavují játra, mléčné výrobky a vejce. Vitamín a se přidává do
některých potravin během výroby, např. do margarinů. Kromě toho se část betakarotenu v potravině přeměňuje na vitamín A. Vařením a smažením se množství
vitamínu A v potravině nijak významně nesnižuje.
DENNÍ POTŘEBA
 Doporučený denní příjem se liší podle stáří a pohlaví (viz příloha).
Doporučená denní dávka:
ženy
muži
1400
1200
1000
mg
800
600
400
200
0
11-14
15-18
19-24
25-50
51+
těhotné
kojící
RIZIKO NEDOSTATEČNÉHO PŘÍJMU














Riziko nedostatku mohou zvýšit následující okolnosti:
Těhotenství a kojení
Redukční dieta
Složení stravy chudé na bílkoviny, Zn, vitamín E nebo Fe
Stáří
Velká spotřeba alkoholu
Nevyvážená strava
Chronické nemoci, které postihují příjem nutričních látek
Ostatní vážné nemoci
Velké gastrointestinální operace (operace trávícího traktu)
Léčba některými projímadla a léky na snižování cholesterolu
Dlouhodobé používání antacid (prostředků neutralizujících kyseliny) nebo sukralfátů u
žaludečních vředů a nadměrné tvorby žaludečních kyselin
Dlouhodobé používání minerálních olejů při zácpě
Nedostatek vitamínu A může způsobit problémy se zrakem v podobě noční slepoty,
snížené ochrany proti opotřebení a vysoušení rohovky. Dále také oslabuje imunitní
systém, což způsobuje větší náchylnost k bronchiální infekci a působí ztrátu chuti a
vznik suché, drsné pokožky.
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Vitamín A je jedním z vitamínů, u nichž bychom měli být zvláště opatrní,
abychom jich nepožívali příliš mnoho. Toxické účinky jsou téměř vždy výsledkem
nadměrného užívání tablet s vitamínovými doplňky nebo přípravků z oleje
z tresčích jater. Mezi příznaky předávkování patří bolesti hlavy, musea, ztráta chuti,
suchá a vločkovitá pokožka, vypadávání vlasů a nepravidelná menstruace.
Beta-karoten
OBECNĚ O VITAMINU


Beta-karoten je chemická látka rozpustná v tucích, jejíž část tělo přeměňuje na
vitamín A. Nalézáme jej nejčastěji v zelenině a ovoci a případně může bránit
určitým typům zhoubných nádorů a působit proti vyvíjení kardiovaskulárních
chorob.
Beta-karoten je v medicíně používán k léčení vzácných dědičných chorob,
nazývaných erytropoetická protoporfyrie, kdy je kůže zvláště fotosenzitivní (citlivá
na působení svělta).
FUNKCE

Karoteny jsou žlutočervené pigmenty, které hrají důležitou úlohu při
fotosyntéze. Karoten, na nějž bylo vynaloženo nejvíce výzkumného úsilí, se
nazývá beta-karoten. Sám hraje významnou roli jako velmi silný antioxidační prvek,
což znamená, že chrání buňky a tkáně před nebezpečnými látkami, nazývanými
volné radikály. Volné radikály mohou ničit buněčné membrány a chromozomy a
přispívat k rozvíjení zhoubných nádorů. Beta-karoten neutralizuje nejaktivnější
formu kyslíku(kyslíkový radikál – chem. vazba s jedním společným elektronem),
která by jinak mohla vytvářet tyto volné radikály.

Karoteny jsou jednak důležité pro obranný systém, působí při zánětlivých
procesech (odkud jsou známy jako leukotrienický metabolismus) a účastní se při
komunikaci mezi jednotlivými buňkami.
ZDROJE

V rostlinné říši se vyskytuje nejméně 650 typů karotenů, z nichž přes 40 je
pravidelně i v naší stravě. Většina z nich nemůže být přeměněna na vitamín A, ale
mohou být využity jejich jiné kladné účinky, např. mohou působit jako antioxidanty.
Beta-karoten a další karoteny se nachází v karotce, bramborách, chřestu, kapustě,
petrželi, špenátu, pažitce, brokolici, řeřiše, rajčatech, fazolích a v ovoci, jako jsou
melouny, meruňky, třešně, broskve, švestky, jablka a pomeranče. Předpokládá se že
obsah beta-karotenu v těchto potravinách je jedním z důvodů, proč nás ovoce a
zelenina mohou chránit proti vzniku rakoviny.
DENNÍ POTŘEBA

Beta-karoten není životně důležitá nutriční látka. Obvykle přijímáme ze stravy
3,6 mg denně. Protože beta-karoten může pokrýt naše potřeby vitamínu A, netrpí
vegetariáni nedostatkem vitamínu A, ačkoli se vitamín A vyskytuje pouze
v živočišných potravinách.
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Velké dávky beta-karotenu (přes 30 mg denně) požívané po dobu mnoha
měsíců mohou vyvolat žlutavý nádech pokožky. Nemá to souvislost se žloutenkou
a jedná se o zcela neškodný jev způsobený ukládáním červenožlutého betakarotenu v kůži (podkoží). Zežloutnou především dlaně a chodidla. Lidé si pak
mohou myslet, že vypadají opáleně. Pigment, který je zcela neškodný, však zmizí,
jakmile je přerušen příjem beta-karotenu.

Nadměrné dávky beta-karotenu nevedou k otravě vitamínem A, neboť
organismus si přeměňuje na vitamín A pouze tolik beta-karotenu, kolik potřebuje.
ZHOUBNÉ NÁDORY (RAKOVINA)

Beta-karoten pravděpodobně chrání organismus proti několika typům
zhoubného bujení. Pokud jíme velké množství ovoce a zeleniny (bohaté na betakaroteny), snižuje se tím nebezpečí rakoviny plic, hrtanu, trávícího traktu, močového
měchýře, atd. Beta-karoten však není zdaleka jedinou látkou v ovoci a zelenině, která
může chránit proti rakovině. Tyto plody obsahují také vitamín C a E, kyselinu listovou,
indoly, fytochemikálie a další protirakovinné prvky.

Dosud se však neví, zda má beta-karoten stejný účinek , pokud je brán jako
doplněk stravy.
ZÁKALY OČNÍ ČOČKY

Spolu s antioxidačními látkami typu vitamínu C a E karoteny výrazně snižují
riziko zákalu. K zákalům dochází v případech, kdy oční čočka zmatní vzhledem
k volným radikálům, vytvořeným v důsledku expozice slunečního svitu, které útočí na
bílkoviny v čočce.
SPÁLENÍ SLUNCEM

U rostlin chrání beta-karoten a další karoteny listy proti slunečním UV
paprskům. Je mu také někdy přisuzováno, že vytváří rychlejší hnědnutí při opalování
na slunci a současně chrání proti nebezpečným účinkům slunečních paprsků.
KARDIOVASKULÁRNÍ NEMOCI

Beta-karoten může pravděpodobně snížit nebezpečí vyvinutí
kardiovaskulárních nemocí. Krev obsahuje speciální látky, nazývané lipoproteidy,
které transportují cholesterol a jiné tuky po těle. Jedním z nich je řídký lipoprotein
(LDL), který zvyšuje riziko arteriosklerózy (zbytnění stěn arterií vzhledem k nánosům
tuků a minerálů), pokud je oxidován volnými radikály. Beta-karoten má antioxidační
účinek, který chrání LDL před oxidací, a může tedy pravděpodobně předcházet
arteroskleróze a jiným kardiovaskulárním nemocem, především u kuřáků. Ti mají
často nižší hladinu beta-karotenu v krvi, neboť je ho většina svázána s bojem proti
volným radikálům, vytvářeným toxiny, obsaženými v tabákovém kouři. Krev kuřáků
také obsahuje menší množství tří dalších antioxidačních prvků: vitamínu C, vitamínu
E a Se. Může to být jedním z důvodů zvýšeného rizika vyvinutí rakoviny plic,
kardiovaskulárních nemocí a zákalu, které kuřáky ohrožuje.
VITAMIN B1 – TIAMIN
OBECNĚ O VITAMINU

Tiamin nalézáme v mnoha potravinách a podílí se na tvorbě energie v organismu.
Vážný nedostatek vede k vyvinutí nemoci beri-beri, ale v Evropě se s tímto nedostatkem
setkáváme pouze u silných alkoholiků. Neexistuje žádné skutečné nebezpečí
z předávkování.
FUNKCE


Vitamín B1 se podílí na rozkládání uhlovodíku na cukry, které uvolňují energii
potřebnou pro funkci naší nervové soustavy, svalů, srdce, atd.
Vitamín je rozpustný ve vodě a brzy z organismu odchází, proto je potřebné jej
přijímat pravidelně.
ZDROJE

Vitamín B1 se nalézá ve většině potravin živočišného původu a v mnoha
potravinách rostlinného původu. Většinu vitamínu B1 nám poskytují obilné výrobky,
libové vepřové, droby, hrášek a fazole. Poměrně velká část vitamínu B1 může být
zničena při tepelné úpravě – při varu až polovina.
DENNÍ POTŘEBA

Naše potřeba vitamínu B1 závisí na tom, jak jsme aktivní. Čím více energie
musíme vydat, tím více vitamínu B1 potřebujeme, neboť hraje životně důležitou úlohu
při tvorbě energie v těle. Horečka, zrychlený metabolismus, infekce a těžká fyzická
námaha zvyšuje naši potřebu vitamínu B1.
RIZIKO NEDOSTATKU

Klasický příznak nedostatku je nemoc beri-beri, která se projeví
z dlouhodobého nedostatku tiaminu. Je rozšířená mezi lidmi žijícími v Asii, jejichž
strava se skládá téměř výhradně z loupané rýže a jejichž práce je fyzicky velmi
náročná. Beri-beri, což je singhalské slovo pro nadměrnou únavu, známe ve dvou
podobách: „suchá“ beri-beri, jejíž příznaky se projevují především v nervech a
svalech (podoba, která se vyskytuje v Evropě mezi alkoholiky), a „vlhká“ beri-beri,
která oslabuje srdce, a má za následek edémy (nahromadění tekutin v organismu).
Ta se vyskytuje téměř výhradně v Asii.
Doporučená denní dávka tiaminu:
ženy
muži
2,5
2
mg
1,5
1
0,5
0
11-14
15-18
19-24
25-50
51+
těhotné
kojící
Riziko nedostatku mohou zvýšit především následující okolnosti:

















Velká spotřeba alkoholu
Těhotenství a kojení
Redukční dieta
Stáří
Nevyvážená strava
Chronické nemoci postihující příjem výživných látek
Jiné vážné nemoci
Horečka
Velké gastrointestinální operace
Těžká fyzická práce
Zrychlený metabolismus
Cukrovka (diabetes)
Nemoci postihující metabolismus vitaminu B1
Dialýza ledvin
Dlouhodobé užívání aspirinu proti bolesti (kyselina acetylsalicylová)
Dlouhodobé užívání digoxinu při srdečních nemocech
Dlouhodobé užívání diuretického acetazolamidu


Příznaky nedostatku jsou snížená chuť k jídlu, poruchy soustředění, únava a
podrážděnost provázené ztrátou hmotnosti, zácpami, sníženou silou svalů a
mravenčením v prstech rukou i nohou.
Jestliže není tento stav léčen včas doplňky vitaminu B1, vzniká riziko „Werbického
nemoci“ (kterou známe jako Wernického encefalopatii), jejímiž příznaky jsou
zkomolená řeč, dvojité vidění a obtížná chůze. Další komplikací je Korsakoffova
nemoc (také známá jako Korsakoffova psychóza), která je charakterizována trvalými
poruchami paměti.
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Vitamin B1 je rozpustný ve vodě, což znamená, že i když přijmeme nadměrnou
dávku v doplňcích, vitamin se rychle vyloučí močí, a proto nevzniká žádné nebezpečí
toxických účinků. Nejsou známy žádné případy, kdy by vitamin B1 člověka otrávil.
VITAMIN B2 – RIBOFLAVIN
OBECNĚ O VITAMINU

Riboflavin je vitamin rozpustný ve vodě, který se podílí na tvorbě energie v organismu.
Nacházíme jej ve většině potravin, a proto je jeho nedostatek vzácný. Neexistuje žádné reálné
riziko předávkování.
FUNKCE

Vitamin B2 hraje životně důležitou roli při tvorbě energie uhlovodíků (cukrů), bílkovin
(proteinů) a tuků v rámci látkové přeměny. Vitamin B2 je složkou dvou koenzymů (flavin adenin
nukleotid – FAD aflavin mononukleotid – FMN, u nás FAM), které se účastní ve většině
chemických reakcí v rámci látkové přeměny, během níž vzniká energie. Vitamin B2 je rovněž
zásadní z hlediska funkce vitaminu B3 a B6.
ZDROJE

Vitamin B2 se nelézá ve většině potravin rostlinného i živočišného původu. Nejlepšími
zdroji jsou mléko, sýry a maso. Obilné výrobky, které jej obsahují poměrně málo, jsou často
vitaminem B2 dosycovány a pokrývají většinu našich potřeb. Dalším hodnotným zdrojem je
rovněž několik druhů zeleniny, např. brokolice, chřest a špenát.
DENNÍ POTŘEBA

Spotřeba vitaminu B2 v organismu závisí na tom, kolik energie vynaložíme. Čím více
energie tělo potřebuje, tím více vitaminu B2 je potřeba na její tvorbu. Znamená to, že naše
potřeby zvyšují faktory, jako je horečka, infekce, těžká fyzická práce.
Doporučená denní dávka riboflavinu:
ženy
muži
2,5
2
mg
1,5
1
0,5
0
11-14
15-18
19-24
25-50
51+
těhotné
kojící
RIZIKO NEDOSTATKU

Není přesně známa žádná konkrétní nemoc, která by byla následkem
nedostatku vitaminu B2. Nedostatek se vyskytuje převážně mezi těmi, kteří mají málo
také jiných vitaminů B komplexu. Vzhledem k tomu, že vitamin B2 je nezbytný pro
účinnou funkci vitaminu B3 a B6, jakékoli symptomy lze svést na sníženou funkci
těchto dvou vitaminů. Příznaky jsou popraskané koutky úst a okoralé rty, temně rudý
jazyk, ústa a rty, svědění v nosních dírkách, skvrny na pokožce, hypercitlivost na
světlo a podrážděné oči.

Je možné, že existuje spojení mezi nízkým příjmem vitaminu B2 a rakovinou
jícnu, ale dosud o tom není příliš mnoho známo. Doplňky vitaminu B2 mohou rovněž
snížit riziko katarakty, tedy zákalu čočky, u osob, které předtím nepřijímaly příliš
mnoho vitaminu B2 ze stravy, tak jak se to prokázalo v rámci rozsáhlého průzkumu
prováděného v Číně.
Zvýšené riziko nedostatečného příjmu vitaminu mohou způsobit následující okolnosti:
 Těhotenství a kojení
 Redukční dieta
 Stáří
 Velká spotřeba alkoholu
 Nevyvážená strava
 Chronické nemoci, které postihují příjem nutričních látek
 Jiné vážné nemoci
 Velké gastrointestinální operace
 Těžká fyzická práce
 Antikoncepční tablety
 Zrychlený metabolismus
 Dialýza ledvin
 Léčení chloramfenikolem nebo tetracyklinem proti infekcím
 Léčba nervovým lékem chlorpromazinem
 Léčba busulfanem a doxorubicinem při rakovině
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Neexistuje žádné skutečné riziko předávkování vitaminem B2, neboť přebytek
vitaminu je rychle vyloučen močí. Kromě toho tělo nepohlcuje dostatek vitaminu B2
z trávicího traktu, aby byla umožněna otrava.
VITAMIN B3 – NIACIN
OBECNĚ O VITAMINU
 Niacin je vitamin rozpustný ve vodě, který se podílí na tvorbě energie v rámci látkové přeměny.
Nacházíme jej v potravinách živočišného původu a celozrnných výrobcích a organismus sám je
také schopen ho vyrábět z aminokyseliny tryptofanu. Nedostatek vede k pelagře. Vysoké dávky
mají jen zřídka vedlejší účinky a jsou testovány k používání při léčbě diabetes a dalších
nemocí.
FUNKCE
 Vitamin B3 má několik různých názvů, často se mu také říká niacin nebo niacinamid, což jsou
vlastní termíny pro kyselinu nikotinovou a nikotinamid.

Vitamin pomáhá tvorbě energie v rámci látkové přeměny, kdy dochází k rozkládání
uhlovodíků (cukrů), bílkovin a tuků. Vitamin B3 se skládá ze dvou koenzymů (nikotinamid
adenin dinukleotidu – NAD a nikotinamid adenin dinukleotid fosfátu – NADP), které napomáhají
při tvorbě energie a budování nových chemických sloučenin.
CHOLESTEROL

Ve velmi vysokých dávkách může být vitaminu B3 (ve formě kyseliny nikotinové)
použito při boji proti vysoké hladině cholesterolu v krvi, a tedy ke snížení rizika arteriosklerózy
(zbytnění arterií) a trombózy (srážení krve). Vysoké dávky tohoto typu vitaminu B3 také
rozmnožují krvinky, čehož se využívá při léčbě oběhových potíží, jako je tinnitus (pištění
v uších). Přesto by však měly být tyto vysoké dávky vždy předepisovány pouze lékařem. Dávky
ve standardních vitaminových přípravcích jsou příliš nízké na to, aby snížily hladinu
cholesterolu.
DIABETES

Druh diabetes, který vyžaduje denní injekční podávání inzulínu (diabetes typu
1, nebo diabetes mellitus závislý na inzulínu) vzniká proto, že imunitní soustava
organismu chybně ničí buňky v pankreatu, které tvoří inzulín. U pokusů na zvířatech
bylo prokázáno, že vitamin B3 (ve formě nikotinamidu) chrání tyto buňky, a tím brání
vzniku cukrovky.

Totéž by mohlo platit i u lidí, a proto existují plány na provedení rozsáhlé
evropské studie, která by objasnila, zda může vitamin B3 zpomalit nebo oddálit
vyvinutí této vážné formy diabetes u osob, které jsou vystaveny velkému riziku
onemocnění. Tyto dávky jsou extrémně vysoké, přibližně 100 až 150krát vyšší, než
obvykle nacházíme ve vitaminových tabletách.
ZDROJE

Organismus sám je schopen vitamin B3 vyrábět z kyseliny tryptofanové.
Aminokyseliny jsou látky, které tvoří proteiny, a proto pokud naše strava obsahuje
dostatek proteinů, tedy bílkovin, automaticky budeme schopni pokrýt naše potřeby
vitaminu B3. vitamin sám se nachází ve většině potravin, které obsahují bílkoviny,
kromě mléka a vajíček, které obsahují tryptofan, který lze následně přeměnit na
vitamin B3. Vitamin B3 obsažený v kukuřici je tak pevně vázán, že náš organismus
není schopen jej uvolnit, a proto osoby, jejichž strava se skládá převážně z kukuřice a
kukuřičných jídel, trpí často nedostatkem vitaminu B3.
DENNÍ POTŘEBA

Naše požadavky se vztahují ke spotřebě energie, což znamená, že potřeby
organismu zvyšují horečky, námaha, vypětí, těžká fyzická práce a infekce.
Doporučená denní dávka niacinu:
ženy
muži
25
20
mg
15
10
5
0
11-14
15-18
19-24
25-50
51+
těhotné
kojící
RIZIKO NEDOSTATKU

Klasický syndrom nedostatku je pelagra, při níž vznikají ekzémy, demence a průjmy, a
pokud je neléčena, může být i smrtelná. Nemoc je obvyklá v chudých zemědělských okrscích
v Asii a Africe, kde obyvatelstvo žije především z kukuřice a kukuřičných jídel. Organismus je
schopen strávit a vstřebat kterýkoli z vitaminů B3, avšak obsažený v kukuřici jen velmi obtížně.
 Nedostatek niacinu je v Evropě vzácný, ale jeho riziko mohou zvýšit následující faktory:
 Těhotenství a kojení
 Hubnutí
 Stáří
 Velká spotřeba alkoholu
 Nevyvážená strava
 Chronické nemoci postihující příjem nutričních látek
 Další vážné nemoci
 Velké gastrointestinální operace
 Těžká fyzická práce
 Antikoncepční tablety
 Zrychlený metabolismus
 Příznaky rakoviny
 Hartnupův syndrom
 Dialýza ledvin
 Léčba levodopy u Parkinsonovy nemoci
 Léčba iziniazinem u tuberkulózy
 Léčba busulfanem a merkaptorinem u rakoviny

Nedostatek tohoto vitaminu může být výsledkem dvou vzácných nemocí:
Karcinoidní syndrom zvyšuje spotřebu aminokyseliny tryptofanu, zatímco
Hartnupův syndrom snižuje příjem tryptofanu z tenkého střeva. Znamená to, že
organismus nemá žádný tryptofan, který by přeměňoval na vitamin B3, když jej
potřebuje.
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Vysoké dávky vitaminu B3 jsou vylučovány močí, a proto nemohou způsobit
žádné škody. Přesto však došlo k několika případům ekzémů, vyrážek, svědění a
bolení hlavy z vysokých dávek. Těhotné ženy by neměly brát vysoké dávky, neboť
je podezření, že by mohlo dojít k poškození plodu.
VITAMIN B6 – PYRIDOXIN
OBECNĚ O VITAMINU

Pyridoxin je vitamin rozpustný ve vodě, který se podílí na mnoha reakcích
látkové přeměny. Nalézá se ve většině potravin, a proto je jeho nedostatek velmi
vzácný, nicméně tento nedostatek může zvýšit riziko kardiovaskulárních nemocí.
Vitamin B6 může mít kladné účinky při premenstruační tenzi a nevolnosti.
FUNKCE

Termín vitamin B6 ve skutečnosti pokrývá tři různé chemické látky –
pyridoxin, pyridoxal a pyridoxamin, které jsou si svou chemickou strukturou a
funkcí natolik podobné, že jsou obecně považovány za jeden a tentýž vitamin.

Vitamin B6 je složkou dvou koenzymů (pyridoxal fosfátu a pyridoxamin
fosfátu), které napomáhají rozkládání aminokyselin, tuků nuklevých kyselin
(genetického materiálu) v rámci látkové přeměny. Vitamin B6 je také potřebných
převedení polynenasycených mystných kyselin na jiné látky, jako jsou
prostaglandiny (chemické látky podobné hormonům, které mají bezpočet funkcí
v rámci celého organismu).
PMT (PREMENSTRUAČNÍ TENZE) A NEVOLNOST

Vitamin B6 v dávkách přibližně stonásobně větších, než jaké jsou obsaženy
v běžných všeobecných vitaminových doplňcích je používán k léčení
premenstruační tenze. Jestliže má žena před každou periodou takové bolesti, že to
vyžaduje léčení, může v některých případech pomoci vitamin B6. vysoké dávky je
také možno použít ke zmírnění ranních těhotenských nevolností aniž by byl plod
ohrožen, a dále také k ulehčení při nevolnosti, kterou trpí pacienti léčení
radioterapií při rakovině.
ZDROJE

Vitamin B6 se nachází ve většině potravin. Nejlepším zdrojem jsou červené
maso, drůbež, ryby a celozrnné výrobky. Mléko, vejce a zelenina obsahují menší
množství.

Poměrně velká část tohoto vitaminu je znehodnocena při přípravě potravin,
při mražení nebo smažení až 70%. Vitamin je také nesmírně citlivý na světlo.
DENNÍ POTŘEBA

Vitamin B6 je důležitý pro tvorbu energie. Znamená to, že stejně jako u
většiny jiných vitaminů skupiny B komplex zvyšují naše potřeby horečka, napětí,
infekce a těžká práce.

Podobně se naše požadavky zvyšují tehdy, pokud jíme stravu bohatou na
bílkoviny, protože vitamin B6 je potřebný na rozkládání aminokyselin v proteinech.
Doporučená denní dávka pyridoxinu:
ženy
muži
2,5
2
mg
1,5
1
0,5
0
11-14
15-18
19-24
25-50
51+
těhotné
kojící
RIZIKO NEDOSTATKU

Skutečný nedostatek vitaminu B6 je v naší části světa vzácný. Nicméně
někteří staří lidé ho mají méně, neboť jedí buď příliš málo, nebo ne dostatečně
pestrou stravu. V důsledku toho je starým lidem často doporučováno, aby přijímali
vitaminové a minerální doplňky.

Nedostatek může vést k únavě, podrážděnosti, depresi, exantémům
(vyrážkám), zánětům sliznice úst a jazyka, popraskaným rtům a u novorozenců
k záchvatům.

Z nových průzkumů vyplývá, že souběžný nedostatek vitaminu B6 a kyseliny
listové zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob, protože zvyšuje množství
homocysteinu v krvi.
Riziko nedostatku vitaminu B6 zvyšují následující faktory:
 Těhotenství a kojení
 Hubnutí
 Stáří
 Velká spotřeba alkoholu
 Nevyvážená strava
 Chronické nemoci postihující příjem nutričních látek
 Další vážné nemoci
 Velké gastrointestinální operace
 Namáhavá fyzická práce
 Antikoncepční tablety a doplňky estrogenu
 Zrychlený metabolismus
 Dialýza ledvin
 Léčení levodopem u Parkinsonovy nemoci
 Léčba chloramfenikolem, tetracyklinem, erytromycinem, lincomycinem nebo neomycinem
při boji s infekcemi
 Léčení izoniazidem u tuberkulózy
 Léčení busulfanem a chlorambucilem u rakoviny
 Léčení hydrazinem u vysokého krezního tlaku
 Léčení chronických artritid penicilaminem
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Jestliže je vitamin B6 přijímán v nadměrně vysokých dávkách po dobu mnoha
měsíců nebo let, mohou se zanítit nervy a způsobit potíže při chůzi. Příznaky předávkování
zmizí jakmile je příjem vitaminů přerušen.
BIOTIN
OBECNĚ O VITAMINU

Biotin je vitamin řady B komplexu rozpustný ve vodě, který se podílí
v mnnoha reakcích látkové přeměny. Nacházíme jej ve většině potravin, a proto je
v Evropě jeho nedostatek v organismu vzácný. Nehrozí žádné skutečné ritiko
z předávkování.
FUNKCE

Biotin je složkou několika koenzymů, které jsou aktivní v látkové přeměně
tuků a uhlovodíků, pomáhá tvořit glukózu a mastné kyseliny. Biotin hraje také jistou
rolipři tvorbě močoviny a rozkladu aminokyselin.

Biotin patří do skupiny vitaminů B, ale nikdy mu nebylo dáno číslo.
ZDROJE

Biotin nacházíme ve většině potravin. Droby, vnitřnosti, vaječné žloutky a
kvasnice jsou jeho nejlepšími zdroji.

Syrová vejce obsahují látku zvanou avidin, která je vázána s biotinem tak
pevně, že vitamin není možné strávit. V důsledku toho se lidé požívající velká
množství syrových vajec (15 až 20 denně) riziku nedostatku biotinu.

Vzhledem k tomu, že je biotin rozpustný ve vodě, při vaření potravin se jej
část znehodnotí. Je také citlivý na sluneční světlo.
DENNÍ POTŘEBA

Dosud není známa přesná optimální dávka biotinu. Z tohoto důvodu se
uvádějí pouze odhady denního příjmu, které zvažují jak bezpečnou dávku, tak
postačující množství.

Tento vitamin vytvářejí také bakterie v tlustém střevě, a tato produkce pokrývá
část našich potřeb biotinu.
RIZIKO NEDOSTATKU

Příznaky nedostatku biotinu jsou ztráta chuti, nevolnost, zvracení, ztráta barvy,
deprese, vypadávání vlasů, záněty jazyka, suchá a skvrnitá pokožka, zvýšený obsah
cholesterolu a žloutenka. Tyto příznaky zcela vymizí, jakmile jsou podány doplňky
biotinu.
 Riziko nedostatku mohou zvýšit následující faktory .
 Strava obsahující velké množství syrových vajec
 Hubnutí
 Kouření
 Dlouhodobá léčba tetracyklinem nebo sulfonamidy při boji s infekcí
RIZIKO Z PŘEDÁVKOVÁNÍ

Nejsou známy žádné případy nadměrných dávek biotinu, které by člověku
uškodily.
KYSELINA PANTOTENOVÁ
OBECNĚ O VITAMINU

Kyselina pantotenová je vitamin B komplexu rozpustný ve vodě, který hraje
zásadní úlohu v látkové přeměně. Nacházíme jej ve většině potravin, a proto nehrozí
nebezpečí nedostatku ani předávkování.
FUNKCE

Kyselina pantotenová je vitamin B komplexu bez čísla. Jméno pochází z řeckého
slova panthos, což znamená všude se nacházející, a odráží to skutečnost, že se tento
vitamin nalézá ve všech živých látkách.

Kyselina pantotenová hraje zásadní úlohu v našem metabolismu. Vitamin je
složkou koenzymu A, který je velmi důležitý pro přeměnu tuků, uhlovodíků a proteinů na
energii.

Vitamin se také podílí na tvorbě acetylcholinu, důležitého pro přenašeče
v nervové soustavě, a dále na tvorbě cholesterolu, žlučových kyselin, hormonů
adrenokortikolu a pohlavních hormonů.
ZDROJE

Kyselinu pantotenovou obsahuje většina potravin. Dobrými zdroji jsou především
potraviny živočišného původu celozrnné výrobky, hrášek a fazole. Na druhé straně však
jej jen málo obsahují produkty vyráběné z hladké mouky. Při ohřívání potravin jej může
být až polovina znehodnocena.

Kyselina pantotenová je také tvořena bakteriemi v tlustém střevě, a ty mohou doplnit vitaminy,
které získáváme ze stravy.
DENNÍ POTŘEBA

Dosud se přesně neví, kolik kyseliny pantotenové denně potřebujeme. V důsledku toho
pověřené orgány uvádějí pouze odhady, které jsou považovány za bezpečné a postačující.
RIZIKO NEDOSTATKU

Nedostatek je ve všech ohledech a potřebách takřka nemožný. Naše strava téměř vždy
obsahuje dostatek tohoto všudy přítomného vitaminu, a jeho tvorba bakteriemi v tlustém střevě
může doplnit jakýkoli schodek.
 Teoreticky mohou zvýšit nebezpečí nedostatku následující okolnosti, ale není známo, zda k tomu
kdy došlo:
 Těhotenství a kojení
 Hubnutí
 Velká spotřeba alkoholu
 Nevyvážená strava
 Chronické nemoci postihující příjem živin
 Jiné vážné nemoci
 Horečka
 Velké gastrointestinální operace
 Namáhavá fyzická práce včetně sportu
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Vitamin není toxický ani ve vysokých dávkách. Přesto však byly zaznamenány vzácné
případy průjmu u osob, které zkonzumovaly velké množství tohoto vitaminu.
VITAMIN B12 –
KOBALAMIN
OBECNĚ O VITAMINU
 Kobalamin je vitamin rozpustný ve vodě, který je důležitý pro schopnost
buněčného dělení. Nacházíme jej pouze v potravinách živočišného původu, a proto
může u veganů jeho nedostatek vést až k anémii a neuropatiím.
 FUNKCE

Vitamin B12 je nanejvýš důležitý pro dělení buněk. Platí to především pro
červené krvinky, které roznášejí po organismu kyslík.

Vitamin B12 spolupracuje velmi těsně s kyselinou listovou, tedy dalším
vitaminem B komplexu, a oba jsou důležité pro dělení buněk. Vitamin B12 má také
důležitou funkci v nervové soustavě a při rozkládání tuků a aminokyselin.
ZDROJE

Vitamin B12 nacházíme pouze v potravinách živočišného původu a
nevegetariáni jej získávají většinou z masa, masných výrobků, mléka a sýra.
Droby, vnitřnosti, ryby, škeble a sýr jsou nejlepšími zdroji.

Malé množství získáváme také z ovoce a zeleniny, neboť jsou v nich
bakterie tvořící tento vitamin. Tyto bakterie mají velký význam pro vegany, kteří
nejedí žádné živočišné potraviny.

Vitamin B12 je při vaření poměrně stálý a znehodnocuje se jej přibližně 10%.
PŘÍJEM

Vitamin B12 je vstřebáván z trávicího traktu poněkud komplexněji než jiné
vitaminy, neboť se musí nejprve svázat s bílkovinou, nazývanou inner factor, která je
tvořena v žaludku. Nepřítomnost tohoto vnitřního faktoru způsobuje jen velmi
obtížnou vstřebatelnost tohoto vitaminu a to vede ke zhoubné anémii.
DENNÍ POTŘEBA

Náš organismus je schopen velmi dobře regenerovat vitamin B12. a proto jej
ve stravě potřebujeme jen malé množství. Většina vitaminu B12 vyměšovaná přes
žlučník do střev je později opět vstřebávána systémem, a proto o něj nepřicházíme.
Tlusté střevo obsahuje také bakterie, které jsou schopné tento vitamin tvořit.
RIZIKO NEDOSTATKU

Strava související s nedostatkem vitaminu B12 je vzácná. Vegani, tedy
skuteční vegetariáni, kteří nepožívají ani mléčné výrobky, si mohou teoreticky
vyvinout nedostatek vitaminu B12 v organismu. V praxi je to však vzácné, jednak
proto, že organismus regeneruje vitamin tak účinně, a protože ovoce a zelenina jsou
rovněž „kontaminovány“ bakteriemi vytvářejícími vitamin B12.

Nedávno bylo objeveno, že kojenci vegetariánek a veganek, kteří jsou
výhradně kojeni mateřským mlékem, jsou vystaveni riziku nedostatku vitaminu B12.
pokud není tento nedostatek včas řešen, může to vést k podrážděnosti, sníženému
přibývání hmotnosti, všeobecné ztrátě zdraví a v dlouhodobějším období i
k sníženému duševnímu rozvoji. Těhotné a kojící vegetariánky a veganky by proto
měly dávat pozor na dodržování zvýšených potřeb příjmu vitaminu B12.

Jinak je nedostatek téměř vždy způsoben tím, že nebyl vitamin správně
vstřebán v trávicím traktu.
Doporučená denní dávka kobaltaminu:
ženy
muži
3
2,5
mg
2
1,5
1
0,5
0
11-14
15-18
19-24
25-50
51+
těhotné
kojící
Riziko nedostatku mohou zvýšit následující okolnosti:













Nedostatek vnitřního faktoru (perniciosní anémie – zhoubná anémie)
Chronické nmoci postihující příjem nutričních prvků
Veganství
Kojenci kojení vegankami nebo vegetariánkami
Velká konzumace alkoholu
Velké gastrointestinální operace
Tasemnice
Léčení metotrexátem při rakovině
Dlouhodobá léčba léky snižujícími obsah lipidů cholestyraminem a klofibrátem
Dlouhodobé léčení bakteriálních infekcí penicilinem, chloramfenikolem,
erytromycinem nebo sulfametoxazalem
Léčení tuberkulózy iziniazidem
Léčení dny kolchicinem
Léčení zánětlivých poruch střev kyselinou 5 – aminosalicylovou (mesalaminem)




Obdobně jako u kyseliny listové vede nedostatek vitaminu B12 ke stavu
megaloblastické anémie. Pokud je tento stav způsoben nedostatkem tvorby
vnitřního faktoru v žaludku, je také nazýván zhoubnou anémií.
Příznaky se vyvíjejí pomalu, neboť zásoby vitaminu B12 v játrech mohou naše
potřeby pokrývat mnoho let. Typickými známkami nedostatku jsou ztráty barvy,
lehké žloutnutí pokožky, únavy, změny na jazyku, snížené vnímání chuti, trávicí
problémy, meteorismus (plynatost) a průjmy.
Stejné anemické příznaky vznikají buď nedostatkem vitaminu B12 nebo kyseliny
listové. Nedostatek vitaminu B12 také vytváří příznaky v nervové soustavě
v podobě mravenčení v konečcích prstů, v prstech na nohou, sníženého vnímání
hmatových vjemů, obtížné chůze (dysbáze), podrážděnosti a depresí.
Nemoc je léčena injekčním podáním vitaminových doplňků. Jakmile tělo vybuduje
krev, kterou potřebuje, léčba pokračuje v podávání tablet, často po celý zbývající
život pacienta.
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Nebyly vykázány žádné vedlejší účinky z vysokých dávek, ani v případech
třicetinásobného překročení doporučených denních dávek. Ale rovněž neměly tyto
vysoké dávky žádné kladné účinky. Injekční podávání vitaminu může vyvolat určité
alergické reakce.
KYSELINA LISTOVÁ
OBECNĚ O VITAMINU

Kyselina listová je vitamin řady B komplexu, rozpustný ve vodě, který je
potřebný k buněčnému dělení. Mezi jeho zdroje patří zelenina a celozrnné výrobky.
Nedostatek se projevuje nejvíce mezi těhotnými ženami a v nejhorších případech
může poškodit nenarozené dítě. Předávkování nemá žádné známé škodlivé
účinky.
FUNKCE

Kyselina listová se v naší látkové přeměně podílí a účastní na tvorbě
bílkovina nukleových kyselin (což jsou látky, které spolu s chromozomy a geny
tvoří náš genetický materiál – tedy DNA a RNA). To znamená, že vitamin je
důležitý pro schopnost buněk dělit se. Nedostatek kyseliny listové brání
buněčnému dělení a tvorbě bílkovin, což jsou funkce velmi důležité pro rychle
rostoucí tkáně, včetně tvorby krvinek a kostní dřeně.

Kyselina listová patří do vitaminů řady B komplexu a úzce spolupracuje
s vitaminem B12. příznaky nedostatku u těchto dvou vitaminů jsou velice podobné.
ZDROJE

Nejlepším zdrojem jsou libové maso, zelenina a játra. Určité množství
kyseliny listové je rovněž obsaženo v celozrnných výrobcích, vejcích a mase,
zatímco jen velmi málo jej nalezneme v hladké mouce, kořenové zelenině a
většině druhů ovoce.

Vitamin je snadno znehodnocen vařením, takže při zahřívání potravin a
jejich vystavení světlu je ho zničeno až 90%. Kyselina listová je chráněna
vitaminem C, ale novým ohřátím je znehodnocen i vitamin C, a proto může být
ztráta kyseliny listové zvláště velká.

Vitamin nacházíme v několika formách, které jsou obecně známy pod
názvem folacin. Kyselina listová (folová) může být vstřebávána přímo trávicím
traktem, zatímco jiné formy musí být nejdříve přeměněny na kyselinu listovou na
povrchu buněk ve střevech. Kyselina listová se také nalézá ve vitaminových
přípravcích.
DENNÍ POTŘEBA

Polovina folacinu obsaženého v organismu je uložena v játrech. Přesto však
mohou být tyto zásoby vyčerpány během několika málo měsíců, pokud v naší
stravě není žádný folacin obsažen.

Potřeba folacinu se zvyšuje během těhotenství, a neví se zcela jistě, zda
všechny těhotné ženy pokrývají své požadavky. Nedostatek může zvýšit nebezpečí
poškození plodu.
Doporučená denní dávka kys. listové:
ženy
muži
450
400
350
mg
300
250
200
150
100
50
0
11-14
15-18
19-24
25-50
51+
těhotné
kojící
RIZIKO NEDOSTATKU

Nedostatek folacinu často souvisí s jeho nízkým obsahem ve stravě, především v případě
osob se zvláště vysokými potřebami, např. u těhotných žen. Přerušení vstřebávání v tenkém
střevě vzhledem k nemoci může rovněž vést k nedostatku folacinu. Zvýšenému riziku se vystavují
alkoholici, neboť alkohol blokuje příjem vitaminu z trávicího traktu, nehledě k tomu, že silní pijáci
mají tak či tak sklon ke špatné a nevyvážení stravě.
 Zvýšení rizika nedostatku tohoto vitaminu mohou způsobit následující faktory:
 Těhotenství a kojení
 Hubnutí
 Stáří
 Velká spotřeba alkoholu
 Nevyvážená strava
 Chronické nemoci postihující příjem nutričních prvků
 Jiné vážní nemoci
 Rozsáhlé gastrointestinální operace
 Antikoncepční tablety
 Léčení epilepsie fenytoinem
 Léčení léky cholestyraminem a kolestipolem, které snižují obsah lipidů
 Nedostatek folacinu postihuje především ty tkáně, které rychle rostou, a proto jsou závislé na
rozsáhlém a častém dělení buněk. To postihuje tvorbu červených a bílých krvinek i kostní dřeně,
což znamená, že nedostatek folacinu, stejně jako nedostatek vitaminu B12, může vést
k megaloblastické anémii. U tohoto typu anémie je důležité zjistit, který vitamin za to může. Ačkoli
mohou zvláštní dávky folacinu odstranit příznaky v krvi, nemohou pomoci proti symptomům
v nervové soustavě, které jsou způsobeny pouze absencí vitaminu B12.

Z nedávno provedených studií vyplývá, že nedostatek folacinu a vitaminu B6 může zvýšit
nebezpečí kardiovaskulárních nemocí, nazývané homocystein.
TĚHOTNÉ ŽENY A MYELOKÉLA

Nedostatek folacinu během raných stádií těhotenství může vést
k deformacím plodu v podobě myelokély (druh defektu páteře) a k opožděnému
vývoji mozku.

Ženám, které již dříve měly děti s vrozenou myelokélou, je doporučováno,
aby přijímaly folacinové doplňky (4 mg denně) počínaje prvním měsícem před
plánovaným početím a během prvních čtyř měsíců těhotenství.

Ostatní těhotné ženy mohou také zvažovat přijímání doplňků (0,4 mg
denně). Platí to především pro ženy, které před těhotenstvím používaly
antokoncepční tablety, nebo braly protikonvulzivní )protikřečový) lék fenytoin při
léčení epilepsie. Nejlépa je začít s požíváním doplňků před pošetím, ačkoli to
samozřejmě předpokládá, že se jedná o plánované těhotenství.
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Nikdy nebyly vykázány u těhotných žen žádné vedlejší účinky, i když po
několik měsíců požívaly velké dávky folaciny. Nicméně velké dávky doplňků mohou
být podávány pouze na základě doporučení lékaře.
VITAMIN C – KYSELINA
ASKORBOVÁ
OBECNĚ O VITAMINU

Kyselina askorbová je vitamin rozpustný ve vodě, důležitý antioxidační prvek
pro tvorbu kolagenu (bílkoviny ve vazivové tkáni), imunitní systém a zlepšení
přijímání železa. Vitamin C je nás možná schopen chránit proti určitým formám
rakoviny, kardiovaskulárním nemocem a bronchitickým infekcím. Nejlepším
zdrojem je čerstvé ovoce a zelenina. Vysoké dávky mohou mít vedlejší účinky
v podobě průjmů.
FUNKCE

Na rozdíl od mnoha zvířat nejsme sami schopni tvořit vitamin C v rámci své látkové
přeměny. Zvířata mohou tvořit vitamin C z cukru, ale náš organismus neobsahuje enzym
potřebný k této reakci, a proto musí přijímat tento vitamin ze stravy. Zvláštní však je, že
většina zvířat konzumuje deseti až patnáctinásobné množství vitaminu C než my (relativně
ke své hmotnosti).

Jednou z nejdůležitějších funkcí vitaminu C je tvorba bílkovin nazývané kolagen.
Kolagen vytváří velkou část našich vazivových tkání, kostí, chrupavek a zubů. Kolagen je
také důležitý pro tvorbu tkání při zajizvování, když je poraněna kůže, nebo při zlomeninách
kostí. Vitamin C se dále výrazně podílí na tvorbě žlučových kyselin, paratyreoidních
hormonů a dvou klíčově důležitých přenašečů v nervové soustavě, noradrenalinu a
serotoninu.

Vitamin C je životně důležitý pro imunitní systém organismu a funkci bílých krvinek,
které napadají nebezpečné organismy. Přítomnost vitaminu C zlepšuje účinnost našeho
příjmu anorganického železa, a tento vitamin je také životně důležitý pro naši schopnost
využívat vitaminy B komplexu folacin a kobalamin.

Vitamin C brání tvorbě nitrosaminů v ústech a žaludku, které vznikají z nitrátů a
nitridů v potravinách a pitné vodě. Vzhledem k tomu, že nitrosaminy mohou vyvolávat
rakovinu jícnu a žaludku, je to pravděpodobně důvod, proč nás vitamin C zřejmě chrání
proti těmto typům zhoubných nádorů.

Vitamin C je také důležité antioxidační činidlo, tedy ochranná látka, která zpomaluje
škodlivé účinky volných radikálů. Jako antioxidační činidlo chrání vitamin C i jiné vitaminy,
polynenasycené mastné kyseliny, cholesterol LDL a enzymy před poškozením volnými
radikály.

Vitamin C je vylučován močí jako kyselina a může mít středně antibakteriální účinek
proti infekcím močového ústrojí.

Vitamin C se také nazývá kyselina askorbová. Přesné vědecké jméno pro přírodní
vitamin C je kyselina L-askorbová.
RAKOVINA

Čerstvé ovoce a zelenina obsahující vitamin C mohou snížit riziko výskytu
určitých forem rakoviny. Není však docela jisté, zda je to vitamin C nebo jiné látky
obsažené v těchto potravinách, které mají tento účinek. Vitamin však ve skutečnosti
není schopen rakovinu léčit.

Při pokusech na laboratorních zvířatech je vitamin C schopen bránit působení
nitrosaminů vyvolávajících zhoubné nádory. Nedá se však přesně očekávat tentýž
účinek i u člověka. Typy rakoviny, proti nimž může vitamin C nabízet určitou ochranu,
zahrnují rakovinu plic, úst, hrdla, jícnu, žaludku, cervixu a tračníku.

Kouření spotřebovává vitamin C v organismu, a tím se může zvýšit nebezpečí
vzniku jak rakoviny, tak kardiovaskulárních nemocí.
KARDIOVASKULÁRNÍ NEMOCI

Z některých studií vyplynulo, že vitamin C v naší stravě nebo podávaný jako
doplněk snižuje riziko koronární trombózy (krevní sraženiny v srdci), ale z jiných
studií to nebylo možné potvrdit. Pravděpodobné vysvětlení je takové, že nedostatek
vitaminu C zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemocí, a proto bychom k němu neměli
nechat dojít, zatímco velmi vysoké dávky neposkytují žádnou dodatečnou ochranu.
BĚŽNÉ NACHLAZENÍ

Mnoho lidí je přesvědčeno, že vitamin C požívaný ve vysokých dávkách
pomáhá proti běžnému nachlazení. Avšak vědecké studie došly k závěru, že vysoké
dávky mohou pravděpodobně zkrátit toto onemocnění a poněkud zmírnit jeho
příznaky. Vzhledem k tomu, že je vitamin C antioxidační prvek, může chránit sliznice
v nose před poškozením, způsobeným volnými radikály, které vznikají při útocích
bílých krvinek na virus způsobující nachlazení (rýmu).
ZDROJE

Ovoce a zelenina – zelené a červené papriky, brokolice, špenát, pomeranče a
ostatní citrusové plody, brambory a jahody obsahují velké množství vitaminu C. malé
množství však poskytuje maso, ryby, drůbež, vejce a mléčné výrobky. Téměř žádný
vitamin C není obsažen v celozrnných výrobcích.

Vitamin C je velmi křehká látka, která snadno oxiduje na vzduch a ničí se
teplem a světlem. Zelenina a ovoce by proto měly být co nejméně krájeny, v ideálním
případě bezprostředně před podáváním. Protože je vitamin C rozpustný ve vodě, při
vaření brzy zmizí.
DENNÍ DOPORUČENNÉ DÁVKY

Na ochranu proti kurdějím stačí 10 mg denně. To ale není dost na to, aby nám
vitamin C pomohl jako antioxidační činidlo. Dávky přes 200 mg jsou většinou
vyloučeny naší močí. Pokud chceme přijímat velké dávky, bylo by nejlepší je rozdělit
do menších dávek, braných v průběhu celého dne.
Doporučená denní dávka:
ženy
muži
100
90
80
70
mg
60
50
40
30
20
10
0
11-14
15-18
19-24
25-50
51+
těhotné
kojící
RIZIKO NEDOSTATKU

Nedostatek vede ke skorbutu – kurdějím (chem. jméno vitaminu je kyselina
askorbová a je odvozeno z a-scorbutic, což znamená proti-skorbutová).
 Zvýšení rizika následků nedostatku mohou způsobit následující faktory:
 Těhotenství a kojení
 Kouření
 Hubnutí
 Stáří
 Velká spotřeba alkoholu
 Nevyvážená strava
 Chronické nemoci postihující příjem nutričních látek
 Jiná vážná onemocnění
 Velké gastrointestinální operace
 Antikoncepční tablety
 Dlouhodobé užívání tišícího aspirinu (kyselina acetylsalicylová)
 Léčení hormonálním lékem paratyroidem
 Léčení tetracyklinem nebo sulfonamidy při boji s infekcí
 Paradoxně mohou mít nedostatek vitaminu C novorozenci, jejichž matky přijímaly
velké dávky vitamin C během těhotenství
KOUŘENÍ

Kouření zvyšuje potřebu vitaminu C. odhaduje se, že každé vdechnutí kouře
z cigarety spotřebuje až 0,09 mg vitaminu C v organismu – tedy polovinu našeho
normálního denního požadavku. Podle nejnovějších amerických doporučení by se
kuřáci měli snažit získat dvojnásobný příjem vitaminu C proti nekuřákům, tedy 100
mg denně.

Kojící kuřačky uvolňují méně vitaminu C do mléka, a existuje nebezpečí, že by
nemusely být splněny požadavky kojence na příjem tohoto vitaminu.
SKORBUT (KURDĚJE)

Nedostatek vitaminu C se projeví jako nemoc starých námořníků, kurděje.
Typicky zhoubovatí dásně a při stisknutí krvácí. Zuby se uvolní a vypadávají. Klouby
na rukou a nohou zduří a ve svalech, kloubech a vazech pod kůží se objevuje
hemoragie, tedy krvácení. Rány se pomaleji hojí. Růst dětí je zpožděn a jejich kosti
se deformují. Pokud je skorbut neléčen, může vést i ke smrti.
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Mnoho lidí požívá velké dávky vitaminu C, aby bojovali s rýmou, nebo jako
antioxidační činidla, aby bránili nemocem. Většina lidí je schopna snášet dávky
vysoké až do 1 g bez obtíží, zatímco jiní mohou trpět průjmy, bolestmi žaludku a
nauseou. Pravděpodobně je pro žaludek nejsnadnější, pokud tablety vitaminu C
přijímáme spolu s jídlem.

Velké dávky mohou povzbudit příjem železa natolik, že jej nakonec organismus
přijímá až příliš mnoho. Poměrně vzácně mohou vysoké dávky vést k ledvinovým
kamenům.

Žen aby neměly požívat příliš mnoho vitaminu C během těhotenství. Jinak se
vystavují nebezpečí, že novorozenci ho budou mít nedostatek, jakmile náhle
.
přestanou přijímat velké dávky z těla matky
VITAMIN D




Vitamin D je látka rozpustná v tucích, která zvyšuje příjem Ca a P tak, aby bylo
možné tyto minerály využívat k budování kostí. Jeho nedostatek může vést
k rachitidě (křivici) a u dospělých k osteomalacii (měknutí kostí). Vitamin D je
tvořen v kůži, pokud je vystavena slunci. Hlavním zdrojem je mléko.
FUNKCE
Vitamin D je důležitý pro schopnost organismu absorbovat Ca a P, obsažené
v potravinách, které jíme. Také brání ledvinám, aby tvořily příliš mnoho Ca v moči,
čímž pomáhá udržet výši hladiny Ca v krvi.
Vitamin D tedy zajišťuje, že krev obsahuje dostatek vápníku a fosforu. Aby
byly naše kosti a zuby tvrdé a silné. Ca a P v krvi jsou také regulovány hormonem
z příštitných tělísek.
ZDROJE

Nejlepšími zdroji jsou mléko, ryby v oleji typu ančoviček, lososa, sardinek,
makrel a tresčích jater, sýr a vejce. Zatímco pro děti je hlavním zdrojem mléko,
dospělí příjmají nejvíce vitaminu z ryb a masa. Vitamin D je v mnoha zemích
přidáván do nízkotučných mléčných výrobků a margarinů.

Skladování a vaření nemá na množství vitaminu v potravinách velký vliv, ale
tento vitamin je velice citlivý na světlo.
VITAMIN D TVOŘENÝ V KŮŽI

V současnosti se již vitamin D nedá považovat za skutečný vitamin, neboť
organismus je schopen vytvářet jej v kůži při jejím vystavení slunečním paprskům.

Naše potřeby jsou pokryty, pokud trávíme dostatečně dlouhou dobu na slunci
nebo v soláriu. Tehdy se v pokožce tvoří tak velké množství chemických prekurzorů
vitaminu D, že ve stravě žádný další nepotřebujeme. Pokud však kůži zakryjeme,
nebo trávíme příliš mnoho času uvnitř vzhledem k nemoci nebo ke stáří, kůže vytváří
jen málo vitaminu D. schopnost pokožky tvořit vitamin D klesá s věkem.

Kromě kůže hrají důležitou roli ve funkci vitaminu D také ledviny a játra. Tyto
orgány musí aktivovat vitamin D tvořený v kůži předtím, než je schopen efektivně
působit. V důsledku toho mohou naši schopnost tvořit aktivní vitamin D snížit nemoci
ledvin a některé jiné tělesné stavy.
DENNÍ POTŘEBA

Děti mladší čtyř let a těhotné nebo kojící matky potřebují většinu vitaminu D
k tomu, aby zajistily, že má organismus dostatek Ca pro budování kostry a zubů
dítěte.
RIZIKO NEDOSTATKU

Většina lidí, kteří mají obvyklou stravu, pijí několik sklenic mléka denně, jedí
pravidelně ryby v oleji nebo každý den tráví určitou dobu venku, nemusí mít žádnou
potřebu doplňků vitaminu D.
Riziko nedostatku zvyšují tyto faktory:
 Těhotenství a kojení
 Hubnutí
 Stáří
 Velká spotřeba alkoholu
 Nevyvážená strava
 Nízký příjem mléka a ryb v oleji
 Chronické nemoci postihující příjem nutričních látek
 Jiné vážné nemoci
 Velké gastrointestinální operace
 Poruchy ledvin
 Ženy po přechodu
 Lidé trávící mnoho času uvnitř
 Léčba lékem cholestyraminem snižující obsah lipidů
 Léčení epilepsie fenytoinem
 Dlouhodobé používání minerálních olejů na léčbu zácpy
RIZIKO NEDOSTATKU

Nedostatek vitaminu D se projevuje u některých přestárlých lidí. Především
v případech, kdy žijí v domovech nebo nemocnicích, a nemají možnost vycházet ven, a
proto se jim žádný vitamin netvoří v kůži. Schopnost kůže tvořit vitamin D také s věkem
klesá, stejně tak jako schopnost jater a ledvin aktivovat vitamin.

Důležitým důvodem, proč by se neměli přestárlí lidé vystavovat nedostatku vitaminu
D, je skutečnost, že se spolu s Ca může podílet na odvápnění kostí, což s přibývajícími lety
postihuje mnoho žen. Ženy, neléčeny hormony estrogenu během menopauzy, by si měly
zajistit dostatek vitaminu D, aby měly silné kosti.
KŘIVICE A OSTEOMALACIE (M´KNUTÍ KOSTÍ – PROŘÍDNUTÍ KOSTNÍ TKÁNĚ)

Nedostatek vitaminu D působí nemoc osteomacii, která by neměla být
zaměňována s osteoporózou (křehké kosti). U dětí se osteomacii říká křivice nebo
rachitida.

Příznaky se vyvíjejí až po několikaletém nedostatku a obvykle zahrnují bolesti
v kostech a bolesti v zádech při tělesné námaze. Při neléčení vede tato nemoc ke
zlomeninám, snížené váze a ke zhroucení páteře. V některých vážných případech
může nízký obsah vápníku v krvi vést až k zablokování svalů na rukou, na nohou a
v krku.

Křivice bývala poměrně běžná mezi dětmi vyrůstajícími v temných a
chudobných domech při nedostatku stravy. V posledních 20 až 30 letech nebyly
v Západní Evropě, vzhledem ke všeobecnému zlepšení zdraví obyvatelstva a
doplňkům vitaminu D podávaným kojencům, zaznamenány téměř žádné případy
křivice. Přesto se však několik těchto případů vyskytlo mezi dětmi imigrantů,
muslimských žen, které si zakrývají kůži a nepožívají žádné mléčné výrobky a u dětí,
jejichž rodiče jsou vegani.
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Vitamin D je v případě předávkování nejjedovatější ze všech vitaminů. U
malých dětí může vést k otravě pětinásobek doporučené dávky.

Vitamin D se ukládá v organismu, a proto jej příliš mnoho nepotřebujeme.

Příznaky otravy se projevují jako ztráta chuti, nevolnost, zvracení, průjmy,
ztráta hmotnosti, bolení hlavy, letargie, únava a snížená funkce ledvin.

K léčení různých nemocí může být předepsáno několik silných přípravků
vitaminu D. takovéto léky by však neměly být používány, pokud nejsou předepsány
lékařem.
VITAMIN E
OBECNĚ O VITAMINU

Vitamin E patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Je to antioxidační
činidlo, které nás chrání proti nebezpečným volným radikálům, a proto
pravděpodobně snižuje riziko rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, atd. nedostatek
vitaminu E je vzácný, ale může se vyvinout u nedonošených dětí. Vitamin se
nachází v široké paletě potravin rostlinného původu. Ani velké dávky neprokázaly
žádné toxické účinky.
FUNKCE

Vitamin E je antioxidační činidlo, které chrání buňky proti skupině
nebezpečných chemických sloučenin, kterým říkáme volné radikály. Vitamin E
může tímto posílit obranyschopnost těla proti kardiovaskulárním nemocem a proti
rakovině.

Jako antioxidační činidlo chrání vitamin E především polynenasycené
mastné kyseliny proti oxidaci volnými radikály (tedy proces nazývaný peroxidace
lipidů). Některé polynenasycené mastné kyseliny nacházíme v buněčných
membránách, a právě zde může vitamin E chránit tyto buňky před škodlivými
volnými radikály.
ZHOUBNÉ NÁDORY

Vitamin E může pravděpodobně poskytnout určitou ochranu proti rakovině,
neboť se jeho antioxidační aktivita staví proto nebezpečným účinkům volných
radikálů. Nízký příjem vitaminu E prokázal zvýšení výskytu rakoviny při populačních
studiích. Riziko zhoubného bujení je největší, pokud je skupina obyvatelstva
vystavena rovněž nedostatku minerálního Se, protože oba tyto antioxidační prvky
mají ochranné účinky, jež se vzájemně doplňují.

Neví se, zda mohou doplňky vitaminu E snížit riziko výskytu rakoviny a jak
vysoké dávky by byly k tomu potřebné. V rozsáhlé studii, prováděné v Číně, snížily
podávané přípravky doplňku selenu, beta-karotenu a vitaminu E úmrtnost u
některých forem rakoviny, ale tyto výsledky je velmi těžké převést do evropských
podmínek.
KARDIOVASKULÁRNÍ NEMOCI

Vitamin E může pomáhat předcházení arterioskleróze (zesílení stěn arterií
vzhledem k nánosům tuků a minerálů). Krev obsahuje zvláštní nosiče pro látky typu
cholesterolu a mastných kyselin, kterým se říká lipoproteiny. Jeden z nich LDL
zvyšuje riziko arteriosklerózy, pokud je oxidován volnými radikály. Vitamin E
pravděpodobně snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí především vzhledem
k tomu, že chrání LDL proti oxidaci.
DALŠÍ VYUŽITÍ

Vitamin byl odzkoušen při použití proti spontánním potratům, poruchám svalů,
snížené plodnosti, impotenci a problémům při menopauze, ale výsledky zatím
neprokázaly žádný účinek.

Vitamin E se používá jako doplněk léků pro léčení Parkinsonovy nemoci, ale
vitamin sám o sobě tuto nemoc není schopen vyléčit. Vitamin E je používán v tomto
spojení vzhledem k porušení nervových buněk při této vážné nemoci mozku, které
mohou být vyvolány volnými radikály.
ZDROJE

Vitamin E nacházíme především v rostlinných potravinách, zejména
v rostlinném oleji. Jinými dobrými zdroji jsou ořechy, listová zelenina a celozrnné
výrobky. Živočišná strava obsahuje vitaminu pouze velmi málo.

Vitamin se používá jako aditiva v potravinářském průmyslu k prodloužení
životnosti konzerv tučných potravin. Přípravky z rybího oleje často obsahují přidávaný
vitamin E.

Vitamin E nacházíme v osmi různých chemických podobách (známých pod
jmény tokoferoly a tokotrienoly), které se liší stravitelností a silou. Naše strava
obsahuje především d-alfa-tokoferol, který se proto nazývá „přírodní“ vitamin E, je-li
používán jako dietní doplněk.
DENNÍ POTŘEBA

Náš doporučený denní příjem je snadno pokryt potravinami, které jíme. jako
antioxidační prvek je tento vitamin obecně požadován ve vysokých dávkách. Potřeba
vitaminu E se zvyšuje, pokud jíme příliš mnoho polynenasycených mastných kyselin,
jež potřebují ochranu před volnými radikály. Jestliže užíváme přípravky z rybího oleje,
obsahující velké množství polynenasycených mastných kyselin, musíme zajistit,
abychom přijímali i dostatek vitaminu E, pokud již není obsažen v daném přípravku.
RIZIKO NEDOSTATKU

Obvykle jsme schopni pokrýt naše potřeby vlastní stravou. Riziko nedostatku
vitaminu mohou zvýšit následující faktory:
 Stáří
 Velká spotřeba alkoholu
 Nevyvážená strava
 Chronické nemoci postihující příjem nutričních látek
 Ostatní vážné nemoci
 Velké gastrointestinální operace
 Předčasný porod (nedonošené děti)
 Léčení léky cholestyraminem a kolestipolem snižujícími obsah lipidů
 Dlouhodobé užívání anacidů
 Dlouhodobé užívání minerálních olejů na léčení zácpy
Doporučená denní dávka :
ženy
muži
14
12
10
mg
8
6
4
2
0
11-14
15-18
19-24
25-50
51+
těhotné
kojící


Nedonošeným dětem narozeným s nízkou porodní váhou je často dáván kyslík. To
však může poškodit sítnici, způsobit jizvy a snížené vidění nebo i slepotu. Doplňky
vitaminu E mohou působit proti tomuto účinku (známému jako retrolentální
fibroplazie). Nedonošené děti jsou také méně schopny pohlcovat vitamin v trávicím
traktu a to může ničit červené krvinky.
Chronické nemoci jater, močového systému, gastrointestinální nemoci nebo
nemoci slinivky mohou snížit schopnost našeho organismu přijímat vitamin E. platí to
i pro cystickou fibrózu, nemoci tenkého střeva a stavy po velkých operacích střevního
systému. Může se jednat o příznaky nervového systému ve formě potíží při chůzi a
udržování rovnováhy. Nervové buňky obsahují velmi velké množství
polynenasycených mastných kyselin, a proto jsou především náchylné k oxidaci
volnými radikály.
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

V porovnání s jinými vitaminy rozpustnými v tucích není vitamin E toxický.
Většina dospělých jedinců snáší vysoké dávky mnoha set miligramů bez potíží, ačkoli
někteří lidé mohou trpět bolestí hlavy, nevolností nebo průjmem. Lidé léčení
antikoagulačními léky by neměli přijímat takto vysoké dávky, neboť by to mohlo zvýšit
riziko hemoragií (krvácení do tkání).
VITAMIN K








OBECNĚ O VITAMINU
Vitamin K patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích, a je nesmírně důležitý pro
schopnost krve koegulovat (srážet se). Jeho nedostatek může vést až k nezadržitelnému
krvácení. Naše strava zajišťuje přibližně polovinu jeho potřeb, zatímco střevní bakterie vytvářejí
zbytek. Nadměrné dávky mohou být nebezpečné pro novorozence.
FUNKCE
Nejdůležitější funkcí vitaminu K je zajistit, že je krev schopná koegulovat a zabránit tak
vykrvácení. Vitamin K je životně důležitý pro tvorbu některých zvláštních bílkovin, které srážejí
krev v případě, že dojde k poškození krevních cév. Přesněji řečeno, umožňuje vitamin
K aminokyselině (glutamátu), nacházející se v těchto bílkovinách, vázat se s minerálním
vápníkem, také potřebným k procesu koagulace. K v názvu vitaminu K znamená koagulaci.
Vitamin K také potřebujeme k tvoření ostatních bílkovin, např. osteokalcinu, který tvoří
důležitou součást kostní tkáně. Opět zde vitamin K umožňuje, aby se osteokalcin vázal
s vápníkem, což je důležité pro ukládání vápníku v kostní tkáni.
Vitamin K byl objeven dánským profesorem a nositelem Nobelovy ceny Henrikem
Damem v roce 1935.
ZDROJE
Nejdůležitějším zdrojem vitaminu K jsou tmavě zelené druhy zeleniny, jako brokolice a
špenát, a malé množství tohoto vitaminu nacházíme i v obilných výrobcích, mléčných
výrobcích, v mase a ovoci. Bakterie v našich střevech rovněž přispívají výraznou mírou
k uspokojení našich potřeb. Vitamin je nesmírně stabilní při ohřívání, působení vzduchu i
vlhkosti, ačkoli jeho dlouhodobé vystavení slunečnímu světlu může obsah vitaminu
v potravinách snížit.
DENNÍ POTŘEBA

Naše denní potřeba není stanovena žádnou přesnou hodnotou. Příslušné
orgány poskytují pouze provizorní odhady údajů, jež jsou považovány za jak
bezpečný, tak postačující příjem.
RIZIKO NEDOSTATKU

Zdraví lidé, kromě novorozenců, nejsou vystaveni žádnému riziku nedostatku a
vitamin není obvykle obsažen ve vitaminových přípravcích. Naše strava obsahuje
více než dostatek na pokrytí našich potřeb.
 Zvýšené riziko jeho nedostatku mohou způsobit následující okolnosti:
 Nevyvážená strava
 Předčasné narození
 Chronické nemoci postihující příjem nutričních prvků
 Jiné vážné nemoci
 Velké gastrointestinální operace
 Dlouhodobé léčení antibiotiky
 Léčení léky snižujícími lipidy – cholestyraminem a kolestipolem
 Dlouhodobé užívání anacidů
 Léčení antikoagulačními léky – warfarinem a dikumarolem
 Dlouhodobé užívání tišícího aspirinu
 Dlouhodobé užívání minerálních olejů na léčbu zácpy
Doporučená denní dávka:
ženy
muži
90
80
70
mg
60
50
40
30
20
10
0
11-14
15-18
19-24
25-50
51+
těhotné
kojící
VITAMIN K U NOVOROZENCŮ

Během prvních několika málo měsíců jsou kojenci vystaveni nebezpečí
nedostatku vitaminu K, což může vést k vážnému krvácení. V mateřském mléce je
obsaženo vitaminu K velmi málo, a dětský tračník dosud neobsahuje bakterie, které
jsou schopny vytvářet vitamin u dospělých.

V důsledku toho je vitamin K podáván novorozencům jako týdenní doplněk
během prvních tří měsíců. Jedna kapka (1 mg) týdně stačí. Pokud dítě dostává
dostatek umělé mléčné výživy, není podávání vitaminu K nezbytné. Vitamin K se
přesto vstřikuje injekčně dětem vystaveným zvýšenému nebezpečí krvácení
vzhledem k předčasnému narození nebo obtížném porodu a tehdy, pokud byla matky
léčena protizáchvatovými léky při epilepsii.
RIZIKO PŘEDÁVKOVÁNÍ

Ani vysoké dávky přijímané po velmi dlouhou dobu nevytvářejí riziko
předávkování, kromě případu novorozenců u nichž může dojít ke zničení červených
krvinek.