Přehled systému rostlin

Studijní materiál. Vypracovala: Kateřina Jenáčková

Červené řasy

Říše: rostliny (Plantae)

Nižší rostliny Hnědé řasy Krásnoočka Zelené řasy Zelenivky Spájivky Parožnatky Rozsivky Chaluhy

Odd.

Červené řasy (Rhodophyta)

Červené řasy neboli ruduchy jsou většinou mnohobuněčné někdy i jednobuněčné autotrofní organismy s vláknitou nebo pletivnou stélkou se složitou strukturou. Nejznámějším zástupcem je potěrka.

Potěrka (Batrachospermum moniliforme)

Odd.

Hnědé řasy (Chromophyta)

Hnědé řasy jsou charakteristické přítomností chlorofylu a, c, β-karotenu a řady xantofylů, z nichž nejrozšířenější je hnědý fukoxantin. Nejvýznamnější jsou rozsivky a chaluhy.

Rozsivka (Cyclotella) C haluha bublinatá (Fucus vesiculosus)

Odd.

Krásnoočka (Euglenophyta)

Charakteristickým znakem krásnooček je výskyt světločivné skvrny při bázi bičíku, stejně jako i pulzující vakuoly. Povrch buňky kryje pevný plazmatický obal periplast.

Krásnoočko (Euglena)

Odd.

Zelené řasy (Chlorophyta)

Tř. Zelenivky (Chlorophyceae)

Mají jednobuněčnou nebo mnohobuněčnou stélku. Žijí jednotlivě nebo v různě složitých buněčných souborech. Rozmnožují se dělením buněk, tvorbou nepohlavních výtrusů a rozpadem (fragmentací) stélky.

Váleč Zrněnka obecná Řetízovka Kadeřnatka Žabí vlas Pláštěnka (Chlamydomonas)

Tř.

Spájivky (Conjugatophyceae)

Charaktristickým rysem této skupiny je způsob pohlavního rozmnožování – spájení (konjugace). Šroubatka (Spirogyra)

Tř.

Parožnatky (Charophyceae)

Považovány za nejvýše organizovanou skupinu zelených řas.

K podkladu je stélka upevněná příchytnými vlákny (rhizoidy).

Parožnatka (Chara)

mechorosty játrovky mechy Vyšší rostliny kapraďorosty Semenné rostliny psilofyty plavuně přesličky kapradiny cycadophyta k apraďosemenné cycasy nahosemenné jinany jehličnany krytosemenné dvouděložné jednoděložné

Odd.

Mechorosty (Bryophyta)

Vláknitý nebo lupenitý prvoklíček (protonema). Pohlavní orgány (gametangia): Samčí pelatky (produkce dvojbičíkatých spermatozoidů) Samičí zárodečníky (oosféra) Z oplozené vaječné buňky zygoty vyrůstá diploidní sporofytní generace tvořená nohou, štětem a výtrusnicí.

tř. Játrovky (Marchantiopsida, Hepaticae)

Porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha)

Tř.

Mechy (Bryopsida)

Rašeliníky (Sphagnum), měříky (Mnium), Zkrutek vláhojevný Dvouhrotec chvostnatý Pramenička obecná Ploník ztenčený (Polytrichum formosum) Bělomech sivý (Leucobryum glaucum)

Odd.

Kapraďorosty (Pteridophyta)

Přítomnost pravých cévních svazků Listy asimilují a nesou výtrusnice Stejnovýtrusné kapraďorosty Různovýtrusné kapraďorosty (výtrusy samčí - mikrospory, samičí - megaspory)

Tř.

Psilofyty (Psilotopsida)

Nejstarší a vývojově nejprimitivnější Vymřelé - ryniofyty Rhynia

-

Tř.

Plavuně (Lycopodiopsida)

Výtrusnicové klasy Podzemní prokel Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)

Tř.

Přesličky (Equisetopsida)

Přeslička rolní aj. vytvářejí v jednom vegetačním období lodyhy dvojího typu: jarní, nezelené, nesoucí na vrcholu výtrusnicový klas letní, zelené, asimilující výtrusy s haptery Pelatky Zárodečníky P řeslička rolní (Equisetum arvense)

Tř.

Kapradiny (Polypodiopsida)

Výtrusnicové kupky chráněné blanitou ostěrou Papratka samičí Sleziníky Hasivka orličí Žebrovice různolistá Kapraď samec (dryopteris filix-mas) Osladič obecný (Polypodium vulgare)

Odd.

Semenné rostliny (Spermatophyta)

Pododd.

Cycadophytina

Tř.

Kapraďosemenné (Lyginodendropsida)

– vymřelá skupina

Tř.

Cykasy (Cycadopsida)

listy, výskyt v tropech – nízké nevětvené stromy s velkýmy zpeřenými Cycas circinalis

Pododd.

Nahosemenné

Tř.

Jinany (Ginkgoopsida)

žilnatinou – opadavý, dvoudomý strom s listy s vidličnatou Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)

Tř. Jehličnany (Pinopsida)

Přítomnost pryskyřičných kanálků Tyčinky (samčí, mikrosporofyly) Plodolisty neboli semenné šupiny (samičí, megasporofyly) Samičí šištice (megastrobily) dozrávají v šišky

Smrk obecný (Picea abies)

Jedle bělokorá (Abies alba)

Vzpřímené rozpadavé šišky

Borovice lesní (Pinis sylvestris)

Modřín opadavý (Larix decidua)

Každoročně opadavé měkké jehlice

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Keř či nízký strom

Tis červený (Taxus baccata)

Typická nepřítomnost pryskyřičných kanálků

Pododd.

Krytosemenné rostliny

Květ

–

květní lůžko

(zde jsou umístěné květní části): Květní obaly většinou rozlišeny v

kalich

(tvořen zelenými kališními lístky) a

korunu

(láká opylovače barvou a vůní), pokud rozlišeny nejsou, jde o

okvětí

. Květy, které nemají květní obaly, jsou

bezobalné

.

Okvětí – tvarově i barevně nerozlišené okvětní lístky

volné

(tulipán),

srostlé

jednoděložné rostliny.

(konvalinka). Okvětí je typické zejména pro

Reprodukční orgány

– u většiny zastoupeny

tyčinky

květy

jednopohlavné

i

pestík

–

oboupohlavné

květy – samčí (prašníkové), samičí (pestíkové) Tyčinky - samčí, produkce pylových zrn rozlišeny v nitku nesoucí prašník Pestík - samičí, vznikl srůstem plodolistů blizna, čnělka, semeník

Květěnství

Jen málo rostlin vytváří jednotlivé květy (tulipán, mák).

Většina krytosemenných má květy uspořádané v jednoduchých či složených souborech.

Klas Hrozen Lata Okolík úbor

Tř. Dvouděložné (Magnoliopsida, Dicotyledonae)

Čel. Leknínovité (Nymphaeaceae)

Leknín (Nymphaea) Viktorie (Victoria)

Čel. Pryskyřníkovité (Ranunculaceae)

Charakteristickým znakem je přítomnost četných látek (někdy i jedovatých), které se využívají va farmaceutickém průmyslu.

Pryskyřník prudký Koniklec Blatouch bahenní Upolín nejvyšší Hlaváček jarní Jaterník podléška Sasanka hajní (Anemonoides nemorosa) Orsej cibulkonosný (Ficaria bulbifera)

Čel. Bukovité (Fagaceae)

Opadavé větrosnubné dřeviny s jednoduchými listy a květy uspořádanými va vrcholičnatá květenství. Plodem je nažka zčásti či zcela uzavřená v číšce.

Dub (Quercus )

Dub letní Dub zimní

Buk lesní (Fagus sylvatica)

Kaštanovník jedlý (Castanea sativa)

Čel. Břízovité

(habr, líska).

(Betulaceae)

Větrosnubné dřeviny s jednoduchými střídavými listy. Květy uspořádané v jehnědovitých květenstvích. Plodem bývá nažka (bříza, olše) nebo oříšek Olše lepkavá Olše šedá Habr obecný Líska obecná Bříza bělokorá (Betula pendula)

Čel. Hvozdíkovité (Caryophyllaceae)

Hmyzosnubné byliny, květy většinou oboupohlavné, 5četné, ospořádané do vrcholičnatých květenství.

Rožec rolní Kohoutek luční Hvozdík kropenatý Ptačinec velkokvětý Silenka nicí Koukol polní (Agrostemma githago)

Čel. Merlíkovité (Chenopodiaceae)

Byliny s jednoduchými listy, květy oboupohlavné (merlíky) nebo jednopohlavné (lebedy). Plodem je nažka.

Lebeda lesklá Merlík bílý Řepa obecná Špenát setý Lebeda lesklá (Atriplex sagittata) řepa obecná (Beta vulgaris)

Čel. Vrbovité (Salicaceae)

Dvoudomé dřeviny s celistvými střídavými listy. Bezobalné květy skládají jehnědovitá květěnství.

Topol (Populus) vrba (salix)

Čel. Brukvovité (Brassicaceae, Cruciferae)

Hmyzosnubné rostliny se střídavými listy a květy v hroznovitých květenstvích. Plodem bývá nejčastěji šešule a šešulka.

Brukev zelná Kedluben Květák Zelí hlávkové (bílé, červené) Kapusta Ředkev setá Hořčice bílá Řepka olejka Kořen selský Penízek rolní

Čel. Růžovité (Rosaceae)

Dřeviny i byliny se střídavými listy opatřenými palisty. Plody jsou měchýřky, nažky (mochna, jahodník), peckovice (slivoň), malvice (jabloň, jeřáb).

Jahodník Třešeň ptačí Ostružiník křovitý Švestka domácí Ostružiník maliník Meruňka obecná Broskvoň obecná Hrušeň obecná (Pyrus communis) Růže šípková (Rosa canina)

Čel. Bobovité (Fabaceae, Viciaceae)

Bobovité (vikvovité) zahrnují hmyzosnubné byliny i dřeviny, střídavé, většinou složené listy s palisty a zakončené často úponkou. Květy jsou nejčastěji v hroznu (vikev) či hlávce (jetel). Semeník většinou dozrává v lusk.

Podzemnice olejná Fazol obecný Čočka kuchyňská Tolice vojtěška Trnovník bílý, akát Jetel luční (Trifolium pratense) Hrách setý (Pisum sativum)

Čel. Miříkovité (Apiaceae, Daucaceae, Umbelliferae)

Miříkovité (mrkvovité, okoličnaté) jsou převážně byliny se složenými listy, květy zpravidla v okolíku. Řada druhů se pěstuje jako zelenina či koření.

Petržel zahradní Kopr vonný Miřík celer Mrkev setá (Daucus Sativus)

Kmín kořenný (Carum carvi)

Čel. Lilkovité (Solanaceae)

Hlavně byliny (v tropech i dřeviny), květy jsou oboupohlavné, 5četné se srostlým kalichem i korunou. Plodem je bobule nebo tobolka.

Lilek brambor Tabák virginský Rajče jedlé Lilek černý Rulík zlomocný (Atropa bella-donna) Paprika roční (Capsicum annuum)

Čel. Krtičníkovité (Scrophulariaceae)

Květy jsou souměrné, se srostlým kalichem i korunou, svrchní semeník dozrává v tobolku.

Náprstník velkokvětý Krtičník hlíznatý Rozrazil rezekvítek Divizna velkokvětá (Verbascum thapsiforme)

Čel. Hluchavkovité (Lamiaeceae, Labiatae)

Hluchavkovité (pyskaté) jsou byliny s čtyřhrannými stonky. Květy jsou výrazně přizpůsobené opylování hmyzem.

Máta peprná Rozmarýna lékařská Majoránka zahradní Hluchavka (Lamium) Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Čel. Hvězdnicovité (Asteraceae, Compositae)

Hvězdnicovité (složnokvěté) mají oboupohlavné i jednopohlavné květy, pravidelné nebo souměrné. Kalich bývá přeměněn v chmýr nebo zcela chybí (slunečnice), plodem bývá nažka a v pletivech se často vyskytují mléčnice.

Locika salátová Listopadka indická (chryzantéma) Pampeliška lékařská Sedmikráska Rmen polní Lopuch Kopretina Pelyněk černobýl Chrpa polní Slunečnice roční (Helianthus annuus) Heřmánek lékařský Chlamomilla recutita)

Významnější užitkové druhy dvoudělozních rostlin

Citroník rajský Pomerančovník čínský Mandarinovník sladký Vinná réva Fíkovník smokvoň Aktinidie (kiwi) Vavřín pravý Skořicovník cejlonský Čajovník čínský Kávovník arabský Kakaovník pravý Chmel otáčivý Mák setý Bavlník bylinný Len setý Aktinidie (Actinidia chinensis)

Tř. Jednoděložné rostliny

Čel. Liliovité (Liliaceae)

Česnek kuchyňský Tulipány Ocún jesenní Konvalinka vonná Lilie Bělozářka větvitá Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) Cibule kuchyňská (Allium cepa)

Čel. Vstavačovité (Orchidaceae)

Jsou zde autotrofové i mykotrofní paraziti. Květy nápadně přizpůsobené k opylování hmyzem a ptáky, mají také nápadně zbarvené okvětí.

Střevíčník pantoflíček Kruštík širokolistý Vemeník dvoulistý Prstnatec májový Vanilovník plocholistý (Vanilla planifolia) Orchidej

Čel. Šáchorovité (Cyperaceae)

Byliny travitého vzhledu, většinou trojhranný stonek, květy oboupohlavné či jednopohlavné, uspořádány v kláscích.

Ostřice chlupatá Suchopýr (Eriophorum)

Čel. Lipnicovité (Poaceae, Gramineae)

Lipnicovité (trávy) zahrnují větrosnubné byliny se silně redukovanými květními obaly. Stonek se nazývá stéblo.

Ječmen setý (Hordeum vulgare) Pšenice obecná (Triticum aestivum)

Oves setý (Avena sativa) Žito seté (Secale cereale)

Cukrovník lékařský Lipnice luční Ovsík vyvýšený Srha říznačka Psárka luční Bojínek luční Rákos obecný bambusy Rýže setá (Oryza sativa)

Významnější užitkové druhy jednoděložních rostlin

Ananasovník chocholatý Banánovník ovocný Datlovník obecný Kokosovník ořechoplodý