Transcript Kapitola 1 - Základní pojmy

Projekt Zdravotnické studijní programy v inovaci na FZS Univerzity Pardubice CZ.1.07/2.2.00/15.0357
PRÁCE S ODBORNOU LITERATUROU
Petra Mandysová, MSN
2011/2012
Projekt Zdravotnické studijní programy v inovaci na FZS Univerzity Pardubice CZ.1.07/2.2.00/15.0357
Úvod: pojmy ve výzkumu, druhy výzkumných
prací, výzkumný proces, evidence-based nursing
(EBN)
Petra Mandysová, MSN
KAPITOLA Č. 1
2011/2012
Věda – základní pojmy1
• věda: proces získávání nových poznatků o objektivní realitě
prostřednictvím koordinovaných činností
• činnost duševního i fyzického rázu vyznačující se vědeckou
metodologií, racionálností a úsilím o aplikovatelnost výsledků
v praxi
• zkoumá a zobecňuje, podává odůvodněný systém
výpovědí…vědecké explanace a verifikace
1Kutnohorská,
2009, s. 11-12
Výzkum – základní pojmy2
• vědecký výzkum se snaží porozumět, vysvětlovat,
předpovědět, přezkoumat jednotlivé fenomény
• výzkum rozšiřuje teoretickou i praktickou základnu každé
disciplíny
• cílem je získat objektivní, důkladné a vyčerpávající poznání
2Kutnohorská,
2009, s. 12-13
Metodologie výzkumu – základní pojmy3,4
• metodologie výzkumu = souhrn badatelských postupů,
souhrn zvláštních pravidel, kterými je nutno se v procesu
získávání poznatků řídit, aby byly získány potřebné údaje
• je základem každé vědecké práce
• spočívá v rozčlenění jevů nebo procesů na prvky nebo části s
cílem odhalit jejich vzájemné vztahy
• je to základní způsob shromaždování nebo analýzy dat
• systematičnost, opakovatelnost, zobecnitelnost, přesnost,
kontrolovatelnost, verifikovatelnost,
3Kutnohorská,
2009, s. 12
4Bártlová et al., 2008, s. 10
Druhy obecných vědeckých metod5
• dvě hlavní obecné metody, dané dvojicemi:
• analýza – syntéza
• indukce - dedukce
5Bártlová
et al., 2008, s. 10-11
Druhy obecných vědeckých metod6
• analýza: myšlenkový postup, kdy zkoumaný celek
rozčleňujeme na základní části, vztahy a souvislosti
• syntéza: myšlenkový postup protikladný analýze, kdy
analýzou vyčleněné části, vztahy a souvislosti zkoumaného
objektu spojujeme do celku – často se dostáváme k něčemu,
co se v izolovaných částech nevyskytovalo
• indukce: vyvození; myšlenkový postup, kdy z pravidelnosti
zkoumaných událostí odvozujeme obecné pravidlo
• dedukce: myšlenkový postup, kdy z nějakých daných tvrzení
(premis) odvozujeme jiná tvrzení (závěry) dle logických
pravidel, aplikace teorie na daný případ
6Bártlová
et al., 2008, s. 10-11
Indukce vs. dedukce7
Zkoumaná událost → indukce → teorie → tvorba hypotéz
(dedukce) a další testování teorie
Dvojí role výzkumu: tvorba teorií a další testování teorií (často
za použití co nejvíce heterogenních situací k vyvrácení
potenciálně konkurenčních teorií
Příklad použití teorie pro výzkum:
McCalleb a Cull (2000) – použití modelu Oremové pro
studium vlivu sociokulturních a ekonomických charakteristik
na sebepéči
7Polit
a Beck, 2004, s. 120-128
Ošetřovatelské teorie a modely jakožto
organizační struktury8
Ne všechen výzkum testuje teorii nebo model – někdy
výzkumníci předpokládají, že teorie (model) je pravdivá(-ý) a
použijí ji (jej) jakožto organizační strukturu nebo kontext pro
výzkum – tento výzkum neposkytuje informace o validitě
teorie (modelu)
8Polit
a Beck, 2004, s. 129
Důležitost výzkumu v ošetřovatelství9
• „evidence-based practice“ (EBP) = použití nejlepšího
klinického důkazu při rozhodování týkajících se péče o
pacienty
• Nejlepší druh „důkazu“ – výstupy z kvalitních výzkumů,
použití těchto důkazů při rozhodování, které má být klinicky
vhodné, efektivní a které vede k pozitivním výsledkům a je co
nejméně nákladné
• co znamená termín EBN?
9Polit
a Beck, 2004, s. 4
Participace ve výzkumu v ošetřovatelství10
• Kontinuum:
• spotřebitelé ošetřovatelského výzkumu: čtou výzkum –
nové dovednosti pro použití v praxi: „research utilization“
(RU)
• producenti ošetřovatelského výzkumu: plánují a
provádějí výzkum
• další aktivity na tomto kontinuu:
• čtenářský klub
• účast na konferencích
• poskytování informací pacientům o účasti ve výzkumu
• pomoc při rozdávání dotazníků
• účast na etických komisích, atd.
10Polit a Beck, 2004, s. 5
Zdroje lidského poznání11
• Tradice
• všeobecná základna akceptovaných pravd, může zasahovat do
schopnosti vnímat různé alternativy
• Zkušenosti
• vedou ke schopnosti zevšeobecňovat, rozpoznávat
pravidelnost jevů, předvídat
• objektivní realita vnímána jedinci rozdílně – kdo má pravdu?
• Logické uvažování
• spojování zkušeností, intelektuálních schopností a formálních
systémů myšlení
• Pokus a omyl
• zkoumání všech alternativ, dokud se nenajde odpověď na
otázku
• Vědecký přístup
11Kutnohorská,
2009, s. 16-17
Typy výzkumu12
• Na základě způsobu, jakým dochází k realizaci výzkumu:
• individuální
• skupinový / týmový
• zkušební (předvýzkum) – ověřování vhodnosti a validity
výzkumné metodiky
• experimentální – pokusné zjišťování působení určitých faktorů
v přesně vymezeném procesu
• komparativní – porovnání z minimálně dvou výzkumů
12Bártlová
et al., 2008, s. 20
Předvýzkum13
• Sondáž, pretest, pilotáž = první etapa výzkumu
• na menším vzorku / v menším prostoru ověřujeme všechny
postupy, které použijeme při realizaci výzkumu, srozumitelnost
pro respondenty, ověření organizační náročnosti, atd.
• pilotáž prověřuje projekt po stránce věcné – věcně zvolené
otázky, řeší problémy spojené s tazateli, se zvoleným vzorkem,
apod.
• Pretest ověřuje jasnost a srozumitelnost otázek, určuje
kódování pro potřeby zpracování výzkumu
13Bártlová
et al., 2008, s. 18-19
Typy výzkumu (2)14
• Na základě funkce a využití výsledků v praxi / míry konkrétnosti:
• základní: řešení klíčových teoretických problémů – nezabývá
se přímo společenskou využitelností výsledků – hlavním
uživatelem jsou opět vědci; hlavním cílem je připravit základní
předpoklady, na nichž se může stavět budoucí výzkum
• aplikovaný: zkoumání praktického problému, hledání cest, jak
využít vědecké poznatky získané základním výzkumem
• metodologický výzkum: ověřování stávajících a hledání nových
metod a technik, vhodnost jejich použití pro různé druhy
výzkumu, zjišťování jejich spolehlivosti, atd.
14Bártlová
et al., 2008, s. 18-19
Typy výzkumu (3)15
• Na základě zvolené metodologie (postupu použitého při
strukturování výzkumu, sběru dat, analýze informací):
• kvalitativní
• kvantitativní
• kombinace metod (i v rámci jedné výzkumné studie); metody
se mohou doplňovat, nekonkurují si
15Kutnohorská,
2009, s. 19
Kvantitativní výzkum16,17
• založeno na myšlenkách pozitivismu – předpokládá se, že lidské
chování můžeme do jisté míry měřit a předvídat
• použití deduktivního smýšlení – tvorba tvrzení nebo hypotézy,
návrh testu pro jejich podporu nebo zamítnutí
• systematický postup – vychází se z definice problému a výběru
konceptu / teorie, tvoří se výzkumné otázky / hypotézy, navrhne se
struktura studie, shromáždí se data, provede se jejich sumarizace,
kondenzace, apod., vysloví se závěry
• použití kontrol – vytváření podmínek, kdy je cílem minimalizovat
určité předsudky či sklony a tím zvýšit přesnost a validitu
• cílem je generalizace (zobecnění) výsledků do jiných situací
16Polit
a Beck, 2004, s. 15
17Bártlová et al., 2008, s. 21
Kvalitativní výzkum18
• založeno na myšlenkách:
• fenomenologie zdůrazňuje význam každodenního života lidí,
jeho prožitků a souvislostí
• etnometodologie – zajímá se o to, jak svět vidí normální lidé
• symbolického interakcionismu – lidská komunikace umožňuje
používat symboly a jejich prostřednictvím získávat informace i o
věcech a událostech prostorově a časově vzdálených
• systematický postup a subjektivní přístup k popisu a interpretaci
životních zkušeností – analýza narativních informací neprobíhá
organizovaným, ale intuitivním způsobem
18Bártlová
et al., 2008, s. 23
Kvantitativní vs. Kvalitativní výzkum19
Kvantitativní výzkum
Kvalitativní výzkum
Tvrdá věda
Měkká věda
Zaměření – stručné, jasné
Zaměření – komplexní, široké
Usuzování – logické, deduktivní
Usuzování - induktivní
Základ poznání – příčina a následek –
výzkum je konfirmatorní
Základ poznání – smysl a objevování –
výzkum je spíše exploratorní
Ověřování teorie, hypotézy
Vytváření teorie a hypotézy
Kontrola, manipulace („konstruktér
situace“)
Interpretace
Používání techniky
Používání komunikace a pozorování
Základní element analýzy – čísla
Základní element analýzy – slova, věty
Statistická analýza
Individuální interpretace
Generalizace
Jedinečnost
Snadné zjistit validitu a reliabilitu
Triangulace – více zdrojů informací
19Kutnohorská,
2009, s. 21
Kvantitativní vs. Kvalitativní výzkum - účel a druhy otázek20
Účel
Otázky - Kvantitativní
výzkum
Identifikace
Popis
Co je tento jev? Jak se
jmenuje?
Jak častý je tento jev?
Jaké má charakteristiky?
Explorace (poznání) Jaké faktory se tohoto
jevu týkají? Co tomuto
jevu předcházelo?
20Polit
Otázky - Kvalitativní výzkum
a Beck, 2004, s. 19
Jaké má tento jev dimenze?
Jaké jeho variace existují? Co
je na něm důležité?
Jaké povahy je tento jev? Co
se tu opravdu děje? Jak se
tento jev vyvíjí nebo jak je
prožíván?
Kvantitativní vs. Kvalitativní výzkum - účel a druhy otázek
(2)20
Účel
Otázky - Kvantitativní výzkum
Otázky - Kvalitativní
výzkum
Explanace
(vysvětlení)
Jaké jsou měřitelné vztahy mezi
jevy? Jaké faktory tento jev
způsobily? Vysvětluje tento jev
teorie?
Jak tento jev funguje?
Proč tento jev existuje?
Jaký je význam tohoto jevu?
Jak k tomuto jevu došlo?
Předpověď
Co se stane, když jev změníme
nebo do jevu zasáhneme? Pokud
dojde k jevu X, dojde i k jevu Y?
Kontrola
Jak můžeme způsobit, že k jevu
dojde nebo jak změníme jeho
průběh či frekvenci? Jak můžeme
jevu předejít nebo jak jej můžeme
kontrolovat?
20Polit
a Beck, 2004, s. 19
Výhody kvantitativního výzkumu21
• nezávislost na přesvědčení výzkumníka, možnost ověřitelnosti dat
• testování teorií
•Generalizace zjištěných zkušeností
•Rychlý a přímočarý sběr dat
• rychlá analýza dat s využitím počítačů
•Užitečný při zkoumání velkých skupin
• analogie kvantitativního výzkumu s přírodními vědami – tím se
sociální vědy mohly postavit na úroveň výzkumu přírodovědnému
21Bártlová
et al., 2008, s. 22-23
Nevýhody kvantitativního výzkumu22
• Nelze sledovat celý „přirozený systém“ – je nutno zkoumanou
realitu redukovat:
• v počtu pozorovaných proměnných
• v počtu analyzovaných vztahů mezi nimi
• z časového kontinua na krátké období
• z celého základního souboru na výběrový soubor
• získaná znalost může být příliš abstraktní a obecná pro přímou
aplikaci v místních podmínkách
• výzkumník může opomenout fenomény, protože se soustřeďuje
jen na určitou teorii a její testování a ne na rozvoj teorie
22Bártlová
et al., 2008, s. 22-23
Výhody kvalitativního výzkumu23
• získává podrobný popis a vzhled při zkoumání jedince, skupiny,
události, fenoménu
• zkoumá fenomén v přirozeném prostředí
•Umožňuje studovat procesy,
•Umožňuje navrhovat teorie
• dobře reaguje na místní podmínky a situace
• hledá lokální příčinné souvislosti
• pomáhá při počáteční exploraci fenoménů
23Bártlová
et al., 2008, s. 26
Nevýhody kvalitativního výzkumu24
• získává znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného
prostředí
• je těžké provádět kvantitativní predikce
•Je obtížné testovat teorie a hypotézy
• sběr dat a jejich analýza jsou často časově náročné procesy
• výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními
preferencemi – pro výzkum jsou nutné znalosti metodologie i
značné praktické zkušenosti
24Bártlová
et al., 2008, s. 26
ZKUŠENOSTI RODIČŮ A SESTER S DLOUHODOBOU
HOSPITALIZACÍ DÍTĚTE S DOPROVODEM RODIČE
Andrea Páleníková, Radka Bužgová
Abstrakt Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou zkušenosti všeobecných
sester a rodičů s dlouhodobou hospitalizací dítěte s doprovodem
rodiče. Zkoumání bylo realizováno kvalitativní metodou. Sběr dat byl
proveden technikou nestandardizovaného rozhovoru, respondenti byli
vybráni metodou sněhové koule. Byly identifikovány tři základní
kategorie zkoumaných zkušeností: péče, pomoc a podpora a režimová
opatření. Výzkum ukázal, že pozitivní vliv přítomnosti rodiče na
hospitalizaci dítěte si uvědomují rodiče i všeobecné sestry, ty
poukázaly i na negativní aspekty své práce, spojené s nedostatečnou
psychologickou podporou pro rodiče i personál, s prováděním
léčebných a diagnostických výkonů v přítomnosti rodiče a s
nedodržováním režimových opatření ze strany rodičů.
Zdroj: Profese online, 2009, roč. 2, č. 4, www.pouzp.cz
KOLONOSKOPICKÉ NÁLEZY U PACIENTŮ S POZITIVNÍM
TESTEM NA OKULTNÍ KRVÁCENÍ V PARDUBICKÉ
KRAJSKÉ NEMOCNICI A.S. ZA ROKY 2002–2007
Jana Levová
Abstrakt
Příspěvek prezentuje retrospektivní studii záznamů endoskopického
oddělení Pardubické krajské nemocnice a.s. za roky 2002–2007.
Cílem práce byl rozbor nálezů u těchto pacientů, porovnat klinické
výsledky s literárními údaji a určit výtěžnost screeningu
kolorektálního karcinomu na tomto pracovišti. Ve sledovaném období
bylo vyšetřeno 365 klientů s pozitivním výsledkem testu na okultní
krvácení. U 21 z nich byl diagnostikován kolorektální karcinom a v
62 případech adenomový polyp. Dále byla v této práci potvrzena větší
incidence nádoru tlustého střeva u mužů než u žen, souvislost mezi
velikostí polypu a stupněm dysplazie a potvrzen stoupající výskyt
kolorektálního karcinomu s přibývajícím věkem
Zdroj: Profese online, 2009, roč. 2, č. 3, www.pouzp.cz
Smíšené metody výzkumu – Mixed Methods25
• výzkum obsahující prvky kvalitativní i kvantitativní
•metodologická triangulace – kombinace kvalitativních i
kvantitativních metod, aplikace různých metod při studiu stejného
fenoménu
• příklad článku s použitím smíšených metod výzkumu:
http://www.implementationscience.com/content/3/1/51
25Bártlová
et al., 2008, s. 28
Smíšené metody výzkumu – Mixed Methods25
O1, O3: Kvalitativní
rozhovory
O2: Audity dokumentace (skóre)
Gifford et al. Implementation
Science 2008 3:51
Výzkumný proces – kvantitativní výzkum26
• Přípravná fáze
• Formulování vědeckého problému
• Dosavadní stav poznání:
• Ošetřovatelství na důkazech, literatura
• Cíl a hodnota výzkumu
• Předmět výzkumu
• Zkoumaný soubor
• Metody a techniky
• Sběr dat
• Zpracování empirických dat
• Interpretace a praktická aplikace
• Diseminace
• Ošetřovatelství na důkazech, literatura
26Bártlová
et al., 2008, s. 42-69
Výzkumný proces – kvalitativní výzkum27
• Výběr problému
• Výběr teoretického východiska
•Výběr metody
• Výběr vzorku
• Sběr dat
• Kategorizace
• Kódování, třídění, analýza, identifikace a definice problémů
• Interpretace a prezentace výsledků
27Bártlová
et al., 2008, s. 76
Ošetřovatelství založené na důkazech28
• „Důkazy“ – neexistuje shodný názor, v čem spočívají; jaký typ
důkazů je nutný
• Ale výzkumníci se shodují, že kvalitně provedený výzkum je
obzvláště silným důkazem k tomu, aby pomohl sestrám
při rozhodování
• Rozhodování sester musí být založeno na faktech (důkazech), které
dokazují, že péče je vhodná, efektivní a že povede ke kladným
výsledkům
• Je třeba, aby výzkum a ošetřovatelství založené na důkazech bylo
součástí péče o pacienty a aby bylo podporováno i managementem
• „klokaní péče“ – příklad změny v péči (předčasně narozený
novorozenec v dotyku s tělem rodiče)
• Sestra by měla fungovat minimálně na úrovni spotřebitele
ošetřovatelského výzkumu
28 Polit
a Beck, 2008, s. 3-4
Ošetřovatelství založené na důkazech - EBN (2)29
• Nejprve termín Evidence – Based Medicine (EBM) – 90. léta
• Časopis Evidence Based Nursing – od roku 1998
Nejlepší důkazy z výzkumu + klinická expertíza + pacientovy
hodnoty
+ dostupné zdroje
Klinické rozhodování
• EBN je širší pojem než použití výzkumu („research
utilization“, RU)
• Většina sester však nemá dostatečné znalosti a dovednosti, aby:
• rozeznaly kvalitní výzkum od nekvalitního
• interpretovaly výsledky výzkumu
29
DiCenso et al., 2005
Ošetřovatelství založené na důkazech (3)30
• 3 základní otázky při používání ošetřovatelské literatury:
1. Je studie dostatečné kvality a je tedy
pravděpodobné, že výsledky jsou pravdivé? –
porozumění možným vlivům
2. Jakých výsledků studie dosáhla? – porozumění
výsledkům
3. Jak mohu tyto informace použít ve své praxi? –
aplikace výsledků do praxe
• EBN se týká nejen jednotlivých sester při poskytování péče
jedinci, ale i péče o veřejné zdraví,…poskytování péče
ze systémového hlediska
30DiCenso
et al., 2005
Ošetřovatelství založené na důkazech (4)31
• Důkazy mohou být jak kvantitativní, tak i kvalitativní:
• efektivnost a bezpečnost ošetřovatelských postupů
• přesnost ošetřovatelských posuzovacích metod
• cenové srovnání
• síla vztahů mezi jevy
• porozumění tomu, co pro pacienta nemoc znamená,
postoje, …v co pacient věří
• výsledky intervenčních studií – týkající se optimálního efektu
dané intervence (ale již se netýkají studia překážek, které
pacientovi zabraňují při dodržování léčby / péče)
31DiCenso
et al., 2005
Ošetřovatelství založené na důkazech - příklady
výzkumných otázek 32
• cena:
• Jsou centra pro výuku sebe-péče pro pacienty s diabetem
cenově výhodná?
• diagnostika
• Může být infekce močových cest identifikována
prostřednictvím vizuální inspekce vzorku moče?
• prognóza
• Je pravidelná chůze spojena s nižším rizikem vzniku
Alzheimerovy choroby?
Atd.
32DiCenso
et al., 2005
Typ důkazů
• Primární studie – přímo konkrétní výzkumné šetření do detailu
popsané autory
Experiment
Randomizovaný kontrolovaný pokus
Kohortová studie
Studie případů a kontrol
Průřezová studie
Kazuistika
Série případů
• Sekundární studie – zpracovány z primárních
• Přehledy – systematické, nesystematické, meta-analýzy
• Guidelines, Doporučení pro praxi
EBN: Hierarchie síly důkazů 33
• Systematické přehledy („systematic review“)
randomizovaných pokusů
• Jediný randomizovaný pokus
• Systematické přehledy observačních studií zabývajících
se výsledky důležitými pro pacienta
• Jediná observační studie zabývající se výsledky
důležitými pro pacienta
• Fyziologické studie (měření krevního tlaku, atd.)
• Nesystematické klinické pozorování
33DiCenso
et al., 2005
Samostudium
• Hájek (2002). Publikační bias…
• dostupné na
http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2002/04/06_2002_04.pdf
Zdroje:
BÁRTLOVÁ, S. et al . Výzkum a ošetřovatelství.. Brno :
NCONZO, 2008.
KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha, Grada,
2009.
POLIT, D.F.; BECK, C.T. Essentials of nursing research:
methods, appraisal, and utilization. Philadelphia: Lippincott
Williams & Wilkins, 2004.
Projekt Zdravotnické studijní programy v inovaci na FZS Univerzity Pardubice CZ.1.07/2.2.00/15.0357
Děkuji Vám za pozornost
Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu
spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu a státního
rozpočtu ČR.