Transcript „Modrá perla“ – pohled na ekosféru z vesmíru

Ekosféra
a prostorové uspořádání
krajinné sféry Země
Tomáš HENDRYCH
Katedra geografie Fakulty pedagogické
Technické univerzity v Liberci
Vymezení termínu ekosféra
• ekosystém na globální úrovni
– abiotická složka
• atmosféra, litosféra, hydrosféra
– biotická složka
• pedosféra, biosféra
– humánní složka
• lidské výtvory hmotné i nehmotné povahy
• látkové a energetické toky
• tendence k ustanovení rovnováhy
„Modrá perla“ – pohled na ekosféru z vesmíru
Specifika a význam abiotických
složek ekosféry
• Litosféra (horninový obal planety)
– globální tektonika
– jeviště, geochemie, tvář
• Atmosféra (plazmoplynový obal planety)
– mocnost, složení
– geochemie, klima, ochranný štít
• Hydrosféra (vodní obal planety)
– kapalná fáze, rozložení
– hydrologický cyklus, termoregulace
Slunce – energetický zdroj ekosféry
Atmosféra – biogenní produkt ekosféry
Biotické složky a lidská kultura
• Pedosféra (půdní obal planety)
– strukturovaný aktivní povrch živé planety
– nezastupitelná v geochemických cyklech
• Biosféra
– prostor oživený organismy
– podíl na „tvorbě a ochraně životního prostředí“
• Lidská kultura
– antroposféra, noosféra, petosféra
(LAPKA, M. Krajina jako petosféra. Vesmír, 1/2008)
Plankton – důležitá složka ekosféry
Prostorové uspořádání – oceán
• geografické členění světového oceánu
–
–
–
–
oceány
moře (okrajová, vnitřní)
zálivy – zpravidla nemají vlastní cirkulační systém
průlivy
• plocha: 361,5 mil. km2 (70,7 %)
– oceánská polokoule (střed – N. Zéland): 91 %
– pevninská polokoule (střed – Francie): 51 %
• objem: 1,3 . 109 km3 (98 % hydrosféry)
– při rovnoměrném rozložení – 2 440 m mocná vrstva
Členění světového oceánu
Oceánská biogeografie
• horizontální členění
– neritická zóna (= litorál jezer)
– oceánská zóna (= profundál jezer)
• podle typu prostředí
– pelagiál (volná voda) – plankton, nekton
– bentál (oceánské dno) – bentos (pohyblivý, přisedlý)
• vertikální členění
– epipelagiál (do 200 m); batypelagiál ( pod 200 m)
– bentál: litorální zóna (oblast dmutí); hlubinná zóna
Keporkak – zástupce oceánské bioty
Prostorové uspořádání – pevnina
• lesní biomy (forest, woodland)
–
–
–
–
tropický deštný les, monzunový les
mediteránní vždyzelený les
temperátní listnatý les
boreální jehličnatý les (tajga)
• nelesní biomy
– travnaté formace – stepi, savany
– subarktické (alpínské) bezlesí (tundra)
– pouště a polopouště – horké, chladné, mrazové
Dynamika ekosféry
• Gaia (James LOVELOCK)
– Země jako superorganismus
– geofyziologický supersystém
– aktivní regulátor životního prostředí Země
• aktivní zpětnovazebné procesy
– výstup systému ovlivňuje zpětně vstup
• kladná – zmenšování rozlohy ledovců = nižší albedo
• záporná – růst populace dravce = snižování populace kořisti
– homeostáze, homeorheze
• schopnost návratu k původnímu stavu (trendu)
Zdroje obrázků:
• družicové snímky:
http://visibleearth.nasa.gov/
• keporkak:
http://en.wikipedia.org/wiki/Humpback_Whale
• mapy oceánů:
http://en.wikipedia.org/wiki/Ocean
Děkuji za pozornost