BIOKLIMATICKÉ VÝŚKOVÉ STUPNÉ

podnebí se mění s vzrůstající: zeměpisnou šířkou

(rovník - póly; šířková pásmovitost)

nadmořskou výškou

(pokles teploty o 0,65 °C na 100 m n.v.; do 2 500 m n.m. vzrůstají atmosférické srážky; výšková stupňovitost)

Vegetační stupně: Střední Evropa -

nížinný

(do 200 m n.m.) -

původní

dubové

pahorkatinný ( pahorkatin;

do 500 m n.m.

)

lesy původní

dubové, dubovo habrové

lesy → vykáceny → kulturní, zemědělsky využí vaná krajina; smrkové, borové monokultury podhorský ( vrchovin;

do 800 m n.m.

) -

bukové

,

jedlobukové

lesy (Karpaty), jinak vykáceny → smrkové monokultury -

horský

(do 1 200 m; Karpaty do 1 500 m; Alpy do 1 800 m n.m.) -

původní: níže -

jedlobukové

, → výše -

smrkové

lesy → horní hranice lesa

subalpinský

(do 1 900 m n.m.) -

původní

kosodřevina →

vykáceny -

horské pastviny alpinský

(léto)

(do 2 200 m n.m.)

původní

travnaté

a

bylinné porosty

subnivální (podsněžný;

do 2 500 m n.m.

) -

skály bez vegetace (Alpy; Karpaty) nivální (sněžný;

nad 2 500 m n.m.

)

(Alpy) věčný sníh a led, skalní štíty

Nejvíce jsou vyvinuty vegetační stupně v rovníkových oblastech velehor.

Kilimandžáro

-

-

savana

(do 1 000 m n.m.)

horský tropický deštný les

(do 2 500 m n.m.)

vysokohorský mlžný les

(do 3 500 m n.m.)

vřesovcové křoviny

(do 3 800 m n.m.; = kosodřevina mírného pásu)

alpínský

(do 4 500 m n.m.)

subnivální, nivální

(nad 4 500 m n.m)

Andy -

Tierra caliente

(Horká země; do 1 000 m n.m)

tropický deštný les

-

Tierra templada

(Mírně teplá země; do 2 000 m n.m.)

horský tropický les

-

Tierra fria

(Chladná země; do 3 000 m n.m.)

vysokohorský mlžný les

-

Paramos

(pustiny; do 4 000 m n.m.)

tvrdolisté traviny, kaktusy

-

Tierra heleda

(mrazová pustina; do 5 000 m n.m.)

lišejníky, mechy Nivální

(nad 5 000 m n.m.)

věčný sníh, led

Bioklimatické pásy oceánů a moří

rozšíření rostlinstva a živočišstva závisí na vlastnostech mořské vody mění se s: - hloubkou zeměpisnou šířkou = prostorové rozšíření organismů je nerovnoměrné: nejvíce = povrchová vrstva (50-150 m; při pobřeží 300-400 m) → světlo → řasy, fotosyntetizující rostliny, živočichové (živí se ji mi), plankton (část živočišstva, rostlinstva bez výrazného pohybu potrava vyšších živočichů)

vertikální členění ◦

pobřeží litorál

mořské dmutí do 200 m (světlo; 40-50 m; účinek vln)

batyál

- do 2 000 m

abysál

pod 2 000 m, bez světla neměnná teplota, obrovský tlak, pouze živočichové (lilijice, ježovky, loděnky, bizarní tvary, svítící) ◦

širé moře pelagiál

epipelagiál (do 200 m; světlo) batypelagiál (do 1 000 m; šero) abysopelagiál (pod 2 000 m; tma)

horizontální členění

tropický pás

vysoká teplota vzduchu, vody po celý rok modrá barva = málo fytoplanktonu bohatá na počet druhů (rodů, čeledí) x malý počet jedinců, barevné, fantastické tvary medúzy, měkkýši, létající ryby, žraloci, rejnoci, mořské želvy, hadi, delfíni, korály; řasy, chaluhy (Sargassum)

mírné pásy

během roku kolísání teploty vody (svrchní - spodní; hlavně v létě) méně druhů ve velkém množství jedinců = světová loviště ryb (šelfová moře, styk mořských proudů) sledi, tresky, losos, delfín, kytovci, alky

studené pásy

stálá nízká teplota vody, vzduchu = zima, část léta - led nízká salinita, hodně O 2 a CO 2 = velké množství řas a fytoplanktonu (zelené zbarvení) = světová loviště ryb sever: velryba grónská, tuleň, mrož, lední medvěd jih: tučňáci, velryby (jižní, zakrslá)

Biosféra a člověk

• Zásahy člověka (antropogenní) do přírody odpovídaly jednotli vým etapám historického vývoje a nabývaly postupně na inten zitě.

• Mýcení a vypalování lesů → pastviny, pole, sídla, komunikace = přeměna původních přírodních ekosystémů na umělé. • Vyhubení mnoha rostlinných a živočišných druhů.

• Největší změny nastaly v mírném pásu.