Transcript Ideologie

Ideologie
Dav, masa, elita ve světle
politických ideologií
Ideologie





Soubory idejí, tvoří základ politického myšlení
Světonázorové systémy, které pomáhají poznat a
vysvětlovat svět – podávají komplexní teorii
člověka i společnosti
Komplexní a relativně konzistentní soubor
názorů, morálních postojů i logických úvah
vyjadřující zásadní životní postoje i cíle určité
sociální skupiny.
Ideologie se mnohdy obrací spíše na víru nebo
city, popřípadě pudy, než na racionální myšlení.
Ideologie v sobe často zahrnují nějakou formu
manipulace
Doktrína




Pojem ideologie je spojen s pojmem
doktrína
Doslovně: učení, nauka
soustava názorů na určitý problém,
postihuje konkrétní oblast
vychází z ideologie nebo je její součástí
Politické ideologie




1. napomáhají vysvětlovat politické události a
jevy
2. poskytují kritéria a žebříčky hodnot – určují,
co je dobré a zlé
3. orientují své stoupence tak, že jim poskytují
vědomí identity a náležitosti k vlastní skupině
4. nabízejí svým stoupencům základní rysy
politického programu a cíle politické akce
Ideologie agresivní:



legitimizují a ospravedlňují politický řád, násilí
či nelegální cestu k moci
mystifikují a odvádí pozornost od problémů a
neúspěchů
utěšují a dávají naději lepších zítřků, kdy se
neúnosná, tíživá společenská, politická a
ekonomická situace zlepší
Ideologie


Ideologie v moderní (sekularizované)
společnosti přebírá funkce, které v
tradiční společnosti sehrávalo
náboženství
Ideologie legitimizuje, mystifikuje,
utěšuje
Ideologie s nejvýznamnějším
politickým dopadem:









Liberalismus
Konzervatismus
Socialismus a komunismus
Fašismus
Rasismus
Nacionalismus
Anarchismus
Feminismus
Environmentalismus
LIBERALISMUS

(liber = svobodný, liberalis = svobody se týkající, svobodomyslný)

Ideologie, politický směr, filosofie

Vzniká ve Španělsku, rozvíjí se hlavně v Anglii v 18. – 19. Stol.

Navazuje na filosofy společenské smlouvy, osvícenectví

Hlavní představitelé:


Spinoza, Locke, Mill, Montequieu, Kant, Tocqueville

Filosofové:

Ekonomové:
A. Smith, F. Hayek, M. Friedman
Ústřední hodnotou je: svoboda jednotlivce - individialismus, politická svoboda,
tolerance, uznání soukromého vlastnictví, omezení role státu a státní moci
(svoboda je zde chápána v negativním smyslu – svoboda od...)
Pohled na člověka jako na egoistické individuum sledující jen své zájmy a
uspokojující své potřeby
LIBERALISMUS

„laissez-faire, laissez-passer“(=nechat dělat,
nechat probíhat) – maximální omezení
pravomocí vlády, ve prospěch svobody
podnikání. Stát jako noční hlídač měl plnit
pouze minimální základní funkce:



Ochrana svobody a majetku občanů
Obrana proti vnějšímu nepříteli
Zachování vnitřního řádu
John Stuart Mill (1806 – 1873)

Forma vlády, na níž se bude podílet co nejvíce občanů

Podpora svobod

Stát stanoví pouze co je dovoleno a zakázáno



Moc může být vykonávána pouze v případě, když
někomu hrozí újma
Jedinec musí být ponechán vlastnímu svědomí a to i v
případech, kdy to ostatní pokládají za „bláznovství,
zvrácenost nebo křivdu“
„Génius dýchá volně jen v atmosféře svobody““
Ekonomický liberalismus


Adam Smith (1723 – 1790)
 Neviditelná ruka trhu
Neoliberalismus:


Friedrich Hayek (1899 – 1992)
Milton Friedman (*1912 - 2006)
Liberalismus v ČR

Myslitelé:



Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856)
Tomáš Garrigue Masaryk (1850 - 1937)
Politické strany:


Cesta změny
Liberální reformní strana (LiRA) http://www.liberalnistrana.cz/

ODA
US – DEU http://www.unie.cz/
Strana zelených http://www.zeleni.cz/

Liberální institut http://libinst.cz/

Institut Karla Havlíčka Borovského http://www.ikhb.cz/


KONZERVATISMUS







conservare (= zachovávat)
Objevuje se v polovině 18.stol, jako kritická reakce na osvícenecký
racionalismus a socialismus
Kritizuje politické poměry ve Francii po Velké francouzské revoluci
(1789)
Soustřeďuje se na zachování tradičních hodnot a osvědčených
principů společnosti.
V různých společnostech však může mít konzervatismus různý
obsah, poněvadž zvyky a obyčeje nejsou všude stejné.
Není proti společenskému vývoji, ale proti vývoji, který se děje
překotně, chaoticky, revolucemi a reformami.
Proti tomu staví ideu stability a řádu.
KONZERVATISMUS

Hlavní představitelé:


Filosofové:

Edmund Burke (1729 - 1797)

Gilles Lipovetsky (*1944)
Politici, politické strany:

Abraham Lincoln (1809 – 1865)

Margaret Thatcherová (*1925)

Konzervativní strana Velké Británie

Ronald Reagan (1911 – 2004)

Republikánská strana (USA)
Edmund Burke (1729 – 1797)




Britský myslitel a politik irského původu.
„Otec konzervatismu“ - Poukazoval na chaos ve
Francii /v důsledku revoluce/, kde byly zničeny
všechny tradiční instituce – král, aristokracie, církev.
Vývoj by se měl dít organicky na základě mírných
reforem. Civilizace je plodem mnoha staletí, který
musí být zachován a chráněn před libovolnými
pokusy měnit zákony, zvyky a způsoby života.
Návrat k předrevolučním poměrům však již není
možný.
Neokonzervatismus





Politický směr, který se prosadil v USA a v Republikánské straně
v posledních zhruba 20 - 30 letech jako reakce na levicový
radikalismus šedesátých let.
syntéza liberálních názorů na ekonomiku a konzervativních
politických teorií
Zdůrazňuje stabilní politický systém a právní řád s určitým
respektem k demokracii, soukromému vlastnictví a svobodě
jednotlivce, který má však povinnosti vůči ostatním lidem.
Antikomunismus, americké vlastenectví, zastánci americké
světové hegemonie (nadvlády)
Ronald Raegan, George W. Bush, Paul Wolfowitz (bývalý šéf
světové banky) Donald Rumsfeld (bývalý ministr obrany USA)
Dick Cheney (viceprezident USA)
Neocons
Ronald Raegan
(1911 – 2004)
George W. Bush
(*1946)
Paul Wolfowitz
(*1943)
Dick Cheney
(*1941)
Konzervatismus v ČR

Demokratické strany:
(částečně)


Václav Klaus
Nacionalistické strany:



Národní strana, Právo a spravedlnost, Národní
sjednocení
Koruna Česká http://www.korunaceska.org/
Konzervativní strana http://www.konzervativnistrana.cz/
Socialismus








socialis (= družný, společenský)
Patrně nejvýznamnější ideologie moderní společnosti,
nejrozsáhlejší, nejspletitější, zahrnuje širokou škálu teorií a
tradic
Politická, ekonomická i filosofická koncepce vedená ideálem
spravedlnosti, pospolitosti a bratrství
Reakce na průmyslovou revoluci
Snaží se podřídit individuum společnosti
Kolektiv nadřazuje jedinci
Stanoví prioritu obecného dobra nad individuálním zájmem
Stojí v protikladu k individualismu, liberalismu a kapitalismu
Socialismus - směry



Utopický socialismus
Sociální demokracie – umírněný směr
Radikální směr(y): Komunismus –
marxismus, leninismus, stalinismus,
trockismus, maoismus...permanentní
revoluce
Utopický socialismus

Platón (427 – 347 př.n.l.)

Thomas More (1478 - 1535) – Utopie

Thomas Campanella (1568 - 1639) Sluneční stát

Jean Jacques Rousseau (1712 - 1778)

Náboženské směry:

Bogomilové

Valdenští

Husité

Thomas Münzer (1489 – 1525)
Utopický socialismus
 Charles Fourier (1772 – 1837)
 Doporučoval zakládat samosprávná družstva falangy (základní jednotky utopické společnosti - obce
skládající se asi z 1600 lidí),ve kterých by se společně
pracovalo a výsledky práce se dělily v kolektivu.
 Henri de Saint-Simon (1760 - 1825)

Robert Owen (1771 - 1858)




Bohatý anglický podnikatel, zaváděl prostředí vhodné pro dělníky –
budoval pro ně domy, knihovny, školy
Zavedl podporu v nezaměstnanosti, pracovní dobu omezil na 10 hod.
denně, zakázal práci dětí
V USA založil kolonii, kde se pokoušel zavést bezpeněžní hospodaření
Po neúspěchu tohoto experimentu přesídlil opět do Anglie, kde se
osvětové činnosti mezi dělníky
Sociální demokracie





Rozvíjí se od konce 19. Stol
Svoboda, rovnost spravedlnost, solidarita
Sociálně demokratické strany se snaží o
zavedení socialismu demokratickou cestou
– např. švédský model
Rozvoj sociálního státu
Třetí cesta (Tony Blair)
Sociálně demokratické strany ve světě


Labour party (GB)
SPD – Německá sociálně demokratická strana
(Německo)

Arbetarepartiet Socialdemokraterna (Švédsko)

Socialistická internacionála -

World Socialist Movement http://www.worldsocialism.org/
je celosvětová organizace
sdružující sociálně demokratické, socialistické a sociálně liberální
politické strany.
Socialismus v ČR

http://www.sds.cz/

http://www.cssd.cz/
Komunismus


communis (= společné)
Politická ideologie, odmítá soukromé vlastnictví, třídní rozdíly mezi lidmi,
hlásá společné vlastnictví

Karel Marx (1818 – 1883)

Friedrich Engels (1820 – 1895)




Dílo:

Manifest komunistické strany (1848)

Kapitál. Kritika politické ekonomie (1867 – 1894)
Materialismus – „ekonomický“ pohled na dějiny – ekonomická základna,
kulturní nadstavba
Teorie třídního boje – vykořisťování na základě vztahu k výrobním
prostředkům
Kritika státu a zastupitelské demokracie
Komunismus: Marxovo „kolo dějin“





Marxismus považuje dosažení komunismu za nutný výsledek
dějinného procesu a ekonomických sil
Dějiny se jeví jako posloupnost stádií, definovaných především
výrobním způsobem, tedy ekonomickou základnou společnosti
Od „prvotního komunismu“ – prvobytně pospolné společnosti prochází
lidstvo etapami otrokářství, feudalismu a kapitalismu
Počínaje otrokářstvím již existuje vykořisťování: vládnoucí třída si
přivlastňuje nadhodnotu vytvořenou ovládanými třídami
V kapitalismu jako vrcholném stádiu vykořisťovatelských společností
však vzniká dělnická třída, která bude jednou schopna dosáhnout
poslední fázi dějin, opět spravedlivou komunistickou společnost.
Leninův komunismus
/leninismus, marxismus-leninismus/

Marxovy názory uvedl nejvýznamněji do politické praxe:

Vladimír Iljič Uljanov alias Lenin (1870 - 1924)




byl hlavním organizátorem bolševického převratu (1917), po něm se stal
vůdcem nového státu a položil teoretické i praktické základy komunistické
vlády pro budoucí desetiletí
Podle původních Marxových předpovědí měl v komunismu zaniknout stát.
Lenin toto pojetí změnil - před ustavením skutečného komunismu bude po
blíže neurčenou „delší dobu“ existovat nižší stadium komunistické
společnosti (tzv. reálný socialismus), mimo jiné za plné přítomnosti státu
podřízení celé společnosti komunistické straně a její ideologické kontrole;
vyvlastňování a zestátňování, kolektivizace, tvorba kolchozů (X NEP)
Zavedení státního teroru (tajná policie Čeka prakticky s neomezenými
pravomocemi)
Stalinův komunismus
/stalinismus/


Josif Vissarionovič Džugašvili alias Stalin (1878 - 1953)
Chopil se moci v SSSR po Leninovi, své postavení upevňoval rozsáhlým
terorem vůči potenciálním oponentům ve straně (čistky), i svým
spolupracovníkům

Diktátor s neomezenou mocí

Kult osobnosti


masové vraždění a deportace předpokládaných odpůrců režimu vně i
uvnitř komunistické strany
Uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině v letech 1932–33, kterému padlo
za oběť několik milionů lidí
Trockého komunismus
/trockismus/





Lev Davidovič Bronštejn alias Trockij (1879 - 1940)
Ruský revolucionář, spolupracovník Lenina. V
mocenském boji po Leninově smrti odsunut, vypovězen
a později zavražděn na příkaz Stalina
Kritika ideologie a politiky Stalina
Odmítá SSSR jako autentickou verzi komunismu, kde
byrokratická elita ovládá a „vlastní“ výrobní prostředky
– tj. nový druh vykořisťování a nerovnosti
Myšlenka permanentní revoluce
Komunismus Mao Ce-tunga
/maoismus/


Mao Ce-tung (1893 - 1976)
Komunistický revolucionář v Číně, pozdější vůdce ČLR (1949) –
přezdívaný velký kormidelník

Kult osobnosti, náboženské uctívání

Oficiální doktrína Komunistické strany Číny

Směsice stalinské ortodoxie a novátorství, kritika komunismu v
SSSR

Teorie rolnické revoluce

Velký skok vpřed – důsledek 20 – 40 mil. obětí hladomoru

V komunismu se vytváří nová vládnoucí třída – tu je třeba
likvidovat – 1966 Kulturní revoluce ozbrojené skupiny mládeže
vraždily příslušníky KS - anarchie
Komunismus v ČR



KSČM http://www.kscm.cz/
KSM http://www.ksm.cz/
KSČ http://www.ksc.cz/
Fašismus


Fascis (= svazky), fasces (sg.), fascio (= svazovat,
sjednocovat)
Znak úředníků Římské říše - označovalo jilmové pruty svázané červenou
páskou s vyčnívající vetknutou sekyrou

Jako svůj znak jej poprvé použili italští fašisté

Fašismus se objevuje v Evropě jako jeden z důsledků 1. sv. války

Ideově navazuje na mnohé filosofy:


Aristotelés, Hegel, Machiavelli, Hobbes, Nietzsche, Pareto
Zakladatelé:

Benito Mussolini (1883 - 1945), Giovani Gentile, Mario Palmieri
Fašismus








Směsice romantismu, antimarxistického socialismu, antisemitismu,
biologického determinismu, okultismu, nacionalismu, vitalismu, mýtu,
imaginace a vůle po silném státu.
Nadřazuje zájmy celku (národa, státu) nad zájmy
jednotlivce
Usiluje o totalitní stát, proklamuje snahu o udržení
disciplíny a plynulého chodu státu
Zavrhuje demokracii a liberalismus a marxismus
Hlásá nenávist k cizincům a přistěhovalcům
V čele státu požaduje silného vůdce (vůdcovský princip)
K potlačení opozice využívá násilí, propagandu a cenzuru
Kult vůdce
Fašismus


„Fašismus není jen strana, je to režim; není to jen režim, je
to víra; není to jen víra, nýbrž náboženství“(Mussolini)
Má mnoho podob:

Italský fašismus

Německý fašismus – nacismus

Autoritativní režimy s prvky fašismus:

režim v Portugalsku vedený diktátorem Salazarem

Frankismus

Perónismus
Italský fašismus

„vlast, vlajka a stát“

Benito Mussolini (1883 - 1945)

„vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ (Gentile)

1919 – M. založil první fašistickou stranu na světě (Partio Nazionale
Fascita - PNF) spojenou s polovojenskými jednotkami Sqaudristy
(Černé košile – převzaly uniformy Arditů – elitních jednotek 1. sv. v.)

Násilí a zastrašování společnosti; 1922 – Pochod na Řím

1926 – 1943 – fašistická diktatura s vládou jedné strany

Nepraktikoval rasismus, antisemitské zákony přijal na nátlak Hitlera

Nepraktikoval teror a totální kontrolu života společnosti
Německý fašismus
/Nacionální socialismus, nacismus,
hitlerismus/

„krev a půda“

Adolf Hitler (1889 - 1945)

Mein Kampf (1925 - 1926)

NSDAP Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (1920)

Ideové zdroje:


Rasistické pseudovědecké spisy:




Antisemitismus, Nacionalismus, idea Herrenvolk (vůdčí národ) – R. Wagner,
Nationalgeist (národní duch) – německý romantismus, germánská mytologie,
pangermanismus, sociální darwinismus, eugenika, rasismus
Základy devatenáctého století (Houston Stewart Chamberlain)
Prase jako kritérium německých nordických národů (Walter Darré)
Ostře se vymezoval proti: Židům, Slovanům, ideovým odpůrcům,
homosexuálům, tělesně a mentálně postiženým
Odpor k Versailleskému politickému uspořádání Evropy, těží z hospodářské
krize
Další režimy, označované jako fašistické:
Portugalsko – Estado Novo


António de Oliveira Salazar (1889 – 1970)
1933 vyhlásil Salazar Estado Novo (Nový stát) – autoritativní stát, vycházel z
katolické sociální nauky

Inspirace Musolliniho fašistickou Itálií

Korporativismus

Nacionalismus

Církev a armáda

Antikomunismus, tajná policie, cenzura, represe proti odpůrcům, omezování
lidských práv

Etatismus – aktivní zasahování státu do života společnosti

Státní organizace zaměstnávání
Další režimy, označované jako fašistické:
Španělsko - Frankismus


Francisco Franco (1892 - 1975)
1936 – 1939 občanská válka ve Španělsku – boje mezi levicovou vládou a
pravicovými povstalci

1939 – 1975 – Franco v čele státu

Represe a pronásledování levice, popravy odpůrců,

Cenzura médií, nacionalismus

Podpora katolické církve

občanské sňatky z doby republiky byly zneplatněny

neexistovala možnost rozvodu ani potratu

vdaným ženám bylo zakázáno pracovat

ve školách bylo povinné náboženství

cizoložství a homosexualita byly trestnými činy
Rasismus




Politická ideologie, „vědecký“ názor
Snaží se na základě biologické různosti ustavovat sociální nerovnosti mezi
lidmi -> diskriminace některých ras
Sociální darwinismus: aplikace Darwinova principu evolučního vývoje na
společnost: Vývoj ve společnosti /podobně jako v přírodě/ probíhá selektivně
na základě přirozeného výběru – silnější druhy přežívají, slabší hynou.
Společenský vývoj je tedy možno urychlit tím, že se vyberou slabší, recesivní,
méněcenné lidské rasy a zlikvidují se.
Joseph Arthur de Gobineau (1816 – 1882)


„Rozprava o nerovnosti lidských ras“ – rozděluje lidi na vyšší a nižší
Stewart Chamberlain (1855 – 1927)

dějiny jsou střídáním vyšších arijských kultur, které však zanikají v důsledku
„chaosu národů“, který je způsoben mícháním s nearijskými rasami. Jedinými
zachránci arijské kultury vidí germánské národy. Užívá termín „biologicky
hodnotnější rasy“.
Fašismus, neonacismus,
rasismus v ČR

Národní strana

Národní odpor

Autonomní nacionalisté http://www.nacionaliste.com/

Národní korporativismus

White justice http://www.whitejustice.com/


http://www.narodni-strana.cz/
http://www.odpor.org/
www.narodni-korporativismus.org
http://www.whitejustice.com/e-library/archiv/cze_%8Eidovsk%E9%20l%9Ei%20-%20komiks.pdf
Antirasistická kampaň: Chcete ho? – Jan Budař: Brožurka:

http://youtube.com/watch?v=hfLCifGFaLE
Nacionalismus




Natio (= rasa, kmen)
Vychází z přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa. Často vede k izolaci,
nedůvěře nebo nepřátelství vůči jiným národům
Nadřazuje kolektiv (národ) jedinci, věří v „historické poslání národa“, „národní
povahu“, „národní duši“
Národ v kontextu nacionalismu vymezuje: řeč, literatura, umění, kultura, tradice,
zvyky, mýty

Právo národa na sebeurčení

„...je to nacionalismus, který plodí národy, a nikoli naopak.“ (E. Gellner)

19. stol. – vzestup nacionalismu v Evropě:


Legitimizuje národní stát

„Zmírňuje“ sociální nerovnosti, třídní boj, atd.
Johan Gottfried Herder (1744 – 1803)
Fáze „vzniku“ národa (Miroslav Hroch):
Etnická skupina je předmětem vědeckého zájmu
1)

Josef Dobrovský (1752 – 1829)
Fáze „národní agitace“ –
2)
používání vědy k politickým účelům

Josef Jungmann (1773 - 1847)
Masové ztotožnění se s národními ideály
3)

František Palacký (1798 - 1876)
Anarchismus




an archos (=bez vládce), anarchia (= bezvládí)
Ideologie usilující o vytvoření společnosti bez sociální, ekonomické a politické
hierarchie a jiných forem nadvlády člověka nad člověkem
A. věří v seberegulativnost lidské pospolitosti
Všeobecná revoluce, úplná destrukce společenského řádu, potlačení
náboženských autorit, odstranění vykořisťovatelského ekonomického systému a
vlastnictví, zrušení zákonů a právního řádu

Cíl: stav neomezené svobody a maximální rovnosti.

Anarchismus se objevuje zhruba v polovině 19. stol v Evropě

Dělí na na řadu směrů:

anarchoindividualismus, anarchokolektivismus, anarchosyndykalismus, mutualismus
(proudhonismus), anarchopacifismus, anarchofeminismus, ekoanarchie
Anarchismus

Pierre Proudhon (1809 – 1865)

„vlastnictví je krádež“ odsuzoval nerovnoměrné
rozdělení bohatství ve prospěch velkých výrobců na úkor malých

Michail Bakunin (1814 – 1876)


Zasazoval se o permanentní revoluci
Petr Kropotkin (1942 – 1921)

nenásilná anarchistická organizace společnosti
Anarchismus v ČR

Stanislav Kostka Neumann (1875 - 1947)

Československá anarchistická federace - csaf.cz

Federace anarchistických skupin - http://www.anarchismus.org/

Federace sociálních anarchistů - http://odpor.wz.cz/VYZVY/fsa.htm

Antifašistická akce (ANTIFA) - http://www.antifa.cz

A – kontra http://www.a-kontra.net/
Feminismus

femina (= žena)

Ideologie, politický program, sociální a politické hnutí, aktivismus
Velmi diverzifikovaný směr - požadavky jednotlivých proudů mohou také stát
proti sobě

Společným znakem jednotlivých proudů je přesvědčení o nižším postavení
žen ve společnosti oproti mužům. Představy, jak tuto nerovnost odstranit se
však v jednotlivých proudech rozchází

Hlavní směry:

1.
2.
3.
Liberální
Socialistický – ženy jsou součásti utlačované třídy, a tudíž vykořisťovány. Svých
práv mohou dosáhnout pouze svržením ekonomického řádu, který je v rukou
mužů.
Radikální – anarchofeminismus, spirituální feminismus, lesbický feminismus
Feminismus

Mary Wollstonecraftová (1759 – 1797)




jako první se vyslovila pro rovná práva žen a mužů
„Obrana práv žen“.
Simone de Beauvoirová (1908 – 1986)

francouzská spisovatelka, životní družka J.-P. Sartra.

„Druhé pohlaví“.
Betty Friedanová (1921 - 2006)

zakladatelka americké Národní organizace pro ženy

„Ženské mystično“
Feminismus


19. - 20. stol. Převážně boj za volební právo žen, přístup ke vzdělání

Počátky za Velké francouzské revoluce (1789)

19. stol – hnutí sufražetek
Současné aktivity:





Organizace osvětových kampaní proti pornografii, domácímu násilí na ženách, za
stejné mzdy a rovné příležitosti.
Úsilí o dosažení procentuálního zastoupení na kandidátních listinách a ve státních
úřadech.
Analýza rozdílů mezi pohlavími, poukazování na vžité sociální stereotypy
Pokusy o specifickou interpretaci dějin, které doposud psali a dělali muž
Snahy o dosažení rovnosti s muži ve všech oblastech společnosti
Vývoj ženských práv ve světe

1809 - ve státě Connecticut má první vdaná žena poprvé právo sepsat
závěť

1830 - vdovy ve Francii mají právo volit prostřednictvím svých zástupců

1836 - universita v Curychu jako první v Evropě začala přijímat žen


1872 - ve Švédsku mohly ženy starší 25 let rozhodnout o svém sňatku
bez svolení rodičů
1873 - Angličanky získaly právo rozhodovat o svém jmění, které přinesly
do manželství

1889 - první volební právo pro ženy na Novém Zélandě

1971 - volební právo pro ženy ve Švýcarsku
Vývoj ženských práv u ČR



1890 - v Čechách založeno první dívčí střední škola (Minerva) v RakouskuUhersku
1897 - Filosofická fakulta University Karlovy poprvé přijala ženy jako řádné
posluchačky
1880 - první česká lékařka Dr. -Bohumila Kecková dostudovala ve Švýcarsku
medicínu

1921 - promovala první česká architektka - Petříková-Pavlíková,

1900 - první ženy na UK směly studovat medicínu a farmacii


1912 - zvolena první žena poslankyní do Sněmu království českého - spisovatelka
Božena Viková- Kunětická
1918 - ve Washingtonské deklaraci se objevuje zásada, že ženy budou postaveny
politicky, sociálně a kulturně naroveň mužům

1918 - ženy získaly volební právo

1920 - § 106 Ústavy Československé republiky stanovil, že výsady pohlaví se
Feminismus - Gender








Kulturně vytvořené rozdíly mezi muži a ženami
Sociální role muže a ženy
Gender je sociální konstrukt
Kultura a společnost působí rozdílně na muže a ženy, což
vede k sociálně konstruovaným rozdílům v jejich chování,
očekávání či postojích
Tyto rozdíly nejsou univerzální, v různých společnostech a v
různých dobách se významně liší
Sex (angl.) – biologické rozdíly mezi muži a ženami
Gender – sex (angl.) = rod – pohlaví (čes.)
Rovné příležitosti, genderová rovnost/nerovnost
Feminismus - Gender studies

Do češtiny někdy překládáno jako: „studie rodu“

Výzkum veškerých aspektů genderu



Spadá pod sociologie, někdy vystupuje jako
samostatná disciplína
Inspirováno i fakticky propojeno s feminismem
Souvislost s aktivitami v rámci občanské
společnosti (občanský, politický aktivismus
Gender studies – témata výzkumu








Výzkumný projekt rovných příležitostí v českých firmách
Matkové (pečující otcové) a Pečující otcové a jejich rodiny
Reprezentace sexuality: reprodukce genderových nerovností a jejich
subverze
Pornography: Sociological aspects of representations of sexuality
and violence against women
Spoutaná Rozkoš aneb reprodukce genderové struktury a
heteronormativity v subkulturách žen ve vězení
Pseudorodiny v ženské věznici
Alternativní rodinné modely: rodiny gay otců a lesbických matek
Analýza psychosociálních charakteristik české populace z aspektu
genderu
Feminismus v ČR

K feminismu hlásila řada představitelek intelektuálního nebo kulturního
života 19. – 20- sto. v českých zemích:



M. D. Rettigová, B. Němcová, K. Světlá, S. Podlipská, E. Krásnohorská,
Charlotta G. Masaryková
FEMINISTICKÉ ORGANIZACE:

Gender Studies o.p.s. http://www.feminismus.cz/

Genderové informační centrum NORA http://www.gendernora.cz
Kampaně proti násilí na ženách a za rovná práva pohlaví vedou i sdružení
angažující se v oblasti lidských práv:

Amnesty international http://www.amnesty.cz/

Nesehnutí http://www.nesehnuti.cz/
Enviromentalismus








environment (=prostředí)
Někdy též ekologismus, hlubinná ekologie, radikální ekologie
Snaha o změnu společenských, ekonomických a politických
mechanismů, které brání úsilí o ochranu životního prostředí
Environmentalismus ideově zastřešuje ekologická hnutí a organizace
Filozofické a etické vyústění biologie, ekologie a etologie
Kritika liberalismu, konzervatismu a marxismu jako ideologie
industriální společnosti, které hovoří jen o dobývání přírody, kritika
materialismu a konzumní společnosti
Zdůrazňování individuální a kolektivní /politické/ odpovědnosti
Prosazování decentralizace a samosprávy
Enviromentalismus



Henry David Thoreau (1817 - 1862)

americký filosof, spisovatel, básník

„Walden aneb Život v lesích“ (1854)
Aldo Leopold (1887 – 1948)

Ekolog, enviromentalista, lesník,

zakladatel enviromentální etiky a filosofie
Gary Snyder (*1930)

Americký básník a filosof, filosofie divočiny
Enviromentalismus
ekologické NGO (Non-Goverment Organisations
= nevládní organizace) ve světě:



Greenpeace
ALF
Earth First!
Enviromentalismus


Přidružený pojem:
NGOismus - razí ho zvláště Václav Klaus