Transcript p. Macháček, ČENES

Shody a rozdíly v připojovacích
podmínkách regionálních
provozovatelů distribučních
soustav pro osazení a připojení
měřících zařízení v sítích do 1 kV
Od HDV, přes odbočky k elektroměrům včetně podmínek pro umístění
a připojení měřících zařízení.
Praha, 22.11.2013
1
Zákon č. 458/2000 Sb. - energetický
zákon - § 49 odst. 2
(Poslední úplné znění zákona č. 458/2000 Sb. bylo vydáno v Částce 95
pod č. 314/2009 Sb., poslední novely č. 165/2012 Sb., č. 350/2012 Sb.)
Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných
DS a zákazníci jsou povinni na svůj
náklad upravit předávací místo nebo
odběrné místo pro instalaci měřícího
zařízení v souladu se smlouvou o
připojení a s podmínkami obsaženými
v Pravidlech provozování příslušné
distribuční soustavy.
2
Vyhláška č. 82/2011 Sb. ve znění vyhlášky
č. 476/2012 Sb. o měření elektřiny a o způsobu
stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru,
dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny
(platná od. 1.dubna 2011, novelizované znění platné od 1.ledna 2013)
• U nových nebo rekonstruovaných odběrných míst nebo
předávacích míst umístění měřícího zařízení stanoví
příslušný provozovatel soustavy. Za rekonstrukci se pro
tyto účely považuje výměna elektroměrového rozváděče
nebo výměna přívodního vedení (§ 6 odst. 1 vyhlášky).
• Odběrným místem je místo, kde je instalováno odběrné elektrické
zařízení jednoho zákazníka, včetně měřících transformátorů, do
něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny.
• Předávacím místem se rozumí místo předávání elektřiny mezi
účastníky trhu s elektřinou.
3
Způsoby měření elektřiny dle vyhlášky č. 82/2011 Sb.
v platném znění
K měření elektřiny a vyhodnocení údajů se používají následující
způsoby měření:
•
•
•
•
měření typu A, kterým je průběhové měření s dálkovým denním přenosem
údajů;
měření typu B, kterým je průběhové měření s dálkovým jiným než denním
přenosem údajů;
měření typu S, kterým je měření s dálkovým přenosem údajů, které není
měřením typu A ani měřením typu B;
měření typu C, kterým je ostatní měření.
Měřením typu C se vybavují odběrná místa zákazníků s odběrem elektřiny
z distribuční soustavy, kde není technicky nebo ekonomicky vhodné instalovat
měření typu A, nebo B nebo S. Prakticky se může jednat (dle současného znění
vyhlášky č. 82/2011 Sb.) o odběrná místa zákazníků s odběrem elektřiny
z distribuční soustavy s napětím do 1 kV, s rezervovaným příkonem do 100 kW
nebo s hlavním jistícím prvkem jmenovitém proudu do 200 A, s provedeným
přímým nebo nepřímým měřením.
4
Kategorizace zákazníků dle vyhlášky č. 541/2005 Sb. v
platném znění, přílohy č 4a
Vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou
a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona
•
•
•
•
Pro účely organizace trhu s elektřinou se zákazníci dělí do následujících
kategorií:
a) odběratel kategorie A – odběratel, jehož odběrné místo je připojeno
k přenosové soustavě nebo odběratel, jehož odběrné místo je připojeno
k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi vyšším než 52 kV.
b) odběratel kategorie B – odběratel, jehož odběrné místo je připojeno
k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi od 1 kV do 52 kV včetně.
c) odběratel kategorie C – odběratel, který není odběratelem kategorie A,
kategorie B nebo kategorie D.
d) odběratel kategorie D – fyzická osoba, jejíž odběrné místo je připojeno
k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně a která
odebírá elektřinu k uspokojování její osobní potřeby související s bydlením
nebo osobních potřeb členů její domácnosti; za odběratele se považuje i
fyzická nebo právnická osoba v rozsahu odběru elektřiny pouze pro potřeby
správy a provozu společných částí domu sloužících pouze pro společné
užívání vlastníkům nebo uživatelům bytů.
5
Systém elektroenergetické legislativy
Soubor právních předpisů a technických norem, které na sebe navazují
ZÁKON
čís. 406/2000 Sb.
čís. 458/2000 Sb.
Prováděcí vyhlášky
MPO
ERÚ
Technické normy
ČSN, PNE
Nařízení vlády
- Pravidla provozování
přenosové soustavy
- Pravidla provozování
distribučních soustav
Technické a
připojovací podmínky
pro připojení měřících
zařízení
Provozní předpisy a metodické zásady
6
PREdistribuce, a.s.
Technické podmínky připojení – Část A:
Obchodní měření – Díl I: Distribuční síť nn
- účinnost verze 9: od 29.5.2013.
Poznámka:
Kapitola 10 – Dílu I řeší připojování výroben elektřiny
pracujících paralelně s distribuční soustavou.
Předmětem Dílu II. uvedených TP jsou podmínky
připojení v distribuční síti vn a vvn.
7
ČEZ Distribuce, a.s.
Připojovací podmínky pro osazení měřících
zařízení v odběrných místech napojených
z distribuční sítě nízkého napětí
- účinnost od 1.9.2005,
poslední změna č. 5 platná od 1.4.2011.
Poznámka:
ČEZ připravuje vydání aktualizovaného znění připojovacích podmínek
(změnu č. 6) k 1.1.2014.
Připojovací podmínky pro výrobny elektřiny pro připojení na síť ČEZ
Distribuce, a.s. jsou zpracovány a vydány jako samostatný dokument
s platností od 1.7.2012.
8
E.ON Distribuce, a.s.
Požadavky na umístění, provedení a zapojení
měřících souprav u zákazníků a malých výroben
s připojovaným výkonem do 250 kW připojených
k elektrické síti nízkého napětí
- původní verze - platnost od 1.2.2006
- poslední verze – platnost od 1.6.2013
***
Zásada – vždy platí poslední verze (změna) PP!
9
Shody a rozdíly v platných připojovacích
podmínkách (přehled nelze považovat za vyčerpávající)
Platnost připojovacích podmínek se vztahuje:
PRE - na odběrná místa či výrobní zařízení uváděná
nově do provozu a/nebo rekonstruovaná – v přiměřené
míře i pro stávající odběrná neb výrobní místa s platnou
smlouvou, kde se požaduje rozšíření a úpravy
stávajícího zařízení.
Technické podmínky jsou závazné pro všechny
zaměstnance PRE a pro všechny osoby provádějící
jakékoliv práce v neměřených částech elektrické
instalace připojených z distribuční soustavy PRE.
10
Platnost připojovacích podmínek se
vztahuje:
ČEZ - na odběrná místa nově uvedená do
provozu, odběrná místa rekonstruovaná
a bez platné rezervace příkonu.
Za rekonstrukci se považuje výměna nebo úprava
neměřených rozvodů (hlavního domovního vedení a
odboček k elektroměrům) nebo výměna
elektroměrového rozváděče či elektroměrové desky.
11
Platnost připojovacích podmínek se
vztahuje:
E.ON - pro nově vybudovaná odběrná místa
nebo stávající odběrná místa, kde se provádí
např. změna sazby nebo změna z přímého na
nepřímé měření případně změna z nepřímého
na přímé.
Dále v připojovacích podmínkách upřesňuje, že
v případě kdy se neprovádí výměna elektroměrového
rozváděče nebo výměna přívodního vedení lze měření
ponechat ve stávajícím umístění.
Přívodní vedení ve smyslu ČSN 33 2130 ed.2 sestává z HDV, odbočky k elektroměru
a vedení od elektroměru k podružným rozváděčům.
12
Hlavní domovní vedení a odbočky
k elektroměrům
Téměř shoda
• HDV a odbočky k elektroměrům (přívody) vždy
v soustavě TN-C (čtyřvodičové), z celistvých vodičů bez
přerušení (E.ON připouští jedno přerušení HDV v 1NP objektu).
Jednofázové odbočky lze provést u zařízení do soudobého
maximálního příkonu 5,5 kW
(ČSN 33 2130 ed.2 připouští jedno přerušení v 1.NP objektu v čl
7.3.1 )
• Průřezy vodičů odbočky se volí s ohledem na očekávané
zatížení – minimální průřezy vodičů odboček 6 mm2 Cu.
(max. průřez PRE – 25 mm², ČEZ + E.ON – 16 mm²)
• Průřez a materiál odboček musí být shodný s průřezem
a materiálem vedení od elektroměru k přístrojové
(podružné) rozvodnici.
13
Hlavní domovní vedení a odbočky
k elektroměrům
• PRE upřesňuje případy, kdy odbočuje vedení k elektroměrům
z HDV v odbočných rozvodnicích z hlediska umístění rozvodnice,
minimální výšky (1,8 m spodní okraj) a prostředí. Kryt odbočné
rozvodnice a veškeré neměřené části musí být připraveny ke
spolehlivému zaplombování na dvou místech ke dvěma pevným
bodům.
Provedení se týká se převážně stávajících objektů – provedení
nelze použít u nově budovaných objektů, nebo při celkové
rekonstrukci HDV.
 E.ON výslovně stanovuje pro odboční od HDV požadavek, aby pro
každé odběrné místo byla zřízena samostatná odbočka ( tj. pro
každý hlavní jistič před elektroměrem samostatný přívod od HDV).
14
Minimální průřezy vodičů odboček od hlavního domovního vedení
k elektroměrům bytů stupně elektrizace A a B
(dle platné ČSN 33 2130 ed.2:2009 - platnost ČSN 33 2130:1983 ukončena k 1.9.2011)
Stupeň elektrizace bytu
A
B
Maximální soudobý příkon bytu
Pb(kW)
7
11
Jmenovitý proud trojfázového jističe
před elektroměrem (A)
20
25
Průřez vodičů v mm2
Odbočka od elektroměru
Al
Cu
Al
Cu
Trojfázová – dle ČSN 33 2130
ed.2:2009
161)
6
161)
10
Trojfázová – dle ČSN 33 2130:1983
10
6
16
10
1)
– Vodiče s jádry z Al se používají pouze pro opravy stávajících rozvodů rovněž
provedené vodiči s jádry z Al.
Uvedené průřezy platí pro vodiče AY a CY v trubce, liště nebo dutině panelů pro
proudovou soustavu AC 3 x 230/400 V pro odbočky dlouhé nejvýše 15 m, při úbytku napětí
do 1 %.
15
Hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům
- rozdělení vodiče PEN
Rozdíly (zásadní)
PRE – rozdělení vodiče PEN na samostatné vodiče PE a
N možno provést až v měřené části instalace v podružném rozváděči.
ČEZ – připouští možnost změny soustavy TN-C na
TN-C-S již v elektroměrovém rozváděči (vývod z ER).
E.ON – požaduje řešení dle PRE – rozdělení PEN až
v podružném rozváděči. Ve výjimečných případech lze
připustit možné využití proudového chrániče v neměřené
části ER (nejedná se o řešení standardní – provedení ER ve
stanovisku k připojení).
V sítích TT – ochrana samočinným odpojením od zdroje
jistícím prvkem, doplňková ochrana použitím proudového
chrániče.
16
Hlavní domovní vedení u rozsáhlých objektů
PRE upřesňuje provedení HDV u rozsáhlých objektů
tak, že rozdělení na jednotlivé větve (nejsou-li vedení
provedena přímo z přípojkové nebo rozpojovací
skříně) musí být umístěno v neměřené části
elektroměrového rozváděče a jednotlivé větve
samostatně jištěny jističi - (toto řešení bylo zapracováno do
ČSN 33 2130 ed.2 čl. 7.3.1)
ČEZ a E.ON stanovují podmínky pro provedení
HDV v souladu s technickými normami (ČSN 33 2130
ed.2). Provedení HDV u rozsáhlých objektů blíže
neupřesňují, ale shodně připouští možnost
provedení více HDV.
17
Hlavní vypínač objektu
Dle vyhlášky č. 268/2009 Sb.,o technických požadavcích na
stavby v platném znění, § 34 odst. 5 musí každá stavba mít trvale
přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí
elektrické energie.
Hlavní vypínač objektu je v praxi běžně realizován vytažením
příslušných pojistek v kabelové skříni případně vypínacím
prvkem v měřené části rozvodů objektu.
K uvedenému upřesňuje:
E.ON - umisťovat hlavní vypínač objektu v neměřené části
elektrické instalace je možné pouze ve výjimečných případech na
základě souhlasu pověřeného pracovníka E.ON. Vypínač nesmí být
napájen z neměřené části.
PRE a ČEZ – hlavní vypínač objektu v připojovacích podmínkách
nerozvádí.
18
Hlavní jistič před elektroměrem – typy okamžitého
vypínání B, C, D – „vypínací charakteristika jističů“
Shoda
• Jističe před elektroměrem musí být s vypínací
charakteristikou „B“, na základě individuálního
posouzení se připouští i charakteristika „C“, vždy jistič
se stejným počtem pólů jako má elektroměr fází.
Rozdíl
• ČEZ a E.ON připouští v odůvodněných a ve výjimečných
případech i povolení charakteristiky D;
• PRE na rozdíl od společností ČEZ a E.ON připouští ve
výjimečných a zvlášť odůvodněných případech odběrů a
na základě předem vydaného písemného souhlasu
použít i jistič s vypínací charakteristikou max. typu C .
19
Hlavní jistič před elektroměrem – jmenovitá
zkratová vypínací schopnost jističů
• E.ON stanovuje pro hlavní jističe před elektroměrem
požadavek na minimální jmenovitou zkratovou vypínací
schopnost 10 kA s výjimkou případů, kdy je tato
stanovena výpočtem ve smlouvě o připojení (připojení
blízko trafostanice).
Dále upozorňuje, že použití pojistek, pojistkových
odpínačů nebo sdružených jističů s proudovými chrániči
jako hlavního jištění před elektroměry není dovoleno.
• PRE a ČEZ – požadavek na minimální jmenovitou
vypínací zkratovou schopnost jističů v připojovacích
podmínkách nestanovuje (normalizované hodnoty zkratové
schopnosti jističů jsou 3 kA, 4,5 kA, 6 kA, 10 kA, 15 kA, 20 kA 25 kA).
20
21
Hlavní jistič před elektroměrem - jističe
s nastavitelnou spouští (jističe dle ČSN EN 60947-2)
ČEZ a E.ON - v případě použití jističů s nastavitelnou nadproudovou
(tepelnou) spouští, musí být tyto upraveny konstrukčně tak, aby
bylo možno nastavení spouště řádně zaplombovat a aby byla
v poloze nastavení výrobcem jasně definována hodnota
nastaveného proudu.
Uvedené požadavky se týkají i vyměnitelného modulu
z hlediska jeho svévolné výměny.
Při nedodržení požadavků bude pro stanovení platby za příkon
uvažována maximální nastavitelná hodnota jističe.
Tyto jističe musí mít rozsah okamžitého vypnutí nadproudové
spouště v čase 0,2s, od 3In do 5In.
ČEZ připouští po předchozím projednání a odsouhlasení vyšší
násobek In v čase 0,2 sec.
Jako hlavní jistič nesmí být použit jistič s dálkovou vypínací
automatikou.
22
Hlavní jistič před elektroměrem - jističe
s nastavitelnou spouští (jističe dle ČSN EN 60947-2)
PRE - vyžaduje použití hlavních jističů před
elektroměrem s neměnitelnou hodnotou jmenovitého
proudu.
Tyto jističe musí mít výrobcem pevně nastavenou
hodnotu jmenovitého proudu i rozsah okamžitého
vypnutí (v čase 0,2s nad 3In do 5In) tak, aby nebylo
možné tyto hodnoty měnit.
Dále vyžaduje v případech, kdy jsou v elektroměrovém
rozváděči umístěny více jak dva hlavní jističe před
elektroměry, že přívody a vývody musí být provedeny
vždy jednotně tj. např. přívody na horní svorky a vývody
na spodní svorky jističů.
23
Hlavní jistič před elektroměrem – jednofázové
odběry
Rozdíly
• PRE a ČEZ – pro jednofázové odběry je maximální
přípustná hodnota hlavního jističe před
elektroměrem – 25 A.
• E.ON – maximální hodnotu jističe pro jednofázové
odběry v podkladech jednoznačně nestanovuje. Ve
schématech jednofázového zapojení uvádí „Hlavní
jistič smluvní hodnoty“.
• ČSN 33 2130 ed.2 - připouští 1f odběry do soudobého
příkonu 5,5kW – jinak 3f. Pro bytové objekty se
provádějí zásadně 3fáz. odbočky.
24
Hlavní jistič před elektroměrem – přívody pro
hlavní jističe
• Samostatné přívody pro hlavní jističe od HDV
(čl. 7.4.3 a 7.6.10 - ČSN 33 2130 ed.2)
Čl. 7.4.3 připouští možnost na společný přívod připojit více měřících
zařízení téhož odběratele při dodržení zatížitelnosti přívodu.
Požadavky čl. 7.6.10 jsou: „Před měřící zařízení (elektroměr) se
musí osadit jistič se stejným počtem pólů, jako má elektroměr fází.
Přívody pro každý jistič se provádí samostatně“.
• E.ON výslovně stanovuje pro odboční od HDV požadavek, aby pro
každé odběrné místo byla zřízena samostatná odbočka (pro každý
hlavní jistič před elektroměrem samostatný přívod).
25
Jistič sazbového spínače (spínacího
prvku pro dvojtarif)
Rozdíly
• PRE – před přijímač HDO se v případech spojité
montáže jistič neosazuje (napájení zajištěno
ze svorky č. 2 elektroměru).
• ČEZ – připouští jistič v obvodu HDO s
maximální hodnotou 6A.
• E.ON – požaduje jistič s maximální hodnotou
2 A, charakteristika B – páčka v zapnuté poloze
nahoře.
Shoda
ČEZ a E.ON – plombovatelnost jističů v zapnuté
poloze.
26
Umístění měřících zařízení
(Pozor ! - ČSN 33 2130 ed.2 v čl. 7.6.9 ustanovení nově upravuje)
Shoda i rozdíly - dle platných Připojovacích podmínek
Poloha elektroměrového rozváděče (rozvodnice) musí
umožňovat instalaci elektroměrů ve svislé poloze. Středy
číselníků elektroměrů požaduje ČEZ, PRE a E.ON již
shodně 1000-1700 mm od podlahy nebo definitivně
upraveného terénu (dřívější požadavek 1500-1700 mm).
V případě více elektroměrů nad sebou (charakter bytových domů)
mohou být středy číselníků elektroměrů ve výši 700 až 1700mm od
podlahy, což ČEZ konkretizuje pro rozváděče uvnitř objektu.
ČEZ, E.ON - před elektroměrovým rozváděčem (rozvodnicí) musí být volný
prostor o hloubce a šířce min. 800 mm, umožňující úplné otevření dvířek
s rovnou podlahou nebo upraveným terénem pro bezpečnost prováděné
obsluhy a prací.
27
28
29
Umístění měřících zařízení
Shoda pro umístění v oplocení
ČEZ, PRE a od předchozí verze i E.ON, že při umístění
elektroměrového rozváděče v oplocení (ve zdi nebo
pilíři) mohou být středy číselníků elektroměrů níže než
1000 mm s tím, že spodní hrana ER rozváděče však
musí být minimálně 600 mm nad úrovní definitivně
upraveného terénu.
Provedení umožňuje ČSN 33 3320, Změna 1 z 05/1997 doplněním
čl.2.2.5, na kterou se odvolává nyní ČSN 33 2130 ed 2 v čl. 7.6.9!
ČEZ dále umožňuje, s ohledem na místní klimatické podmínky (po
předchozím projednání), možnost i jiné výšky pro umístění ER.
30
31
Umístění měřících zařízení – potřebné
místo
šířka
(mm)
výška
(mm)
hloub
-ka
(mm)
Elektroměr 180
jednofázový
300
160
Elektroměr
třífázový
200
400
160
Spínací
prvek
200 300
(PRE)
180
(ČEZ,
160
Přístroj
Shoda a rozdíly
PRE, ČEZ, E.ON – požadují
pro montáž elektroměrů a
spínacích prvků zabezpečit
místo v rozváděči dle
tabulky.
PRE, ČEZ – v případě
osazení pouze jednoho
přístroje zvětšit šířku a
výšku o 50 mm.
E.ON)
Převodník
100
200
160
(E.ON)
32
Provedení elektroměrových rozváděčů
(rozvodnic)
• Shoda - PRE, ČEZ, E.ON požadují:
Elektroměrové rozváděče a měřící místa
s elektroměrovou deskou musí být v provedení, které
vyhovuje všem vnějším vlivům působícím v daném
prostoru – musí působení vlivů odolávat.
(platnost ČSN 33 2000-3 ukončena k 1.5.2011; náhrada ČSN 33 2000-1
ed.2 a ČSN 33 2000-5-51 ed.3)
Provedení ER rozváděčů musí vycházet z technických
norem. Použití ER rozváděčů v daném prostoru je
odvislé od vnitřního nebo venkovního provedení – tj. pro
které podmínky byly rozváděče konstruovány
a při zkouškách ověřeny !!!!
33
Provedení elektroměrových rozváděčů
(rozvodnic)
Pracovní podmínky stanovují základní normy souborů
ČSN EN 60439 a ČSN EN 61439 shodně.
Teplota okolního vzduchu pro vnitřní provedení:
Nepřekročí +40 °C (průměrná hodnota během 24 hod. nepřesáhne
+35 °C).
Dolní hranice teploty okolního vzduchu je - 5 °C.
Relativní vlhkost vzduchu nepřesáhne 50% při max. teplotě +40°C,
případně 90% při +20°C.
Teplota okolního vzduchu pro venkovní provedení:
Nepřekročí +40 °C (průměrná hodnota během 24 hod. nepřesáhne
+35 °C).
Dolní hranice teploty okolního vzduchu je -25 °C v mírném
klimatu, - 50 °C v arktickém klimatu.
Relativní vlhkost vzduchu může být přechodně až 100% při max.
teplotě +25°C.
34
Provedení elektroměrových rozváděčů
(rozvodnic)
Z hlediska ochrany krytem rozváděčů jsou požadavky
následující:
• PRE - alespoň IP 40 v normálních prostorech (vnitřní instalace),
alespoň IP 43 ve venkovních prostorech (venkovní instalace);
• ČEZ - alespoň IP 2X nebo IP XXB v normálních prostorech (vnitřní
instalace), alespoň IP 43 pro uzavřený rozváděč ve venkovních
prostorech (venkovní instalace), alespoň IP 44 pro uzavřený
rozváděč v případě umístění na okraji komunikace;
• E.ON - alespoň IP 40 v normálních prostorech (vnitřní instalace) a
IP 43 ve venkovních prostorech (venkovní instalace). Pro venkovní
elektroměrové rozváděče po otevření dveří musí být krytí alespoň
IP 20, při zavřených dveřích je předepsané krytí IP 44.
35
36
Provedení elektroměrových rozváděčů
(rozvodnic)
Rozdíly
• PRE a E.ON stanovují pro spojovací vedení sloužící k
propojení měřících a ovládacích zařízení použití vodičů
Cu s jednožilovým plným (pevným) jádrem.
ČEZ připouští ve výjimečných případech (po předchozím
odsouhlasení) i použití laněných vodičů ukončených
lisovací dutinkou za podmínek uvedených v PP.
• PRE a E.ON vyžadují uzamykání dveří na trnový klíč
6x6 mm do hloubky alespoň 10 mm (PRE), min. 12 mm
(E.ON) – kovové provedení závěru.
ČEZ stanovuje vybavení dveří typizovanými
rozváděčovými zámky, přednostně doporučuje zámek na
trnový klíč 6x6 mm (ČSN 35 9756), – max. výška závěru
170 cm nad upraveným terénem.
37
Provedení elektroměrových rozváděčů
(rozvodnic) pro přímá měření
Rozdíly
PRE – u nově zřizovaných nebo rekonstruovaných
odběrných místech se přijímač HDO zásadně osazuje na
kryt svorkovnice elektroměru nebo je modul HDO (vnitřní
časová základna) součástí elektroměru (spojitá montáž).
Před přijímač HDO se neosazuje jistič a na elektroměrovou
desku ani PEN svorkovnice.
ČEZ a E.ON uvedenou spojitou montáž ve svých
podkladech neřeší.
38
Provedení elektroměrových rozváděčů
(rozvodnic)
Rozdíly (zásadní)
PRE – ze schémat zapojení přímého měření lze odvodit, že
PEN vodič přívodu odbočky k elektroměru je zapojen přímo
do svorky elektroměru – PEN vodič prochází přes svorky
elektroměru do bytové rozvodnice. PEN svorkovnice je
osazována pouze v konkrétních případech.
ČEZ a E.ON – PEN vodič přívodu odbočky k elektroměru je
zapojen do PEN svorkovnice (PEN přípojnice), ze které je
proveden i vývod do podružné bytové rozvodnice.
39
40
41
Provedení elektroměrových rozváděčů
(rozvodnic) – ČEZ a E.ON
• Propojovací pracovní vodič mezi
elektroměrem a PEN(N) svorkovnicí je světle
modré barvy –
ČEZ min. průřez 6 mm2,
E.ON – nyní již požadován průřez 6 mm2 (dříve
min. průřez 4 mm2).
• Ochranné propojení elektroměrů se
svorkovnicí PEN ČEZ vodičem s minimálním průřezem 4 mm² Cu
a maximální délkou 2 m,
E.ON požaduje plný vodič o minimálním průřezu
6 mm² Cu, u nových ER se nepřipouští použití
slaněných vodičů.
42
Provedení elektroměrových rozváděčů –
zasklená okénka v krycích panelech (PRE), ve dveřích
a krycích panelech (ČEZ)
Rozdíly
PRE – jednofázové elektroměry:
třífázové elektroměry:
180x270 mm
180x325 mm
(spodek okénka 100 mm pod vodorovnou osou upevňovacích otvorů
přístroje – možnost vizuální kontroly celé měřící soupravy)
ČEZ - jednofázové elektroměry: 100x100 mm
(spodek okénka 30 mm nad vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje)
- třífázové elektroměry:
120x160 mm
(spodek okénka 50 mm nad vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje)
Od r. 2013 provedení ER výhradně bez krytu (masky)!
E.ON a PRE – elektroměr a sazbový spínač nesmí být
zakryt krycím plechem!
43
44
45
Provedení elektroměrových rozváděčů –
elektroměrové desky
• PRE, ČEZ a E.ON připouští použití typizovaných
elektroměrových desek lisovaných z izolantu dle platné
normy ČSN 35 7020:1978.
Pro jednofázový elektroměr nebo samostatně
montovaný přijímač HDO se jedná o desky s rozměrem
225 x 300 mm.
Pro třífázový elektroměr s hlavním jističem před
elektroměrem do 63 A je určena deska rozměrů 450 x
450 mm.
• Desky podle uvedené normy jsou určeny do prostorů
s prostředím obyčejným dle dříve platné ČSN
33 0300:1989, což jsou obdobné podmínky jako
podmínky pro vnitřní instalace rozváděčů.
Nejsou tudíž vhodné pro venkovní použití!
46
47
Provedení elektroměrových rozváděčů
Označování konců přívodních a vývodních
Označení přívodních a vývodních vodičů elektroměru pro přímé měření
Název vodiče
Přívod do
elektroměru
Vývod z elektroměru
Střední vodič
Označení vodiče
PRE
ČEZ
L1P, L2P, L3P,PENP
L1P, L2P, L3P
L1, L2, L3, PEN
---
L1, L2, L3
N
E.ON
L1P, L2P, L3P
L1O, L2O, L3O
N
48
Provedení elektroměrových rozváděčů
Označování konců ovládacích vodičů
Označení ovládacích vodičů v zapojení spínacího prvku
Přívodní fáze
PRE
---
Označení vodiče
ČEZ
L
Střední vodič
---
N
---
TUV
TUV
TUV
PV
PV
PV
AKU
AKU
AKU
TC
TČ
TC
---
TAR
TAR
MZE
---
---
EMO
---
---
Název vodiče
Stykač ohřevu teplé
užitkové vody
Stykač
přímotopného
vytápění
Stykač
akumulačního
vytápění
Stykač tepelného
čerpadla
Svorka pro
ovládání tarifu
Stykač ovládání
malého zdroje
elektřiny (MZE)
Stykač elektromobil
E.ON
---
49
Provedení elektroměrových rozváděčů
(rozváděče pro přímá měření)
Barevné značení fázových vodičů –
shody i rozdíly
Fázový vodič L1
L2
L3
černá
šedá nebo
použití tří stejných barev: hnědá nebo černá nebo šedá
ČEZ
černá
hnědá
šedá nebo
černá
černá
černá
PRE
černá nebo hnědá nebo šedá
E.ON
hnědá
(viz ČSN EN 60446 ed.2, ČSN 33 0166 ed.2)
50
Umisťování ochran proti přepětí v neměřené
části
Rozdíly
PRE – ochrany proti přepětí se umisťují v měřené části
mimo elektroměrový rozváděč.
ČEZ a E.ON – umisťovat přepěťové ochrany prvního stupně – typ T1
(třídy požadavků B) v neměřené části odběrného místa lze pouze na
základě souhlasu příslušného PDS, v souladu s PNE 33 0000-5 a
je-li to nezbytné k realizaci celkové koncepce zón bleskové ochrany
v celém objektu (norma stanovuje 9 základních požadavků)
Umístění přepěťové ochrany nelze provést do společného prostoru s
elektroměrem a spínacím prvkem (lze provést do ostatních
neměřených částí odběrného místa – např. v HDS). Místo musí být
zabezpečené plombováním proti neoprávněnému odběru.
Pozor! – od 1.1.2008 je v platnosti PNE 33 0000-5 ed.2.
51
Měřící zařízení pro přímé měření
Rozdíly (zásadní)
PRE – elektroměry pro přímé měření se osazují do
100 A (včetně) jmenovitého proudu
hlavního jističe (změna od 1.5.2007 – dříve
125 A).
ČEZ a E.ON - elektroměry pro přímé měření se
osazují pouze do 80 A (včetně) jmenovitého
proudu hlavního jističe.
52
Požadavky na ovládání blokovaných
spotřebičů
• PRE – elektroinstalace musí být rozdělena na samostatné obvody
pro vytápění a samostatné obvody pro přípravu teplé užitkové vody
(TUV). Stykače obvodů v bytové rozvodnici musí být napájeny ze
stejné fáze, ze které bude provedeno napájení přijímače HDO (tj. u
trojfázového odběru fáze L1 na svorkovnici elektroměru).
Maximální přípustné zatížení ovládacího relé v přijímači HDO nebo
v elektroměru je 0,5 A.
• E.ON – v systémech s blokováním akumulačního nebo
přímotopného vytápění a ohřevu TUV jsou silové obvody pro
napájení příslušných spotřebičů ovládány výkonovými stykači.
Sazbový spínač (přijímač HDO) přes své spínací kontakty řídí cívku
příslušného stykače.
Ovládací obvod (spínací kontakty sazbového spínače a ovládací
cívky stykače) bude jištěn jističem o jmenovité hodnotě obvykle
do 2 A s vypínací charakteristikou B a to pro každý stykač (ovládací
obvod) zvlášť.
53
Požadavky na ovládání blokovaných
spotřebičů
• PRE a E.ON – shodně požadují u vícetarifního měření elektřiny
pro každé odběrné místo použít samostatný přijímač HDO nebo
vestavěný modul HDO (samostatný sazbový spínač). Skupinové
ovládání více odběrů není povolováno.
• ČEZ – připouští v odběrných místech s akumulačním ohřevem
TUV realizovat skupinové ovládání až tří elektroměrů pomocí
jednoho více-systémového spínacího prvku.
V odběrných místech s instalovaným elektrickým vytápěním musí být
ovládání blokování u každé měřící soupravy řízeno samostatným
spínacím prvkem.
V odběrných místech s akumulačním vytápěním a akumulačním
ohřevem TUV, kde celkový příkon instalovaných akumulačních
spotřebičů převyšuje 10 kW, musí být blokování rozděleno na
akumulační vytápění a ohřev TUV – tj. pomocí dvou samostatných
stykačů.
54
Nepřímé měření –měřící transformátory proudu
(minimální požadavky na třídy přesnosti MTP stanovuje vyhláška MPO č. 82/2011Sb.)
Rozdíly
PRE – pro účely měření v obchodním styku je povoleno používat MTP
s třídou přesnosti 0,5S (požadováno od r. 2007), o jmenovité zátěži
5 VA a sekundárním převodu x/5 A do 5 m vzdálenosti mezi MTP a
elektroměrem, nebo o jmenovité zátěži 10 VA a sekundárním
převodu x/5A do 20 m vzdálenosti mezi MTP a elektroměrem (tyto
hodnoty musí být uvedeny na štítku MTP).
ČEZ - nutno použít MTP s převodem x/5A, jmenovitou zátěží 5 VA (při
vzdálenosti do 5 m délky mezi MTP a elektroměrem), nebo 10 VA
(při vzdálenosti nad 5 m do 20 m délky mezi MTP a elektroměrem),
třídou přesnosti min. 0,5S nebo přesnější (nově upraveno poslední
verzí).
E.ON – MTP musí odpovídat třídě přesnosti 0,5S (nově upraveno
předcházející verzí) jmenovitý sekundární proud musí být 5 A,
jmenovitá zátěž měřících transformátorů 10 VA.
55
Nepřímé měření– měřící transformátory proudu
(minimální požadavky na třídy přesnosti MTP stanovuje vyhláška MPO č. 82/2011Sb.)
Měřící transformátory proudu
– třída přesnosti 0,5S
(MTP pro zvláštní použití)
Písmenem S se označují
přísnější požadavky na chybu
měření v oblasti měřených
malých proudů – řádově
procenta jmenovitého proudu
transformátoru.
Chyba měřeného proudu při
uvedených měřených
procentech jmenovitého
proudu nesmí překročit
hodnoty uvedené v tabulce.
Měřené %
jmenovitého
proudu MTP
MTP třídy
0,5S –
MTP třídy
0,5 –
chyba
měřeného
proudu
chyba
měřeného
proudu
1% In
1,5
--
5% In
0,75
1,5
20% In
0,5
0,75
100% In
0,5
0,5
120% In
0,5
0,5
56
Přiřazení MTP k příslušným hodnotám
hlavních jističů dle podkladů PRE a ČEZ
Jmenovitá hodnota proudu
hlavního jističe (A)
Jmenovitý primární proud
100
Možné přímé měření
100, 125
125
100
125, 150
160
150
150, 200
200
200
200, 250
250
250
250, 300
315
300
300, 400
400
400
400, 500
MTP (A) -
PRE
Jmenovitý primární proud
MTP (A) -
ČEZ
57
Jmenovitá hodnota
proudu hlavního jističe
(A)
Jmenovitý primární
proud MTP (A) - PRE
Jmenovitý primární
proud MTP (A) - ČEZ
500
500
500, 600
600
600
600, 750
750
---
750, 800
800
750
---
58
Přiřazení MTP k příslušným hodnotám hlavních
jističů dle podkladů PRE, ČEZ a E.ON
• PRE požaduje pro jističe se jmenovitou hodnotou větší než 100 A
jejich provedení dle normy ČSN EN 60947-2, nadproudovou spoušť
v rozsahu tří až pěti násobku jmenovitého proudu včetně působení
v čase 0,2 s. Tyto jističe musí mít výrobcem pevně nastavenou
hodnotu jmenovitého proudu i rozsah okamžitého vypínání.
• ČEZ umožňuje i jiný převod MTP než je uveden v tabulce při splnění
podmínek, že transformační převod MTP musí být celé číslo a
proudová hodnota hlavního jističe nesmí být vyšší než 1,2 násobek
jmenovité hodnoty primárního proudu MTP.
• E.ON přiřazení MTP k příslušným hodnotám hlavních jističů blíže
nespecifikuje – uvádí pouze řadu jmenovitých primárních proudů
MTP ze které se MTP vybere (100, 125,150, 200, 250, 300, 400,
500, 600, 750, 1000 A), s tím že stanovení způsobu měření,
primárního proudu MTP apod. bude uvedeno ve stanovisku
k žádosti.
Volbu převodu MTP upřesňuje rozsahem přenášeného výkonu v kW
(např. pro MTP o převodu 200/5 - od 35 kW do 150 kW).
59
Nepřímé měření – propojení měřících
transformátorů a elektroměru
Označení konců vodičů pro nepřímé měření PRE, ČEZ a E.ON stanovují rozdílně
Rozdíly
PRE - proudové obvody 2,5 mm2 Cu do délky 5 m, 4 mm2 Cu do
délky 20 m;
- napěťové obvody 1,5 mm2 Cu do délky 5 m, 2,5 mm2 Cu do
délky 20 m.
Barva vodičů napěťových obvodů: černá nebo hnědá nebo šedá.
MTP se připojí dvěma vodiči. Na vstupní svorku k(s1) je připojen vodič
světle modré barvy. Na výstupní svorku l(s2) je připojen vodič černé
nebo hnědé nebo šedé barvy.
Ochranný vodič PE sloužící pro propojení a uzemnění vstupních svorek
k(s1) musí mít barvu kombinace zelená /žlutá a průřez min. 4 mm².
60
Nepřímé měření – propojení měřících
transformátorů a elektroměru
E.ON - proudové obvody 2,5 mm2 Cu do délky 5 m;
napěťové obvody 1,5 mm2 Cu do délky 5 m;
proudové obvody 4 mm2 Cu do délky 20 m;
napěťové obvody 2,5 mm2 Cu do délky 20 m;
proudové obvody 6 mm2 Cu do délky 60 m;
napěťové obvody 4 mm2 Cu do délky 60 m.
Ve výjimečných případech lze jednat i o větší délku připojení než
60 m.
Barva vodičů proudových okruhů a vodičů napěťových okruhů
je černá.
• Obvod pro napájení převodníku – vodiče červené barvy o průřezu
1,5 mm².
• Obvody pro řízení sazby se propojují vodičem stejného průřezu jako
napěťové obvody elektroměru.
61
Nepřímé měření – propojení měřících
transformátorů a elektroměru
ČEZ - proudové okruhy 2,5 mm² Cu do délky 5 m, zátěž
MTP 5 VA, barva vodičů hnědá;
- napěťové okruhy 1,5 mm² Cu do délky 5 m,
barva vodičů černá (šedá);
- proudové okruhy 4 mm² Cu do délky 20 m, zátěž
MTP 10 VA, barva vodičů hnědá;
- napěťové okruhy 2,5 mm² Cu do délky 20 m,
barva vodičů černá (šedá).
62
Nepřímé měření - zkušební a zkratovací
svorkovnice
• PRE – používaná zkušební svorkovnice musí být schváleného typu
a provedení.
Namontování je požadováno co nejblíže k měřícímu zařízení tak,
aby byla přístupna bez demontáže krycího panelu. Musí být
osazena ve výšce 700 – 1800 mm od podlahy nebo definitivního
terénu, delší strana svorkovnice je vyžadována vodorovné
poloze, aby napěťové propojky po uvolnění šroubů vlastní vahou
rozpojily napěťové obvody. K zakrytí svorkovnice musí být použit
kryt z nevodivého materiálu.
• ČEZ - zkušební svorkovnice musí být schváleného typu, je
preferováno kompaktní nerozebíratelné provedení svorkovnice.
Montuje se v blízkosti elektroměru ve vodorovné poloze.
Svorkovnice musí (kromě jiného) umožňovat sériové připojení
kontrolního přístroje do proudového okruhu každého MTP, bez
přerušení proudového měřícího obvodu.
63
Nepřímé měření E.ON - zkušební a zkratovací
svorkovnice + montáž převodníku
• E.ON – je vyžadována svorkovnice schváleného typu,
požadavky na montáž jsou shodné jako u předchozích
společností s upřesněním, že svorkovnice se osazuje
pod nebo vedle elektroměru.
Smí být umístěna ve výšce 700 – 1700 mm od podlahy
nebo definitivního terénu.
• E.ON vyžaduje pro galvanické oddělení výstupních
obvodů měřícího zařízení (elektroměr s integrovaným
HDO) od obvodů pro ovládání sazby a spínání
spotřebičů osazení schváleného typu převodníku.
Převodníky zajišťuje E.ON a jsou jeho majetkem.
64
Nepřímé měření – jištění napěťových obvodů
Rozdíly
E.ON – jištění napěťových obvodů nepřímého měření je
řešeno pouze hlavním jističem odběrného místa.
PRE a ČEZ – napěťové obvody nepřímého měření se
propojí se zkušební a zkratovací svorkovnicí přes
plombovatelný (v zapnuté poloze) pojistkový odpínač
s jištěním 2 A (PRE upřesňuje typ odpínače – OPV10/3,
pojistky 2 – 4 A).
Dle poslední verze TP ČEZ:
Rozváděč musí umožnit instalaci komunikační jednotky.
65
Technické podmínky pro připojení neměřených
odběrů (z hlediska hlavních jističů)
Rozdíly
• PRE – podmínky připojení neměřeného odběru
blíže nespecifikuje
• ČEZ – hlavní jistič max. 6 A s vypínací
charakteristikou B. Charakteristiky C nebo D
pouze po projednání. Ve výjimečných případech
a po projednání lze připustit hlavní jistič 10 A.
• E.ON – připojení přes hlavní jistič hodnoty do
6 A včetně s vypínací charakteristikou B.
66
Prozatímní odběrná místa – umístění
rozváděče měření (ER) od místa připojení
Rozdíly
PRE – elektroměrový rozváděč na veřejně přístupném
místě – vzdálenost od místa připojení ne více než 3 m.
ČEZ – ER co nejblíže k místu připojení, v kabelové síti do
vzdálenosti 3 m, u venkovních vedení do vzdálenosti 10 m od místa
připojení. V odůvodněných případech (např. pro cirkusy) lze připustit
délku připojovacího vedení i větší.
E.ON – vzdálenost od místa připojení k prozatímnímu ER musí být co
nejkratší, nejvíce však 15 m při připojení z venkovního vedení, a
5 m při připojení z kabelového vedení.
67
Děkuji za
pozornost.
68