Transcript zde ke stažení - Masarykova střední škola chemická

Mezinárodní nástroje v oblasti nakládání s
chemickými látkami – aktuální otázky pro
Českou republiku
a Mezinárodní rok chemie
Ing. Kateřina Šebková, Ph.D.
odbor environmentálních rizik a ekologických škod
Ministerstvo životního prostředí
Seminář pro učitele ZŠ a studenty MSŠCH
18. října 2011
Obsah prezentace
• úvod - o roku chemie a aktivitách MŽP
• nakládání s chemickými látkami – jaké máme nástroje a proč
• mnohostranné environmentální smlouvy pro oblast nakládání s
chemickými látkami a odpady
• Diskuse a závěr
Mezinárodní rok chemie
Kdy?
celý rok 2011
Kdo?
UNESCO a IUPAC
vlády, průmysl, vysoké školy, veřejnost
Proč?
•
•
•
100. Výročí udělení Nobelovy ceny
za chemii Marii Curie-Sklodowské
„Chemie – náš život, naše
budoucnost“
mezinárodní vědecká spolupráce
•
•
uspokojování životních potřeb
kreativní budoucnost chemie
Více informací v angličtině najdete
www.chemistry2011.org
Mezinárodní rok chemie
Co Česká republika? = aktivní
•
•
•
vysoký podíl chemického průmyslu
na národní ekonomické situaci
vysoká úroveň v oblasti přírodních
věd – školy, vědecká spolupráce
zapojení na světové úrovni chemická bezpečnost – budoucnost
chemie
Kdo?
Národní koordinační skupina při České
společnosti chemické (ČSCH)
Rada pro chemickou bezpečnost (MŽP)
Soutěž o české logo – SŠ
Vítěz: Jan Cihlář, Gymnázium
Mikuláše Kopernika, Bílovec
Mezinárodní rok chemie
Aktivity v ČR
• Chemické jarmarky
• Semináře pro děti, veřejnost,
učitele
• Letní školy
• Soutěže
• Konference – národní i
mezinárodní
• Výstavy
• Filmový festival …
Více informací www.rokchemie.cz
Aktivní forum i na Facebooku
Aktivity MŽP na národní úrovni
Téma „Chemie kolem nás“ Zpravodaji MŽP Výtvarná soutěž – 10 let Stockholmské
úmluvy – obrázky, fotky, filmy/videa
(www.mzp.cz)
Aktivity MŽP na národní úrovni
Chemický komiks
514 prací(R-489+E-25), 78 institucí
věkové rozpětí autorů 6-19 let
14 cen a 13+6 čestných uznání
Aktivity MŽP
Informační leták „Chemie a životní
prostředí – aktivity ČR a v ČR“
Letní škola (o POPs) a série
přednášek o nakládání s
chemickými látkami pro VŠ a SŠ
Aktivity MŽP
Chemické jarmarky květen, červen a září 2011
Praha, Liberec, Příbram, Pardubice, Olomouc, Ostrava, Ústí nad Labem
+ těšte se na další v roce 2012!
Aktivity MŽP
Výstavy komiksů
MŽP Praha,
Vysoké školy – Ostrava,
Brno, Praha
putovní výstava 2012 pro
střední školy
práce pak uložit do archivu
Mendlova muzea v Brně
Specializované přednášky –
pro vysoké školy, ZŠ, SŠ – o
chemii, nástrojích a
souvislostech
LSFF ČZU
„Kartičky“ - seriál k úmluvám
o chemii pro všechny
– v tisku
Chemická bezpečnost
Chemická bezpečnost
Stav, kdy je zajištěna co nejvyšší míra odstranění nebo omezení
nepříznivých dopadů chemických látek na lidské zdraví a životní
prostředí (během jejich celého životního cyklu) v dané zemi; zároveň
existují systémy, které těmto negativním dopadům předcházejí a i
systémy okamžité reakce.
Z historie globální chemické bezpečnosti
Komise OSN pro udržitelný rozvoj (UN CSD)
1992 Rio de Janeiro, 2002 Johannesburg, v přípravě „Rio+20“ na 2012
Cíle milénia (Millenium Development Goals) – Udržitelný rozvoj – odstranění
chudoby a využívání přírodních zdrojů
Implementační plán Světového summitu o udržitelném rozvoji (JPOI), odstavec 23
Cíl: do roku 2020 vyrábět a používat chemické látky způsobem, který by
minimalizoval negativní vlivy na lidské zdraví a životní prostředí.
Agenda 21 – programový dokument - vychází z JPOI
kapitola 19 nakládání s chemickými látkami
5 hlavních oblastí činnosti
Snižování rizik, Zvyšování znalostí a informace,Řízení / institucionální opatření,
Budování kapacit a technická spolupráce, Nezákonné mezinárodní
obchodování - prioritní oblasti politického rámce - SAICM
Chemická bezpečnost - nástroje
Známe nástroje různých typů
Právní – zákony, vyhlášky, EU legislativa – nařízení, směrnice, rozhodnutí a
doporučení
Ekonomické – daňová zvýhodnění/poplatky
„Dobrovolné“ - normy, standardy, dohody a partnerství
a úrovní (národní, region, svět)
Globální nástroje – většinou úmluvy, či protokoly (právně závazné), pokyny a návody
(dobrovolné, doporučené)
Existující globální nástroje k chemickým látkám vznikly jako přímá reakce na akutní
problémy, které muselo lidstvo řešit…
Čím disponuje ČR?
Na národní úrovni – v souladu s mezinárodním vývojem – „chemická bezpečnost“,
příprava na vstup do EU
od r. 1997 – Zákon o chemických látkách a přípravcích – 356/2003 Sb. v platném
znění – výroba, označování, balení;
Před rokem 2004 – harmonizace práva s EU legislativou, přejímání postupů globální
harmonizovaný systém (GHS) a dalších důležitých principů vedoucích k správnému
nakládání s chemickými látkami
Velké množství směrnic a nařízení k nakládání s chemickými látkami
Od 2006 EU chemická politika – REACH (Registrace, Evaluace a Autorizace
Chemických látek, nařízení č. 1907/2006/ES) de facto převedení Agendy 21 do EU
úrovně a povinné plnění SAICM
systém kontroly chemikálií: používání chemických látek se známými vlastnostmi a to
způsobem, který nepoškozuje životní prostředí a zdraví člověka.
2008 – Nařízení o CLP (1272/2008/ES) : zdokonalení systému klasifikace, značení a
balení látek a směsí– soulad s principy GHS
Další související národní legislativa
Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) posuzování vybraných
průmyslových a zemědělských činností z hlediska ochrany životního prostředí jako
celku, včetně zabezpečení takových provozních podmínek, které neumožní přenos
znečištění mezi jednotlivými složkami životního prostředí + provoz zařízení na
základě nejlepších dostupných technik (BAT),
Zákon o integrovaném registru znečištění - centrální sledování znečišťování životního
prostředí (www.irz.cz)
Zákon o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) může být průmyslová aktivita
spadající pod tento zákon omezena nebo i nepovolena ještě před tím, než je vůbec
povolena její stavba, jestliže její dopad na životní prostředí by byl nepřijatelný.
Zákon o prevenci závažných havárií – prevence havárií s účastí chemických látek, u
podniků, v nichž je přítomno velké množství nebezpečných látek, musí být zaveden a
udržován systém řízení bezpečnosti
a mnoho dalších
MŽP je v mnoha případech národním kompetentním úřadem či kontaktním místem
Jaké nástroje máme na mezinárodní úrovni?
Globální nástroje (tzv. MEAs) k chemickým látkám a odpadům (zkr. názvy)
Vídeňská úmluva + Montrealský protokol
Basilejská úmluva
Rotterdamská úmluva
Stockholmská úmluva
+ vyjednává se nová globální úmluva ke rtuti
Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN
Helsinská úmluva
CLRTAP (8 protokolů)
Kyjevský protokol (PRTR)
Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy a
Montrealský protokol o látkách, které poškozují
ozonovou vrstvu
•
•
•
•
•
•
Podpis úmluvy 22.3.1985 ve Vídni, konkrétní závazky v Protokolu ( 16.9.1987
v Montrealu)
Vstup úmluvy v platnost 22.9.1988
nařízení EP a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou
vrstvu
189 smluvních stran
Sekretariát úmluvy sídlí v Nairobi http://ozone.unep.org/
Cílem Protokolu je přijímat a realizovat celosvětová opatření na vyloučení
výroby a spotřeby téměř 100 regulovaných látek, které ozonovou vrstvu
poškozují. Upravuje nakládání s látkami populárně označovanými jako freony
(CFC a HCFC) a halony a dále výrobu a použití methylbromidu, nově i
fluorované skleníkové plyny (HFC)
Basilejská úmluva o kontrole pohybu
nebezpečných odpadů přes hranice států a
jejich zneškodňování
•
•
•
•
•
podpis 22. 3. 1989 v Basileji
vstup v platnost 5.5.1992
Zákon c. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění
175 smluvních stran (březen 2011), ne Afganistán, Haiti a USA
Sekretariát úmluvy sídlí v Ženevě www.basel.int
•
upravuje pohyb nebezpečných odpadů přes státní hranice za účelem jejich
zneškodňování i využívání. Cílem je snížit na minimum přeshraniční pohyby
nebezpečných a ostatních odpadů
Správné nakládání s odpady zahrnuje – ukládání, přepravu, zpracování,
recyklaci, opětovné použití, ukládání, konečné odstranění (likvidaci)
E-waste, demontáž lodí, nelegální přeprava a skládky, technické návody, PIC
postup, reporting, výbor pro dodržování úmluvy, regionální centra
•
•
Rotterdamská úmluva o postupu předchozího
souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky
a pesticidy v mezinárodním obchodu
•
•
•
•
•
podpis v roce 1998 v Rotterdamu
vstup v platnost 20.4.2004
Nařízení č. 689/2008 o dovozu a vývozu chemických látek
175 smluvních stran (březen 2011), ne Afganistán, Haiti a USA
Sekretariát úmluvy sídlí v Římě (FAO) a Ženevě (UNEP); www.pic.int
•
Úmluva umožňuje kontrolovat pohyb vybraných látek a omezovat jejich
nežádoucí dovoz či vývoz prostřednictvím seznamu nebezpečných látek, na
které se vztahuje postup předchozího souhlasu - PIC postup - (průmyslové
chemikálie a účinné látky na ochranu rostlin, jejichž použití je v řadě zemí
zakázáno nebo významně omezeno)
Výbor pro přezkum chemických látek – CRC - vypracuje hodnotící dokument,
který shrnuje nebezpečnost a důvody omezení používání hodnocené látky
•
Stockholmská úmluva o perzistentních
organických polutantech (POPs)
•
•
•
•
•
•
•
podpis 22.5.2001 ve Stockholmu
vstup v platnost 17.5.2004
nařízení č.850/2004/ES o POPs v platném znění
Zákon o chemických látkách a přípravcích č. 356/2003 Sb. v platném znění
Usnesení vlády č. 1572/2006 o Národním implementačním plánu
175 smluvních stran (září 2011)
Sekretariát úmluvy sídlí v Ženevě
www.pops.int
•
Od 29.42011 zařazeno 22 látek (12+9+1) pesticidy, průmyslové produkty a
skupiny látek vznikajících jako vedlejší produkty průmyslových procesů.
upravuje v souladu s principem předběžné opatrnosti výrobu (zamýšlenou i
nezamýšlenou), použití, dovoz a vývoz a nakládání s odpady (spolupráce s
Basilejskou úmluvou – technické návody).
•
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší
přesahujícím hranice států (EHK OSN)
•
•
•
•
•
•
podpis 13. 11. 1979 v Ženevě
vstup v platnost 22.3.1984
Zákony č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, č. 185/2001 Sb., o odpadech,
v platném znění, č. 317/2004 Sb., o hnojivech a č. č. 76/2002 Sb., o
integrované prevenci a omezování znečištění
51 smluvních stran (březen 2011), vč. EU, různé množství u protokolů
Sekretariát úmluvy sídlí v Ženevě http://www.unece.org/env/lrtap/lrtap_h1.htm
Úmluva má rámcový charakter, smluvní omezování znečišťování ovzduší je
realizováno prostřednictvím protokolů, které jsou k úmluvě postupně
přijímány. Dosud bylo přijato 8 protokolů – sira, oxidy dusíku, těžké kovy,
POPs, acdifikace, eutrofizace a přízemní ozon (Göteborgský), těkavé
organické látky (VOC) a protokol o dlouhodobém financování monitoringu
(EMEP)
Úmluva o účincích průmyslových havárií
přesahujících hranice států (EHK OSN)
•
•
•
•
•
podpis 17. 3. 1992 v Helsinkách, regionální úmluva
vstup v platnost 19.4.2000
Zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií, v platném znění
40 smluvních stran (březen 2011) vč. EU
Sekretariát úmluvy sídlí v Ženevě http://www.unece.org/env/teia/
•
Cílem je předcházet škodlivým účinkům závažných průmyslových havárií
přesahujících hranice jednotlivých států na zdraví, životní prostředí a majetek.
Důraz na preventivní opatření zaměřená na hodnocení rizika a předcházení
vzniku závažných havárií a v případě havárie, na jejich účinnou likvidaci.
Příloha I definuje nebezpečné látky pro účely vymezení nebezpečných
činností.
Protokol o registrech úniků a přenosů
znečišťujících látek (PRTR) – EHK OSN
•
•
•
podpis 21. 5. 2003 v Kyjevě, jako XIII. protokol Aarhuské úmluvy
vstup v platnost 8.10.2009
zákon č. 25/2008 Sb. o integrovaném registru znečišťování a
integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostředí a o změně některých zákonů v platném znění.
•
•
27 smluvních stran (březen 2011),
Sekretariát úmluvy sídlí v Ženevě http://www.unece.org/env/pp/prtr.htm
•
Cílem Protokolu je zvýšit přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí
založením integrovaného, celonárodního registru s informacemi o únicích a
přenosech minimálně 86 znečišťujících látek
Stockholmská úmluva - podrobně
Úmluva upravuje výrobu (zamýšlenou,nezamýšlenou), použití, dovoz a
vývoz perzistentních organických polutantů uvedených v přílohách
 Cíl: zlepšit ochranu zdraví a životního prostředí
 obsahuje podrobný mechanismus a kritéria pro případ zařazování dalších
látek.
 opatření ke snížení emisí POPs, prevenci vstupu nových látek – zavádění
BAT/BEP postupů
 nakládání s odpady obsahující POPs environmentálně šetrným způsobem
 Podávání zpráv – o výrobě a použití a výskytu látek, hodnocení účinnosti
úmluvy
 Zpracovat plán kontroly - Národní implementační plán
 Pravidelně informovat o výrobě a použití POPs, národní inventury - GMP
 ro rozvojové země obsahuje podporu - technickou a finanční pomoc
 Posílení spolupráce - mezi úmluvami BC, RC, SC: synergie
Stockholmská úmluva - podrobně
Co jsou POPs?
• látky vyrobené člověkem používané jako pesticidy a průmyslové
chemikálie, vznikají však i jako vedlejší produkty spalovacích procesů.
• vyznačují se vysokou toxicitou, jsou většinou karcinogenní, mutagenní
či teratogenní.
• dlouhodobě setrvávají v prostředí a u některých sloučenin dokonce
nebyl zaznamenán jejich přirozený rozklad. přenášejí na velké
vzdálenosti hlavně vzduchem či vodou a jsou detekovány také v
prostředí, kde nebyly nikdy záměrně používány.
• V živých organismech se kumulují, jsou rozpustné v tucích a z nich se
těžko odbourávají.
Příloha
Stockholmsk
é úmluvy
příloha A
látky určené k odstranění z
použití a výroby
příloha B
látky, jejichž použití
je omezeno
Datum
zařazení
do
úmluvy:
Od
počátku
(celkem 12)
aldrin, chlordan, dieldrin, endrin,
heptachlor,
hexachlorbenzen
(HCB), mirex, toxaphen
polychlorované bifenyly (PCB)
1,2-dichlor
difenyltrichloretan
(DDT)
Datum
zařazení
do
úmluvy:
2009
(celkem 21)
α-hexachlorcyklohexan, lindan,
β-hexachlorcyklohexan, chlordekon,
hexabrombifenyl,
hexabromdifenylether
heptabromdifenylether,
pentachlorbenzen,
tetrabromdifenylether
pentabromdifenylether.
kyselinu
perfluoroktansulfonov
ou a její soli (tzv.
sloučeniny na bázi
PFOS)
Datum
zařazení
do
úmluvy: 2011
(celkem 22)
endosulfan
Příloha C
látky, na které se
vztahují opatření proti
jejich
nezamýšlené
výrobě
hexachlorbenzen (HCB),
polychlorované bifenyly
(PCB) a polychlorované
dibenzo-p-dioxiny
a
dibenzofurany
(PCDD/PCDF).
pentachlorbenzen
Stockholmská úmluva - podrobně
POPs v České republice
Česká republika je velmi aktivní smluvní strana, zkušenost mnoha desetiletí v oblasti
POPs.
Národní kontaktní místo – MŽP, sekce technické ochrany životního prostředí
Národní implementační plán (NIP, 2006) – hlavní dokument pro ČR
orgánem na národní úrovni je společné pracoviště MŽP a Masarykovy univerzity v Brně Národní centrum pro perzistentní organické polutanty. Činnost centra koordinuje
meziresortní Rada při ministerstvu životního prostředí jako poradní orgán ministra
životního prostředí.
Úmluva pokrývá oblasti upravené řadou zákonů - o chemických látkách, o odpadech, o
ovzduší, ochraně vod a mnoha dalších.
nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 850/2004 o perzistentních organických
znečišťujících látkách.
Stockholmská úmluva - podrobně
Jak ČR pomáhá ostatním?
V úmluvě je opatření pro technickou a finanční pomoc – zaveden tzv. regionální centra
Regionální centrum Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a přenos technologií pro
střední a východní Evropu (od r. 2006, schváleno 2009) Brně při Národním centru
pro POPs
non EU CEE i řadě afrických a asijských států: vzdělávání v oblasti POPs,
konzultace a pomoc při tvorbě národních implementačních plánů, monitorovacích
sítí zemí regionu a rovněž také expertní a laboratorní kapacity při stanovení úrovní
znečištění životního prostředí v různých zemích.
přenosu technologií a know how v oblasti vědy, výzkumu, úrovní řízení ale rovněž i
aplikací, které jsou přímo využitelné v ochraně životního prostředí.
pravidelné letní školy o POPs.
monitorovací síť MONET CEE a MONET Afrika - informace o výskytu POPs
www.recetox.muni.cz
www.genasis.cz
Dílčí závěry
• nástroje k nakládání s chemickými látkami potřebujeme na
národní, regionální i globální úrovni
• pravidla by měla být jednotná
• Ale
• účinnost? – množství smluvních stran, parametry nástroje
• Množství nástrojů – jak zabezpečit jejich implementaci ?
• Řešení?
Proč potřebujeme chemickou bezpečnost?
 Trpké zkušenosti lidstva – otravy, epidemie, katastrofy, přírodní nerovnováha
 Množství látek – 50 milionů známých látek, 150 000 se průmyslově vyrábí+
každým rokem několik tisíc přibývá. Mnoho z těchto látek má jednu nebo více
nebezpečných vlastností, které se mohou obrátit proti lidskému zdraví nebo
životnímu prostředí.
 Nebezpečné vlastnosti látek – vliv na zdraví/životní prostředí
 „jídelní pyramida“ - Chemické látky neznají hranice a často končí na našem
stole
 Reakce na prudký průmyslový rozvoj po II. světové válce (50-70.léta 20.
století)
 Průřezová opatření nutná (nejen národní legislativa regulující vývoj, výrobu a
použití chemických látek, ale i jejich mezinárodní přenos – obchod, přenos v
odpadech, druhotné suroviny, zamezení kontaminace ŽP)
Děkuji za pozornost !
Ing. Kateřina Šebková, Ph.D.
odbor environmentálních rizik a ekologických škod
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65 , 100 10 Praha 10
tel: (+420) 267 122 599, fax:(+420) 267 310 013
[email protected]