Transcript dokument
Patologie srdce 1:
myokard
2010
Prof. MUDr. Alena Skálová, CSc
Patologie ICHS
Kardiomyopatie a myokarditidy
Změny tvaru a velikosti srdce
Přehled vrozených srdečních chorob
Nádory srdce
Patologie ischemické choroby
srdeční
chorobný stav srdce způsobený ischémií
nepoměrem mezi požadavkem srdečního svalu na
oxidovanou krev, na nutriční látky dodávané krví a na
odstraňování metabolitů
a mezi zásobením krví, která uvedené potřeby
zajišťuje
týká nejen motorického myokardu, ale i
myokardu převodního
projevuje se různými typy arytmie včetně fibrilace
komor
Patogeneze ICHS
Příčiny ICHS
redukovaný proud krve koronárními
artériemi – asi v 90% případů
špatná kvalita dodávané krve, zvl. celková
hypoxemie
vyšší funkční zatížení myokardu
Redukovaný přívod krve
koronárními artériemi
koronární aterosklerózou a jejími
komplikacemi - nejčastěji
embolií trombu do koronární tepny
koronární vaskulitidou
spazmem koronární tepny
vrozenou vadou – odstupem jedné
koronární tepny z arteria pulmonalis místo
z aorty
Typy sklerotického poškození
koronárních tepen
samotná aterosklerotická stenóza tepny
trombus nad rupturou sklerotického plátu,
uzavírající reziduální lumen
krvácení nebo edém do sklerotického
plátu, způsobující rychlé zvětšení jeho
objemu a tím uzávěr zbytkového lumina
spazmus tepny v místě plátu
Rizikové faktory koronární
aterosklerózy
stejné jako u aterosklerózy obecně
Hlavní rizikové faktory
využitelné v prevenci
vysoká hladina cholesterolu
hypertenze a kouření cigaret
Vedlejší faktory
diabetes mellitus, obezita, vyšší věk, mužské pohlaví,
genetické vlivy, orální kontraceptiva, životní styl, typ
osobnosti, atd
Embolie trombu do koronární tepny
je vzácná
Zdrojem trombu
intrakardiální trombóza nad infarktem myokardu nebo
v srdečním oušku při chronické srdeční insuficienci
nebo trombóza při infekční nebo nebakteriální
endokarditidě.
paradoxní embolie při velkooběhové trombóze,
otevřeném foramen ovale a přetlakem v malém oběhu
Koronární vaskulitida
je vzácnou příčinou ICHS
polyarteritis nodosa
Buergerova choroba
v Asii Kawasakiho choroba
Dissekující aortitida může postihnout
koronární tepny
Dříve běžná syfilitická aortitis je dnes
výjimečná
Spazmus koronární artérie
je častou příčinou ICHS
Často nastává v místě sklerotického plátu
Může být provokován léky nebo drogami
(kokainem).
Špatná kvalita dodávané krve:
nejčastěji jde o celkovou hypoxemii
Její příčinou může být chronická plicní choroba
zhoršující saturaci krve kyslíkem
kouření cigaret (α-adrenergní stimulace)
chronická otrava CO, různé typy anemie a vrozené
srdeční vady
chronická hypotenze
vede k hypoperfuzi orgánů včetně srdce, šok
extrakardiálního původu může vyvolat ICHS, např.
subendokardiální infarkt myokardu
Klinicko – patologické
syndromy ICHS
Angina pectoris
Infarkt myokardu
Chronická ischemická choroba srdeční
Náhlá koronární smrt
Angina pectoris
klinický pojem - reverzibilní ischemie myokardu
s charakteristickým klinickým projevem
Stabilní (námahová) angina pectoris je
způsobena zvýšenou potřebou kyslíku myokardem při
námaze - v subendokardiální vrstvě myokardu
Prinzmetalova angina je způsobená spazmem
věnčité tepny, vzniká v klidu. Ischemie je zde
transmurální
Nestabilní angina pectoris - preinfarktový stav
akutní změna sklerotického plátu, např. jeho ruptura se
vznikem trombózy
Infarkt myokardu (IM)
ischemická nekróza myokardu- koagulační
charakter, což je způsobeno vysokým obsahem
proteinů
20 hod po začátku ischemie mění tkáň barvu do
žlutavé, a ztráta vody působí zmenšení objemu
nekrotické tkáně
Plně vyvinutá nekróza je patrná po 3 dnech
Po týdnu se nekróza začíná jizvit
po 6 týdnech se zcela přemění v jizvu
Mikroskopicky lze změny prokázat 12-24 hod.
po začátku ischemie
Infarkt myokardu
Akutní transmurální posterolaterální infarkt, histochemicky znázorněný
(žlutá barva, chybění červeného reakčního produktu)
Menší ložisko dole je jizva po starším infarktu
Infarkt myokardu
Mikroskopický vzhled infarktu trvajícího 3-4 dny.
Mezi mrtvými kardiomyocyty je hustá granulocytární infiltrace
Transmurální infarkt
nejméně ¾ tloušťky stěny levé komory a je lokalizován
podle postižené tepny
uzávěru RIVA vzniká infarkt anteroseptální
který postihuje přední stěnu a přední část septa levé komory
Při postižení RC vzniká infarkt laterální, případně posterolaterální
Postižením D pak infarkt zadní (diafragmatické) stěny a zadní
části septa levé komory
Pravá komora je postižena méně často, většinou její
partie přiléhající k postižené části komory levé
Samostatný infarkt pravé komory je výjimečný
Subendokardiální infarkt
může formou jednoho ložiska nebo více malých
ložisek postihovat obvod levé komory
Subendokardiální partie a zvláště papilární svaly
představují nejhůře perfudovanou část
myokardu
kontrahující se svalovina nejvíce stlačuje
intramyokardiální cévy, přicházející od epikardu
subendokardiální ischemie je relativně nejméně
působena koronárními faktory
Komplikace infarktu
myokardu-časné
Arytmie, včetně fibrilace komor
Největší riziko během prvých 30 minut po začátku
ischémie, nebezpečí trvá po několik měsíců
Akutní selhání levé komory srdeční, s hypotenzí.
Při rozsáhlém IM až kardiogenní šok
Extenze infarktu – nekrotizují nové přilehlé
oblasti myokardu
Expanze infarktu – akutní (nepravé) aneuryzma,
vyklenutí septa komor směrem doprava vede ke
kompresi pravé komory (Bernheimův syndrom)
Komplikace infarktu
myokardu-časné
Ruptura srdce (v prvých 10 dnech
transmurálního IM):
Ruptura septa komor
Postupné vyplnění perikardiálního vaku krví (tamponáda).
Rychlý vznik veden k rychlé smrti, pomalý umožní život i po
řadu hodin
vede k levopravému zkratu
Infarkt papilárního svalu levé komory s jeho
rupturou – nedostatečnost mitrální chlopně
Ruptura myokardu v místě transmurálního infarktu, vlevo pohled zvenku,
vpravo ruptura septa komor
Ruptura nekrotického papilárního
svalu
Fibrinózní perikarditis
(p.epistenocardiaca)
často hemorrhagická, po 124 hod. a později
Fibrinozní perikarditis nad infarktem dosahujícím k epikardu
Komplikace infarktu
myokardu-pozdní
Chronické aneurysma jizvy po infarktu
s hypertrofií reziduálního myokardu
s možností murální trombózy v aneuryzmatu a
embolizací trombu do tepen velkého oběhu
Chronická insuficience levé komory,
případně přeneseného pravého srdce
Chronické aneuryzma hrotu levé
komory
Chronická ischemická choroby
srdeční
vzniká po dlouhotrvající ischemii s možnými
epizodami anginy pectoris
Kardiomyocyty postupně nekrotizují a ložisky
myomylacie jsou nahrazeny drobnými jizvičkami –
myofibrozami
Zbývající kardiomyocyty jsou hypertrofické
Postupně vzniká obraz disseminované myofibrózy.
Srdce se stává hypertrofickým a chronicky
insuficietním.
Nemocný je ohrožen infarktem myokardu nebo
náhlou smrtí.
Náhlá koronární smrt
je nejčastější typ náhlé srdeční smrti
Je různě definována, nejčastěji jako
neočekávané úmrtí z koronární příčiny
během 1 hodiny po začátku příznaků.
Někdy se jedná o první (a poslední) projev
ICHS.
Bezprostřední příčinou smrti bývá fibrilace
komor
Kardiomyopatie
choroby myokardu spojené se
srdeční dysfunkcí
Kardiomyopatie
Dilatovaná kardiomyopatie
Hypertrofická kardiomyopatie
Arytmogenní kardiomyopatie pravé komory
Restriktivní kardiomyopatie
V kojeneckém věku se projevují:
primární fibroelastóza myokardu, histiocytoidní
kardiomyopatie a nekompaktnost myokardu levé
komory
Dilatovaná kardiomyopatie
městnavá nebo kongestivní
následkem různých primárních chorob
Navazuje na myokarditidu, požívání myokardiálních
jedů, zvláště alkoholu, na diabetes, někdy vzniká
v souvislosti s graviditou
idiopatické dilatované kardiomyopatii
Je to nejčastější kardiomyopatie, ročně v Evropě
a USA 5-10 případů na 100 tis.osob
ve všech věkových skupinách, více u mužů
ve 30% je familiární
jedná se o mutace genů kódujících cytoskeletální
proteiny, které mají vztah k přenosu svalové síly:
dystrofin, kardiální aktin, desmin, δ-sarkoglykan.
Morfologie dilatované
kardiomyopatie
srdce je až 3x těžší než obvykle
všechny oddíly jsou dilatované a hypertrofické
Primární je pravděpodobně dilatace, hypertrofie
představuje adaptační fenomén
Časté jsou nástěnné tromby
diagnóza per exclusionem
vyloučit ICHS, systémovou a plicní hypertenzi,
vrozené a získané srdeční vady a jiné
Dilatovaná kardiomyopatie.
Vlevo: patrná dilatace a hypertrofie všech 4 oddílů.V hrotu drobný trombus
(šipka).
Vpravo: histologie ukazuje různě velkou hypertrofii svalových vláken
a modře zbarvený kolagen intersticiální fibrózy
Dilatovaná kardiomyopatie
jedná se o poruchu systolické funkce
porušena je tvorba a přenos svalové síly
Chronická insuficience obou komor vede u
50% nemocných k smrti do 2 let
jen 25% přežívá nad 5 let
Nejčastější příčinou smrti je maligní arytmie
nebo progrese srdeční insuficience
Hypertrofická kardiomyopatie
idiopatická hypertrofická subaortální
stenóza nebo hypertrofická obstruktivní
kardiomyopatie
Jde o skupinu genetických chorob, většinou
autozomálně dominantních, s různou
expresivitou a penetrancí
Mutace se týkají genů kódujících sarkomerické
proteiny: např. těžký řetězec β-myosinu, αtropomyosin, troponiny
Hypertrofická kardiomyopatie.
Vlevo: Hypertrofické septum komor tvoří valve výtokové části levé komory (šipka).
Vpravo: chaotické uspořádání a větvení hypertrofických svalových vláken, lehká fibróza
Hypertrofická kardiomyopatie
Asymetrická hypertrofie srdce
levá komora bývá zbytnělá asymetricky v
přední a septální stěně
Komory jsou nápadně malé
bazální část septa tvoří val ve výtokové
části komory pod aortální chlopní
LK- tvar banánu
Hypertrofická kardiomyopatie
jde o poruchu diastolické funkce komor
rigidita a špatná roztažnost levé komory vede
k jejímu špatnému plnění
Porušena je tvorba svalové síly
Klinicky vede k oboustranné chronické
insuficienci.
Myokardiální val ve výtokové části levé komory může
navíc zhoršovat její vyprazdňování – obstruktivní
forma hypertrofické kardiomyopatie.
Častá je fibrilace síní se síňovou trombózou a
embolizací, infekční endokarditis a fibrilace komor
Choroba je častou příčinou nečekané náhlé smrti,
včetně smrti mladých atletů
Arytmogenní kardiomyopatie
pravé komory
arytmogenní dysplázie pravé komory
geneticky podmíněná autozomálně dominantní
choroba, s různou penetrancí
Familiární výskyt až v 50% případů
Mutace se týkají genů kódujících junkční
proteiny, jako plakoglobin nebo desmoplakin.
změny začínají a projevují se až v pozdním
dětství
Arytmogenní kardiomyopatie
pravé komory
extrémní ztenčení stěny pravé komory, jejíž
kardiomyocyty jsou nahrazeny tukovou tkání a
fibrózou
Se stářím se změny zvětšují, postihují obě
komory, s výjimkou interventrikulárního septa
Klinicky se jedná o pravostrannou srdeční
insuficienci s nápadnými poruchami rytmu,
zvláště s ventrikulární tachykardií
nejčastější příčinou náhlé smrti mladých atletů.
Arytmogenní kardiomyopatie pravé komory.
Vlevo: dilatace pravé komory, jejíž stěna je téměř úplně nahrazena tukem a vazivem.
Vpravo: totéž v histologickém řezu, kolagen modře (šipka)
Restriktivní kardiomyopatie
je charakterizována výrazným postižením
endokardu
Tuhý endokard zmenšuje poddajnost komorové
stěny a zhoršuje plnění během diastoly
Zmnožené kolagenní vazivo s příměsí elastických
vláken
Histologicky je různě rozsáhlá , políčkovitá nebo
difuzní subendokardiální fibróza, která může být
extenzivní.
Kontraktilita a tím systolická funkce komor
zůstává nezměněna. Srdeční oddíly nejsou
dilatovány a myokard je pevný.
Restriktivní kardiomyopatie
Endomyokardiální fibróza
idiopatická nebo spojena s radiační fibrózou, amyloidózou,
sarkoidózou nebo tumorem. Klinicky se jedná o městnanou
srdeční insuficienci.
je choroba dětí a mladistvých v rovníkové Africe, zvláště
v Ugandě. Vazivové pláty v endokardu a pod ním začínají v
apexu komor a pokračují až k cípatým chlopním. V komorách
jsou nástěnné tromby. Patogeneze není jasná.
Loefflerova endomyokarditis
primární eosinofilie
Degranulací abnormálních eosinofilů uvolněné toxické produkty
mohou iniciovat endokardiální poškození s povrchovou nekrózou,
nástěnnou trombózou, organizací trombů a fibrózou endokardu
Prognóza špatná
Myokarditida
zánět a poškození myokardu nezpůsobené ischémií
Zánět je zde příčinou poškození myocytů
Morfologie
všechny oddíly srdce jsou dilatované, bez nebo jen s minimální
hypertrofií
Srdce je až kulovité
Myokard je chabý, bledý nebo strakatý, často s murálními tromby
Histologie
intersticiální zánětlivý buněčný infiltrát a nekrózy kardiomyocytů.
Buněčné složení zánětlivého infiltrátu závisí na příčině zánětu.
Příčiny myokarditidy
Infekční
nejčastěji virová, mnohem vzácněji
chlamydiová, ricketsiová, bakteriální,
houbová, prvoková nebo způsobená červy
Imunitní, včetně alergické a rejekční po
transplantaci
Neznámá – sarkoidóza, obrovskobuněčná
myokarditis
Virová myokarditis
je nejčastější
identifikovány enteroviry, zvláště Coxackie virus A a B,
dále virus chřipky, méně často cytomegalovirus, HIV a
jiné
Myokarditis je i součástí Lymské choroby, způsobené
spirochétou Borrelia burgdorferi
Ostatní infekční příčiny, uvedené výše, jsou vzácné
Trypanosoma cruzi, původce Chagasovy choroby,
endemické ve Střední a Jižní Americe
až u poloviny populace, čímž se stává nejčastější myokarditidou
na světě.
Virová myokarditis začíná jako akutní zánět
někdy persistuje jako zánět chronický
Při něm se aktivuje autoimunní mechanizmus, který vede k destrukci
myocytů a k myofibróze
Chronická myokarditida je častou příčinou dilatované kardiomyopatie.
Virová lymfocytární myokarditis
lymfocytární infiltrát je mezi poškozenými kardiomyocyty
Imunitní (hypersensitivní) myokarditis
vzniká z hypersensitivity na některé léky, mimo jiné na ampicilin,
digoxin, tetracykliny a tricyklická antidepresiva. Dále jako součást
systémových autoimunitních chorob a rejekce štěpu.
Infiltrát je tvořen eosinofily, T lymfocyty a makrofágy.
Toxická myokarditis
Léky a jiné chemické látky mohou působit též přímo
toxicky na myokard
cytostatikum doxorubicin (Adriamycin), cyclofosfamid,
katecholaminy
Známým myokardiálním jedem je ethylalkohol
Obrovskobuněčná myokarditis
je tvořena obrovskými buňkami makrofagického
původu kolem ložisek nekrózy
Příčina není jasná, prognóza je špatná
Postižení myokardu při jiné
známé chorobě
sekundární kardiomyopatie, myokardóza
nebo specifická choroba myokardu.
Nejčastějšími příčinami jsou
Otravy
metabolické choroby
amyloidóza
Otravy myokardiálními jedy
etylalkohol, cytostatika a katecholaminy
CO, chloroform
alkaloidy muchomůrky zelené
Kardiotoxické jsou některé bakteriální
exotoxiny
toxin Corynebacteria diphteriae
toxin spálového streptokoka
Metabolické choroby
poruchy činnosti štítné žlázy
Duchenneova choroba
Steatóza myokardu představuje regresivní změnu
při hyperthyreoidismu nastává tachykardie, palpitace, arytmie
a vzniká kardiomegalie
Při hypothyreoidismu je snížen srdeční výkon, nastává
bradykardie, zvýšený periferní cévní odpor vede k oploštění
tlakové křivky
intersticiální kumulace mukopolysacharidů v myokardu- srdeční
myxedém
nejčastěji při hypoxii, kde má proužkovitý vzhled (tygrované
srdce)
ale i u otrav
Reyeově syndromu atd.
Kumulace hemosiderinu např. po četných krevníh
transfuzích může způsobit nekrózu kardiomyocytů
Amyloidóza myokardu
vzniká ukládáním amyloidu, vláknité bílkoviny barvící se
v HE růžově, mezi kardiomyocyty
jako součást systémových amyloidóz, častěji systémové
AL
senilní systémová amyloidóza
Postihuje jak myokard síní, tak komor
Při její sporadické formě je amyloidovým proteinem normální
(nemutovaný) transthyretin.
familiární kardiální amyloidóza
u černochů je amyloidovým proteinem mutovaná forma
transthyretinu
Jde o autozomálně dominantní genetickou chorobu
Při izolované atriální amyloidóze je amyloidovým proteinem
atriální natriuretický peptid
Klinicky může kardiální amyloidóza být asymptomatická nebo se
manifestovat restriktivní hemodynamikou (diastolickou dysfunkcí) a
arytmiemi z postižení převodního systému
Kardiální amyloidóza.
Mezi atrofickými kardiomyocyty je bezstrukturní růžově se barvící amyloid (šipky)
Změny velikosti a tvaru srdce
Normální váha srdce u muže je asi 300g, u ženy 250g
Normální tloušťka svaloviny levé komory bez
subepikardiálního tuku, papilárních svalů a trabekul je do
1,5 cm
svaloviny pravé komory je do 0,4 cm
Zvětšení srdce podmíněno hypertrofií, dilatací nebo
obojím
Patologická hypertrofie se většinou týká jednotlivých
srdečních oddílů a je výrazem chronické srdeční
insuficience
Izolovaná hypertrofie levé komory
je nejčastější při velkooběhové hypertenzi
(cor hypertonicum)
při aortálních chlopenních vadách
při mitrální insuficienci
při chronické ischemické chorobě srdeční
cor dextrum translatum pokud dojde
k přenesení poruchy doprava pravostranná hypertrofie
Hypertrofie levé komory při hypertenzi
Hypertrofie levé komory srdeční
Transversální řezy srdcem: normální srdce (uprostřed), hypertonické srdce
s koncentrickou hypertrofií (vlevo) a hypertonické srdce s excentrickou hypertrofií
(vpravo)
Isolovaná hypertrofie pravé komory
charakterizuje malooběhovou (plicní)
hypertenzi
idiopatická nebo být spojena s chronickými
plicními chorobami (cor pulmonale
chronicum)
Příčinou bývá chronický emfyzém, opakované
plicní záněty, silikózanebo kyfoskolióza
Levá komora přitom bývá mírně atrofická a
hrot srdce tvořen pravou komorou
Chronické cor pulmonale
Hypertrofie obou komor
Cor dextrum translatum- při přeneseném
pravém srdci
cor bilaterale -současná přítomnost dvou
faktorů, z nichž jeden působí přetěžování levé,
druhý pravé komory
např. velkooběhová hypertenze + sukcesivní
embolizace do plicnice
Při extrémní hypertrofii srdce může jeho
hmotnost přesáhnout 1000 g -cor bovinum
Zvětšení srdce způsobené dilatací
komor a síní bez jejich hypertrofie
nastává při akutní srdeční insuficienci
např. dilatace pravé komory při embolii do
plicnice (cor pulmonale acutum)
Oboustranná dilatace bývá při myokarditidě –
srdce je kulovité
V menší míře se srdce dilatuje při těžkých
anémiích, otravě CO nebo po vyčerpávající
nepřiměřené tělesné námaze (uštvané
srdce).
Přehled vrozených srdečních vad
Členění podle funkčních poruch
Vady bez zkratu
Vady se zkratem (shunty)
Zkrat pravo-levý: část venozní krve se dostává
přímo do velkého oběhu-periferní cyanoza- bue
baby syndrom
Zkrat levo-pravý: část arteriální krve se dostává
do PK- vady necyanotické nebo pozdně cyanotické
Vrozený levo-pravý zkrat (see arrows)
A. Atrial septal defect (ASD)
B. Ventricular septal defect (VSD). With VSD the shunt is left to right,
and the pressures are the same in both ventricles. Pressure hypertrophy
of the right ventricle and volume hypertrophy of the left ventricle are
generally present.
C. Patent ductus arteriosus (PDA).
Fallotova tetralogie: pravo-levý zkrat
Transpozice velkých cév s defektem septa
Přehled vrozených srdečních vad
Členění podle morfologických změn
Poruchy vývoje srdečních sept
Stenoza a.pulmonalis a aorty
Koarktace aorty
Otevřený ductus arteriosus
Malformace velkých cév
poruchy ventrikuloarteriálního spojení
ventricular septal defect
Koarktace aorty (zúžení v istmu)
Podle vztahu k dc. Arteriosus se dělí
Preduktální
Juxtaduktální
Postduktální
Podle funkční poruchy
Koarktace s otevřeným arteriálním duktem
Koarktace s uzavřeným duktem
Coarctation of the aorta with and without a patent ductus arteriosus (PDA).
Ao, aorta; LA,left atrium; LV, left ventricle; PT, pulmonary trunk; RA, right atrium;
RV, right ventricle.
Coarctation of the aorta, postductal type.
The area of coarctation is visible here as a segmental narrowing of the aorta (arrow).
Such lesions typically present later in life than do preductal coarctations.
Note the dilated ascending aorta and major branch vessels to the left of the coarctation.
A large amount of blood reaches the lower extremities via dilated, tortuous collateral
channels.
Nádory srdce
Primární jsou vzácné
myxom
Rhabdomyom
Sekundární:
20-30krát častější než nádory primární
Nejčastější je postižení srdce u ca plic a prsu
Méně často- lymfomy, leukemie, melanom
Pericarditis carcinomatosa
Mxom levé síně:
Stopkatý nebo přisedlý, měkký gelatinozní konsitence
Prokrvácený, vzhled organizovaného trombu
Může způsobit akutní selhání srdce obstrukcí trikuspidálního ústí
Konec 1.části