Transcript SKAUTI ZA DOB KOMUNISMU

SKAUTI ZA DOB
KOMUNISMU
Úvod do skautingu
• Založen roku 1907 generálem Robertem Baden-Powellem
v Anglii,dnes má celkem téměř 40 milionů členů ve 214
státech světa (kromě některých totalitních států Afghánistán, Andorra, Čína, Kuba, Severní Korea, Laos a
Barma)
• Do České republiky se dostal zásluhou Antonína Benjamina
Svojsíka. Roku 1910 se setkal v Anglii s R. Baden-Powellem a
o rok později založil u nás první skautský oddíl. Pro
spolupráci získal i mnoho významných osobností jako T. G.
Masaryka, nebo Karla Kramáře. Svojsík se nejprve pokusil
začlenit vznikající skautské oddíly do Sokola, kde ale
neuspěl. Založil tedy 15. června 1914 samostatný skautský
spolek Junák – český skaut.
„Sotva se stačil po válce zotavit z ran, jež mu zasadila
nacistická okupace, stal se český skauting obětí
rozsáhlého tažení proti všem složkám občanské
společnosti, započatého záhy po únoru 1948. Zásady
skautského hnutí a jeho postoje pociťoval komunistický
režim jako bytostně nepřátelský. Byly protichůdné
komunistické ideologii, jejíž šíření muselo být
znemožněno, museli být zneškodněni ti, kdo byli
ocejchováni jako protivníci, ti, kteří nebyli ochotní se
podrobit komunismu.“
Vilém Prečan
Předúnorová doba
• Již od roku 1945 byla skautská organizace
sledována bezpečnostními složkami a KSČ se ji
snažila začlenit do SČM. Sledovány byly
návštěvy zahraničních skautů a skautek. Byl
zdokumentován celý jejich program. Svého
člověka mělo ministerstvo vnitra i
v Československé skautské výpravě na prvním
poválečném mezinárodním skautském setkání:
na Jamboree míru ve Francii 1947.
Účast StB na pronásledování skautů
• Před únorem 1948 byl vytvořen speciální oddíl StB, pro
který si vypůjčili název „Skaut“. Jeho úkolem bylo
proniknout do různých ilegálních skupin, zevnitř na ně
působit a posléze je zlikvidovat. Zásadní rozhodnutí o osudu
skautského hnutí v Československu měla komunistická
strana rozmyšlené už před únorem 1948.
• Názor státní bezpečnosti na skauting je vyjádřen v řadě
jejich dokumentů. V jednom je to formulováno takto: „
třemi cestami skauting vnášel svůj neblahý vliv do naší
mládeže a ve spojení s dalšími okolnostmi vytvořil vlastně
řadu mladých protistátních zločinců, svedených a
neuvědomělých, avšak někdy velmi nebezpečných:
ideologii, výchovou a přímou zločinnou činností reakčních
skautských vůdců.“
Skautský protikomunistický odboj
• Na území československé republiky byly
vybudovány rozsáhlé protistátní buňky z řad
bývalých funkcionářů Junáka za účelem
uspíšení politického zvratu v ČSR. Dochází
k jejich propojování a hledání napojení na
odbojové skupiny vedené vojáky i civilisty
(pomoc pronásledovaným osobám,
převaděčská činnost, zpravodajská činnost,
shromažďování zbraní).
• Státní bezpečnost zachytila pokusy
skautů proniknout do organizací
řízených KSČ.
• Skauti byli díky svému výchovnému
systému a vysoké morálce značně
imunní proti pokusům o ovlivnění či
zastrašení.
Snaha o udržení činnosti
• Značná část skautského výboru Junák se
snažila o jeho postupnou přeměnu
v organizaci pionýrského typu a zachování
názvu Junák.
• Dále bylo roku 1951 vytvořeno ilegální ústředí,
to pracovalo na přípravě a obnově činnosti
Junáka.
Postup státních složek proti Junáku
• Komunistický režim využíval při trestním pronásledování skautingu
různých druhů provokací. Do hnutí dosazoval svoje agenty a neváhal
rozvracet hnutí i zevnitř, pověřováním členů strany zvláštními úkoly.
V obžalobách často sdružoval do protistátních skupin lidi, kteří se
nikdy neviděly. Pronásledování bylo vlastně preventivním terorem
proti možným odpůrcům.
• Nikdo ze státního aparátu se nepozastavoval nad tím, že byly
porušovány veškeré předpisy o uvalení vazby a o dodržování
zákonných lhůt k realizaci obhajovacího procesu. Řada soudců byla
přímo agenty, důstojníky STB. „Pravda je jenom jedna - a tu máme
jedině my.“ Toto poučení bylo zaklínací formulkou pro každého
vyšetřovatele.
• Po roce 1948 docházelo k násilnému obsazování skautských
kluboven, zabírání majetku, rozpouštění oddílů, či nedobrovolné
převádění do svazu mládeže.
Procesy
• Politické procesy 50. let tvrdě zasáhly i český skauting. Proti
skautingu se postavili i na konferenci mládežnických
organizací, členů Informbyra v Budapešti. Maďaři, určující
výsledky konference, byli toho názoru, že je skauting pro
výchovu dětí nepřijatelný. Díky tomu přestal Junák za půl
roku prakticky existovat.
• V roce 1952 byla zkonstruována organizace protistátních
rozvratných buněk ze skautských funkcionářů. Obžalovací
spis proti vedoucí skupině hovořil o nepřátelství BadenPowellovy ideologie. Žaloba však mluvila hlavně o přípravě
skautských oddílů, které měli zahájit svou činnost při
vypuknutí očekávané světové války.
• Počet všech skautských politických procesů, stejně jako jimi
postižených jednotlivců nebude nikdy zcela dohledán.
Alois Pokorný(1928-1952)
Vlastimil Železný(1928-1952)
Emanuel Čančík(1916-1949)
Jaroslav Borkovec(1906-1949)
Vratislav Polesný(1923-1949)
• Květen 1949
Proces s Dr. Jaroslavem Borkovcem a spol. Prostřednictvím
V. Polesného a E. Čančíka byli napojeni na organizaci, která
připravovala státní převrat. Skauti byli označeni za „vůbec
nejnebezpečnější skupinu“. Podařilo se přitom utajit většinu
zapojených dospělých skautů a skautek, kterých bylo přes
200. Před soudem se jich ocitlo pouhých dvacet. Tresty byly
velice vysoké, 20,30 let i doživotí.
• Červen 1952
Proces s tišnovskými katolickými skauty. Vedle dlouhých
trestů 14 let až doživotí byli V. Železný a A. Pokorný
odsouzeni k trestu smrti oběšením.
Monsterprocesy
• V roce 1952 uspořádal komunistický režim monstrózní
protiskautská představení. StB přivedla před soud 2 skupiny
skautů. Na jedné straně šlo o známé osobnosti českého skautingu,
v druhém případě se jednalo o mladé odchovance. Obě skupiny
byly obviněny z nejtěžších úkladů proti režimu. Od vlastizrady,
plánování násilného zvratu režimu až po špionáž. Do čela první
skupiny byl postaven Karel Průcha, do čela druhé Pavel Křivský.
• V průběhu soudního řízení a jistý čas po něm byl veřejnosti
předkládán skauting jako zcela jiné hnutí, než jak jej dosud znala a
vnímala. Proces byl široce medializován. Junák dostal nálepku
„agentury zrádců, špionů a zaprodanců politické emigrace.“
Režimu šlo o zlomení vlivu a obliby skautingu u mladé generace.
Silná mediální kampaň měla vyvolat strach a nejistotu a měla
ukončit tajné skautské aktivity. Vyvolal však pravý opak…
Karel Průcha
• Narodil se 3. dubna 1908 v Klatovech. Zde
v oddíle Baden-Powellových skautů poznával
nové výchovné hnutí-skauting. Studoval na
Karlově univerzitě francouzšinu a tělesnou
výchovu. Setkává se s A.B. Svojsíkem, který
přednášel brannou výchovu a skauting. Společný
zájem o skauting a tělesnou výchovu je sblížil. V r
1931 byl vyslán na universitu do Lyonu ve FRA.
Nedlouho po r 1935 byl zvolen poprvé do
náčelnictva Svazu. V roce 1936 je promován
doktorem filosofie. V roce 1936 založil první
vodní oddíl. Průcha byl zatčen roku 28.září 1951.
Komunisti v řadách Junáka
• V roce 1948 byl Karel Průcha vyobcován
z Junáka a byl vytvořen ústřední akční výbor
Junáka složen převážně z komunistů a jejich
sympatizantů. Jeho prvním krokem bylo
vypracovat a uveřejnit prohlášení věrnosti
vládě Klementa Gottwalda. Prohlášení dále
ujišťovalo, že příští cesta Junáka je možná
pouze v pevném spojení s SČM.
Druhé obnovení Junáka
• V roce 1968 se velká většina skupiny Dr. Karla Průchy
dočkala významného politického uvolnění. Dostala také
možnost k obnovení skautské organizace. Karel Průcha
byl u většiny jednání, která vedla středisková rada
pražského junáckého klubu-Psohlavci se zástupci ÚV
ČSM.
• Ministerstvo vnitra se nemělo příliš ke schválení stanov
Junáka, ale F. Němec ve funkci tajemníka toho nakonec
dosáhl v polovině listopadu 1968. Ivan Mikšovič se stal
tiskovým zpravodajem Junáka. Náčelnictvu sloužil i F.
Jandus, K. Průcha a M. Stržinek a ke skautské činnosti
se vrátil také Jaroslav Tomsa.
Druhé rozpuštění Junáka
• Roku 1970 je československý skauting opět
zrušen, tentokrát se jeho likvidaci říká
„integrace“. Junák byl sjednocen s Pionýrem, a
tak vznikla pionýrská organizace SSM. A to
všechno za pomoci osob i ze skautských řad,
byli to ti, kteří měli marxistické přesvědčení.
Postupně sílil i vliv stranické skupiny v Junáku,
nakonec se i nejvyšší představitelé organizace
stali poslušnými loutkami. Skauting byl v roce
1970 opět zakázán.
Třetí obnovení Junáka
• Dr. Karlu Průchovi bylo v roce 1989 v době 3.
obnovy českého skautingu 81 let. Ústřední
orgány Junáka obsazují stejné osoby, které se
opakovaně podílely na jeho obou likvidacích.
Průcha vystoupil z Junáka a založil se stejně
smýšlejícími skauty Svaz skautů a skautek
České republiky. Dr. Karel Průcha zemřel 22.
července 1991.