Transcript Renesance a humanismus

Renesance a humanismus
Renesance a humanismus I
• Slovo renesance pochází z francouzského la renaissance,
což znamená znovuzrození
• renesance je myšlenkový a umělecký směr, který se
rozvíjí od 13.století, nejprve v Itálii a později i v okolní
Evropě
• myšlenkově navazuje na antiku, což se projevuje jak ve
výtvarném umění, tak i v literatuře, kde se objevují
antické postavy. Oproti středověké literatuře se v
renesanci začíná objevovat charakteristika postav, začíná
se měnit i pohled na Boha, který stále existuje, ale oproti
středověku nemá bezprostřední vliv na jednání a chování
člověka
• v českém prostředí se renesance v literatuře nerozvíjí,
rozvíjí se zde pouze humanismus
Renesance a humanismus II
• Zatímco renesance se projevovala ( hlavně v českých zemích)
převážně ve výtvarném umění a v architektuře, myšlenkový
směr, kterým se renesance projevuje navenek, se nazývá
humanismus
• Slovo humanismus pochází z latinského humanus, což
znamená lidský
• Humanismus kladl důraz na lidské poznání a vzdělanost. Do
popředí se dostává opět člověk, na kterého už Bůh nemá
bezprostřední vliv. Humanističtí autoři se snaží o poznání
světa, rozvíjí i zábavnou literaturu v našem pojetí. Je potřeba si
uvědomit, že základem středověkého kratochvílného čtení byly
legendy, eposy, svítáníčka, kroniky.
• Humanismus přichází s tvorbou cestopisů, zábavných příběhů,
ale i slovníků a kronik
Miguel de Cervantes y Saavedra
1547 - 1616
• Španělský spisovatel
• Bojoval proti Turkům a posléze
upadl do zajetí, ve kterém
napsal Dona Quijota
• Dílo: Důmyslný rytíř Don
Quijote de la Mancha
• Urči:
• 1) Charakteristiku dona
Quijota
• 2) Čím byl Don Qujote
ovlivněn
• 3) Co uspíšilo jeho konec
• 4) Který další autor se nechal
inspirovat tímto dílem
François Villon
vl. jm. François de Montcorbier
• Francouzský básník
• Svůj život prožil jako
dobrodruh, několikrát byl
dokonce odsouzen k trestu
smrti
• Dílo: Velký a Malý testament
• Urči:
1) Co je to villonská balada
2) Čím se zabývá ve svých
básních
Balada villonská – Villon
Vem arzenik a olovo tam vlej,
Z mozečků koček přísadu tam dej,
posypej sírou, co se svařilo tu,
těch co se bojí vody - tak půl lotu -
nehašeným to vápnem zamíchej,
dále - což nepřijde tě laciněj -
pak rozkrájej tam propocenou botu
ze vzteklé čubky něco slin a potu
a z židovky tam vetři nečistotu;
a z lesklé tresky ploutevních dvé hrotů.
z malomocného opatři si hlen,
Potom to nakap do smrdutých pěn,
žluč z vlků, lišek, jezevců a fen,
do nichž byl krysí čumák namočen,
s utrejchem svař to, zalej do aspiku,
v nichž plovou pulci obojživelníků
aby to bylo hodně ostré jen,
a v nichž byl potěr z ropuch rozetřen,
a škvař v tom jazyky svých klevetníků!
a škvař v tom jazyky svých klevetníků!
Té směsi se jen dřívkem dotýkej,
Z těch lahůdeček-li ragů připraven,
sic by tě ohrozila na životu;
proceď jej plátnem z podělaných plen -
dvě kapky krve do ní zakvedlej,
to lepší je než lít to do cedníku;
co ranhojiči stříkly na kalhotu,
trus prasat vem, to zvlášť si připomeň,
a pak tam seškrab ještě horší slotu:
a škvař v tom jazyky svých klevetníků!
vřed z rakoviny, otok zpuchlých vén
a koneckonců vraz tam z čankru šlem
a též - to z bordelů dím zákazníku vodu, jež zbyla z jisté lázně žen,
a škvař v tom jazyky svých klevetníků!
François Rablaise
• Francouzský autor
• Dílo: Gargantua a
Pantagruel
• Urči:
• 1) Co je to jinotaj
(alegorie) a dokaž své
tvrzení na
zmiňovaném díle
Giovanni Boccaccio
1313 - 1375
• Italský spisovatel
• Dílo: Dekameron
• Urči:
1) Strukturu díla
2) Tematické zaměření
3) Co je to novela
Francesco Petrarca
• Italský básník
• Pobýval v Čechách
jako host Karla IV.
• Dílo: Sonety Lauře
• Urči:
1) Co je to sonet
Sonet - Petrarca
Mír nenacházím, k válce síla není.
A bojím se a doufám, žhnu , jsem led.
Na nebe vzlétám, ležím na té zemi;
a v dlaních nic, objímám celý svět.
Vězení, kdo neotevře, nezamkne mi,
nechce mi vlást, nesundá smyčku zpět.
Smrt Amor nedá, pouta nesejme mi;
nechce mě živého, neprostí běd.
Bez očí vidím, křičím bez jazyka;
po zmaru prahnu, pomoc zaklínám.
Nenávist k sobě, lásku k jiné zas.
Pasu se v bolestech a v smích vzlykám.
K životu, smrti stejný odpor mám –
a v tomto stavu, paní, jsem jen z vás.
William Shakespeare
1564 Stradford nad Avonou - 1616 Stradford nad Avonou
• Anglický dramatik
• Zakladatel divadla Globus
• Dílo: Hamlet, Othelo, Romeo
a Julie, Mackbeth, Kupec
benátský, Sen noci
svatojánské, Richard III.
• Urči:
1) Základní obsah zmiňovaných
děl
2) Rozděl je na komedie,
tragedie a historické hry
Daniel Adam z Veleslavína
• Český spisovatel a vydavatel
• zeť Jiřího Melantricha,
jednoho z prvních
vydavatelů u nás
• Dílo: Kroniky dvě o založení
země české, Silva
quadrilinguis
• Urči:
1) Jak je pojata jeho kronika
2) Co je námětem díla Silva
quadrilinguis
Václav Hájek z Libočan
• Český spisovatel
• Dílo: Kronika česká
• Urči:
1) Historickou hodnověrnost
2) Vyjmenuj další dvě české
kroniky z období středověku
a urči jejich hodnověrnost,
způsob, jakým jsou napsány
a jakým jazykem
Václav Hájek z Libočan – Kronika česká
1383
Roku toho Vácslav král oddal se na veliké neřády, hry, tance rozličné
provozuje. Manželka jeho, jenž byla velmi ctná a šlechetná žena, za takové
jeho nepořádné obyčeje se hanbila a jej samotně trestávala pravěci, aby se
na svého dobrého otce rozpomenul, že jest on nikdá takových věcí
neprovozoval, a ktož by takové věci před sebe bral, že jej míval v ošklivosti.
Skrze takové trestání král proti své manželce se pozdvihl a vzal ji v velikú
nenávist, takže jest k ní hledal příčiny, aby ji mohl o její život připraviti.
Nazajtří po slavnosti svatého Zigmunda, povolav k sobě kněze Jana
Nepomuckého, jenž byl mistr učení pražského a kanovník pražského kostela
a králové zpovědník, a on jistě bál se Pána Boha, i pilně se jeho vyptával,
žádaje, podtají aby mu oznámil, jakých hříchuov se králová před ním Pánu
Bohu vyznávala; kterýž odpověděl: „Králi, pane muoj, já toho jistě v paměti
nemám, a bych měl, nebylo by mi to slušné učiniti, a vám také jistě slušné
není se na to ptáti." Král rozhněvav se kázal jej do těžkého podzemního
vsaditi vězení, a nemoha na něm nic míti, poslal po kmotra svého, mistra
popravného, kázal jej ukrutně mučiti, a nemoha se na něm ani tak nic
doptati, kázal jej nočním časem na most pražský vyvésti a svázaného do
vody svrci a utopiti. To když se stalo, té noci i druhé světla mnohá vidina sú
nad tělem jeho ležícím u vodě.
Jan Blahoslav
• Český spisovatel
• Dílo: Filipika proti
misomusům, Česká
gramatika, překlad Kralické
bible
• Urči:
1) Z jakého jazyka překládal NZ
v Bibli kralické
2) Význam Bible kralické pro
češtinu
3) Obsah a význam Filipiky proti
misomusům
Jan Blahoslav – Filipika proti misomusům
Kdož uměním a učením pohrdá, jest podoben k
tomu, kterýž by chtěl sukně, kabáty etc. sobě i jiným
šíti, avšak krajčovského řemesla by neuměl, jemu se
učiti nechtěl, ale je haněl a potupoval. Mnoho-li by
takový mudrák provedl? Kdo tomu nerozumí? A ten,
kdož by tomu nekrajčímu dal šaty dělati, pohrdna
jinými krajčími dobrými a umělými, jak by na tom
mnoho získal? Zvěděl by tudíž! Leč by snad na to
přišlo, že by ti všickni krajčí umělí a v řemesle tom
zvyklí se zbláznili a vztekli, takže by každému, kdož by
jich užívati v čem chtěl, jedné škodu činili. Tuť by se
musil člověk jinam obrátiti a se, jakž by mohl, opatřiti.