Transcript Vývoj člověka K. Strachotová

VÝVOJ ČLOVĚKA
Během čtvrtohor vyvrcholil vývojový proces, který
začal u primitivních primátů a skončil vznikem
moderního člověka. Člověk vzešel z okruhu
úzkonosých opic Starého světa. Nejvýše
organizovanou a nejdůležitější čeledí primátů jsou
lidé (Hominidae). Patří k ní člověk a jeho předchůdci.
K rozvoji této čeledi stačilo asi 14 milionů let; k rozvoji
rodu homo 2-3 miliony. Proces „homonizace“ je velmi
zajímavý a není ještě beze zbytku objasněn.
ZNAKY ČLOVĚKA
• Podle nejstarší nalezené kostry australopitéka
(jménem lucy) je zřejmé, že první přeměnou bylo
vztyčení se do vzpřímené pozice. Teprve později došlo
ke zvětšování objemu mozkovny. Se vzpřímenou
postavou souvisí dvojí (esovité) prohnutí páteře a
klenba na nohách. Vznik artikulované řeči je jev až
v poslední fázi evoluce = vývoj člověka; tj. až u homo
sapiens u kterého se vyvinuly čelistní svaly o které se
opíral jazyk. U homo sapiens sapiens je už bradový
výběžek (brada), který se u jiných pod druhů už
nevyskytoval. Je docela možné, že vymření
neandrtálců, i přes jejich robustnější postavu zavinilo
právě to, že nebyli schopni komunikovat mezi sebou
řečí.
Zrození lidstva dle anglického
badatele Charlese Darwina
Revoluční myšlenka z roku 1859
Člověk - vznikal postupně četnými
proměnami z dávných prapředků,
které máme společné s dnešními
lidoopy
Člověk - Orangutan, gorila, šimpanz
AUSTRALOPITHECUS
• V roce 1924 našel profesor R. Dart ve vápencových
lomech v jižní Africe výlitek lebky australopithéka
afrického . Australopithékus byl menší, štíhlejší,
dosahoval velikosti šimpanze. Pohyboval se vzpřímeně.
Byl to všežravec. Žil ve stepích a potravu si získával
lovem, při kterém používal primitivní nástroje. Na naší
planetě žil asic před 3,3-1milionem let. Asi před 3 600
000 lety zanikla nejstarší žijící skupina australopithéků
žijících v Etiopii. Do tohoto rodu australopithéků
afarensis patřila i nalezená Lucy.
Homo erectus
– Von Koeningswald v roce 1936 objevil v roce 1936 na
ostrově Jáva ostatky dítě z rodu Homo Erectus. Byl to
tvor vysoký, dokonale vzpřímené postavy, který již
používal nástroje. Žil asi před milionem let a
vyskytoval se nejen na Jávě, ale i v Číně, Jižní Africe
a dokonce v Evropě. Na Jávě byly objeveny dva
druhy starší a mladší homo erectus erectus, který byl
robusnější postavy, vystouplé čelisti a ubíhajícího
čela.
V roce 1907 byla nalezena
čelist v německém Maueru, v roce 1908 byl popsána
a nazvána. Tento druh také používal primitivně
opracované kamenné nástroje. Homo erectus žil v
tlupách. A nelze pochybovat o tom, že si vyráběli
zbraně jako byl nůž. Kromě špičatých
nástrojůpoužívali k obraně klacky a kyje.
Homo sapiens
• Nejproslulejší nález zbytků je z roku 1856 z
Dűsseldorfu. Po četných diskusích a dohadech
se nazval člověk neandrtálský. V té době
mysleli, že je to předchůdce člověka dnešního
typu mi ho dnes máme pouze za poddruh.
Klasický neandrtálec byl typickým obyvatelem
Evropy, kde žil během poslední doby ledové. Byl
menší silné postavy. Hlavu podlouhlou a zuby
lidské. U homo sapiens se začali konat první
pohřby.
Homo sapiens sapiens
• Objevil se na konci doby ledové, před 40-30 000 lety. Od
současného moderního člověka se moc neliší. Tento
robusnější člověk po sobě zanechal hodně stop např.
různé nástroje, stopy sídel a lovené kořisti. Byl výborný
lovec a jeho kořistí byli mamuti, jeleni a šelmy. Žil na
sídlištích. Lovil v tlupě, protože na ulovení mamuta sám
nestačil. Vybraní stopaři hlídali stezky, kterými na jaro
táhli mamuti a pak zaútočily. Mamuta zahnali do pasti
nebo do močálu a kameny omráčily, dorazily ho mlaty,
kyji, oštěpy či šípy. V Brně byl odkryt hrob lovce mamutů
v němž se našli dary, sošky, mamutí kly.V paleolitu
vznikala umělecká tvorba (věstonická venuše). Asi 3000
let př.n.l. se objevili podél Dunaje první zemědělci.
Pěstovali hlavně luštěniny a chovali domestikovaná
zvířata. A vyráběli keramické nádobí a tkali látku.