Transcript Častice a citoslovce
Škola:
Číslo projektu: Název projektu: Název materiálu: Tematická oblast: Ročník: Datum dokončení: Anotace: Jméno autora:
Chomutovské soukromé gymnázium
CZ.1.07/1.5.00/34.0389
Moderní škola VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_04 Český jazyk pro střední školy 3 20.1.2013
Podpora výukové hodiny, seznámení studentů se částicemi a citoslovci Mgr. Erika Minaříková
Slovní druhy
částice a citoslovce
ČÁSTICE A CITOSLOVCE
(lat. partikule a interjekce)
.
2.
3.
4.
PODSTATNÁ JMÉNA
názvy
osob, věcí, vlastností, dějů a vztahů PŘÍDAVNÁ JMÉNA
vlastnosti
osob, zvířat, věcí ZÁJMENA
zastupují
podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují ČÍSLOVKY slova číselného významu (vyjadřují
počet, pořadí
, …) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 5.
SLOVESA vyjadřují
děj
, tj. činnost, stav nebo jeho změnu ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 6.
PŘÍSLOVCE vyjadřují bližší
okolnosti
dějů, vlastností, někdy i 7.
8.
9.
10.
předmětů PŘEDLOŽKY vyjadřují bližší
okolnosti
spojení se jménem SPOJKY
spojují
větné členy nebo věty ČÁSTICE
uvozují
některé věty, naznačují jejich druh nebo vyjadřují postoj mluvčího k jejich obsahu CITOSLOVCE vyjadřují
hlasy
, zvuky, pocity, nálady
ČÁSTICE
Částice
Částice uvozují samostatné věty (
Ať se ti zdá pěkný sen
.), naznačují jejich druh (
věta přací
) nebo vyjadřují postoj mluvčího k jejich obsahu (
jistě - pravděpodobnost, možná - pochybnost
).
Částice jsou slova neohebná.
Částice nejsou větnými členy.
Mají větnou platnost --> přitakací nebo zápornou (
ano, ovšem/ne, nikoli
).
Částice zdůrazňují jednotlivé členy.
(
I
malý Karel tam byl.), (
Ani
zrníčko nezbylo.).
Úlohu částic mohou mít i slovní druhy, které jsou v ostatních větách spojkami, předložkami či zájmeny
I
.
promluvil k lidu. (částice)
x
Promluvil i k lidu. (spojka)
Částice:
aj.
ano, ne, kéž, nechť, snad, asi, prý, zdalipak, zejména, zajisté, ovšem
CITOSLOVCE
Citoslovce
Citoslovce
vyjadřují nálady, city a vůli mluvčího nebo naznačují hlasy a zvuky. Citoslovce jsou slova neohebná.
Formálně se v nich vyskytují zvláštní hlásky (dlouhé r: frrr, brrr, prr; dlouhé s, š : pssst, pššt) a zvláštní hláskové skupiny (ej, jaj, jajky, ejeje), které se často opakují. Nejsou větnými členy, ale mohou je zastupovat. Některá, zvláště taková, která označují především zvuky, někdy nahrazují přísudek
(Žába žbluňk do vody.). podmět (Psst se ozvalo třídou.), předmět (Zavolal na mě ahoj.) aj.
Dělení citoslovcí podle funkce
Nálady a city
hnutí) (přímé projevy citových
ech, běda, ach, au, brr, grr, fuj, jé, uf aj.
Vůle mluvčího
(projevy volních stavů)
nuž, hybaj, čehý, haló, no tak, haló, nó aj.
Označení hlasu a zvuků
(zvukomalebná)
bé, bum, haf, kuku, cink, tiktak, vrkú, mňáu, vrr aj.
Citoslovce zpravidla oddělujeme čárkou, např.
Brrr, to je dnes ale zima. Au, to strašně bolí.
Necítíme-li je jako samostatné, čárku nepíšeme
.