Transcript VY_32_INOVACE_BIO_613

Registrační číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Šablona/číslo materiálu:
III/2 VY_32_INOVACE_BI613
Jméno autora:
Mgr. Lucie Křepelová
Třída/ročník
3. ročník
Datum vytvoření:
16.3.2014
Vzdělávací oblast:
Člověk a příroda
Tematická oblast:
Ekologie – Znečišťování ovzduší
Předmět:
Biologie
Způsob využití:
Prezentace představuje faktory, které
nejvíce ovlivňují přírodní zdroje a ukazuje
možnosti řešení těchto problémů.
Klíčová slova:
Emise, imise, smog, inverze, skleníkový
efekt, ozon, kyselý déšť.
Druh učebního materiálu:
Prezentace
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
A JEJICH ŘEŠENÍ
Ohrožování základních složek biosféry
– ovzduší, vody, půdy –
jejich znečišťování a znehodnocování
Které faktory tyto přírodní zdroje nejvíce
ovlivňují?
Jsou nějaké možnosti řešení
problémů?
OVZDUŠÍ
• Do ovzduší se dostávají nečistoty, které snižují
kvalitu vzduchu, poškozují organismy a projevují
se i na zdraví člověka.
• Znečišťující látky:
z přírodních zdrojů – lesní požáry, zvětrávání
hornin, sopečná činnost
antropogenní vliv – spalování fosilních paliv,
řízené vypalování lesů, doprava, spalování
odpadu, tepelné elektrárny apod.
Obr.1 – 3: Znečišťování ovzduší lidskou činností
EMISE
• Látky, které se dostávají do ovzduší ze zdroje
(výfuk, komín).
• Maximální koncentrace emisí je přímo u svého
zdroje; koncentrace se snižuje s mísením s jinými
látkami ve vzduchu.
• Pevné nečistoty – prach, popílek
• Kapalné a plynné nečistoty – oxid siřičitý, oxid
uhelnatý, oxidy dusíku, sloučeniny chlóru, fluóru,
sloučeniny těžkých kovů (olova, zinku, rtuti)
Obr.4: Zdroj emise – výfuk auta
IMISE
• Emise reagují s dalšími sloučeninami v ovzduší a
mění své složení i vlastnosti.
• Některé tak pozměněné látky mohou být ještě
škodlivější než původní emise.
• IMISE – emise, která se dostala do kontaktu s ŽP.
• Imise působí na organismy a na neživé prostředí
přímo, nebo např. ve formě srážek (kyselé deště).
• Imise se tak kumulují v půdě, vodě, organismech.
CO ZPŮSOBUJÍ IMISE
•
•
•
•
•
Zvyšují kyselost půdy a vod
Způsobují odumírání až hynutí lesů
Znehodnocování zemědělské produkce
Vymírání života ve vodních nádržích
Jsou příčinou koroze různých materiálů
(znehodnocování památek)
• Působí nepříznivě na lidské zdraví
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Obr.5 – 7: Inverze
INVERZE
• Zvláště nebezpečné situace vznikají při
zhoršených podmínkách pro rozptylování
škodlivých látek v ovzduší.
• Škodlivé působení imisí se tak zvyšuje za INVERZE
(obrácené rozvrstvení teplých a studených vrstev
vzduchu, často v údolí; chladný vzduch se udržuje
při zemi, teplý vzduch ve vyšších vrstvách)
• Inverze častěji na podzim a v zimě.
• Dochází k ní bez zásahu člověka.
SMOG
• Směs pevných, kapalných a plynných částic
rozptýlených ve vzduchu.
• Různé typy smogu – liší se složením, a tím i
působením na organismy.
• Smog např. vzniká spalováním fosilních paliv,
výfukovými plyny z aut.
• Nebezpečná je situace ve velkých městech.
• Plynné nečistoty jsou přenášeny i na velké
vzdálenosti.
Obr.8 – 9: Smogová situace ve velkých městech
KYSELÝ DÉŠŤ
• SO2 se uvolňuje při spalování fosilních paliv,
především uhlí.
• Reakcí SO2 s kyslíkem a vodou v ovzduší vzniká
zředěná H2SO4.
• Kyselá dešťová voda (až pH 2; průměrně 4 – 4,5)
působí na živou i neživou složku ekosystémů
(vodu, půdu, organismy), a to nejen v místě
vzniku, ale díky přenosu vzduchem i ve
vzdálenějších oblastech.
KYSELÝ DÉŠŤ
• Negativně působí na rostliny (rozklad chlorofylu,
odumírání lesů).
• Způsobuje změnu chemického složení půdy.
• Vliv na půdní organismy, nedostatek živin.
• Narušení koloběhů látek.
• U lidí způsobuje poškození sliznice dýchací
soustavy, snížení imunity, zánět spojivek.
• Urychlování koroze kovů, naleptávání vápenatých
staveb a soch (poškození cenných památek).
SKLENÍKOVÝ EFEKT
• CO2 se uvolňuje při spalování.
• Pro organismy není nebezpečný.
• Nebezpečné je jeho zvyšující se množství a
dalších látek v horních vrstvách atmosféry.
• Jeho důsledkem je skleníkový efekt.
• Atmosféra snadno propouští sluneční záření, ale
tepelné záření vyzařující ze Země se odrazí zpět,
neprojde skrz skleníkové plyny.
• Způsobuje oteplování povrchu.
Obr.10: Skleníkový efekt
SKLENÍKOVÝ EFEKT
• Zvyšování teploty způsobuje změny klimatu
(větší výkyvy počasí) – roztávání ledovců –
zvyšování hladiny moří – záplavy.
• Skleníkový efekt je důležitý, bez něj by teplota
výrazně klesla hluboko pod bod mrazu.
• ALE! lidskou činností se nadměrně zvyšuje
množství skleníkových plynů – nadměrným
spalováním a vypalováním lesů.
Obr.11: Uložení ozonové vrstvy
NARUŠOVÁNÍ OZONOVÉ VRSTVY
• Ozonová vrstva – zachycuje škodlivé UV záření.
• Narušují ji freony (deriváty uhlovodíků s
obsahem fluoru a chloru).
• Používají se v chladících a klimatizačních
zařízeních, tlakové náplně ve sprejích.
• Ztenčení ozonové vrstvy způsobuje proniknutí
škodlivého UV záření až k zemskému povrchu.
• Může způsobit zvýšený výskyt rakoviny kůže.
• Negativně ovlivňuje další organismy.
OZON
• V přízemní vrstvě je nebezpečný.
• Vzniká působením slunečního záření
fotochemickými reakcemi oxidů dusíku a kyslíku .
• Nepříznivě ovlivňuje rostliny, rozkládá chlorofyl.
• U lidí poškozuje sliznice dýchacích cest a očí,
snižuje obranyschopnost organismu.
• Jeho koncentrace závisí především na délce
slunečního svitu, teplotě a množství srážek.
Nejvíce v období od dubna do září.
MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
OVZDUŠÍ
• Snížení energetické náročnosti – největší
množství energie vyrábějí tepelné elektrárny,
nejvíce znečišťují ovzduší (spalováním fosilních
paliv) a těžbou potřebných surovin se naruší
krajina, ukládání odpadů.
• Dnes zbytečné plýtvání energií – v průmyslu,
dopravě, službách, domácnostech.
• Rozšiřování energeticky úsporných strojů,
spotřebičů, zamezení plýtvání energií (svícení,
přetápění).
MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
OVZDUŠÍ
• Zavedení šetrné výroby energie – alternativní
zdroje – obnovitelné – větrná a sluneční energie.
• Omezení dopravy; rozšiřování hromadné
dopravy, změna pohonu
• Snižování emisí (katalizátory u aut, filtry)
• Omezení skleníkových plynů, freonů
• Snižování škodlivin v prostředí (tabákový kouř)
• Snižování prašnosti (stavebnictví, skládky,
neuklizené ulice)
POUŽITÉ ZDROJE
Obr. 1-11 [cit. 2014-03-24] Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/Kraftwerk_weisweiler.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/Elektr%C3%A1rna_T%C5%99ebovice.jpg
http://www.sanidadambiental.com/wp-content/uploads/2013/06/AirPollution_AutoDischarge_1.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d6/Exhaust.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/SmokeCeilingInLochcarron.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/Karpacz_temperature_inversion_01.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8e/Je%C5%A1t%C4%9Bd_,_leteck%C3%BD_pohled.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4f/Smog_pekin.JPG
http://www.theclinic.cl/wp-content/uploads/2011/07/smog.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Schema_sklenikovy_efekt.gif
http://climatestate.com/wp-content/uploads/2013/09/Ozone_Layer_Earth.png
ŠLÉGR, Jiří; KISLINGER, František; LANÍKOVÁ, Jana. Ekologie a ochrana životního prostředí: pro gymnázia.
1.vydání. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2002, 160 s. ISBN 80-7168-828-2.
KVASNIČKOVÁ, Danuše. Základy ekologie. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Scientia, 1994, 88 s. ISBN 8085827-84-0.