Transcript Zemědělství (zemědělská výroba)

Zemědělství (zemědělská výroba)
• nejstarší projev hospodářské činnosti člověka
- neolit (mladší doba kamenná; před více než 10 000 lety) =
neolitická revoluce (jeden z klíčových mezníků ve vývoji lidstva)
- primární hospodářská činnost (primér)
• dělí se: rostlinná výroba (RV)
- hospodaření na půdě (rolnictví), pěstování kulturních
plodin
živočišná výroba (ŽV)
- chov hospodářského zvířectva
• produkuje:
lidstva)
potraviny
= zajišťuje výživu O. (jeden z globálních problémů
krmiva pro živočišnou výrobu
suroviny pro průmyslové zpracování
• celosvětově klesá podíl na tvorbě HDP i zaměstnanosti (1,1 mld.)
• věda geografie zemědělství
- zákonitosti a zvláštnosti územní diferenciace
- rozmístění
• faktory rozmístění:
přírodní
- limitující = vymezení oblasti pěstování plodin, chovu
zvířat
- vzájemně propojeny
- pásovité a stupňovité uspořádání odpovídá šířkové
pásmovitosti a šířkové stupňovitosti
půda
- obnovitelný přírodní zdroj (1 cm ornice se vytváří tisíce let)
- hlavní výrobní prostředek
zemědělská = 36 % souše
→ orná = pěstování jednoletých kultur; 10 %
→ trvalé kultury (víceleté) = vinice, chmelnice, ovocné sady,
zahrady, plantáže; 1 %
→ trvalé travnaté porosty = louky, pastviny; 25 %
georeliéf - nadmořská výška (90 % produkce do 300 m n.m. = 4 % souše)
- svažitost terénu - terasová pole v Asii (rýže)
- expozice reliéfu
podnebí - teplota (zeměpisná šířka, nadmořská výška - vegetační
období, sluneční svit, průměrné i absolutní, ...)
- srážky (množství, rozložení)
socioekonomické
- jimi může člověk rozšířit a posílit přírodní
trh (spotřeba)
- podmíněn růstem měst, průmyslu
- ovlivňuje strukturu a rozmístění zemědělství
→ specializované Z. - oddělují se oblasti spotřebitelské a dodavatelské - v mezinárodním měřítku (tropické ovoce, pochutiny, základní
potraviny, technické plodiny)
→ příměstské Z. - produkty rychle se kazící, náročné na dopravu
(zelenina, květiny, mléko, vejce, ...) = intenzivní způsob hospodaření
(hodně lidské práce, značné investice, malé plochy, husté osídlení)
× extenzivní způsob hospodaření = řídké osídlení, velké plochy
(pro plodiny, zvířata), minimální náklady = prérijní oblasti Kanady, USA
doprava
- rychlejší, snadnější přeprava na velké vzdálenosti
- chladírenství, mrazírenství - rozvoj:
pěstování banánů ve Střední Americe
dobytkářství v JA
pracovní síly
- dříve velký význam, dnes v RZ (naturální výroba)
× VZ = pokles počtu, ale nárůst kvalifikovaných, nebo nárůst modernizace
(mechanizace, chemizace, vědecké poznatky)
• srovnání zemědělství VZ a RZ
VZ - počet pracujících pod 10% EAO
- vytvořen agroprůmyslový komplex
průmysl (výrobní prostředky - stroje, hnojiva, postřiky, ...)
vlastní zemědělství
odvětví zajišťující: dopravu, skladování, zpracování a
odbyt zemědělských surovin a potravin
- vysoký stupeň: mechanizace (Japonsko, Švýcarsko, SRN)
chemizace (NZ, Irsko,Japonsko, NL, Belgie)
produktivity práce (SA - Austrálie, N. Zéland –
západní Evropa)
- dána: dosaženým stupněm hospodářského rozvoje
vlastnickými poměry
organizací práce
• alternativní (ekologické) zemědělství
- bez průmyslových hnojiv a pesticidů, vrací chovy zpět do přírody
= menší výnosy = dražší produkty (bioprodukty - ochranná známka)
v Evropě 1 % zemědělské půdy
- ekofarmy (v ČR 2008 - 1950; 8 % zemědělské půdy) → agroturistika
RZ - vysoký podíl EAO nad 50 %
- 2 sektory:
tradiční - samozásobitelský ráz
- drobná hospodářství bez hnojiv a mechanizace
= nízká produktivita (vysoké stavy, malá užitkovost nedostatek krmiv, náboženství, extenzivní chovy, nízké výnosy - nestačí
uživit obyvatelstvo)
- žďárové hospodářství (vypalování lesů)
obilniny, luštěniny, škrobnaté hlízy = výživa O.
= Asie, Afrika, LA
moderní - plantážní hospodářství
- dobrá organizace, stroje, hnojiva, zavlažování,
v rukou zahraničních společností
- monokultury → vývoz
(tropické ovoce, pochutiny, olejniny a technické plodiny)
„Zelená revoluce“
= přeměny v zemědělství v 60.-70 letech 20. století, domovem je Mexiko
3 složky:
nové druhy plodin (vyšlechtěné odolnější, výnosnější)
umělé zavlažování
moderní technika, chemie, zvýšení úrovně vzdělání O.
- díky ní samozásobitelé v obilovinách (Indie, Čína, Indonésie, Thajsko, Pákistán)
Počtu pracovníků
Asie
79,1
Afrika
14,5
Evropa
2,5
JA
2,1
SA
1,6
Oceánie 0,2
Podíly světadílů na (v %):
Hrubé zemědělské produkci
Asie
48,1
Evropa
19,8
JA
13,4
SA
11,1
Afrika
6,0
Oceánie
1,6
• typy výživy
- spotřebitelské návyky ovlivněny přírodními podmínkami, tradicí,
náboženstvím
pšeničné
= Evropa, jz. Asie, SA, Austrálie
rýžové
= Asie
kukuřičné
= Stř. Amerika, sever JA, vých. Afrika
prosné - čirokové = sev. Čína, Indie, Afrika (centrální, Z)
● Rostlinná výroba (RV)
= rolnictví (hospodaření na půdě) - pěstování kulturních plodin
- produkce = 3 účely: potraviny (+ pochutiny, ovoce, zelenina) pro O.
krmiva pro ŽV
suroviny pro průmyslové zpracování (olejniny,
technické plodiny)
= 65 % objemu zemědělství - převládá v RZ (přímá spotřeba × VZ =
krmivo, suroviny)
stále vzrůstá, přesto nestačí krýt potřebu výživy O. světa (hlavně v RZ)
zemědělské plodiny:
T - tropický pás → rovníkový: kakaovník, kávovník, palma olejná,
koření, kaučukovník, kukuřice
→ střídavě vlhký: rýže, bavlník, kakaovník, kávovník,
čajovník, cukrová třtina, podzemnice olejná, banány, proso
→ suchý: oázy = datlovník, zavlažování = bavlník
S - subtropický pás → citrusy, olivovník, vinná réva, pšenice, bavlník,
kukuřice, rýže
M - mírný pás
→ obilniny, pícniny, cukrová řepa, brambory
• obilniny (obiloviny, zrniny)
= 36 % produkce všech plodin, 50 % osevních ploch
potravina (mouka, kroupy, vločky; 55 %) - krmivo (45 %) - slad, škrob
světové obilnice (největší produkce, vývoz) = mírný pás
Evropská
Francie - Ukrajina; pšenice
Severoamerická
USA, Kanada; kukuřice, pšenice
Laplatská
Argentina; pšenice v zimě
Australská
pšenice v zimě
Asijská
rýže, pšenice, kukuřice
producenti:
kukuřice
svět: 788,1 mil. t
a Missouri)
pšenice
svět: 611,1 mil. t
rýže
svět: 657,4 mil. t
SA (40 %)
Asie (29 %)
Evropa (13 %)
USA (42 %; Corn Belt = Velká Jezera - soutok Mississippi
Čína (19,3 %)
Asie (43 %) Evropa (31 %) SA (17 %)
EU (19,7 %)
Čína (17,9 %)
Indie (12,4 %)
monzunová tropická a subtropická Asie
Asie (91 %)
Čína (28,5 %)
Indie (22 %)
• olejniny - zajišťují ⅔ světové spotřeby tuků (semena)
M, S, T:
sója (USA)
M:
slunečnice (Rusko)
řepka olejka (Čína)
T:
podzemnice olejná (Indie)
palma olejná (Malajsie), kokosová (kopra, Filipíny)
• technické plodiny - suroviny pro průmysl
hlíznaté plodiny - potravina, krmivo, surovina
M: brambory
- líh, škrob
Evropa (49 %) Asie (33 %)
Čína Rusko Polsko
T: batáty (sladké brambory)
jamy
maniok
taro
Asie (93 %)
Čína
Indie
cukrodárné plodiny
T, S: cukrová třtina (24% světové produkce plodin) Brazílie, Indie
M: cukrová řepa (5%)
Evropa Ukrajina, Francie, SRN
textilní plodiny - vlákna
S suché:
bavlník (½ produkce) Čína, USA nejkvalitnější Egypt
M:
len
konopí
přírodní kaučuk
T: kaučukovník Asie (J, JV - Malajsie, Indonésie, Thajsko)
tabák (S, T, M; Čína = 40 %)
zelenina
(2.-3.)
- vitamíny, nerostné soli; 11,4 % světové produkce plodin
- zelinářství patří k nejintenzivnějším odvětvím RV (hl.
příměstské)
M teplejší, S = rajčata
M chladnější = zelí
Čína, Indie, USA
ovoce
- vitamíny, nerostné soli; 8 % světové produkce plodin (6.)
Indie Brazílie
USA
světový obchod:
T - banány - LA (¾ světového vývozu)
S - citrusy - Středomoří
M - jablka
luštěniny - hrách, fazole, čočka
Indie
pochutiny - chuť, vůně - nápoje, světový obchod vzrůstá
většinou T: čaj
čajovník
Asie (monzunová; ⅘ sklizně - Indie 28 %, Čína 23 %)
káva kakaovník - z Etiopské vysočiny (etiopská
provincie Kafa) - LA (⅔ sklizně - Brazílie 22 %; Kolumbie 18 %)
kakao kakaovník ze Střední Ameriky do Afriky
(Guinejský záliv) Côte d´Ivoire 30 %; Brazílie 15 %; Ghana 12 %)
koření pepř (Filipíny) - vanilka (JA - Madagaskar),
hřebíček, skořice (monzunová Asie), majoránka
víno
vinná réva (S, M - Středomoří: Itálie 23 %;
Francie 17 %; Španělsko 12 %)
pivo
chmel (USA 22 %; SRN 11 %)
květiny
T - orchideje
M - cibulovité (tulipány, hyacinty) - Nizozemsko
pícniny
M - jetel, vojtěška, travní směsi
● Živočišná výroba (ŽV)
• navazuje na RV a zhodnocuje rostlinné produkty v živočišné (maso,
mléko, tuk, vejce, včelí produkty)
• zajišťuje:
výživu obyvatelstva (živočišné bílkoviny)
suroviny pro průmyslové zpracování (kůže, peří, kožešiny,
kosti, přírodní hedvábí, žlázy, orgány)
tažnou sílu, dopravní prostředek (pokles, RZ - oblasti
tropické, pouštní, polární, horské)
• činitelé rozmístění: krmiva - poptávka po živočišných produktech
i v oblastech, kde není možná RV (tundra, polopouště) × ne v horkém a
vlhkém podnebí (hmyz)
• ⅓ objemu zemědělské výroby
VZ - převaha ŽV
obchod s živočišnými produkty
RZ
- převaha RV
export živých zvířat
• typy: extenzivní chovy
kočovný
- aridní (suché) oblasti (Afrika - jz., centrální Asie)
nomádi (mezi pastvinami a zdroji vody)
v subarktickém pásu - sobi
polokočovný - střední Asie, západní Čína
zásoby krmiv (sucho, zima), přístřešky pro dobytek
transhumace (lat. trans humum = za hranicemi obdělávaných půd)
pravidelné sezónní přesuny dobytka (nížiny –
horské pastviny)
středomoří Evropy, JA (Andy)
moderní
= nízké pracovní náklady, vysoká produktivita
prérie, horské pastviny USA (skot), savany
Austrálie (ovce), pampy JA (skot, ovce), pastviny N. Zélandu (ovce), Jižní
Afrika
intenzivní chovy
výdojný chov alpského typu - alpské země
v létě alpské louky - pastýři (dojení) × zima ustájení v údolí
intenzivní stájový - střední a jihovýchodní Evropa - doplněk RV
moderní stájový - Evropa (Z - S), USA
nadřazený RV, nejintenzivnější, vysoká produktivita, vysoká
kvalita živočišných produktů
největší užitkovost:
chov skotu
- nejdůležitější (90 % mléka, 25 % masa - hovězí, telecí)
výdojný (na mléko, mléčný)
= příměstské (Evropa, SA)
šťavnatá krmiva (pastviny) - daleko od spotřebitele (máslo, sýry,
sušené a kondenzované mléko; N. Zéland, alpské země)
jatečný (na maso, masný)
= suché oblasti, mírný pás (+ mléko)
stavy:
Asie (34 %) LA (23 %)
Indie (hinduismus; 15 %) Brazílie (12 %)
produkce: mléko: USA
maso: USA (19,6 %)
Brazílie (14,4 %) EU (12,8 %)
chov prasat
- snadná aklimatizace, všežravost, relativně malá spotřeba krmiv,
rychlá produkce
- mírné a chladnější podnebí - krmiva (kukuřice, brambory; cukrová
řepa, sója)
není v muslimských zemích (jz. Asie - sev. Afrika)
stavy:
Asie (61 %)
Evropa (21 %) Čína (51 %)
produkce: maso: vepřové (39 %)
Čína (45,7 %)
EU (21,6 %)
USA (10,2 %)
chov drůbeže
nejrychleji roste - kvalitní (dietní) maso (28 %), vejce, peří
RZ = drobné primitivní chovy, malá užitkovost
VZ = moderní industrializovaný obor - místa spotřeby
brojleři = jatečná kuřata; slepice (nosnice)
stavy:
Asie (48 %)
SA (18 %)
Evropa (14 %) LA (11 %)
Čína (23 %)
USA (13 %)
produkce:
maso: USA (21 %) Čína (14 %) Brazílie (12,9 %) EU (11,2 %)
vejce: Čína
chov ovcí
= suché (stepi, polopouště) a horské oblasti
relativně nejintenzivnější obor ŽV (málo lidské práce, i nekvalitní
píce)
¼ = vlna (sucho)
- jemnovlnná = polopouštní pastviny Austrálie
(5 kg/rok/ovce)
- polojemnovlnná a masná = vlhčí oblasti (NZ)
- výdojná = přímořské podnebí
stavy:
Asie (39 %) Afrika (19 %) Austrálie (17 %) Evropa (15 %)
Austrálie, Čína (11 %)
produkce: maso (skopové, jehněčí; 3,5 %):
Čína (17 %) Austrálie, NZ (8 %)
vlna: Austrálie, NZ (i export + Argentina)
Produkce masa:
hovězí a telecí
USA (19,6 %)
vepřové
(svět: 62,4 mil. t)
Brazílie (14,4 %)
EU (12,8 %)
(svět: 103,2 mil. t)
EU (21,6 %)
USA (10,2 %)
39 %
Čína (45,7 %)
drůbeží
32 %
(svět: 79,4 mil. t)
USA (21 %) Čína (14 %) Brazílie (12,9 %) EU (11,2 %)
skopové, koňské
20 %
9%
• další chovy: - doprava, tažné zvíře (soumar), sport
◦ koně, osli
◦ lamy - JA (Peru, Bolívie) + vlna
◦ jak divoký - Himálaj, V Asie + maso, mléko, srst
◦ velbloudi - pouště, polopouště
◦ sobi - SA, S Evropy, Asie + maso, mléko
◦ pes (sibiřský husky)
◦ slon indický, buvol
◦ bourec morušový (V Asie, přírodní hedvábí)
◦ včelařství (med, suroviny pro farmaceutický a kosmetický průmysl)
rybolov
- lov, chov ryb, velryb, vorvaňů, krabů, raků, humrů, langust, ústřic, …
→ mořský a sladkovodní
dříve: sleďovité a treskovité ryby
dnes: makrela, kapelín
(tresky, tuňák, makrela, losos, sardinka)
75-80 % = konzumace; 20-25 % = moučka, rybí tuk, farmaceutický p.
průměrná světová spotřeba / 1 obyv. = 18 kg (Japonsko 60-70 kg; ČR 6 kg)
světová loviště ryb - živiny (plankton), míšení studených a teplých
oceánských proudů = šelfová moře
Tichý oceán
→ severní (Japonsko, Rusko, Čína)
→ jižní (Peru, Chile)
Atlantský oceán
→ střední (evropské státy - Norsko,
Dánsko, Island))
→ severní (USA, Kanada)
sladkovodní rybolov = V, JV a J Asie (Čína, Indonésie, Indie)
akvakultura, marikultura - „vodní farmy a plantáže“
sladkovodní (kapr), mořské (měkkýši, řasy)
lesní hospodářství
⅓ rozlohy souše (39 mil. km2)
JA (47 %), SA, Evropa (33 %) × Austrálie a O. (19 %), Asie (20 %), Afrika (23%)
Finsko (77 %), Švédsko (69 %), Rakousko (47 %) × Island (0 %), Irsko (6 %),
NL, VB (10 %), Dánsko (12 %)
- hlavní oblasti:
severní lesní pás (tajga)
= mírný pás severní polokoule - Rusko, Kanada,
USA, Evropa (S)
jehličnany (⅔) - výhodná těžba × škůdci
- smíšené - listnaté
jižní lesní pás
= rovníkový a tropický pás - LA
⅔ tropické deštné lesy (97 % listnáče) - vyšší
přírůstky, vzácná a barevná dřeva (mahagon, eben, santal, palisandr,
teak, balsa) × obtížná těžba (velká druhová pestrost)
likvidace = méně volného atmosférického kyslíku a posilování
skleníkového efektu
◦ význam (funkce):
klimatický činitel (zadržují srážkovou vodu - zvyšují vlhkost vzduchu –
zmírňují teplotní rozdíly a rychlost větru)
tvorba kyslíku
zpevňují půdu (proti sesuvu - erozi - vysoušení)
rekreační
životní prostředí živočichů
lesní plody, houby - dřevo
těžba dřeva:
Severní Amerika - Skandinávie - Rusko - Amazonie - rovníková Afrika
USA - Kanada - Rusko - Čína - Indie - Brazílie
využití:
řezivo
chemické zpracování (celulóza, papír)
palivo (RZ, 40 % produkce, podíl klesá)
stavební materiál, nábytek, hudební nástroje, hračky, …
vodní hospodářství
nenahraditelný přírodní zdroj
využití: obyvatelstvo - zemědělství - průmysl = voda pitná a užitková
spotřeba vody neustále roste (hlavně ve 2. polovině 20. století)
denní spotřeba na 1 obyvatele ve světě různá:
potřebné minimum = 80 l
x
¾ lidstva = 50 l
plýtvání: USA = 1 000 l (ČR 400 l) x nedostatek: keňský venkov = 5 l
stavba víceúčelových vodních děl
úkoly:
zásobování obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou
ochrana a úspora již existujících zdrojů
čištění odpadních vod
vyhledávání nových zdrojů vody
zajišťování vodních cest
využívání vodních ploch k hospodářským a rekreačním
účelům
(úprava vodních toků - víceúčelové přehrady - rybníky - plavební kanály –
průplavy - vodovody - kanalizace - meliorace)