Úvod do politologie (PS)

Vyučuje:

PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D.

Úvod do politologie (ZS)

Seminář z politologie (LS)

Charita a sociální etika (LS)

Seminář z etiky v pomáhajících profesích 3 (ZS)

Studijní materiály

Skripta

Úvod do politologie

, Roman Míčka, dostupné na: http://www.romanmicka.net/txt_soubory/dokumenty/politologie_skripta.pdf

Kromě těchto skript považujte prosím

za nezbytné ke zkoušce prostudovat

témata k otázkám 20 a 21 nejsou součástí textu: tyto texty, Z knihy VODIČKA, K., CABADA, L.

Praha:

Politický systém české republiky: historie a současnost

.

Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-337-6.

- kapitolu - kapitolu Ústavní instituce a jejich funkce v politickém procesu,

s. 249 – 295.

Systém politických stran a vnitrostranické rozhodovací procesy,

s. 205 – 239

.

(celkem jde o 82 stran knihy) Pro dokonalou začátcích a koncích kapitol a účastnit se přednášek, kde se pokoušíme teorii konfrontovat s praktickými a aktuálními politickými problémy. Ke zkoušce dále požaduji znalost jmen a politické příslušnosti aktuálních představitelů politického života v ČR (ústavních činitelů – prezident, premiér, ministři významných resortů, funkcionáře parlamentu, dále aktuální předsedy všech parlamentních politických stran), dále politické představitele (premiéři a prezidenti) s přípravu ke zkoušce je optimální nahlédnout do literatury doporučené na ČR sousedících zemí, a dále významné představitele EU, významné představitele světového politického dění.

Politologie

Politologie (

political science

)

πολισ πολιτεία polis politeia

Aristotelés – člověk jako

zoon politikon

Hobbes –

homo homini lupus

Politologie

Tři dimenze politiky (

polity – politics - policy

) • • •

Polity

(institucionální dimenze politiky) – konkrétní existující nebo požadovaný politický řád, má normativní charakter, vymezení hranic prostoru, ve kterém se politika odehrává a jeho struktury. Institucionální dimenze politiky je tedy dána ústavou, právním řádem, tradicí…

Politics

(procesuální dimenze politiky)

–

postihuje dynamický aspekt vytváření politiky, označuje konfliktní proces utváření politiky, konkrétní politická a socioekonomická rozhodnutí, požadavky, plány, dohody.

Policy

(obsahovou dimenzí politiky) cíl, konkrétní politika. Z politických idejí a rozhodnutí se stávají konkrétní opatření, tj. zákony, nařízení, programy, výstupy či jen symbolická funkce nějakého výsledku politiky.

–

obsah politiky, výsledek, materiál, Politický řád tvoří rámec (

polity

), v konflikty a konsensu (

politics

) němž na základě strategie politického vzniká materiální politika (

policy

).

Politologie

Politologie je průsečíkem snad všech společenských věd historie, sociologie, ekonomie, právní vědy, filozofie…

politická praxe – politické myšlení – politologie – politická filosofie – sociální etika

• politologie normativní (politická filozofie, preskriptivní) • politologie pozitivní (deskriptivní, „popisná“, empirická) • vědecká politologie (scientisticko behaviorální)

Dějiny politického myšlení

Éra klasická

Platon, Aristotelés, Augustin, Tomáš

Éra novověku

Machiavelli, Hobbes, Rousseau, Burke, Montesquieu, Kant, Hegel, Marx, Mill

Éra současnosti

Schmidt, Strauss, Popper, Arendtová, Rawls, Nozick, Marcuse, Habermas

Podobory politologie

• • • • Na konferenci UNESCO v roce 1948 v čtyř základních kategorií: Paříži byla politická věda rozdělena do

politická teorie a politické ideologie

(dějiny politických teorií, politická filozofie, dějiny a analýza politických ideologií)

politická systémová analýza

(ústavní systém, formy vlády, funkce vlády, strany apod.)

komparativní systémová analýza

(srovnání politických systémů, klasifikace)

mezinárodní vztahy

(mezinárodní politika, mezinárodní právo, mezinárodní instituce)

Politické ideologie

komunismus – socialismus – liberalismus – konzervatismus – fašismus

Liberalismus Konzervatismus Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“...

Svoboda, rovnost, spravedlnost Jsou i další pojmy – demokracie ,, sociální stát...

Socialismus Chceš-li podkopat oponentovy argumenty, očerni jeho slova. Ukradni mu jeho jazyk a nahraď jej svým.

sv. Augustin

Povaha pojmu ideologie Co je v politice prvořadé?

Prvořadý je boj o moc, ideologie jsou jen nástrojem k jejímu získání (Behaviorismus, marxismus, neomarxismus)

Ideologie je pouhá pragmatická propaganda, případně pomýlené vidění světa, falešné vědomí, mystifikace ze strany vládnoucí třídy

X

Ideje jsou primárním hybatelem politiky J. M. Keynes: „

Lidé praxe, kteří si myslí, že je nikdo intelektuálně neovlivňuje, jsou zpravidla otroky některého z mrtvých ekonomů.

Fanatikové autority, slyšící trávu růst, čerpají své šílenosti z děl nějakého akademického pisálka, který žil bůh ví kdy

“ Weaver (

Ideas Have Consequences

hodnot a pravdy , 1948): Nominalismus v moderním myšlení převážil nad realismem, došlo k odříznutí od

Povaha pojmu ideologie Neutrální x normativní pojetí ideologie

Věda x ideologie „pravda“ x „nepravda“ Karl Mannheim Ideologie a utopie (1929) Ideologie – určité skupiny myšlenkové systémy sloužící k obhajobě společenského uspořádání, odráží zkušenost a vyjadřujíc zájmy Utopie – idealizované obrazy budoucnosti, radikální proměna společnosti, „totální ideologie“

Karl Popper

: Ideologie jako „uzavřené“ myšlenkové systémy nárokující si monopol na pravdu, „politická náboženství“ X liberalismu jako otevřeného myšlenkového systému

Politické ideologie Ideologie je více či méně provázaný soubor idejí, které se stávají základem organizovaného politického postupu, ať už má tento postup stávající systém moci zachovat, pozměnit nebo svrhnout

.

Všechny ideologie: přicházejí s určitým hodnocením stávajícího uspořádání předkládají model nějaké žádoucí budoucnosti, vizi „dobré společnosti“ objasňují, jak by se politická změna mohla a měla přivodit

Neutrální pojem ideologie

základních hodnot a principů, představ o člověku a povaze společnosti, průnik s politickou filosofií , ideologie jsou „paradigmata“ – verze hledání

Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“...

SVOBODA

Pospolitost Demokracie Sociální stát Blahobyt

ROVNOST SPRAVEDLNOST

„sporné pojmy“ – nelze dospět k obecně akceptované definici

Politické ideologie

klasický klasický Liberalismus moderní (sociální)

neoliberalismus libertarianismus

Konzervatismus paleokonzervatismus neokonzervatismus

Politické ideologie

Socialismus komunismus demokratický socialismus New labour Nové formy

Ultralevice Ultrapravice neostalinismus anarchismus neonacismus neofašismus nacionalismus

Politické ideologie

komunismus – socialismus – liberalismus – konzervatismus – fašismus

Liberalismus Konzervatismus Socialismus

Systemizace politických ideologií

levice x pravice

hierarchie a reakce x rovnost a revoluce

pokrokáři x konzervativci liknavci x mravokárci extremisté x umírnění budoucnost x minulost ateismus x náboženská inspirace inovace x tradice rovnost x hierarchie komunismus – socialismus – liberalismus – konzervatismus – fašismus

Rovnost

Italský politolog Norbert Bobbio (kniha Pravice a

levice.

Důvod a smysl rozdělení politické scény)

-za základní rozlišovací kritérium považuje v postoji vůči myšlence rovnosti, levice se zasazuje o rovnost a pravice o diferenciaci. Je to vlastně spor o přirozenou míru diferenciace a o míru potřeby jejího odstraňování. Na jedné straně stojí ti, kdo se domnívají, že lidé si jsou spíše rovni, na druhé ti, kdo si myslí, že si spíše rovni nejsou. Tento protiklad je také doprovázen odlišným hodnocením vztahu mezi rovností a nerovností přirozenou a sociální a dále odlišným hodnocením toho, zda s nerovností něco více či méně dělat. Levice má sklon zasahovat do chodu společnosti za účelem dosažení rovnosti, pravice je ochotnější přijmout to, co je přirozené.

Paroubkova rovnost

Jdou had.

Topolánek s Paroubkem po silnici a najednou jim cestu zkříží Topolánek hned přiskočí a hada zabije.

Paroubek na to : "Co jsi to udělal? Nemůžeš zničit každého, kdo se nám postaví do cesty. Je demokracie a každý má právo jít svojí vlastní cestou.„ Jdou dál a najednou začne před nimi poskakovat žába. Paroubek zrychlí a jediným šlápnutím ji rozmáčkne na kaši.

Topolánek nechápavě kroutí hlavou: "Ale před chvílí jsi povídal, že každý může jít svou vlastní cestou, ne...?„ Paroubek: " To ano, ale mají se plazit a ne si vyskakovat!!!"