Transcript 15. Vícenásobné výběrové otázky

UK FHS
Historická sociologie, Řízení a supervize
(LS 2012)
Analýza kvantitativních dat II.
/ Praktikum
Vícenásobné výběrové otázky
(Multiple response)
Jiří Šafr
jiri.safr(zavináč)seznam.cz
poslední aktualizace 20.5. 2012
Vícenásobné výběrové otázky –
(Multiple response)
• ála: „Ze seznamu vyberte 3 položky, které považujete za
…“
• U otevřené otázky je třeba odpovědi nejprve zakódovat
• Není doslova tříděním 1.stupně protože
• odpovědi jsou na sobě specifickým způsobem závislé
(mj. kód první položky se nemůže vyskytnout v dalších
volbách)
• Často ne všichni odpoví /vyberou všechny položky
• Problém s určením chybějících hodnot (missingů)
• Variantou je řazení položek ze seznamu podle důležitosti,
pokud je možno nevybrat všechny.
Analýza vícenásobné výběrové otázky
• Častou chybou je pak třídění 1. st. pomocí
formálně zavedených znaků: 1 znak = 1.
zatržená hodnota, 2 znak = 2 zatržená hodnota
atd. → Nedává interpretační smysl.
• správně: počet voleb pro položku, procento z
počtu voleb, procento z počtu respondentů
• Lze dále zkonstruovat dichotomické proměnné
pro každou položku
• V SPSS: Analyze → Multiple response → 1.
Define Variable Sets a pak 2. Frequencies
případně Crosstabs
V SPSS
• Multiple Response (není ve všech modulech)
• Převod na položky → nové dichotomické
proměnné pro všechny kategorie odpovědí
• „Housenka“ → vzorce odpovědí
Další možnosti: typologie, clusterová
analýza, MDS
Příklad vícenásobné odpovědi:
Hodnoty organizace
Jaké hlavní hodnoty má vaše organizace? (vyberte tři dle
pořadí důležitosti)
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
Spokojená rodina klienta
Klid pro všechny
Dobré mezilidské vztahy
Šťastný klient
Spokojený zřizovatel
Zdravotní péče na úrovni
Obstát v konkurenci
Bezpečí klienta
Splnění standardů kvality
jiné………………………………………
Pořadí důležitosti (napište jejich písmena):
1. …..
2. …..
3. …..
Příklad vícenásobné odpovědi:
Hodnoty organizace
Zdroj: [Havrdová, Šafr 2010]
Procento z počtu voleb
a z počtu respondentů
• počet odpovědí = počet platných odpovědí
(~respondentů) x počet položek, kolik se mohlo vybrat
• procento z počtu voleb (% of responses) říká jaký je
podíl z celkového počtu odpovědí v každé kategorii.
Např. pro volbu A je to 25 z celkových 100 = 25 %, B
50 = 65 % a C 10 = 10%. Součet tvoří 100 %.
• procento z počtu respondentů (% of cases):
kolik % případů (respondentů) uvedlo danou kategorii.
Součet je větší něž 100 %, pokud by odpověděli
všichni dotázaní na všechny položky, pak by to např.
při 3 možnostech volby bylo 300 %.
Pokud respondenti položky řadili podle
důležitosti, pak lze také zohlednit pořadí
odpovědí (tj. řadit je podle průměrné pozice)
Otázkou je, jak naložit s položkami, které daný respondent neodpověděl:
Zdroj: [Havrdová, Šafr 2010]
Další možnosti analýzy
• Vzorce odpovědí: nejčastější vzorce
identifikujeme pomocí tzv. housenky, kde číslo
odpovídá číslu odpovědi a jeho pozice odpovídá
násobku číslice 10 → vzorce seřadíme podle
počtu výskytu. Můžeme je dále rekódovat –
vytvořit nový kategoriální znak s informaci o typu
odpovědi
• Pro sadu dichotomizovaných proměnných lze
• Použít hierarchické klastrování nebo
multidimenzionální škálování
Vylepšení: + min. jedna negativní
odpověď → kardinální proměnná
Které okolnosti by pro Vás byly rozhodující, pokud byste vybírali školu pro Vaše dítě po prvním
stupni ZŠ? Z následujícího seznamu prosím vyberte tři pro Vás nejdůležitější a jednu, kterou
považujete za nejméně důležitou.
TAZ: ROTUJTE POLOŽKY!
Nejdůležitější
(1)
Druhá
nejdůležitější
(2)
Třetí
nejdůležitější
(3)
Nejméně
důležité (4)
Dobrá dostupnost školy (blízkost bydliště)
1
2
3
4
Vysoké nároky na žáky
1
2
3
4
Zvládnutí maxima učiva ve škole, nezatěžování
přípravou doma
1
2
3
4
Disciplína, kázeň - učitelé s autoritou u dětí
1
2
3
4
Úzká spolupráce školy s rodinou (otevřenost,
komunikace)
1
2
3
4
Široká nabídka aktivit školy (kroužky, zájezdy)
1
2
3
4
TAZ: PŘEDČÍTEJTE POLOŽKY!
Po převodu na dílčí proměnné (zde 6 znaků) bude u každého pro první 3 pozitivní
výběry přiřazena hodnota dle pořadí (1. 2. 3. ) a pro negativní hodnota pořadí nejnižší
(zde 6). Ostatním zbývajícím položkám bude přiřazena střední hodnota mezi
posledním pozitivním výběrem (3) a prvním negativním (6), zde 3 + ((6-3)/2)= 4,5
Zdroj: [Rodiče a výchova 2010]
Literatura
• Řehák, Řeháková. 1986. Analýza
kategorizovaných dat v sociologii. Praha:
Academia.
• Havrdová, Z. J. Šafr. 2010. „Kongruence v
hodnotách jako ukazatel vztahů v péči o
seniory.“ Pp. 85–107 in Z. Havrdová a kol.
Hodnoty v prostředí sociálních a zdravotních
služeb. Katedra řízení a supervize v sociálních a
zdravotnických organizacích Fakulta
humanitních studií Univerzity Karlovy.