Transcript OD RENESANCE PO KLASICISMUS

OD RENESANCE PO KLASICISMUS
Mgr. Jitka Nováková
A3V
29.9. 2011
Úvod
Renesance a humanismu
•
•
•
•
pojem renesance – umění 14. -17.stol.
vliv zámořských objevů v 15. stol.
humanismus – v centru pozornosti je člověk
rozvoj rané fáze – italské městské státy
( Florencie, Benátky, Siena a další)
• renesance v českých zemích - 16. a 17. stol.
• vynález knihtisku – 1453
• jednotícím jazykem se stala latina
Humanismus
• humanismus byl kult. proudem, uplatňoval se ve
všech oborech (literatura, politika, přír.vědy, …)
• umělci usilovali o reálné zachycení postav
• oblíbené žánry: portrét, davové scény, antika
• důležitý byl jinotaj (alegorie), soustředění na
člověka, snaha o harmonii, přirozenost
• stavěly se městské domy, vily, letohrádky
• spojení renesance a reformace (poč. 16.stol)
Italská raně renesanční architektura
• první ren. práce: soutěž na výzdobu dveří
florentského baptistéria (1401), vyhrál Lorenzo
Ghiberti
• první ren stavba: nalezinec Neviňátek (F.
Bruneleschi) – znaky: plné zdi, oblouky, sloupy
• další stavba: kupole chrámu Santa Maria del
Fiore:dvouplášťová konstrukce, tambur, lucerna
– viz foto
• Bruneleschi sestrojil perspektivu
• Leon Battista Alberti – teoretik, architekt,
medailér, napsal spis „O malbě“
• jeho práce: průčelí kostela Sta Maria della
Novella
Raně renesanční sochařství
• nejv. sochař této doby – Florenťan Donatello
• socha sv. Jiří, sochy proroků pro Giottovu
kampanilu (zvonici), zpěvácká tribuna pro
florentský dóm
• jeho další dílo: „David“ – první skutečný akt od
dob antiky
• Donatellův následovník: Andera del Verrocchio
• Lucca della Robbia – mramorová zpěvácká
tribuna, reliéfy z glazované terakoty
Raně renesanční malířství
• zakladatel: malíř Masaccio (Tommaso di
Giovanni di Simone Guidi, 1401-1428)- foto
• začleňoval postavy do architektury dle
perspektivy, využíval atmosféru a osvětlení
• jeho stěžejní dílo: výzdoba kaple Brancachiů v
kostele Sta Maria de Carmine ve Florencii
• malíři hledali zákonistosti kompozice, barvy,
osvětlení
• další autoři: Filippo Lippi, Fra Angelico, Paolo
Ucello, Piero della Francesca
Botticelli a Leonardo da Vinci
• Botticelli (1445 – 1510), vl. jménem Sandro di
Mariano Filipepi, jeho mecenáši byl rod Medici
• „Primavera“ – alegorické zobrazení Venuše,
náladovost, zvlněné linie
• „Zrození Venuše“, „Venuše a Martus“
• Botticelli maloval zejména náb. obrazy, madony
• na jeho dílo navázala v 19. stol. secese
Leonardo da Vinci ( 1452 – 1519)
• přechod mezi ranou a vrcholnou renesancí
• byl vzorem renesanční všestrannosti, objevil
vzdušnou perspektivu a šerosvit (sfumato)
• zajímal se o anatomii, biologii, geologii,
hydrologii,…
• žil střídavě ve Florencii a Milánu ve službách
Lodovika Mora
• jeho učitelem byl Andrea del Verocchio
Leonardovo dílo
• obrazy madon – nejisté autorství
• portrét Ginevry Benciové – první mistrovské
dílo
• „Klanění tří králů“, „Sv. Jeroným“
• „Madona ve skalách“ – postav yjsou ve tvaru
pyramidy, šerosvit
• „Sv. Anna samotřetí“ a „Poslední večeře“
• „Giocconda – Mona Lisa – portrét ženy s
tajemným úsměvem
• poslední dílo: obraz sv. Jana Křtitele – jediný
obraz s Leonardovým podpisem
Italské vrcholně renesanční umění 1500 1520
• přesun umění do Říma na papežský dvůr
• umělci plně ovládali anatomii, perspektivu i
osvětlení
• nejv. představitelé: Michelangelo, Rafael,
Tizian, Bramante
• architektura: r.1505 – výstavba chrámu sv. Petra
v Římě – arch. Bramante – čtvercový půdorys,
dokonalé vyvážení
• ve stavbě pokračovali např. Raffael, r.1546
Michelangelo
• Andrea Palladio – radnice ve Vicenze, villa
Rotonda
Sochařství a malířství
• génius italské renesance – Michelangelo
Buonarotti (1475 – 1564) – malíř, sochař,
architekt, básník
• oslavoval člověka v jeho kráse, měl sklon k
monumentalitě
• „Pieta“ – v dómu sv. Petra, šroubovitý pohyb
• „David“ (mramor) – oslava občana a člověka
• „Mojžíš“ – zobrazení smutku a hněvu
• fresky v Sixtinské kapli – práce pro papeže Julia
II., výjevy z Geneze, plasticita postav
• freska „Poslední soud“ – konec ren. ideálu,
dramatičnost
Rafael Santi (1483 – 1520)
•
•
•
•
v raném díle navázal na Leonarda da Vinci
jeho Madony mají pyramidální kompozici
freska“Athénská škola“ – výzdoba pro papeže
vznešená krása vrcholné renesance,
zpodobnění starověkých filizofů na pozadí
soudobé architektury
• jeho dílo je vzorem akademické hist. malby
• vytvořil řadu portrétů, vyzdobil římské paláce
Tizian (Tiziano Vecellio)
• pracoval pro význ.evropské šlechtice
• jeho portréty mají půvabné tvary, pleť se
zlatavými záblesky – např. „Toaleta mladé
ženy“, „Flóra“, „Bella“
• kompozice s mytolog. náměty „Venuše
urbinská“, „Danae“
• zralá díla – uvolněný rukopis „Snímání z kříže“,
„Pieta“, „Apolon a Marsyas“ (Kroměříž)
• Tizian uměl oslavit krásu žen a života, maloval
přesvědčivě psych. hloubku
Renesanční umění mimo území Itálie
Německo
• zvýšený zájem o portrét a krajinu, doznívání
pozdní gotiky
• Albrecht Dürer (1471 – 1528), vyučil se
zlatníkem, byl zručný v kresbě a rytí
• vytvořil cyklus dřevořezů „Apokalypsa“(1498),
„Velké Pašije“ a řadu mědirytin
• malba „Růžencová slavnost“ (NG Praha) –
jednoduchost, krásná barevnost
• Dürer byl ren. osobnost, stýkal se s Raffaelem,
psal studie, ovlivnil řadu svých následovníků
Dürerovi současníci
• saský malíř Lucas Cranach st. (1472 – 1553)
• měl zálibu v prostorovém zachycení krajiny,
která je lyrická až expresivní, rozevlátá drapérie
• maloval i mytologické náměty (Venuše, Eva,
Lukrécie)
• portrétista něm. reformace Hans Holbein ml.,
byl činný v Basileji a v Anglii
• význ. podobizny: tři portréty Erasma
Rotterdamského, Jindřicha VIII., portréty
vlastní rodiny
Nizozemské renesanční malířství
• překonání got. přežitků, obliba jinotaje, zátiší a
portrét
• nejv. malíř 16. st. Pieter Brueghel st.
• čerpal náměty z venkovského života, laskavý
humor, všechny obrazy jsou symbolické morality,
kritizující lidské nešvary
• „Dětské hry“, „Přísloví“, „Země blahobytu“
(„Senoseč“ v NG Praha)
• další díla „Mrzáci“, „Návrat lovců“, „Selský
tanec“ a další
Renesance v českých zemích
• italští umělci odcházeli do zaalpských zemí,
Uher a odtud na Moravu a do Čech
• dělení na 3 období: ren. jagelonská, ren. prvních
Habsburků, ren. rudolfinská
• centry um. činnosti byly dvory bohatých šlechticů
• první skutečná ren. stavba – Královský
letohrádek v Praze (arch. Paollo della Stella)
– nejčistší ren. stavba na sever od Alp
• na stavbě se podílel i císař Ferdinand I.
• v době renesance vznikala řada zámků,
městských center
• výzdoba: sgrafita, kazetové stropy – zámky
Telč, Český Krumlov, Nelahozeves, Litomyšl,
Opočno
• na Moravě zámky Bučovice, Velké Losiny
• vznikla celá řada urbanisticky řešených měst –
např. Telč, Slavonice, Jindřichův Hradec,
Nové Město nad Metují a další
Rudolfinské umění
• umění na dvoře Rudolfa II., umělci tvořili ve stylu
manýrismu
• milánský malíř Giuseppe Arcimboldo – maloval
alegorické hlavy (obraz knihovníka, portrét
Rudolfa II., atd.)
• po něm nastoupili do Prahy němečtí a
nizozemští malíři a sochaři – např.
Bartholomeus Spranger – vytvořil cykly
mytologických obrazů „Proměny“, „Alegorie
moudrosti“
• portrétista Hans van Aachen „Podobizna
císaře“, „Jan Kepler“, „Autoportrét“ a další
Manýrismus ( 1520 – 1590)
• umění mezi vrcholnou renesancí a barokem
• vyznačuje se protáhlými postavami, duhovou
barevností a uvolněnou kompozicí
• sochařství: Giambologna, Parmigiamino
• malířství: El Greco (vl. jménem Domenikos
Theotokópulos), Kréťan, učil se v Itálii a ve
Španělsku (Toledo)
• maloval obrazy s náb. náměty, postavy jsou
odhmotněné, protáhlé, výrazná barevnost
• striktně se nedržel Bible, dostal se do konfliktu s
círk. hierarchií