Transcript První sv*tová válka

První světová válka
Cesta k první světové válce
Anotace
 Materiál tvoří 20 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější
milníky, které vedly k rozpoutání 1. světové války
 cílová skupina: 9. roč.
 Autor: Mgr. Tomáš Kozák
 očekávaný výstup: žák se seznámí se situací v Evropě před
první světovou válkou a s událostmi, které tuto válku měly
bezprostředně za následek
 použitý materiál: učebnice dějepisu pro 8. roč. SPN a
Prodos pro 9. ročník, Wikipedia, Dějiny Evropy
 průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a
provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek
 na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do
sešitu
Dějiny Evropy, Praha, Argo, 1995
Vznik Trojspolku a Trojdohody
 Trojspolek
 začal se formovat krátce po sjednocení Německa
 členové: Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie
 Itálie si ve smlouvě dala podmínku, že vojensky podpoří
Německo pouze tehdy, bude-li napadeno
Vilém II.
Vilém II. Pruský (27. ledna 1859
Berlín - 4. června 1941 Doorn,
Nizozemsko) byl poslední německý císař
a pruský král; vládl od 15. června 1888
do 9. listopadu 1918. Pocházel z
braniborské větve rodu Hohenzollernů,
jehož hlavou také byl.
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek
Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916
tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl 68
let císař rakouský (nekorunovaný)[1] (v letech
1848–1916), král český (nekorunovaný) a
uherský (korunovace 1867), král lombardský a
benátský, dalmátský, chorvatský, slavonský.
Císař a král Ferdinand I. Dobrotivý se
slavnostně vzdal vlády ve prospěch arciknížete
Františka Josefa 2. prosince 1848 v Olomouci.
František Josef se roku 1854 oženil se svojí
sestřenicí Alžbětou Bavorskou. Stal se jedním z
nejdéle vládnoucích panovníků na světě. Dožil
se i pravděpodobně nejvyššího věku (86 let) ze
všech habsburských panovníků.
Viktor Emanuel III.
Viktor Emanuel III. (italsky Vittorio Emanuele
III., plným jménem Vittorio Emanuele
Ferdinando Maria Gennaro di Savoia, 11.
listopad 1869 - 28. prosinec 1947) byl italský
král, císař Habeše, král Albánie.
Viktor Emanuel se narodil v Neapoli jako jediné
dítě italského krále Umberta I.. Na trůn
nastoupil v roce 1900. Během první světové
války postavil svou zem na stranu Dohody. Po
válce podporoval fašistického vůdce Benita
Mussoliniho, díky němuž se stal i habešským
císařem a albánským králem. Během druhé
světové války mezi nimi ovšem vznikly rozpory
a v roce 1943 Viktor Emanuel III. ve snaze
zachránit království Mussoliniho odvolává. Po
Mussoliniho odvolání se král vzdává habešského
a albánského trůnu a přidává se na stranu
Spojenců. Oficiálně abdikoval na trůn až v roce
1946 ve prospěch svého syna Umberta II., ale
už v roce 1943 na něj přenesl mnoho
pravomocí. Viktor Emanuel III. abdikoval 9.
května 1946 a království bylo v Itálii zrušeno
krátce na to, 12. června 1946, Itálie se tak stala
republikou. Viktor Emanuel III. zemřel v roce
1947 v Alexandrii v Egyptě, kde je také
pohřben.
Patřil k Savojské dynastii
Vznik Trojspolku a Trojdohody
 Trojdohoda
 vzniká později než Trojspolek
 90. léta 19. stol. – sbližování Francie s Ruskem
 1904 – Velká Británie uzavírá spojenectví s Francií
 1907 – Velká Británie uzavírá spojenectví s Ruskem
Jiří V.
Jiří V. (3. červen 1865 – 20. leden 1936) byl král
Spojeného království a britských dominií a Císař Indie
od roku 1910 až do své smrti. Byl prvním britským
panovníkem z windsorské dynastie, kterou vytvořil z
britské větve dynastie Sachsen-Coburg und Gotha.
Od dvanácti let sloužil u britského námořnictva, ale
po náhlé smrti svého staršího bratra Alberta se stal
nástupcem na trůnu a oženil se s bratrovou
snoubenkou Marií z Tecku. I když občas podnikli
cestu po zemích Britského impéria, Jiří
upřednostňoval konvenční styl života a trávil čas se
sbírkami poštovních známek.
Na trůn nastoupil po smrti svého otce Eduarda VII.
roku 1910. Byl jediným císařem Indie, který navštívil
císařský dvůr v Dillí, kde byl korunován. Pro tuto
příležitost byla zhotovena indická císařská koruna. V
době první světové války se zřekl všech svých
německých titulů a změnil jméno svého královského
rodu Sachsen-Coburg und Gotha na rod windsorský.
V době jeho vlády po přijetí příslušného zákona došlo
k oddělení správy dominií, takže byl vládcem dominií
jako oddělených království, což připravilo cestu ke
vzniku Commonwealthu. Období jeho panování bylo
poznamenáno růstem socialismu, komunismu,
fašismu, irského republikanismu a prvního britského
labouristického předsedy vlády. Jeho nástupcem se
stal jeho nejstarší syn Eduard.
Mikuláš II.
Mikuláš II. Alexandrovič (civilním
jménem Nikolaj Romanov, rus. Николай
II přezdíván u dvora Nicky) (18. května
1868 - 17. července 1918) byl
posledním ruským carem, králem
polským a velkoknížetem finským. V
březnu 1917 byl přinucen k abdikaci. V
průběhu občanské války byl i s celou
svojí nejbližší rodinou zavražděn
bolševiky. Ruská pravoslavná církev jej
prohlásila za svatého.
Raymond Poincaré
Raymond Poincaré (20. srpen 1860,
Bar-le-Duc Meuse – 15. října 1934,
Paříž) byl francouzský konzervativní
politik, prezident v letech 1913 až 1920,
pětkrát premiér Francie a bratranec
matematika Henriho Poincaré.
Balkán
 kolem roku 1900 už většinu území tvoří samostatné státy
 část ale stále patří Osmanské říši
 o vliv se přou evropské mocnosti – snaží se „vetřít“ do role spojenců
nově vzniklých států
 velký význam pro pozdější události má spojenectví Srbska a Ruska
 1908 – anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem vyvolala
nevoli v Trojdohodě a u Srbska, které ztrácí šanci na přistup k
Jadranu
 1911 – italsko-turecká válka
 Itálie chce získat kolonie v Africe
 1912 – balkánské národy využívají oslabení Turecka a útočí na něj
 Turci odstupují území v sev. Africe, aby se vyhnuli válce na dvou
frontách, ale bezvýsledně
 Osmanská říše je z Balkánu vytlačena
 1913 – druhá balkánská válka – řešení vzájemných územních sporů
Atentát v Sarajevu
 napětí v Evropě houstne
 na válku připravené a vyzbrojené Německo čeká na
záminku k útoku
 červen 1914 – do Sarajeva přijíždí rakousko-uherský
následník trůn František Ferdinand d’Este s manželkou
 srbský nacionalista Gavrilo Princip na něj spáchá atentát
 z atentátu bylo obviněno Srbsko, jehož cílem bylo sjednotit
všechny Jihoslovany do jednoho státu
 Rakousko-Uhersko po konzultaci s Německem předkládá
Srbsku nepřijatelné ultimátum
 Srbsko přijímá s výjimkou jednoho bodu, což RakouskuUhersku nestačí a 28. července 1914 vyhlašuje Srbsku
válku
 tím také začíná 1. světová válka
Časový přehled sarajevského
atentátu

Následnický pár dorazil vlakem do Sarajeva v neděli 28. června 1914 před desátou hodinou. V
předním voze jel Fehim Čurčić, sarajevský starosta, a doktor Gerde, městský policejní komisař.
Arcivévoda František Ferdinand a vévodkyně Žofie byli ve druhém voze s Oskarem Potiorekem a
hrabětem Harrachem. Vršek auta byl odkryt, aby davy lidí měly dobrý výhled na své vládce.

Sedm členů mělo vytvořeno plán. Byli rozmístěni podél nábřeží řeky Miljacky a každý z nich měl
instrukce pokusit se zabít Františka Ferdinanda, jakmile jeho auto dosáhne jejich stanoviště. Prvním
atentátníkem měl být Muhamed Mehmedbasić, který stál před Rakousko-Uherskou bankou.
Mehmedbasić však ztratil nervy a nechal vůz projet, aniž se o cokoliv pokusil. Později vypověděl, že za
ním stál policista a on se obával, že bude zadržen dříve, než by stačil vrhnout svou bombu.

Ve čtvrt na jedenáct, kdy kolona aut minula hlavní policejní stanici, na arcivévodův vůz vrhl granát
devatenáctiletý Nedeljko Čabrinović. Řidič však viděl, jak na něj letí, a zrychlil. Bomba tak explodovala
pod koly dalšího auta. Dva lidé uvnitř, Eric von Merizzi a hrabě Boos-Waldeck, byli vážně zraněni,
zhruba desítka přihlížejících byla taktéž zasažena střepinami z granátu.

Po Čabrinovićově neúspěchu ztratilo zbylých pět atentátníků šanci zaútočit pro velký zástup lidí a
zvýšenou rychlost arcivévodova vozidla. Aby se vyhnul zadržení, spolkl Čabrinović kyanidovou pilulku
a skočil do blízké řeky. Byl však vytažen a zajat policií. Zdálo se, že se atentát nezdaří.

František Ferdinand se rozhodl, že navštíví oběti atentátu v nemocnici. Aby se vyhnul centru města,
rozhodl se generál Potiorek, že auto pojede přímo po nábřeží řeky Miljacky do sarajevské nemocnice.
Potiorek však o tom zapomněl informovat řidiče Franze Urbana. Po cestě tak Urban zahnul doprava na
třídu Františka Josefa.

Gavrilo Princip poté, co již celou akci považoval za ztracenou, byl zrovna v kavárně Moritze Schillera
pro sendvič, když uviděl Ferdinandův vůz projíždět okolo chybným směrem. Když to řidič zjistil,
zabrzdil a začal couvat. Přitom pomalu míjel čekajícího Principa. Ten vykročil kupředu, vytáhl zbraň a
ze vzdálenosti asi metru a půl několikrát na auto vystřelil. František Ferdinand byl zasažen do krku a
Žofie do břicha. Žofie, o které se později zjistilo, že byla těhotná, zemřela okamžitě. Ferdinand na ni
volal „Sopherl! Sopherl! Sterbe nicht! Bleibe am Leben für unsere Kinder!“ (Žofinko! Žofinko!
Neumírej! Zůstaň naživu pro naše děti!), rychle upadl do bezvědomí a po příjezdu do nemocnice
zemřel.
Gavrilo Princip
Gavrilo Princip (srbskou cyrilicí
Гаврило Принцип; 25. července 1894
Obljaj – 28. dubna 1918 Terezín) byl
bosenskosrbský politický aktivista, který
28. června 1914 v Sarajevu spáchal
atentát na následníka rakouskouherského trůnu Františka Ferdinanda
d’Este a jeho manželku Žofii Chotkovou,
vévodkyni z Hohenbergu. Tato událost
podnítila Rakousko-Uhersko k akci vůči
Srbsku, která vedla k zahájení první
světové války.
Zápis
 Trojspolek – Centrální mocnosti
 Německo + Rakousko-Uhersko + Itálie (s podmínkami)
 Trojdohoda
 Francie + Velká Británie + Rusko
 situace na Balkáně
 1900 – většinou samostatné státy, zbytek součást Osmanské
říše
 o vliv na Balkáně se přou evropské mocnosti
 přátelský vztah mezi Srbskem a Ruskem
 1908 – anexe Bosny a Hercegoviny R-U
 1911 – italsko-turecká válka o tur. kolonie v Africe – Itálie je
získává, Turci jsou z Balkánu vytlačeni
 1913 – druhá balkánská válka – řešení vzájemných územních
sporů na Balkáně
Zápis
 Atentát v Sarajevu
 Německo čeká na vhodnou záminku k útoku
 červen 1914 – v Sarajevu spáchal bosenský radikál Gavrilo
Princip atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda
d’Este s manželkou
 z atentátu obviněno Srbsko
 dostává od Rakousko-Uherska ultimátum, které nemůže
přijmout
 28. července 1914 vyhlašuje Rakousko-Uhersko Srbsku
válku
Shrnující otázky
 Které mocnosti měly zájmy na Balkáně?
 Proč anexe Bosny a Hercegoviny málem vyvolala válku?
 Jak získala Itálie kolonie v Africe?
 Jaká byla situace na Balkáně před první světovou
válkou?
 Proč byl spáchán atentát na Františka Ferdinanda d’Este?
 Proč bylo z plánování obviněno Srbsko?
 Obvinění Srbska bylo vykonstrouvané. Co bylo hlavní
příčinou nepřátelství mezi R.-U. a Srbskem?
 Za jaké podmínky byla Itálie povinna pomoci vojensky
Německu?