Transcript Základní síť vysokorychlostních tratí v ČR

Základní síť vysokorychlostních
tratí v České republice
Ing. Jindřich Kušnír
Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy
(Proč) potřebujeme VRT v ČR?
• mezinárodní konkurenceschopnost aneb Kudy se pojede nejen
z Vídně do Berlína?
atraktivita pro tranzit = finance EU na investice, uplatnění
českých dopravců, lepší mezinárodní spojení
• vnitrostátní konkurenceschopnost –
rozvoj dálniční sítě vs. modernizace železničních koridorů;
dálnice = novostavba v nové trase
koridor = modernizace tratě (často) v původní stopě respektující
řadu terénních překážek;
nerovnocennost silniční a železniční infrastruktury
• získání kapacity – přetrasováním (dálkových vlaků osobní
dopravy) na novou infrastrukturu vzniká na původní
infrastruktuře dodatečná kapacita – využití pro nákladní a
příměstskou dopravu – řešení kongescí
2
VRT a vysokorychlostní vozidla – proč jsou úspěšné?
Vývoj koncepce VRT v ČR
• 70. léta – první úvahy o VRT; cíl – získat kapacitu
pro nákladní dopravu
• 90. léta – definovány základní směry VRT
– vychází z tehdejších hlavních tranzitních směrů
– výhradně nové tratě pro rychlost 300 km/h
– dnes koridory VRT územně chráněny (ZÚR i územní plány
sídel)
• 2009 - 12 – revize a aktualizace
4
Aktualizace koncepce VRT
• úkol Politiky územního rozvoje – prověřit účelnost
a reálnost, ekonomickou efektivnost a napojení na
zahraničí
• změna koncepce = flexibilní přístup
– kombinace nových a modernizovaných tratí pro vyšší
rychlosti,
– možnost provozu konvenčních vlaků po VRT,
– možnost etapizace při zvyšování maximální rychlosti,
– zvýšení možnosti uplatnění českého průmyslu,
– úspora finančních prostředků
5
Budovat či nebudovat VRT v ČR?
• Bílá kniha EU
– do roku 2030:
3x více km VRT než
dnes (dnes cca 10
tis. km),
– do roku 2050:
základní síť
evropských VRT
• revize TEN-T
– stanovení hlavních
uzlů core network,
které mají být
propojeny.
6
Budovat či nebudovat VRT v ČR?
• revize sítě TEN-T (2011)
• primární úkol – propojit sídelní aglomerace s 1 000 000 a více
obyvatel
Berlin - Praha - Brno - Wien/Budapest
• tradiční směr v osobní i
nákladní dopravě
• kvalitní infrastruktura
konvenční železniční sítě
• Praha – Brno – zásadní význam
pro mezinárodní i vnitrostátní
relace, jádrový úsek celé sítě
• Praha – Ústí nad Labem –
Dresden – zrychlení osobní
dopravy, kapacita pro nákladní
dopravu
• nové tratě v návrhu TEN-T
• shoda se SRN o potřebnosti
tohoto spojení, pokračování
směr Berlin – Hamburg a
Leipzig - Frankfurt
8
Berlin - Praha - Brno - Wien/Budapest
• potřeba segregace
dálkové dopravy od
regionální a příměstské i
nákladní – v silně
provozně zatížených
(převážně příměstských)
úsecích → potřeba
nových úseků
• technické parametry
úseku Dresden – Praha –
Brno nedostatečné
(zejm. rychlost) →
potřeba nové rychlé tratě
Berlin - Praha - Brno - Wien/Budapest
•
•
•
•
•
vazba na iniciativu EU dle
nařízení 913/2010/EU o
prioritních nákladních
koridorech
nákladní Orient koridor (č. 7)
a napojení na koridor č. 8
směrem k Severnímu moři
→ potřeba nové tratě –
výhledově problémy s
kapacitou
Praha - Bratislava – silná
úseková frekvence +
napojení na PP 17 (VRT)
Paris – Bratislava (– HU)
modernizace navazujících
úseků v A a na SK pro
rychlost 200 a více km/h
VRT Wien – (Bratislava) –
Budapest
Wien - Brno - Ostrava - Warszawa
• tradiční směr v osobní i nákladní
dopravě
• kvalitní infrastruktura konvenční
železniční sítě
• dominantní nákladní doprava,
osobní podvázána nedostatečnou
nabídkou dopravců
• výhledově potřeba segregace
– nákladní větev koridoru: Přerov –
Břeclav
– osobní dálková větev: Přerov –
Brno – Břeclav – zajištění synergie
s hlavním vnitrostátním osobním
tahem Praha – Brno – Ostrava,
součást koridoru Pobaltí –
Warzawa – Wien – Itálie/Balkán
(geograficky velmi atraktivní a
snadno průchozí)
11
Wien - Brno - Ostrava - Warszawa
• modernizace Brno –
Přerov na 200 km/h
• potřebná nová kapacita
Přerov – Ostrava –
Katowice = nová rychlá
trať v návrhu TEN-T
• vazba na rychlou trať
Wien → Itálie
a Katowice – Warszawa
(CMK) - velmi
rychlé spojení severu a
SV Evropy s Itálií, příp.
Balkánem
2020 - 30
12
München - Praha - Wrocław - Warszawa
• zcela nový směr –
revize TEN-T,
potenciál pro
osobní i nákladní
dopravu
• v minulosti nebyl
pojímán jako
jeden tah
• infrastruktura
velmi špatná,
místy neexistující
13
München - Praha - Wrocław - Warszawa
•
•
•
•
•
•
předpoklad modernizace na
rychlost 200 km/h, smíšený
provoz
v SRN se hledá vhodná podoba
spojení Praha – München s
potenciálem napojení ve směru
Paris (PP 17) a přes Brenner do
Itálie (nákladní i osobní doprava)
Praha – Wrocław - trasování přes
Liberec nebo Hradec Králové
s Polskem podepsán Letter of
Intent
v Polsku návaznost na VRT
projekt Y Wwa –
Wrocław/Poznań
návaznost na budoucí možný
nákladní koridor Skandinávie –
Szczecin – ČR – Rakousko –
Itálie/Balkán
2020 - 30
Praha – Brno – Ostrava
•
•
•
•
nejsilnější
vnitrostátní relace
obdoba D 1 (+ D 47)
= VRT 1 + VRT 47
souběh vnitrostátní
a mezinárodní
dopravy
řeší problém
nedostatečné
kapacity na stávající
infrastruktuře
15
Aktuální stav přípravy VRT v ČR
• probíhají jednání s DE, AT, PL, SK a HU
• zpracováno alternativní vedení některých tras – cíl:
maximalizace přínosů i pro nákladní, příměstskou a
ostatní dálkovou dopravu
• zpracován provozní koncept – zasazení VRT do systému
taktové dopravy
• prověření ekonomiky projektu VRT v ČR včetně
aktualizace přepravních proudů - aktuální úkol
Předpokládaná etapizace výstavby VRT
• 1.etapa: výjezdy VRT z městských
aglomerací Prahy, Brna, Ostravy,
jinak konvenční železnice
• přeshraniční úseky ČR – Bavorsko,
ČR – Sasko a ČR – Polsko
• vozidla pro rychlost cca 200 km/h
• 2. etapa: páteřní VRT v ČR pro
významná spojení (Praha – regiony
do 3 hodin)
• vozidla pro rychlost 200 km/h a
více
Předpokládaná etapizace výstavby VRT
• 3.etapa:
ČR plnohodnotnou
součástí
celoevropského
systému VRT, který
zabezpečuje energeticky i
environmentálně šetrnou a
udržitelnou mobilitu občanů
EU v širší Evropě a
Euroasijském prostoru
= ČR propojena VRT s
okolními státy ve všech
relevantních směrech
Děkuji za pozornost
Ing. Jindřich Kušnír
[email protected]