Transcript 03._Počátky_osídlení_našeho_území

Počátky
osídlení našeho území
• území Českého
státu osídleno před
více než 750 tisíci
lety
• svědčí o tom četné
archeologické
nálezy
• kultury
 kultura s lineární keramikou
 kultura s moravskou malovanou
keramikou
 kultura s vypichovanou keramikou
Keltové
Kmeny Keltů sídlily
původně na území
sahajícím od dnešní
východní Francie po
západní Čechy.
Odtud v důsledku
přelidnění začaly
kolem roku 500 př.n.l.
pronikat do ostatních
částí Evropy.
• v Čechách se
usadil keltských
kmen Bójů,
podle nichž
vznikl latinský
název našeho
území Bohemia
• Keltové budovali
opevněná hradiště
latinsky zvaná
oppida
• na našem území
byly objeveny
zbytky několika
oppid např. na
vrchu Závist u
Prahy, u obce
Stradonice (na
řece Berounce),
Staré Hradisko u
Prostějova.
Germáni
• v posledním století př.n.l. velká část Keltů naše
•
•
•
•
území opustila
vystřídali je dva germánské kmeny - Markomani
a Kvádové
Germáni původně sídlili na území dnešního
Dánska a severního Německa
postupně se usadili v celé střední Evropě
Germáni byly hospodářsky i kulturně méně
vyspělí než Keltové, ale postupně i díky vlivu
římské říše u nich docházelo k rychlému
pokroku
Slované
• po první vlně stěhování národů ve 4.- 5.
století nastal relativní klid
• 5.- 6. století se dali do pohybu Slované
začala tzv. druhá vlna stěhování národů
• příchodem Slovanů do střední a jižní
Evropy, jejich postupem směrem na
východ a vznikem prvních slovanských
států skončilo stěhování národů
Expanze slovanských kmenů třemi
směry:
• na západ - do střední Evropy
• na jih - na Balkánský poloostrov
• na východ - do východní Evropy za řeku Dněpr
• 6. století – slovanské kmeny pronikají
na území dnešní Moravy
• smísení slovanských kmenů se
zbytky germánského obyvatelstva
• o životě Slovanů vypovídají pouze
hmotné prameny a legendy
• ústně předávané legendy daly na
přelomu 11 a 12 století vzniknout
Koskově kronice
osídlení území
• Slované se nejdříve usazovali na
nezalesněných místech kolem
moravských řek, teprve později
zamířili do Čech - hlavně k Labi
• osídlení bylo zprvu velmi řídké,
takže tehdejší vesnice se svými
polnostmi tvořily jen ostrůvky
uprostřed rozsáhlých lesů
hradiště
• v případě
nebezpečí se
uchylovali na hrady
- hradiska
ohrazená
sypanými valy,
které zpevňovala
kůlová palisáda.
Na hradištích sídlili
slovanští náčelníci
obydlí
• od Germánů
převzali
Slované
například typ
obydlí, tzv.
polozemnice
zemědělství
• Slované se živili
především zemědělstvím
a chovem dobytka
• pole obdělávali tak, že
oseli pouze jeden díl
půdy, druhý ležel ladem,
rostla na něm tráva,
kterou spásal dobytek
• takový způsob
hospodářství nazýváme
dvojpolní
• rodiny byly zprvu soběstačné, vše
si vypěstovali i vyráběli sami
• časem však někteří zemědělci
přestali pracovat na poli a
věnovali se pouze řemeslu
• tak došlo i k rozvoji obchodu
náboženství
• před přijetím křesťanství
byli Slované pohany
• uctívali bůžky, kteří
představovali různé
přírodní síly. Měli podobu
kamenů, stromů, nebo
pramenů...
• lidé je žádali o věci pro ně
důležité, například déšť,
dobrou úrodu, zdraví....
jazyk
• slovanské kmeny zřejmě hovořili
společným jazykem, kterému se říká
praslovanština
• v písemných pramenech není doložen,
jazykovědci jej pouze rekonstruovali
• tento jazyk měl různé nářeční podoby
• velmi blízký byl o něco mladší
staroslověnštině