Neželezné kovy a jejich slitiny
Download
Report
Transcript Neželezné kovy a jejich slitiny
Technické neželezné
kovy - těžké
Email: [email protected]
Tel: 387 77 3057
MTDII
1
Neželezné kovy a jejich slitiny
Neželeznými kovy se v obecném pojetí
rozumějí všechny kovy s výjimkou železa.
Neželezné kovy jsou ve strojírenství užívány
v případech, kdy svými vlastnostmi lépe než
kovy železné splňují požadavky kladené na
materiál výrobku (elektrická a tepelná vodivost,
odolnost proti korozi a pod.). Většinou jsou totiž
dražší než materiály železné, protože výskyt
jejich rud je nižší a jejich výroba je obtížnější.
Slitiny neželezných kovů mohou mít formu
tuhých roztoků, mechanických směsí i
MTDII
2
chemických sloučenin.
Čistota neželezných kovů
Technické neželezné kovy nejsou nikdy
dokonale čisté. Vždy obsahují další kovové či
nekovové složky, které se do základního
materiálu dostávají ze surovin a výrobního
procesu nebo jsou úmyslně přidávány.
Příměsi zpravidla zvyšují pevnost a mez kluzu
těchto materiálů, zlepšují jejich slévatelnost a
obrobitelnost, ale zhoršují jejich tvárnost,
elektrickou a tepelnou vodivost i odolnost proti
korozi.
MTDII
3
Neželezné kovy – přehled vlastností
Teploty tání, mez pevnosti, typ mřížky
KOV
Ttání [°C]
Rm [MPa]
MŘÍŽKA
Cu
1083
230
fcc
Al
660
80
fcc
Ni
1453
320
fcc
Mg
650
190
hcp
Zn
419
120
hcp
Ti
1660
400
Polymorfni – hcp x bcc
Pb
327
12
fcc
Zr
1855
400
Polymorfni – hcp x bcc
Ta
2966
350
bcc
Mo
2620
800
bcc
W
3395
1800
bcc
Ag
960
450(slitiny)
fcc
Au
1063
700 (slitiny)
Pt
1769
1100 (slitiny)
MTDII
4
Rozdělení neželezných kovů
Neželezné kovy je možno rozdělovat podle mnoha
hledisek: výskytu, hustoty, teploty tavení, účelu použití
atd.
Podle výskytu
• obecné
• drahé
• vzácné
Podle teploty tavení
• nesnadno tavitelné (Mo, W)
• snadno tavitelné (Pb, Sn, Zn, Cd
Podle hustoty
• na lehké
• těžké
Podle odolnosti proti korozi
• ušlechtilé (Cu, Ag, Au ...)
• méně ušlechtilé (Mg, Al, Zn ...)
MTDII
5
Rozdělení neželezných kovů
užívaných ve strojírenství
těžké (barevné) neželezné kovy
lehké neželezné kovy
přísadové kovy
POZN. Protože však tento způsob rozdělení
nemá jednoznačné třídící kriterium, vyskytují
se některé kovy ve dvou skupinách (například
mezi těžkými i přísadovými kovy nebo mezi
lehkými i přísadovými kovy)
MTDII
6
Těžké neželezné kovy
Do skupiny těžkých neželezných kovů jsou
obecně zařazovány všechny kovy, jejichž
hustota je vyšší než 5.000 kg.m-3 (5.103 kg.m-3).
K neželezným kovům užívaným v technické
praxi patří měď, cín, olovo, zinek, nikl,
kadmium, antimon, titan a jejich slitiny.
cín
MTDII
titan
nikl
7
Měď - Cu
Má červenou barvu. Je měkká a tvárná, špatně slévatelná (má
nízkou zabíhavost do forem) a špatně obrobitelná (maže se),
dobře svařitelná, dobře se nechá pájet, dobře odolává
atmosférické korozi a organickým kyselinám. Hustota - 8,96.103
kg.m-3,
Teplota tavení - 1 083 °C,
Pevnost asi 230 N.mm2,
Tažnost asi 50 %,
Velmi dobrá elektrická
a tepelná vodivost.
Čistá měď se používá hlavně na elektrické vodiče, výměníky
tepla a na galvanické povlaky. Pro konstrukční účely se užívají
především slitiny mědi.
MTDII
8
Měď – Cu
Výskyt převážně ve sloučeninách, ve
formě sulfidů
Chalkozin (leštěnec měděný)
Největší povrchový důl mědi
Covellin
Chalkopyrit, malachit, azurit (Chile) – cca 30 milionů tun mědi
MTDII
9
Použití mědi
MTDII
10
Slitiny mědi
Slitiny mědi mají oproti čisté mědi lepší
mechanické nebo technologické
vlastnosti. Podle svého složení jsou
rozdělovány do tří skupin:
1. bronzy
2. mosazi
3. červené kovy
Někdy jsou červené kovy řazeny
k bronzům.
MTDII
11
Bronzy
Bronzy jsou slitiny mědi s jinými kovy
s výjimkou zinku. Podle přidaného kovu se
blíže označují jako cínové (tak zvané „pravé“),
olověné, hliníkové, beryliové, niklové,
manganové a další.
Příklad rovnovážného binárního
diagramu Bronzu
MTDII
12
Bronzy
Cínové bronzy dobře odolávají korozi a opotřebení.
Zpracovávají se tvářením (do 8 % Sn) nebo litím (od 8
do 20 % Sn). Používají se na trubky, dráty, plechy,
pružiny, membrány, pouzdra kluzných ložisek, oběžná
kola čerpadel, armatury atd.
Olověné bronzy obsahují do 33 % Pb, někdy také
menší množství Sn. Snášejí vysoká zatížení a jsou
odolné proti otěru. Proto se z nich vyrábějí zejména
pouzdra kluzných ložisek.
MTDII
13
Bronzy
Hliníkové bronzy obsahují 3 až 11 % Al, někdy jsou
legovány Fe, Ni nebo Mn. Dobře odolávají zvýšeným
teplotám a chemickým vlivům. Vyrábějí se z nich
armatury pro přehřátou páru, výfukové ventily motorů,
části chemických zařízení.
Beryliové bronzy obsahují 1 až 2 % Be. Mají vysokou
pevnost (až 1350 N.mm-2, pružnost, dobře odolávají
korozi a přitom mají velmi dobrou elektrickou vodivost.
Vyrábějí se z nich pružiny vystavené agresivnímu
chemickému prostředí, vysoce namáhané součásti
s požadavkem elektrické vodivosti, korozivzdorná
ložiska. Protože při nárazu nejiskří, užívají se na
nástroje pro práci ve výbušném
prostředí
(doly,
MTDII
14
prachárny).
Bronzy
Niklové bronzy obsahují zpravidla vedle
mědi a niklu ještě mangan a železo. Užívají
se především na odporové materiály (názvy
konstantan, nikelin) v regulačních a měřicích
přístrojích.
Manganové bronzy mají podobné vlastnosti
a použití jako bronzy niklové. Jsou známy
pod názvy manganin, isobelin nebo resistin.
Zvláštností je tzv. Heuslerova slitina (nad 10
% Mn, 9 % Al), která je feromagnetická,
přestože neobsahuje žádné železo.
MTDII
15
Mosazi
Mosazi jsou slitinami mědi se zinkem, některé
obsahují také olovo, nikl, hliník a další přísady. Mosazi
s vyšším obsahem mědi se zpracovávají tvářením,
mosazi s menším obsahem mědi litím. Slitiny s
obsahem mědi nižším než 58 % nejsou pro svou
křehkost a tvrdost prakticky použitelné.
Struktura Mosazi
Příklad rovnovážného
binárního diagramu Mosazi
MTDII
16
Mosazi
Mosazi s obsahem mědi nad 80 % se
nazývají tombaky. Jsou dobře tvárné a výborně
odolávají korozi. Užívají se na trubky, plechy,
dráty, výměníky tepla, lopatky parních turbin a
pro součásti vyráběné hlubokým tažením.
Mosazi s nižším obsahem mědi (63 až 68 %)
se užívají na lisované elektrotechnické
součásti, pružiny, vruty a podobné drobné
součásti. Přídavkem olova se dosahuje lepší
tvárnosti a obrobitelnosti (vhodné pro obrábění
na automatických strojích). Nejlepší
slévatelnost má mosaz MTDII
s obsahem 60 % Cu. 17
Mosazi
Niklová mosaz obsahující 12 až 20 % Ni
má velmi dobrou tažnost. Nikl měď silně
odbarvuje a proto mají niklové mosazi
bílou barvu a velmi pěkný vzhled.
Používají se na výrobky zhotovené
hlubokým tažením, dříve se z nich
vyráběly jídelní příbory a další jídelní
(kuchyňské) vybavení. Známé jsou pod
obchodními názvy alpaka nebo pakfong
(nové stříbro).
MTDII
18
Červené kovy
Červenými kovy se nazývají slitiny mědi
s cínem (3 až 10 %), zinkem a olovem.
Používají se na pouzdra kluzných
ložisek, součásti čerpadel a armatury pro
rozvod horké vody a páry.
MTDII
19
Cín
Cín (Sn) má hustotu 7,28.103 kg.m-3, teplotu tavení 232 °C,
stříbrobílou barvu. Je velmi dobře slévatelný a tvárný,
zdravotně nezávadný. Při dlouhodobém působení teplot nižších
než 13 °C se mění ve svou modifikaci , která má podobu
šedých krystalků (tzv. cínový mor).
Cínové rudy jsou velmi chudé, většinou obsahují pouze několik
desetin procenta cínu. Hlavním nerostem pro výrobu cínu je
cínovec, oxid cíničitý SnO2. Výroba cínu spočívá v obohacení
rud rozdružováním a flotací, pražení, redukci při tavení
v plamenných pecích a pyrometalurgické nebo
elektrometalurgické rafinaci.
Užívá se do slitin (například bronzy, pájky), na výrobu folií
(staniol), k cínování plechu v potravinářství.
MTDII
20
Olovo
Olovo (Pb) má hustotu 11,34.103 kg.m-3, teplotu tavení
327,5 °C, malou pevnost - přibližně 12 N.mm-2, velkou
tažnost - přibližně 70 %. Je velmi měkké a tvárné,
velmi dobře odolává korozi a působení kyselin, má
vysokou pohltivost proti rentgenovému záření, je
jedovaté. Užívá se na potrubí a armatury v chemickém
průmyslu, na desky akumulátorů, ochranné štíty
v průmyslu a zdravotnictví, do slitin (například pájky,
ložiskové slitiny - kompozice,
liteřina v tiskárenství).21
MTDII
Olovo
Olovo je v zemské kůře zastoupeno poměrně řídce.
Nejběžnější olověnou rudou je sulfid olovnatý, galenit
PbS. Dalšími méně běžnými minerály olova jsou
cerusit, uhličitan olovnatý PbCO3 a anglesit, síran
olovnatý PbSO4. Olovo se také často vyskytuje jako
doprovodný prvek v rudách zinku a stříbra.
Při získávání olova z rudy je obvykle hornina jemně
namleta a flotací oddělena složka s vysokým
zastoupením kovu. Následuje pražení rudy, které
převede sulfidy olova na oxidy. Kovové olovo se pak z
praženého koncentrátu rud získává žárovou redukcí
elementárním uhlíkem (obvykle koks).
MTDII
22
Zinek
Zinek (Zn) má hustotu 7,1.103 kg.m-3, teplotu tavení
419 °C, teplotu vypařování 907 °C, pevnost asi 120
N.mm-2. Za normální teploty je velmi křehký, v rozmezí
teplot 100 - 150 °C je tažný a dá se válcovat na plech
a vytahovat na dráty, nad 200 °C je opět křehký. Je
velmi snadno tavitelný a dobře slévatelný. V čisté
podobě má malou odolnost proti chemickým vlivům,
ale jeho korozní produkty velmi dobře chrání zinek do
hloubky.
MTDII
23
Zinek
Používá se na odlitky (karburátory, drobné tvarově
složité součásti kancelářských strojů), galvanické
články (kalíšky kapesních baterií), pro pokovování
ocelových plechů vystavených atmosférickým vlivům,
do slitin.
V zemské kůře je zinek poměrně bohatě zastoupen.
Po železe, mědi a hliníku je čtvrtým nejvíce
průmyslově vyráběným kovem.
Hlavním minerálem a rudou pro průmyslovou výrobu
zinku je sfalerit neboli blejno zinkové ZnS. Malá
množství zinku bývají také přimíšena v železných
rudách a při zpracování rud železa ve vysoké peci se
hromadí v podobě zinkového
prachu z kychtových 24
MTDII
plynů.
Nikl
Nikl (Ni) je feromagnetický, má hustotu 8,9.103 kg.m-3,
teplotu tavení 1 455 °C, pevnost asi 320 N.mm-2. Má
velmi dobré mechanické vlastnosti, je dobře tvárný a
svařitelný. Vyznačuje se vysokou odolností proti korozi
i za zvýšených teplot.
MTDII
25
Nikl
Nikl je v přírodě poměrně hojně zastoupen,
výskytem v zemské kůře se řadí na 7. místo.
Obvykle se vyskytuje ve směsi s železem
v rudách ve formě oxidů nebo sulfidů. Z rud se
vyrábí pražením a redukčním tavením. Rafinuje
se elektrolyticky na čistotu až 99,99 %.
V čisté podobě se užívá především pro
poniklování jiných kovů jako ochrana proti
korozi. Velký význam má jako přísadový kov.
MTDII
26
Kadmium
Kadmium (Cd) má hustotu 8,65.103 kg.m-3,
teplotu tavení 321 °C, teplotu vypařování 765
°C. Je měkké, lehce tavitelné. Svými
vlastnostmi se podobá zinku.
MTDII
27
Kadmium
V zemské kůře je kadmium vzácným prvkem.
Vyskytuje se jako příměs rud zinku a někdy i
olova, z nichž se také společně získává. K
oddělení kovů se vzhledem k poměrně nízkému
bodu varu kadmia požívá destilace.
Kadmium se užívá jako součást různých slitin a
k povrchové ochraně jiných kovů před korozí.
Významné využití nachází kadmium při výrobě
pájek, které jsou jeho slitinami se stříbrem,
cínem a zinkem. Mají velmi dobré mechanické
vlastnosti, dávají pevné a houževnaté spoje,
MTDII
28
velmi dobře vedou elektrický proud.
Antimon
Antimon (Sb) má hustotu 6,7.103 kg.m-3, teplotu tavení
630 °C. Je středně tvrdý a velmi křehký.
V zemské kůře je poměrně vzácným prvkem. Hlavní
rudou antimonu je antimonit, chemicky sulfid
antimonitý Sb2S3. Obvykle je také přítomen jako
příměs v rudách stříbra, mědi a olova.
MTDII
29
Antimon
Vyrábí se pražením a redukcí sulfidických rud
za přístupu vzduchu za vzniku oxidů, které se
dále redukují žárově uhlíkem (koksem).
Užívá se do slitin měkkých kovů, nejčastěji
olova, za účelem zvýšení jejich mechanické
pevnosti a tvrdosti. Významný je podíl antimonu
při výrobě pájek na bázi olova a cínu. Přídavky
antimonu, kadmia a stříbra získávají tyto pájky
lepší vodivost a vyšší pevnost spoje.
MTDII
30
Molybden
Vanad
Chrom
Mangan
MTDII
31
Použitá literatura
Ing. J. Hladký – podklady pro výuku
http://trideniodpadu.blogspot.cz/2011/03/
zaludne-jedovate-kadmium.html
http://www.osel.cz/index.php?clanek=359
http://www.allmystery.de/themen/uh4304
8-83
MTDII
32
Děkuji za pozornost
MTDII
33