Karl Ludwig von Bertalanffy
Download
Report
Transcript Karl Ludwig von Bertalanffy
KARL LUDWIG VON
BERTALANFFY
LUDWIG VON BERTALANFFY
*19. září 1901 v
Atzgersdorfu (u Vídně)
†12. června 1972 v Buffalu
- rakouský biolog a filosof,
jeden ze zakladatelů Obecné
teorie systémů
ŽIVOT
-
-
Studoval biologii a filosofii
Byl profesorem ve Vídni, Londýně, v
Montrealu a Ottawě
Zabýval se fyziologií, výzkumem
rakoviny a zejména obecnými
vlastnostmi živých organismů a
systémů vůbec
MODEL INDIVIDUÁLNÍHO
RŮSTU
Roku 1934 uveřejnil jednoduchý model růstu.
- v jednoduché podobě je to diferenciální
rovnice, vyjadřující závislost růstu tělesné
délky (L) na čase (t)
L´(t)=rB (L∞ - L(t))
kde rB je Bertalanffyho koeficient růstu a L∞ je
cílová délka jedince při dostatku potravy
Po druhé světové válce rozšiřuje teorie
managementu svůj interdisciplinární
charakter aplikováním poznatků nových věd.
Systém přístupu k managementu se snaží
teoreticky vysvětlit a zdůvodnit pohyb
reálných objektů pomocí systémů, u kterých je
jejich celkovost dána množinou navzájem
propojených prvků.
OBECNÁ TEORIE SYSTÉMŮ
Bertalanffyho teorie systémů vychází z
předpokladu, že Systém je uspořádaná
množina prvků, mezi nimiž působí
vzájemné vazby.
Takto vytvořený celek se projevuje vůči
svému okolí odlišně, než jak by se
projevoval pouhý soubor navzájem
neprovázaných prvků.
Například:
elektrárenský blok jako systém je tvořen z
hlavních prvků (kotel, turbína, parogenerátor).
Samy o sobě umí tyto prvky například z uhlí
vyrobit páru (kotel) a mohou být použity i v
jiných systémech.
Teprve jejich propojení vznikne systém
elektrárenského bloku, který z uhlí produkuje
elektrickou energii.
TEORIE SYSTÉMŮ
Funkce
systému je definována jako
transformační proces převodu vstupních
stimulů z okolí na výstupní reakci.
Bertalanffy
definuje několik kategorií
systémů:
například: - otevřený systém
- uzavřený systém
TEORIE SYSTÉMŮ
Otevřený
systém – jehož funkce je
podmíněna výměnou hmotných,
energetických nebo informačních toků se
svým okolím.
Uzavřený systém – je od svého okolí izolován a
neexistují vstupy z okolí ani výstupy ze
systému. Stav systému je jednoznačně
určen výchozím stavem a průběhem
transformačního procesu.
TEORIE SYSTÉMŮ
Spolehlivost
funkce systému je hodnocena
podle jeho schopností dosahovat vytýčené cíle.
Efektivnost je závislá na úrovni vnitřních i
vnějších zdrojů při cestě za dosažením
vytyčeného cíle.
Systémový přístup je východiskem pro
nalezení nejvhodnějších postupů řízení
systémů.
TEORIE SYSTÉMŮ
Základní
vlastností systému je jeho
celistvost, tzn. Že systém vystupuje vůči
okolí jako jeden nedělitelný celek.
Metoda
systémových přístupů obsahuje
fázi analytickou a syntetickou
TEORIE SYSTÉMŮ
V
analytické fázi se provádí kroky:
- zpřesňování formulace řešeného problému
- zpracování plánu postupu řešení
- určení cílů chování systému a objasnění jeho
funkcí
- určení kritérií pro hodnocení spolehlivosti a
efektivnosti funkcí systému
TEORIE SYSTÉMŮ
V
průběhu syntetické fáze se používají závěry
z analytické fáze a postupuje se dle kroků:
- vytvoření modelu systémů a simulace jeho
funkcí nebo chování vůči okolí
- návrh způsobu řízení funkcí systému
- zajištění požadované spolehlivosti a
efektivnosti systému
Bertalanffy uvádí jako přiklad nové koncepty,
zaváděné v sociologii, například obecného
systému, zpětné vazby, informace a
komunikace.
Přitom kritizuje klasické atomistické pojetí
společenských systémů a představy jako fyzika
společnosti.
Otevřené systémy se jistě prosadí nejen v
sociologii, ale i v antropologii, ekonomii a
politologii.
Bertalanffyho teorie systémů tak i dnes slouží
jako můstek spojující bádání v různých
disciplínách.
ZDROJE:
www.isss.org
www.wikipedia.org
www.kip.zcu.cz