Plazi Společná prezentace třídy 7.A

1

Fylogeneze

vývoj druhu v evolučním procesu

• plazi patří mezi obratlovce (podkmen)

– ústřední nervová soustava a osní kostra složená z páteře a lebky

– některé třídy (všechny viz snímek č.4) :

• ryby - nejprimitivnější obratlovci, z nichž se vyvinuli obojživelníci. Prvotní ryby neměly čelisti a jejich tělo bylo kryto krunýřem • obojživelníci - mají již čtyři nohy; v geologické historii nebyli nikdy příliš četní • plazi - vyvinuli se z obojživelníků a byli prvními čtyrnožci schopnými trvalého života na souši. Významnou skupinou byli dinosauři.

• savci mají tělo kryté chlupem, zuby různých tvarů a jsou teplokrevní Strunatci pláštěnci bezlebeční obratlovci 2

Kde žijí • Plazy můžeme najít na všech kontinentech kromě Antarktidy, přestože jejich oblíbeným prostředím jsou tropy a subtropy .

Proč nežijí na Antarktidě?

Plazi jsou studenokrevní živočichové.

To znamená, že mají nestálou teplotu těla a teplo získávají z okolního prostředí. Jsou proto nároční na teplo. 3

Třídění plazů •

Klasické třídění plazů je následující:

• třída: Plazi (

Reptilia

)

– podtřída: Želvy (

Chelonia

) přibližně 301 druhů – podtřída: Archosauria (aligátoři a krokodýlové): • řád: Krokodýli (

Crocodilia

) 23 druhů – podtřída: Lepidosauria • řád: Haterie (

Rhynchocephalia

) 2 druhy • řád: Šupinatí (

Squamata

) přibližně 7 600 druhů – podřád: Ještěři (

Sauria

) – nepřirozená (parafyletická) skupina – podřád: Hadi (

Serpentes

,

Ophidia

) – podřád: Dvouplazi (Amphisbaenia) 4

Stavba těla, kostra

• Hadi • postrádají končetiny, pouze některé čeledi mají na kostře zakrnělé zbytky končetin, tzv. rudimentální končetiny –

Kostra

• skládá se z lebky, páteře (obratlů – až 400), žeber • ohebnost je dána velkým počtem obratlů, na každý je připojen pár žeber, které jsou velmi pružné, což hadi využívají při polykání a trávení kořisti. • Ještěrky – Končetiny s pěti prsty, dlouhý ocas – Kostra • pružná, do stran ohebná páteř • ramenní a stehenní kosti jsou v pravém úhlu přikloubeny k tělu – typický pohyb ještěrek 5

Smyslové orgány

• Jak vidí – někteří plazi slzí, jiní mají pohyblivá oční víčka nebo mají oči přerostlé kůží – mnozí plazi dovedou rozlišovat barvy – prostorové vidění – podle rozmístění očí na hlavě • Čich – prakticky nemají, ale řada plazů má na patře přídavné čichové ústrojí - Jacobsonův orgán • Sluch – nemají dobrý sluch, např. hadi jsou v podstatě hluší

Jacobsonův orgán

zcela zvláštní ústrojí vnímající chemické podněty 6

Dýchací soustava

• všichni plazi mají plíce • dvě externí nozdry • průdušky, hrtan a průdušnice • nemají tvrdé patro – zadržují dech, když polykají • na rozdíl od savců nemají bránici plíce ještěrky plíce hada 7

Potrava a trávicí soustava

• převážná většina druhů plazů je masožravá • trávicí ústrojí – ústa-hltan-jícen-žaludek-tenké, tlusté střevo-kloaka-řitní otvor • kořist polykají celou – krokodýli kořist trhají prudkými pohyby hlavy na menší části, jsou odolní vůči hladovění – někteří hadi mají jedové zuby - můžou pozřít potravu otrávenou vlastním jedem • želvy – některé želvy jsou býložravé, některé patří spíše k hmyzožravcům 8

Rozmnožování

• VEJCORODÍ – většina plazů – měkká, blanitá nebo kožovitá skořápka (hadi, ještěři), tvrdá skořápka (želvy, ktokodýli).

• VEJCOŽIVORODÍ – mláďata se z vajec líhnou při kladení (slepýš, užovka hladká, ještěrka živorodá) • ŽIVORODÍ – rodí živá mláďata (zmije obecná) • vejce snáší na zem, zahrabávají je do různých materiálů a dále se o svá mláďata nestarají 9

Oběhová soustava

• uzavřený oběhový systém přes tříkomorové srdce, dvě srdeční síně a jednu komoru • krokodýly mají čtyřkomorové srdce • kvůli dynamice tekutin se plazům při průtoku krve srdcem do určité míry mísí okysličená krev s neokysličenou 10

Největší z plazů

•

Krokodýl mořský

– je největší z krokodýlů a zároveň je dnes největším a nejmohutnějším plazem na světě. Dosahuje délky přes sedm metrů (rekordní exempláře však až 10 metrů) a hmotnosti více než jedné tuny – žije v jižní a jihovýchodní Asii, pobřeží severní Austrálie, v mořích s teplejší vodou – plave pomocí ocasu – byl loven pro svoji vzácnou kůži, ze které se vyrábějí kabelky, proto je na pokraji vyhynutí 11

Nejjedovatější pozemský had

• nejprudší jed mají mořští hadi vodnáři • nejjedovatější suchozemští hadi – australská pakobra (Parademansia microlepido) • je považována za nejjedovatějšího suchozemského hada světa • žije v jihozápadním Queenslandu (severovýchod Austrálie) • její jed je údajně až 4x účinnější než jed Taipana • podle některých zdrojů byla zařazena do rodu taipanů jako taipan menší – obávaná Mamba černá (

Dendroaspis polylepis

) • je v žebříčku jedovatosti asi až čtvrtém nebo pátém místě (neexistuje jednoznačný žebříček jedovatých hadů) had vodnář (Enhydrina schistosa) mamba černá tajpan menší 12

Nejmenší plaz

• Jaragua (

Sphaerodactylus ariasae

) • objeven

na ostrově v Karibském moři

• • živí se drobným hmyzem, ale může být potravou pro stonožky a škorpióny

měří totiž i s ocáskem 16 mili metrů

13

Odkud jsme získali informace:

– Seznam použitých odkazů: • • • • • • • • • www.wikipedie.cz

http://62.168.39.166/paichl/knihy/Smysly.htm

http://www.sweb.cz/black.window/fylo.htm

http://www.chovatelka.cz

http://www.worldbook.com/wb/images/content_spotlight/reptiles http://animals.nationalgeographic.com

http://www.petrpetra.net/ http://www.volny.cz/richardhorcic/www%20stranky/novinky.htm

www.gifte.de/ – Seznam použité literatury: • Černík, V. - Martinec, Z.

Přírodopis 1: zoologie 1.část.

vyd. Praha: SPN, 1995. 117 s. ISBN 80-85 937-05-9.

Ilustrovali J. Béza, I. Skálová. 1. • Čihař, J. – Čepická, A.

Plazi a obojživelníci.

Ilustrovala A. Čepická. 1. vyd. Praha: Granit s.r.o., 1993. 63 s. ISBN 80-85805-07-3 • O’Shea, M. – Halliday, T.

Plazi a obojživelníci.

1. vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. – Knižní klub, 2005. 256 s. ISBN 80-242-1415-6 • Dmitrijev, J.

Ilustrovali A. Čepická a spol. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1988. 166 s. 26 052-88

Obojživelníci a plazi: známí i neznámí, pronásledovaní, chránění.

14