Transcript Od Mnichova k okupaci - Základní škola, Česká Lípa, Pátova

jméno autora
Mgr. Štěpánka Kočová
název projektu
Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice
číslo projektu
CZ.1.07/1.4.00/21.0495
číslo šablony
III/2 Inovace výuky pomocí ICT
předmět
Dějepis
pořadové číslo DUM
37
Anotace
Prezentace stručně přibližuje období od Mnichova až po okupaci
Autor
Mgr. Štěpánka Kočová
Druh učebního materiálu
Prezentace
Druh interaktivity
kombinovaná
Cílová skupina
Žák
Stupeň a typ vzdělávání
Základní vzdělávání – druhý stupeň
Typická věková skupina
14 - 15 let
Od Mnichova
k okupaci
Z 29. na 30. září 1938 = proběhla mnichovská
konference = pro ČSR velké ztráty
• zhruba 1/3 území
• pokles obyvatel o 1/3
• příliv obyvatel do vnitrozemí (asi půl milionu)
• zpřetrhání železničních a dopravních tepen
• ztraceno pohraniční pásmo opevnění
• v odtržených částech bylo 2/5 průmyslové výroby
(těžba uhlí, podniky lehkého a potravinářského
průmyslu)
• rozsáhlé lesní bohatství
• 1/3 orné půdy
• rozsáhlá emigrace Židů
• České obyvatelstvo bylo Mnichovem velmi
zklamáno, propadlo beznaději a šířily se
projevy morálního úpadku.
• Heslem dne bylo: přikrčit se a přežít za každou
cenu!!!
• Obsazené pohraniční oblasti se staly součástí
německé říše = sudetská župa = její obyvatelé
bez ohledu na národnost se stali občany
Německa. Občanům české národnosti bylo
umožněno, aby se přestěhovali do vnitrozemí.
Pokud toho nevyužili do 15.3. 1939, zůstali na
území sudetské župy v postavení cizinců.
Autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi
• Moc na Slovensku a v Podkarpatské Rusi po
Mnichovu přešla do rukou autonomních vlád.
• Toho využila HSLS a vyhlásila dne 6.října 1938
autonomii Slovenska. Předsedou samostatné
slovenské vlády se stal Jozef Tiso (1887/1947), byl
to slovenský římskokatolický kněz, politik a
prezident samostatného Slovenského štátu v
letech 1939–1945. Na základě rozsudku
Národního soudu byl v r. 1947 v Bratislavě
popraven jako zrádce.
• Úřední a vyučovací řečí na Slovensku byla
slovenština.
• Československo se změnilo na federativní stát
Česko – Slovensko.
• 22.listopadu 1938 byl přijat zákon o autonomii
Podkarpatské Rusi, stát se přejmenoval na
Karpatskou Ukrajinu.
• Pro pomnichovské období se vžil název
„druhá republika“ od 1.října 1938 do
15.března 1939
• 5.října odstoupil prezident Edvard Beneš, své
spoluobčany ujistil, že má plán, ale brzy po
odletu do zahraničí se začalo s posměchem
tvrdit, že ten plán byl aeroplán
• k moci se dostávaly jiné politické síly =
pravicové a nacionalistické = šířily nenávist
k demokracii, rasismus a antisemetismus,
špinily T.G.Masaryka, K.Čapka, J.Wericha a
J.Voskovce ….
• rozpadla se vládní koalice
• nastupuje nová vláda „silné a tvrdé ruky“,
měla zajistit přátelskou politiku k Německu
• jediná vládní strana = Strana národní jednoty
• Prezidentem republiky byl Emil Hácha (3.prezident),
• předsedou vlády byl Rudolf Beran, ministr zahraniční
• věcí František Chvalkovský. Nová vláda vládla bez
kontroly parlamentu, měla právo nahrazovat
„nevhodné“ zákony“ novými a měnit ústavu. Přestaly
vycházet demokraticky zaměřené noviny a časopisy,
vláda zakázala činnost levicových a demokratických
stran (byla povolena jen NSDAP nebo SdP). Existovaly
jen dvě strany: A) Strana národní jednoty
B) Národní strana práce = opoziční strana,
zabránila nastolení úplné totality
Situace na Slovensku = nacisté podporovali
HSLS.
Příprava voleb v prosinci 1938:
• první volby totalitního typy v dějinách
Československa (na kandidátce byla jen jediná
politická strana = HSLS) !!!
• Ve snaze zabránit rozpadu státu se počátkem
března 1939 rozhodla pražská vláda nastolit na
Slovensku vojenský režim = neúspěch, Jozef
Tiso byl podporován Adolfem Hitlerem.
• 14.března 1939 byl vyhlášen samostatný
slovenský stát, Slovenský stát byl pod
značným vlivem nacistického Německa, se
kterým byla podepsána Ochranná smlouva
(Německo bylo „ochráncem“ Slovenska).
Slovenské ozbrojené síly se také podílely v září
1939 na napadení Polska.
• Situace v Podkarpatské Rusi = předseda tamní
autonomní vlády prohlásil, že končí ústavní
vztah jeho země k Česko – Slovensku a území
začala obsazovat maďarská vojska se
souhlasem Hitlera.
Protektorát Čechy a Morava
• Protektorát = forma podřízené závislosti jedné
země na druhé, násilně prosazená
• 15.března 1939 přijel na Pražský hrad Adolf
Hitler, aby vyhlásil protektorát Čechy a Morava
(německy Protektorat Böhmen und Mähren),
trval až do kapitulace Německa 9.května 1945.
• Protektorát neměl vlastní armádu = pouze tzv.
vládní vojsko (mělo asi 7 000 mužů, špatně
vyzbrojených).
• Byl zrušen parlament, vedoucí představitelé státu
v čele se státním prezidentem se stali fakticky
loutkami úřadujícího říšského protektora.
• Jejich působení bylo rozporuplné – na straně
jedné kolaborovali s okupační správou, na straně
druhé byla snaha vytěžit pro české obyvatelstvo
maximum možného.
Představitelé protektorátní správy:
Státní prezident Emil Hácha
Předseda vlády
• Rudolf Beran (15. 3. 1939 – 27. 4. 1939)
• Alois Eliáš (27. 4. 1939 – 28. 9. 1941)
• Jaroslav Krejčí (19. 1. 1942 – 19. 1. 1945)
• Richard Bienert (19. 1. 1945 – 5. 5. 1945)
• Byla zřízena německá okupační správa v čele
s říšským protektorem, který zastupoval
A.Hitlera (rozhodoval o všem důležitém)
Říšský protektor
• Konstantin von Neurath (1939– 27.září 1941)
• Reinhard Heydrich (1941–1942)
• Kurt Daluege (1942–1943)
• Wilhelm Frick (1943–1945)
• Později většinu pravomocí okupační správy
převzala nová okupační instituce: Německé státní
ministerstvo pro Čechy a Moravu, státním
ministrem se stal Karl Hermann Frank,
nejnenáviděnější ze všech představitelů okupační
správy.
• Od dětství byl veden k nenávisti k Čechům a
hlavně Židům. Prosazoval tvrdé a neústupné
jednání s Čechy a vypracoval návrhy na konečné
řešení české otázky založené na germanizaci,
snažil se o úplné začlenění českých zemí do
německé říše. Po válce byl shledán vinným z
válečných zločinů a z vyhlazení obcí Lidice a
Ležáky. Karl Hermann Frank byl odsouzen k smrti
oběšením a 22. 5. 1946 na dvoře Pankrácké
věznice před zraky 5000 diváků oběšen.
Karl Hermann Frank
• Všemu napomáhala německá státní tajná
policie = gestapo, nejbrutálnější součást
okupační moci.
• Politické strany byly zrušeny, díky E. Háchovi
vzniklo v roce 1939 jednotné politické hnutí
Národní souručenství. Do této "strany" se
přihlásilo 98 % českých mužů. Tak vznikla půda
pro určitou formu národního odboje. Roku
1943 bylo Národní souručenství pro svůj ryze
národní postoj rozpuštěno.
• Kulturní život byl podřízen zájmům německé propagandy.
Vydavatelskou a nakladatelskou činnost omezila cenzura.
Bylo zakázáno vydávat, prodávat a půjčovat anglickou,
americkou, polskou, židovskou, francouzskou, ruskou a
jugoslávskou literaturu. Mnoho knih i hudebních děl se
dostalo na index zakázané kultury. Lepší život měl český
film, i když i ten podléhal tlakům okupantů.
• Tlaku bylo vystavěno i české školství. V roce 1942 bylo
vydáno tzv. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách
a na Moravě (KVMČM), byla to organizace zaměřená na
rozvoj sportovních aktivit a branné zdatnosti mladých.
Pravým smyslem Kuratoria byla převýchova českého
obyvatelstva podle cílů nacistické ideologie. Jejím
zakladatelem byl ministr školství a lidové osvěty Emanuel
Moravec.
• V Kuratoriu byly používány nacistické symboly,
pozdrav vztyčenou pravicí a uniformy
připomínající stejnokroje SS. Řada představitelů
Kuratoria pro výchovu české mládeže se po válce
odpovídala před Národním soudem.
• Počet českých středních škol se na příkaz
okupačních orgánů snížil na polovinu, povinným
jazykem ve škole se stala němčina. Učitelům Čj, D,
Z bylo nařízeno, co a jak smějí učit. Řada učitelů
musela absolvovat přeškolení. Mezi učiteli se
našlo mnoho statečných duší.
Život v protektorátu
• Strach před gestapem, udavačství z vlastních řad,
němčina se stala úředním jazykem, byl zaváděn
režim nucených prací (od roku 1942 byly na práci
do Německa nasazovány celé ročníky mládeže,
celkový odhad totálně nasazených se odhaduje na
600.000).
• Hospodářská situace = snaha okupačních orgánů
využít hospodářské možnosti českých zemí,
zaveden systém řízeného válečného hospodářství,
do země rychle pronikal německý kapitál.
• Nevýhodný kurz koruny k marce 1 : 10 (za 1
marku 10,-korun). Německé banky si přisvojily
devizové rezervy bývalé ČSR.
Do důležitých podniků
byli dosazeni němečtí
správci. Nejdůležitější
podniky a doly přešly
do německého
vlastnictví, Německo
také zabavilo veškerou
výzbroj československé
armády.
Němci zabavovali
židovský majetek, Židé
byli zbaveni nejen
majetku, ale i
občanských práv a
veškeré lidské
důstojnosti. Museli
nosit na viditelném
místě žlutou šesticípou
hvězdu – Davidovu.
• Začaly hromadné transporty Židů od podzimu
1941 do vyhlazovacích táborů. Ze 70.000
dospělých vyvraždili 60.000, z přibližně 13.000
židovských dětí (do 18 let) se z koncentračních
táborů vrátilo 242 dětí!!!!!!!!!!!!!!!!!!
• V říjnu 1941 zřídily nacistické úřady v městě
Terezín ghetto – Židé se zde shromažďovali,
odsud byli deportováni do vyhlazovacích táborů,
zejména do Osvětimi (63 transportů, vyvezeno
87.000 vězňů).
• Tímto vězením prošlo 140.000 vězňů, více než
30.000 z nich zahynulo.
• Perzekuce Rómů = byly zřízeny kárné pracovní
tábory v Letech u Písku a v Hodoníně v okresu
Blansko.
• Romům byl po příchodu do tábora odebrán
majetek, byli ostříháni dohola a rozděleni do
skupin na muže, ženy a děti. Podle táborového
řádu nesměli mluvit romsky, pokus o útěk se
trestal okamžitým odesláním do Osvětimi.
Táborová správa Romy "pronajímala"
podnikatelům v okolí za mzdu 10 haléřů za
hodinu.
• Zavedení lístků
• Regulace spotřeby se týkala másla a jiných jedlých
tuků, cukru, masa a masných výrobků, mléka, kávy,
čaje, mouky, chleba a pečiva. Nepovolená porážka
domácího zvířete byla jistou smrtí.
• Později byl systém doplněn o povinnost vydávat
příděly i na jídlo v různých typech veřejného
stravování. Od ledna 1940 se na území
protektorátu nesměla prodávat káva, čokoláda a
jižní ovoce.
• Byly zavedeny i tzv. šatenky na textil a poukazy na
obuv.
• Výsledkem přídělového hospodářství byl černý
trh, kde se nakupovalo za mnohem vyšší ceny.
• Nedostatek pohonných hmot = omezování
automobilové dopravy, benzín nahrazován
pohonem na dřevoplyn.
• Náhražky všeho druhu : místo másla margarín,
místo džemu marmeláda z červené řepy, místo
kávy pili cikorku, místo cigaret kouřili domovinu.
Protinacistický odpor a odboj
• Přes veškerá zklamání a beznaděj se na území
protektorátu zrodil odboj proti okupantům = typicky
český, tj. nenásilný. K tomu bylo zapotřebí odvahy a
hrdinství = hrozily nejpřísnější tresty: trest smrti nebo
transport do koncentračního tábora.
• V počátcích odboje = živelné odmítavé reakce na
okupaci = lidé vytvořili desatero – zásady, jak se chovat
k Němcům (v kině při německém týdeníku hlasitě
kašlali nebo šoupali nohama, v divadle při narážce na
režim hlasitě tleskali, v hospodách se zpívali národní
písně, důležitou roli sehrál rozhlas – používání jinotajů,
národ se bránil i anekdotami – např. protektorát byl
přejmenován na protentokrát, poslouchalo se české
vysílání z Londýna.
• Otevřenější akce odporu bylo převezení ostatků
K. H. Máchy z Litoměřic na vyšehradský hřbitov či
národní poutě a slavnosti na památných místech
(důležitou roli sehrála i katolická církev).
• K odbojové činnosti patřilo i roznášení ilegálních
novin a letáků, poslech zahraničního rozhlasu –
na většině rozhlasových přijímačů byly
odstraňovány vlnové rozsahy umožňující poslech
Londýna či Moskvy – každý rozhlasový přijímač
musel být opatřen výstražným textem : Pamatuj,
že poslouchání zahraničního rozhlasu je zakázáno
a trestá se káznicí nebo smrtí.
• Symbolem vysílání londýnského rozhlasu = věž
Big Ben s charakteristickými údery zvonů =
znělka rozhlasové stanice BBC. Z Londýna
pravidelně promlouval k českým posluchačům
populární ministr zahraničí v exilu Jan
Masaryk.
• Z Moskvy to byla znělka kremelského orloje a
promlouval Klement Gottwald či Zdeněk
Nejedlý.
17.listopad 1939
• 28.října 1939 přivedla vzpomínka na vznik ČSR
český národ do ulic = největší demonstrace
probíhala v Praze.
• Okupanti proti ní zasáhli, padly i výstřely, došlo
k zabití pekařského dělníka Václava Sedláčka
(22 let) a dalších 5 osob bylo zraněno, mezi
nimi byl i Jan Opletal, student medicíny. Jeho
zranění bylo těžké a on zranění podlehl 11.11.
Jeho pohřeb 15.11. přerostl v národní
protinacistickou manifestaci.
• Důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a
kolejí říšským protektorem Konstantinem von
Neurathem. Více než tisíc studentů bylo posláno
do koncentračního tábora Sachsenhausen a devět
studentů bylo bez řádného soudu 17. listopadu
popraveno. Z důvodu připomenutí této události
byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií
studentů Mezinárodním dnem studentstva.
• Přesně po 50 letech studenti opět bojují
s totalitou.
• Historie má smysl pro svou symboliku!!!
Zdroje:
• www.wikipedia.com
• Učebnice dějepisu pro 9. ročník základní školy,
SPN, Praha 2002