Transcript Aurignacien_a_pribuzne_industrie

Aurignacien a příbuzné industrie
Ondřej Mlejnek, Opava 12. listopadu 2013
Aurignacien
 První skutečně mladopaleolitická industrie vyrobená s největší
pravděpodobností moderními lidmi.
 Pojem aurignacen poprvé použili Henri Breuil a Émile Cartilhac
roku 1906 podle jeskyně Aurignac (Haute-Garonne) zkoumané
É. Lartetem v roce 1860. Mělo se jednat o industrii
chronologicky mezi moustérienem a solutréenem s otupenými
hroty a strmou retuší. Vydělili tři chronologické fáze (časný,
střední, pozdní aurignacien).
 Denis Peyrony vyňal roku 1933 z aurignacienu větev s
otupenými hroty a nazval ji périgordienem. Jím definovaný
starší périgordien je dnes nazýván châtelperronienem a mledší
périgordien gravettienem.
 Aurignacien se v Evropě a snad i na Předním východě rozvíjel v
období zhruba mezi 40 a 30 tisíci lety BP cal. V západní a jižní
Evropě jej předcházel tzv. protoaurignacien a uluzzien a ve
střední Evropě tzv. přechodné kultury (bohunicien, szeletien,
jerzmanowicien).
Materiální kultura
 Mladopaleolitická štípaná industrie – čepelová technika,
kýlovitá a vyčnělá škrabadla, kanelovaná obloukovitá rydla,
retušované čepele, odštěpovače, hroty typu Krems, čepelky
typu Dufour.
 Kostěná industrie – hroty s rozštěpenou bazí, mladečské
hroty, hladidla.
 Mobilní umění – jeskyně Švábské Jury (Vogelherd,
Geiβenklösterle, Hohlenstein-Stadel, Hohle Fels), Fanny
(Stratzing)…
 Parietální umění – nejstarší jeskynní malby (Chauvet), malby
uhlem.
 Doklady hudby – flétna z Geiβenklösterle.
 Ozdoby a šperky – provrtané zuby a mušle (Švábská Jura,
Líšeň).
 Domestikace psa – na základě genetických analýz asi před
35000 lety.
Aurignacké umění
Aurignacien v Čechách
 Na rozdíl od předchozích období je mladý paleolit v Čechách
zastoupen méně, což je zřejmě dáno obtíženější průchodností
české kotliny, její orientací k severovýchodu a snad i stavem
výzkumu. Platí to zejména pro počátek mladého paleolitu.
 Zatímco industrie s listovinými hroty jsou reprezentovány zatím
jen ojedinělými nálezy (Milostín, Krupá, Přehýšov, Jaroslav…),
které mohou navíc souviset již se středopaleolitickým osídlením
(altmühlien) a možné bohunicienské osídlení je doloženo pouze
jedním souborem, který navíc nese také znaky aurignacienu
(Sedlec - Hradsko), tak doklady aurignacienu jsou již
početnější, přesto aurignacká stratifikovaná lokalita v Čechách
stále chybí.
 Z Čech pochází asi 12 aurignackých souborů z přemístěných
poloh a několik nevýrazných povrchových souborů. Nejlépe
poznaným mikroregionem je okolí Nesuchyně a Mutějovic (okr.
Rakovník), odkud je známo pět povrchových lokalit.
Sedlec (Hradsko v Čechách)
 Osídlení na plochém temeni ostrožny s raně středověkým
hradištěm (Kanina). Industrie v přemístěné poloze mělce
pod povrchem ve výplni erozních rýh.
 Soubor necelých dvou tisíc artefaktů většinou z SGS, méně
z tefritického čediče z Českého středohoří, křemence a
jiných lokálních surovin.
 Mezi nástroji převládají škrabadla (i aurignacká) nad rydly,
početná jsou drásadla, objeví se i vrtáky, retušované
čepele, čepelové hroty, ojedinělý je sekáč. Z bohunicienské
složky jsou zastoupeny levalloiské produkty.
 Snad se jednalo o opakovaně navštěvované sídliště. Nalezly
se i zbytky barviva, ojedinělá zvířecí kost a uhlíky
jehličnanů.
 Otázka interpretace souboru – analogie např. povrchový
soubor z Brna- Podstránské. Jedná se o umělé smíchání
obsahu více kulturních vrstev (Svoboda) nebo o svébytnou
industrii z počátku mladého paleolitu (bohunicien –
Nerudová)?
Mutějovice, Nesuchyně
 Mikroregion s aurignackým osídlením. Na území dvou
katastrů se nachází pět povrchových lokalit.
 Nepočetné soubory štípané industrie jsou vyrobeny z
patinovaných místních rohovců a SGS. Jejich geografická
blízkost, stejné použité suroviny i technologie a
typologie nevylučují možnost, že jde o polohy osídlené
stejnou skupinou lovců.
 Nesuchyňské lokality leží na hřbetu nad soutokem
Lišaňského a Nesuchyňského potoka. Mutějovické
spočívají na jižních svazích nad Lišanským potokem.
Holedeč u Loun
 Stratifikovaný nález z roku 1912 z místní cihelny. Asi 4 cm
mocná vrstva s artefakty a uhlíky v hloubce asi 320 cm.
 V okolí balvanu zlomky kostí a několik set kusů ŠI. Nedaleko
byla objevena uhlíková čočka se třemi artefakty, zvířecí kostí
a koňskými zuby.
 Interpretace: Dílna poblíž ohniště (J. Fridrich). Celkem šest
nástrojů (škrabadla – jedno vyčnělé a tři vysoká). Dílenský
charakter – jádra, skládanky.
 ŠI vyrobena z porcelanitu a místního rohovce, méně z SGS a
křemence.
 Nálezová vrstva ležela v písčité soliflukcí přemístěné vrstvě v
podloží spraše na úpatí kopce Chlumu nad říčkou Blšankou ve
strategické poloze vyústění úzkého údolí Blšanky do širší nivy.
 Další aurignacké nálezy pocházejí z Bečova nebo Prahy –
Dejvic. Celkově je aurignacké osídlení Čech ve srovnání s
okolními regiony velice chudé.
Aurignacien na Moravě
 Aurignacien je na Moravě co do počtu lokalit nejhojnějším
technokomplexem, ve velké většině případů se ale jedná o
povrchové lokality – viz M. Oliva: Aurignacien na Moravě
(1987).
 K. Absolon označoval aurignacienem všechny nálezy od
středního paleolitu (primitivní aurignacien) až po gravettien.
Později došlo k vyčlenění gravettienu (pavlovienu) a
technokomplexů z počátku mladého paleolitu (szeletien,
bohunicien).
 Aurignacké lokality se na Moravě objevují až po chladném
výkyvu HE 4 (40-39 tisíc BP cal), ale v Dolním Rakousku se
časný aurignacien objevuje již dříve (Willendorf II, AH3 – GI
11 – 43-40 tisíc BP cal). Přežívání aurignacienu do střední
části mladého paleolitu je diskutabilní (epiaurignacien),
většina lokalit je datována do období mezi 39 a 31 tisíci BP.
 Štípaná industrie obsahuje tzv. aurignacké typy nástrojů:
kýlovitá a vyčnělá škrabadla (škrabadlová facie),
polyedrická oblouková rydla (rydlová facie), strmě
retušované čepele. Typická je strmá retuš. Čepelky typu
Dufour a hroty typu Krems jsou vzácné.
Mladečské jeskyně
 Již z roku 1828 pocházejí zprávy o nálezech lidských kostí v
Mladečských jeskyních na vrchu Třesíně u Litovle. V letech 18811882 zde J. Szombathy ze suťového kužele v Dómu mrtvých vyzvedl
čtyři lebky a několik desítek kosterních zbytků nejméně sedmi
jedinců (Vlček 1952) – dnes uloženo v Naturhistorisches muzeu ve
Vídni.
 Další dvě kalvy, které nalezl J. Knies (1904) v jeskyňce v někdejším
lomu západně od vchodu do jeskyní shořely v mikulovském zámku
roku 1945. Jedná se o jedny z nejstarších nálezů Homo sapiens v
Evropě ještě s některými archaickými znaky. Ojedinělé nálezy ŠI
pochází i z blízké jeskyňky Podkova.
 V suťovém kuželu bylo nalezeno také několik kostěných
mladečských hrotů, několik kostěných nástrojů s provrtem, šídel a
provrtané zvířecí zuby (bobr, los, vlk, medvěd). Ze ŠI ze vchodu do
jeskyní pochází vyčnělé škrabadlo a polyedrické rydlo (nebo jádro)
– dnes ztraceno. Z boční jeskyňky pochází dvě pazourkové čepele.
 M. Oliva uvažoval o stopách jeskynních maleb v Dómu mrtvých –
neprůkazné.
 Datování: Stáří lebek datovaných metodou AMS (VERA) je asi 31
tisíc BP. Vedle nálezů z rumunské jeskyně Pestera cu Oase jde o
nejstarší nálezy moderních lidí v Evropě.
 Fauna: pratur, sob, medvěd jeskynní, vlk, liška, kůň, mamut,
nosorožec, bizon, bobr, jelen, los, sysel.
Mladečské jeskyně
Mladečské jeskyně
Mladečské jeskyně
Stránská skála (Brno – Slatina)
 Aurignacké artefakty uloženy většinou v horní fosilní půdě
nad vrstvami bohunicienu na lokalitách Stránská skála II,
IIa, IIIa, IIIb a IIIc. Zbytky soliflukcí rozvlečených ohnišť.
 Jedná se o střední a mladší fázi aurignacienu (kolem 29-33
tisíc BP, tj. 33-37 tisíc BP cal), GI 6-8.
 Ateliér, většina artefaktů vyrobena z rohovce typu Stránská
skála, mladopaleolitická čepelová industrie. Škrabadla
převažují nad rydly.
 Střední aurignacien (SS-IIa-4, 32 250 BP): prizmatický
jádra (1 i 2 podstavy), početná škrabadla (i aurignacká) ,
rydla hlavně na lomu, početné vruby a zoubky, drásadla,
méně často retušované čepele, vrtáky, odštěpovače a
kombinace.
 Mladý aurignacien: Zachycen na bázi nejmladší spraše (SSIIa-3, asi méně než 30 000 BP) nad středním
aurignacienem. Jádra menších rozměrů bez připravených
podstav. Více retušovaných nástrojů. Vyrovnává se poměr
škrabadel a rydel.
 Publikováno J. Svobodou a O. Bar-Yosefem (sborník).
Brno – Líšeň - Čtvrtě
 Nejbohatší paleolitická povrchová
lokalita na Moravě. Převažuje
bohunicienská složka a rohovec typu
Stránská skála.
 V roce 2009 proběhl menší výzkum na
okraji hlavní koncentrace povrchových
nálezů. Byla nalezena aurignacký
industrie v podloží jen asi 20 cm
mocné spraše v jílovitých
sedimentech.
 Unikátní je nález provrtané ulity
terciérního plže – doklad výroby
šperků (náhrdelníky).
 ŠI převážně z SS. Jedno vyčnělé a dvě
strmě retušovaná škrabadla.
Jednopodstavová jádra. Okrové
barvivo
 Datování: 31 300 BP, tj. ca 35 tisíc BP
cal.
 Poblíž byly nedávno vyzvednuty
aurignacké artefakty z profilu v trati
Na Výhonem (32500 BP) – kýlovitá
škrabadla, čepelky, okrové barvivo,
kamenná podložka….
Brno – Líšeň - Čtvrtě
Vedrovice Ia (Krumlovský les)
 Lokalita zkoumaná M. Olivou v
letech 1992 a 1994. Svrchní polohy
lze přiřadit k aurignacienu.
 Horizonty 3 a 4 jsou v
interpleniglaciální půdě, horizont 2
jsou ojedinělé nálezy ve spraši a
horizont 1 je místní shluk nálezů ve
spraši postižené půdotvornými
procesy.
 Industrie dílenského charakteru (KL)
– skládanky svědčí o těžbě čepelí z
jednopodstavových prizmatických
jader.
 Soubor nástrojů obsahuje škrabadla
a retušované čepele. Rydla chybějí.
 Zlomky koňských kostí a zubů.
 V okolí bohaté archaicky působící
povrchové soubory z Vedrovic II a
Kupařovic a další méně početné
kolekce pocházejí z katastrů
Vedrovic, Olbramovic a Kubšic.
Milovice
 Lokalita zkoumána v 80. letech
M. Olivou. Pod pavlovienskými
vrstvami se nacházel 0,6 m
mocný aurignacký horizont
datovaný 29200 (Milovice D,
svrchní poloha uhlíků) až 32030
(Milovice L, spodní poloha).
 Artefakty v interpleniglaciálním
půdním sedimentu pod spraší.
Několik hnízd artefaktů. Uhlíkové
čočky – skupiny ohnišť.
Nepočetná fauna (mamut, kůň).
 Industrie hl. z rohovců. Nástroje:
škrabadla, drásadla, rydla,
retušované čepele, vruby.
 V okolí povrchová lokalita se
spongolitovou industrií v
Bulharech (Syslí kopec)
Aurignacké artefakty pocházejí i z
báze souvrství v DV II a v
Pavlově I.
Napajedla - cihelna
 Oblast Dolnomoravského úvalu a Napajedelské brány
představuje region podrobně analyzovaný P. Škrdlou s
hustou sítí gravettských lokalit v nižších polohách a
aurignackých lokalit (Jarošov, Březolupy, Křížany) ve
vyšších polohách. Aurignacké osídlení navazuje na
severnější osídlení Kroměřížska a Zlínska.
 V letech 2005-2006 proběhl výzkum aurignacké lokality
přemístěné sesuvem půdy z vyšší polohy do
napajedelské cihelny vedený P. Škrdlou. Nalezen byl
soubor nepatinované industrie z SGS pocházející z vrstvy
šedavých sediimentů datovaný AMS na 29820-30620 BP.
 Soubor nástrojů se skládal ze strmě retušovaných
škrabadel, nepočetných rydle, retušované čepele, vrubu
a hrotu. Úštěpy převažovaly nad čepelemi a čepelkami.
 Jedná se o jediný datovaný soubor z východní Moravy.
Povrchové lokality - Brněnsko
 Maloměřice – Občiny: Lokalita nad řekou Svitavou. Převážně
spongolitová industrie, které bylo na základě typologie přiřazováno
vyšší stáří (Valoch). Škrabadla výrazně převažují nad rydly, vysoké
zastoupení drásadel.
 Maloměřice II – Borky: Lokalita nad řekou Svitavou nedaleko
magdalénské povrchové lokality. Rydla (včetně kanelovaných) mírně
převažují nad škrabadly. Zastoupena jsou i drásadla, retušované
čepele, odštěpovače, vruby a zoubky. Nedaleko aurignacké lokality v
okolí Líšně (Kopaniny, Čtvrtě, Nad Výhonem…) a Stránské skály.
 Kohoutovice: Epiaurignacká industrie vyrobená z SGS, MJR, T-Z a
radiolaritu. Výrazná převaha rydel (kanelovaná, příčná, hranová).
Industrie drobných rozměrů. Početné kombinace. Ojediněle se
vyskytl i trojúhelníkový bifas a otupené čepele. Nedaleko je
epiaurignacká lokalita Jundrov s vysokým zastoupením radiolaritu.
 Tvarožná I – Nová pole: Vyvinutý aurignacien s výraznou
převahou rydel nad škrabadly. Radiolaritová industrie! Vysoký podíl
čepelí. Rydla zahrnují aurignacké tvary, častá také rydla na vkleslé
retuši a kombinace. Přítomna také méně početná aurignacká
škrabadla. Nepočetná hrubotvará industrie ze sluňáku. Nedaleko
lokalita Tvarožná II – Velatické vrchy z MJR a převahou škrabadel
nad rydly a Vítovice I – Záhumenní s vysokým zastoupením
odštěpovačů.
Povrchové lokality - Prostějovsko
 Kelčice I – Předina u Dobrochova: Lokalita na vrcholu kopce
Předina předsunutého do úvalu (Svoboda, Přichystal). Artefakty zde
sbíral J. Kopecký. V silicitové industrii (SGS, MJR, T-Z) převažují
škrabadla nad rydly. Vyskytly se i plošně retušované artefakty.
Početná jsou drásadla a odštěpovače, hlavně ve sluňákové
hrubotvaré složce. Časté strmé retuše. Archaický ráz industrie.
 Ondratice II – Zadní Hony: Drobnotvará industrie
epiaurignacienu převážně z SGS. Výrazná převaha rydel včetně
aurignackých typů. Častá jsou také rydla hranové a příčná.
Vyskytnou se i retušované čepele, odštěpovače a drásadla.
Ojedinělé jsou plošně retušované nástroje. Nedaleko je podobná
lokalita Ondratice VII – Kopaniny.
 Alojzov I – Golštýn (Určice): Typický epiaurignacký soubor s
dominancí rydel. Industrie z SGS. Častá polyedrická a příčná rydla.
Drobnotvará industrie. Početné také kombinace, drásadla a
odštěpovače. Objeví se i bifaciálně retušované nástroje. V okolí více
méně bohatých poloh (např. Seloutky – Vinohrady, Bouzovce).
 Slatinice I: Epiaurignacká lokalita na svahu kopce Kosíř poblíž
minerálních pramenů. Převaha rydel a SGS. V okolí více méně
početných souborů – např. Slatinky I. Klasická oblast
epiaurignacienu s analogiemi ve stratifikovaných souborech z
Rakouska (Alberndorf a Langmannersdorf).
Povrchové lokality - Kroměřížsko
 Bohatá oblast zpracovaná L. Pěluchovou – Vitošovou. Na
jihu navazují lokality v Napajedelské bráně a v
Dolnomoravském úvalu a na severu aurignacké osídlení
Moravské brány. Bohaté je zejména osídlení severně od
Napajedelské brány, západně od Otrokovic.
 V oblasti se nachází zdroj suroviny – rohovec typu
Troubky – Zdislavice, který tvoří v aurignackých
souborech významný podíl, s výjimkou zdrojové oblasti
(Troubky, Zdounky) však nikde nepřevládl.
 Nová Dědina I - Horákovsko: Drobnotvará industrie.
Výrazná někdy až okrouhlá škrabadla, hojná rydla a
kombinace. Časté retušované čepelky. Významná část
vyrobena z křišťálu! Méně početná drásadla a retušované
čepele. V okolí šest dalších povrchových stanic. Poblíž
stanice Nová Dědina II – Kostelíky s velkým podílem
nástrojů.
 Bělov I - Kukla: Škrabadla mírně převládají nad rydly.
Četné retušované čepele a čepelky, drásadla a
kombinace. Méně je zobců, vrtáků a odštěpovačů.
Povrchové lokality - Kroměřížsko
 Kvasice I - Lány: Mírná převaha škrabadel (čepelových,
méně aurignackých) nad rydly. Početné retušované
čepele a čepelky (někdy i hrotité připomínající vrtáky). V
okolí více aurignackých stanic.
 Žlutava I – Díly u Dubníku: Nedaleko napajedelské
cihelny. Škrabadla (hlavně aurignacká) výrazně převažují
nad rydly. Četné mikročepelky, někdy i retušované
(Dufour). Převaha SGS. V okolí více lokalit.
 Lhotka I: Lokalita jižně od Kroměříže. Převažují vyčnělá
krčkovitá škrabadla až zobce (Zinken) typu Lhotka.
Zbytek industrie tvoří čepelová škrabadla, rydla,
kombinace a další typy.
 Další lokality: Jedná se o oblast s nejhustší koncentrací
aurignackých povrchových lokalit ve střední Evropě.
Další lokality např. v okolí Milovic, Karolína (radiolaritový
bifas), Zdounek, Věžek, Lubné, Bařic…
Povrchové lokality -Moravská brána
 Exponovaný region tvoří spojnici mezi údolím Dunaje a
Středoevropskou nížinou. Mezi surovinami zde převažují
SGS, objeví se i MJR, křemence a radiolarity. Zdejší soubory
jsou řazeny k tzv. pomoravskému aurignacienu, který zde
byl definován (viz výše).
 Přestavlky I: Škrabadla převažují nad rydly. Výrazná
okrajová retuš. Objevily se tři listovité hroty a drásadla s
plochou a stupňovitou retuší. Soubor doplňují odštěpovače,
retušované čepele a zoubkované nástroje.
 Lhota u Lipníka I: Dominuje SGS. Rydla převažují nad
škrabadly. Mezi listovitými hroty převažují hroty
trojúhelníkovité. Soubor doplňují drásadla, odštěpovače a
retušované čepele.
 Pavlovice: Stanice na výběžku Kelčské pahorkatiny.
Artefakty z SGS doplňuje hrubotvará křemencová složka
industrie. Rydla (klínová i hranová) převažují nad škrabadly.
Aurignacké typy škrabadel chybí. Vzácně se objevilo
drásadlo, vrub a odštěpovač. Drásadla a zoubky jsou
zastoupeny ve hrubotvaré složce.
 Další lokality: V okolí se nachází více lokalit, u kterých
však není zařazení aspoň části souboru k aurignacienu jisté
– Černotín I – Malá Kobylanka, Stachovice, Bílovec…
Listovité hroty ze Lhoty u Lipníka
Povrchové lokality - Kloboucko
 Křepice I a II: Dvě stanice na výběžcích Žďánického
lesa nad Svratkou. Kromě KL se vyskytují i MJR, SGS a
radiolarit. Škrabadla převažují nad rydly. Objevily se i
čtyři listovité hroty. Výrazná jsou někdy stupňovitě
retušované drásadla. Objeví se i odštěpovače, vruby a
retušované čepele.
 Diváky: Archaicky působící soubor. Častá hranolová
jádra. Škrabadla (i aurignacká) převažují nad rydly,
častá jsou drásadla, někdy plošně retušovaná. Objeví se
i listovité hroty, vruby, zoubky, retušované čepele,
oškrabovače a kombinace.
 Další lokality: V okolí se nachází více méně početných
souborů archaicky působícího aurignacienu se
szeletoidními prvky – Klobouky, Boleradice, Brumovice,
Krumvíř…
Pomoravský aurignacien – míškovický typ
 Definice: Aurignacoidní industrie pocházející převážně z
povrchových lokalit v okolí řeky Moravy s přítomností
szeletských prvků, zejména drásadel a listovitých hrotů,
někdy trojúhelníkového tvaru (Lhota u Lipníka, Kvasice).
Termín použil B. Klíma (1978) pro soubor z Přestavlk, M.
Oliva používá termín míškovický typ (1990).
 Míškovice: Lokalita na Holešovsku na svazích kopce
Křemenná. Mezi surovinami zde převažují SGS,
zastoupeny jsou i radiolarit, MJR a ojedinělé exotické
suroviny. Škrabadla jsou spíše nízká úštěpová než
vysoká, mezi početnými rydly převažují hranová rydla
nad klínovými a rydly na lomu. Objeví se i listovité hroty
přednostně z radiolaritu. Zastoupeny jsou i čepelky,
někdy otupené, retušované čepele a drásadla.
 Další lokality: Menší soubory pocházejí i z dalších
lokalit na Holešovsku (Ludslavice, Pohořelice…). M. Oliva
sem řadí i další soubory z východní Moravy (Lhota u
Lipníka, Přestavlky, Pavlovice u Přerova, Buchlovice…
Míškovice I - Křemenná
Aurignacien na Slovensku
 Studiu aurignacienu na Slovensku se věnovali hlavně F.
Prošek, J. Bárta, L. Bánesz a Ľ. Kaminská.
 Na západním Slovensku se aurignacien v typické podobě
téměř nevyskytuje. Zajímavým nálezem je zlomek hrotu
s rozštěpenou bazí z jeskyně Dzeravá skala, který Ľ.
Kaminská spojuje s aurignackým osídlením jeskyně.
 S aurignacienem současné mohou být industrie s
trojúhelníkovými listovitými hroty typu Moravany – Dľhá.
 Bohatá oblast s aurignackým osídlením se nachází na
východním Slovensku (Barca, Tibavá…).
Industrie typu Moravany - Dľhá
 Na západním Slovensku byla objevena skupina lokalit s industrií s
listovitými hroty trojúhelníkového tvaru s konvexní bází. Tyto
industrie by mohly být současné s aurignacienem a dříve byly
považovány za mladší fázi szeletienu. Analogie mohou být hledány
na Moravě (Lhota u Lipníka, pomoravský aurignacien) nebo
dokonce až v Rusku (kultura Streleckaja – Sungir).
 Moravany – Dľhá: Lokalita na levém břehu Váhu nad
gravettskými stanicemi (330 m) zkoumaná již L. Zotzem a K.
Absolonem. Industrii publikoval J. Bárta. Při revizním výzkumu Ľ.
Kaminské roku 2008 bylo objeveno několik artefaktů v půdním
sedimentu pod spraší, bohužel žádné uhlíky a kosti. Z uhlíků ze
Zotzova výzkumu pochází datum 33600 BP (39 000 cal BP – konec
HE4 nebo počátek GIS 8). Industrie je vyrobena převážně z
radiolaritu, vzácně se objeví limnosilicit a obsidián. Časté jsou
hroty typu Moravany – Dľhá, dále retušované čepele, škrabadla,
rydla a drásadla. Snad se jednalo o dílnu na výrobu listovitých
hrotů.
 V okolí se nachází více povrchových lokalit s hroty typu Moravany –
Dľhá. Jedná se hlavně o stanice Trančianské Teplice – Pliešky,
Trenčianska Turná – Hámre a Vlčkovce – cihelna v trati Vinohradky.
Aurignacien na východním Slovensku
 Na východním Slovensku se nachází větší počet
aurignackých lokalit. Jako zdroj kamenné suroviny zde
většinou sloužil obsidián.
 F. Prošek a L. Bánesz zde odkryli série zahloubení (Barca
I-III, Tibava, Seňa, Kechnec) s ohništi a ŠI – zřejmě
obydlí. Tvar je oválný nebo protáhlý, hloubka do 80 cm a
délka do 5 m. Komplikované tvary v Barce I zřejmě
vznikly spojením více menších objektů.
 Barca: F. Prošek zde odkryl zahloubené objekty se zbytky
ohnišť. Barca I (vyvinutější) – škrabadla, rydla, otupené
čepelky. Barca II (archaičtější) – zahloubené objekty,
zoubky, drásadla, rydla…
 Tibava: L. Bánesz zde objevil zahloubené objekty, dvě
ohniště, čtyři dílny na ŠI, sklad krevele, kýlovitá čepelová
škrabadla, rydla.
 Seňa: dílna na zpracování ŠI, kýlovitá čepelová škrabadla.
 Kechnec: Uhlíkové vrstvy, lokalita na návrší. Kýlovitá
škrabadla, drásadla, plošně retušované nástroje.
Děkuji za pozornost