Transcript Karel Engliš Životopisná data • narodil se 17. srpna 1880 v Hrabyni u Opavy • po gymnáziu v Opavě studoval na právnické.

Karel Engliš
Životopisná data
• narodil se 17. srpna 1880 v Hrabyni u Opavy
• po gymnáziu v Opavě studoval na právnické fakultě UK v
Praze - zde ho nejvíce ovlivnily semináře českého
národohospodáře profesora Albína Bráfa
• studia práv dokončil v roce 1904 titulem doktor práv
• první zaměstnání v Zemském statistickém úřadu pro
království České
• během 4 let práce na Ministerstvu obchodu ve Vídni první zkušenosti o chodu státní správy
• již v době svého působení na statistickém úřadě a
ministerstvu obchodu E. publikoval články s
národohospodářským a sociálním zaměřením
• v roce 1910 habilitoval na české technice v Brně, kde
začal přednášet jako docent národního hospodářství
Karel Engliš jako vědec a pedagog
• V Brně Engliš zahájil svou vědeckou práci - publikoval v
Lidových novinách a v Naší době - jeho zájem se začal
přesouvat od otázek sociálních k otázkám veřejných financí
• V roce 1913 byl Engliš zvolen děkanem a publikoval své
přednášky o národním hospodářství
• v roce 1916 vyšla E. Sociální politika a v roce 1917 Teorie
statistiky spotřebního hospodářství. Spotřební hospodářství
65 učitelských rodin na Moravě z roku 1913 - 1914
• první národohospodářskou prací se stala kniha Peníze z r. 1918
• 1918 podává K.E. spolu Františkem Weyerem a Aloisem
Jiráskem návrh zákona na zřízení druhé české university
• 1919 vzniká Masarykova universita a K.E. se stává jejím
prvním rektorem - měl zásluhy nejen pedagogické, ale i
vědecké - zakládá brněnskou školu národohospodářskou
Karel Engliš jako vědec a pedagog
• 1939 byl K.E. jmenován řádným profesorem právnické fakulty
UK
• 1947 byl profesor K.E. jmenován rektorem University Karlovy
- na tuto funkci po komunistickém puči v únoru 1948 (jako
představitel demokratického liberalismu) byl nucen pod tlakem
rezignovat
• V50- tých letech musely být spisy K.E. vyřazeny z veřejných
knihoven a profesor K. Engliš byl vyhoštěn do pohraničí
• Později se K.E. podařilo vrátit do rodné Hrabyně u Opavy, kde
vznikla řada rukopisů převážně s filosofickým zaměřením a kde
v roce 1961 K. Engliš zemřel
• Po listopadu 1989 byl K. Englišovi udělen in memoriam Řád
T.G. Masaryka a byla založena Společnost profesora Karla
Engliše
Vědecký odkaz
• Karel Engliš je tvůrcem tzv. teleologické národohospodářské
teorie, kterou konkretizoval v teorii cenové, peněžní, úvěrové,
mzdové, devizové, finanční, v teorii státního hospodářství a v
teorii krizí
• Telos = účel, cíl
• teleologická teorie je postavena na myšlence, že poznávání a
chápání všech ekonomických procesů je vědecky uspokojivé
jenom tehdy, sledujeme - li v chování všech subjektů podniků, domácností, bank, státu, atd. - účelovost,
záměrnost
• Některé další publikace: Národní hospodářství (1926),
Teleologie jako forma vědeckého poznání (1930), Teorie
státního hospodářství (1932), Soustava národního hospodářství
(1938)
Karel Engliš jako politik a národohospodář
• K.E. dostal jako jeden z mála mimořádnou příležitost uplatnit
své teoretické názory v ekonomické praxi mladé
Československé republiky - ve 20. letech zastával funkci
ministra financí v šesti vládách
• Zhodnocení období, kdy byl K.E. ministrem financí: tvrdá
rozpočtová politika, snaha o zachování vyrovnaného státního
rozpočtu, doprovázená reformou struktury rozpočtu a daňovou
reformou a angažovaností v měnové politice
• 1934 - 1939 byl K.E. guvernérem Národní banky
československé - v této funkci byl nekompromisním zastáncem
stability české koruny a má svůj rozhodující podíl na tom, že
česká koruna patřila k žádaným evropským měnám
Karel Engliš a Alois Rašín - názorové spory
• A. Rašín zastupoval v rámci českého ekonomického myšlení
liberální proud, K. Engliš teleologický
• E. kritizoval Rašínovu měnovou politiku , která sledovala
obnovení předválečné hodnoty měny pomocí deflace (regulací
devizového kurzu) a prosazoval stabilizaci měny na její
poválečné hodnotě
• Rašín obhajoval metalistické pojetí peněz (hodnota peněz je
odvozena od hodnoty kovu, který zastupují), Engliš byl
stoupencem nominalistického pojetí peněz (je založeno na
účelovém vztahu peněz k hospodářskému subjektu)…..to
znamená, že lidé, kteří užívají peníze si necení jejich
„technického obsahu“ (daného vahou drahého kovu), ale
„hospodářského obsahu (užitečnost statků, které si za peníze
koupí). Peněžní jednotka je proto odvozena od cenové hladiny.
Použitá literatura
• Vencovský František : Karel Engliš, ISBN 80-7028-006-9
• Engliš Karel: Sociální politika, TOPIČ 1916
• Černý Jan : České ekonomické myšlení za 1. Republiky A. Rašín a K. Engliš
(http://www.inflace.com/TXTcsekon.htm)
• Seidl Vladimír: Paměti a zlatý fond českého ekonomického
myšlení (http://www.svkol.cz/konf/01ref18.htm)
Sociální politika úvodní pojmy
• Sociální politika: praktické snažení, aby
společenský celek byl vypěstěn a přetvořen co
nejideálněji.
• Společenský celek(společnost): lidé spjati
hmotnými nebo kulturními zájmy a svazky
• Nejúčinnější prostředek sociální politiky: státní
moc a právo
• Úkol sociální politiky vytváření a ovlivňování
společenského celku ( společnost stmelená
hospodářskými a kulturními svazky, ale především
ovládaná z ústředního bodu státní moci)
Sociální politika sociální ideály
• Pro sociální politiku je nutný ideál člověka zdravého,
vzdělaného a mravného.Cílem sociální politiky je z
hlediska takovéhoto ideálu zvyšovat úroveň a umožnit
pokrok v civilizaci co možná největšího počtu členů
společenského celku.
• Spravedlnost je chápána tak, aby nerovnost , pokud není
vlastnostmi individua odůvodněna, nešla dále, než pokrok
civilizace opravdu žádá a aby jí ubývalo se vzrůstem
produktivních sil.
Sociální politika společenské zřízení
• Společenský řád (právní)- souhrn všech právních norem
ovládajících společenské těleso.
• Jádrem sociální otázky je, jak upraviti toto společenské
zřízení, aby vypěstilo co nejideálněji společenské těleso
směrem daného ideálu člověka zdravého, vzdělaného a
mravného.
• Není absolutní a trvalé řešení: důvody: a/ proměnlivost
názorů o ideálu člověka b/ povaha materiálu, který má být
formován - lidé a hmotné prostředky života, výroba
statků a její přirozené a technické podmínky
• Lidské jednání je vymezeno zvykem,právní řád má
setrvačnost
• Hmotné prostředky se vyvíjí,nutno stanovit nové normy
Sociální politika pojem sociální politiky
• E. vidí sociální politiku jako politiku nivelační, která
vyrovnává společenské nesrovnalosti a jako taková si
všímá vrstev a tříd slabších, utlačených, méně majetných,
těch, kterým jest uložena větší než průměrná část břemene
společenské práce, ale jimž se dostává menší než
průměrný podíl na plodech hmotné a duchovní kultury.
Sociální politika pracuje na povznesení těchto vrstev.
• Sociální politika nemá stavět, ale napomáhat produktivitě vše, co činí člověka lepším, činí lepším i to, co člověk činí.
• Hybnou pákou sociální politiky není milosrdenství, ale
spravedlnost a společenská účelnost.
Sociální politika platné společenské řády a sociální problémy z nich
vyrůstající - diskuse
• Existence společenských tříd - jak vidí K. Engliš střední třídu a
dělnickou třídu
• Problém chudoby a chudinství jest jev, který provází každý společenský
pořádek zbudovaný na soukromém vlastnictví. (více K. Engliš: Sociální
politika str. 29-33)
• Problém středostavovský ( např. ochrana malých živnostníků, oproti
velkým závodům, etc.…….) (více K. Engliš: Sociální politika str. 33-39)
• Sociální politika a socialismus (více K. Engliš: Sociální politika str. 42-44)
• Odmítnutí socialismu – náprava existujícího řádu pokojnou cestou
• Sociální politika si půjčuje prostředky z dílny socialistické - státní zásahy
• Orgány sociální politiky : 1.) Stát - který používá prostředky jako je
donucení, právo, daně, 2.) místní subjekty sociální politiky: (země, okresy,
obce) a 3.) zájmové subjekty (komory, spolky) a K. Engliš řadí mezi
orgány sociální politiky také svazky dobrovolné ( spolky ), které nemohou
mocensky zasahovat, ale mají funkci informační, vzdělávací a propagační
(více K. Engliš: Sociální politika str. 45,46)
Sociální politika o dělnické otázce - diskuse
Vymezení dělnické třídy a problémů dělnické
třídy:
•
•
•
•
Nezaměstnanost
Pracovní smlouvy- kolektivizace pracovních smluv
Otázka pracovní doby, minimální mzdy,…
Otázka zaopatření nezaměstnaných a k práci
nezpůsobilých dělníků a jejich příslušníků