Transcript Stroop*v Color-Word-Test
Slide 1
Objektivní testy osobnosti a
posuzovací škály
Ladislava Hladíková (372072)
Veronika Kubíčková (371734)
Jan Kučera (384015)
Zuzana Lamserová (363751)
Peter Zach (382756)
Slide 2
Objektivní testy osobnosti
-
-
vlastnosti osobnosti v chování při testové
situaci
nedochází ke zkreslení výsledků
chybí komplexní pohled na osobnost
nejčastěji používané: Zrcadlové kreslení a
Stroopův test
mají potenciál všetranného využití
Slide 3
Porteusovy labyrinty
- používá se k zjišťování
lehkomyslnosti, impulzivity,
tendence k náhodným
řešením
- pro věk 7-12, 14 let a
dospělé
- počet pokusů se zohledňuje ve výsledném skóru
Slide 4
Testy mravní úrovně
měří se poctivost testovaného
- předkládají se 2 paralelní verze testu, jednu verzi si
vyhodnocuje proband sám
- porovnání výsledků -> sklony k podvádění
-
Slide 5
Testy aspirační úrovně
-
Proband má určit svůj budoucí výkon
-
test čtverců s křížkem
stavění věže z kostek
-
Slide 6
Zrcadlové kreslení
- Kučera, Smékal; vydán 1976
- zjišťuje adaptabilitu, frustraci a
schopnost sebeovládání
- od 8 let
Administrace: jednotlivě, předloha se
administruje 6x
- měří se čas a projevy se zaznamenávají
do protokolu
Slide 7
Stroopův Color-Word-Test
-John
R. Stroop, r. 1935
-přepracoval Thurstone
-standardizace r. 1983, J. Daniel
- test zjišťuje odolnost vůči psychické zátěži a stresu
- individuální administrace
- použitelný od 12 let (normy)
Slide 8
S skór = ukazatel osobního tempa
a
F skór = faktor percepce
SF – F = index interference
SF skór = faktor percepční zátěže
SFS skór = faktor zvýšené zátěže
Slide 9
Modifikace Stroopova testu
The warped words Stroop test
Slide 10
Modifikace Stroopova testu
The emotional Stroop test
Slide 11
Modifikace Stroopova testu
The Reverse Stroop test
Slide 12
Test nalézání známých obrázků (TENA-ZO)
Müllner a kol., r. 1986
- navazují na MFFT (Matching Familiar Figures Test)
slouží ke zjišťování kognitivního stylu; dimenze
„impulzivnost – uvážlivost“
individuální administrace
od 15 let
15-20 minut
Slide 13
Test nalézání známých obrázků (TENA-ZO)
V čem spočívá:
předloha a soubor podobných alternativ
zjišťujeme rychlost a přesnost
Slide 14
Witkinovy testy závislosti na poli
Herman A. Witkin (1916 – 1979)
koncept závislosti a nezávislosti na
poli (1962)
„Jedinci nezávislí na poli jsou charakterizováni jako
jistější, nezávislejší, psychicky zralejší.“
muži více nezávislí na poli než ženy; s věkem se
vlastnost mění
u dětí: korelace mezi vyšším IQ a nezávislostí na
poli
Slide 15
RFT – Rod and Frame Test
úkol: umístit tyčinku
do vertikální polohy
24 pokusů
skóry na základě
odchylky od kolmice
obdobně BAT (Body Adjustment Test) a
RAT (Room Adjustment Test)
Slide 16
EFT – Embedded Figures Test
percepční, neverbální test
úkol: najít jednoduché figury
v komplexních figurách
měříme čas
3 karetní sady: 2 sady po 12 kartách s komplexními
figurami a sada 8 karet s jednoduchými figurami (A –
H), + zácvikový pár
Slide 17
Slide 18
Slide 19
EFT - Embedded Figures Test
Administrace:
Je předložena karta s komplexním obrazem na 15 s
Překrytí jednoduchým obrazem na 10 s
Odstranění jednoduchého obrazu a spuštění stopek
(Na jednoduchou figuru se může proband opakovaně znovu podívat. )
Zaznamenáme čas potřebný k správnému identifikování figury
Vyhodnocení:
Testový výsledek = aritmetický průměr (sec/položky)
K dispozici normy od 10 let
Slide 20
Slide 21
Slide 22
Slide 23
Dětský Embedded Figures Test
(CEFT)
S. Karp, N. Konstadt
Pro děti od 5 – 9 let
25 komplexních figur, které v sobě ukrývají
jednoduchý tvar STANU, nebo DOMU
Administrace obdobná jako u EFT; bez
časového limitu; skórování 1 nebo 0 (max.
skóre je 25)
Slide 24
Slide 25
POSUZOVACÍ STUPNICE
Sebehodnocení, subjektivní posouzení
hodnotitele
využíváme spíše tehdy, chceme-li znát
hodnocení dítěte dospělým
Problematický může být rozsah škály nebo
srozumitelnost kategorií
+ přehlednost a snadnost hodnocení
- nabízené možnosti, které proband musí zvolit, nemusí vždy přesně
vyjadřovat daný jev
Slide 26
Dělení posuzovacích stupnic podle
způsobu administrace
1.
2.
3.
4.
5.
Numerické posuzovací škály
Grafické posuzovací škály
Standardní posuzovací škály
Kumulativní posuzovací škály
Posuzovací škály s nucenou volbou
Slide 27
1. Numerické posuzovací škály
posoudit skutečnost a přiřadit jí číselnou hodnotu
minimální počet bodů je pět, nejčastější jsou škály
sedmibodové
krajní hodnoty bývají verbálně charakterizovány
Př. Škála hodnocení osobních vlastností dítěte
Nápadně citlivý, vše ho rozpláče 1
2
3
4
5 Nápadně tvrdá povaha, nic ho nedojme
Př. (bipolární stupnice)
introverze -3
-2
-1
0
+1
+2
+3 extroverze
Slide 28
2. Grafické posuzovací škály
zaznačí podnět na úsečku, která vyjadřuje kontinuitu
vlastnosti
Horizontální
Vertikální
nakloněná/spádová
Př. úprava Škály hodnocení osobních vlastností dítěte
nápadně citlivý
nápadně tvrdá povaha
Slide 29
3. Standardní posuzovací škály
zařadit hodnocený jev do určité přesně
vymezené kategorie
Př. rozdělení IQ do jednotlivých stupňů defektivity
podprůměr - průměr - nadprůměr
Slide 30
4.Kumulativní posuzovací škály
označuje míru souhlasu nebo nesouhlasu na
škále, která obsahuje různá tvrzení
Př. Rohnerova škála hodnocení chování matky dítětem
Maminka má zájem o to, co dělám___________téměř vždy
4
někdy
3
málokdy
2
téměř nikdy
1
Slide 31
5.Posuzovací škály s nucenou volbou
vybírá jednu variantu z několika možných,
popřípadě má za úkol je seřadit, jak moc
vystihují/nevystihují daný jev
Př. Cosgrovova škála hodnocení chování učitele (žák má za úkol seřadit výroky v každé položce podle toho,
jak vystihují chování učitele)
Položka č.3
- Vyučování vede vždy dobře.
- Vyučování ho těší.
- Je spontánně přátelský.
- Myslí a postupuje logicky.
Slide 32
Škály hodnocení zájmů
Obrázkový test zájmu o povolání
Slide 33
Obrázkový test zájmu o povolání
50 obrázků s vyobrazenými profesemi
Zařadit do 5 skupin podle preference
Bez časového limitu (obvykle 30-40 min)
Pro žáky 7. až 9. tříd
Metoda není standardizována-kvalitativní analýza
V poradenské praxi jako součást testové baterie
zaměřené na volbu povolání
Získané informace nutné upřesnit v rozhovoru
Slide 34
Škály sebehodnocení
Slide 35
posouzení vlastních projevů, schopností,
dovedností, zájmů, vlastností osobnosti…
dítě = subjekt (hodnotitel), dítě = objekt
(hodnocený)
od 9-10 let
◦ schopnost číst s porozuměním
◦ schopnost posoudit situaci, rozumět jí
◦ schopnost sebereflexe
kritické myšlení, zaměření na sebe
názor dítěte hodnotíme i z hlediska vývoje
informace o názorech a postojích dítěte, které
mohou být přehlíženy
Slide 36
Škála sebehodnocení dítěte (PAQ)
součást Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky (1974)
univerzální použití, na kultuře nezávislá metoda
sebehodnocení jako důležitá součást dětské osobnosti
→ informace o jejím vývoji
zkušenosti z dětství, způsob výchovy, míra rozvinutí
sebedůvěry a pozitivního sebepojetí
u nás: Matějček (1992, vyšlo jako součást příručky
Rohnerovy rodinné diagnostiky)
využití v klinické a poradenské praxi, řešení rodinných
konfliktů, adaptačních poruch, školního selhání
Slide 37
popis: 42 položek, 7 subškál
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
hostilita a agresivita
závislost
negativní sebeocenění
negativní hodnocení vlastních schopností
inhibice citových projevů
emoční labilita
pesimismus
◦ souhlas/nesouhlas s tvrzením na 4bodové škále
(platí téměř vždy – někdy – málokdy – téměř nikdy)
administrace:
◦
◦
◦
◦
seznámení s instrukcemi (co a proč bude dítě dělat)
zácvičné tvrzení
10-15 minut, bez limitu (zdůrazníme), individuálně i skupinově
10-15 let (standardizováno na české populaci dětí)
Slide 38
hodnocení: hrubý skór = součet bodů v
jednotlivých subškálách, celková suma → převod
na vážené skóry (steny)
normy pro CH a D 10-15 let
posuzujeme kvantitativně i kvalitativně
(vyrovnanost výsledků v subškálách, nejlepší a
nejhorší hodnoty)
výsledek: souhrn osobnostních charakteristik,
které mohou svědčit o adaptačních potížích a
problémech v sebepojetí
Slide 39
Sebehodnocení chování matky a otce
k dítěti (PARQ)
součást Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky (1974)
teorie rodičovské akceptace a odmítání → rozvoj
určitých osobnostních charakteristik dítěte; rodičovské
chování ovlivněno zkušeností z dětství (chování matky,
které rodič přejímá)
možnost porovnat s názorem dítěte
popis: škály sebehodnocení obsahují 60 položek
využití: doplnění při vyšetření dítěte, vyšetření
rodinných vztahů
Slide 40
Rosenbergova škála sebehodnocení
M. Rosenberg, 1965, u nás: Blatný, Osecká, 1997
původně pro adolescenty, používána i v jiných věkových
kategoriích
popis: 10 položek, souhlas na 4bodové škále, hodnocení
sebe (faktor nezávislého sebehodnocení) + sebe ve
srovnání s druhými (faktor sebehodnocení vyplývajícího
ze srovnání se s ostatními)
administrace: od 14-15 let, individ. i skupinově, bez limitu,
časově nenáročné, bez specifických instrukcí
hodnocení: hrubý skór = součet bodů, není česká
standardizace → nejsou převodní tabulky
využití: školní neúspěšnost, volba povolání, sociální
adaptace, emoční problémy, objasnění postojů probanda
Slide 41
Škála sebehodnocení školní práce a
vztahu ke škole
diagnostický komplex (Vágnerová, 1995): 1 škála sebehodnocení
+ 2 škály, kde je dítě hodnoceno rodiči a učiteli (viz dále)
popis: 15 položek (sebehodnocení), vyjádření míry souhlasu,
vyčleněny 3 faktory:
◦ sebehodnocení školní práce, míra jejího zvládnutí či subjektivní zátěže
◦ relativní úspěšnost ve třídě
◦ strach ze školy
administrace: instrukce a vysvětlení (chceme vědět, jak se dítě
skutečně cítí ve škole, jak si skutečně myslí, že mu jde učení)
◦ 10-13 let, skupinově i individuálně, bez limitu (cca 10 min)
hodnocení: součet bodů v subškálách a v celku, převod na steny
využití: dg. školních problémů, neúspěšnosti, adaptačních poruch
Slide 42
Škála aktuální paměti
Ruisel, Müllner, Farkaš, 1986
popis: 56 položek, 2 části
◦ orientovaná na zapomínání – 30 položek + 3 položky,
které nezapočítáváme (hodnocení kvalitativních aspektů
činnosti paměti)
◦ orientovaná na zapamatování – 23 položek
normy: od 14 let (ověřována srozumitelnost), při
individuálním zadávání i od 12 let, do 80 let
široké použití, nejlépe v kombinaci s výkonovými
testy, často v profesním a školním poradenství
Slide 43
Škála osobní pohody
Zerssen, Koeller, 1976, u nás: Kollárik, Poliaková,
Ritomsky, 1990
standardizováno na naši populaci, normy pro
dospělé 20-60 let, lze využít i u dětí/starších, ale
výsledky hodnotit opatrně
popis: forma A a B, 28 položek, 2 bipolární adjektiva
(zakřížkovat, jak se aktuálně cítím momentální stav)
využití: longitudinální vyšetření psychologické a
psychopatologické (zaznamenávání změn v čase)
Slide 44
Student Self-Concept Scale (SSCS)
Gresham, 1993, vychází z Bandurovy teorie self-efficacy
sebehodnocení školního výkonu, sociální pozice a self-image
do jaké míry si proband věří, že je v dané oblasti úspěšný (i do
budoucna) + jak je to pro něj důležité
Behavior Assessment System for Children (BASC)
Reynolds, Kamphaus, 1992
testová baterie: škála sebehodnocení + posuzovací škála pro rodiče a
učitele + podklad pro strukturovaný rozhovor s rodiči o vývoji dítěte
+ formulář pro záznam chování dítěte ve třídě
Social Skills Rating System
Gresham, Elliott, 1990
škála sebehodnocení (posouzení chování doma a ve škole) + škála
posouzení pro rodiče a učitele
metody nebyly nepřeloženy do češtiny
Slide 45
Škály hodnocení chování jiných
osob
Slide 46
Škály hodnocení chování rodičů
dítětem
součást Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky (1974),
konkrétně PARQ – děti hodnotí chování svých rodičů
obsahuje stejné 4 subškály o 60 položkách
1.
2.
3.
4.
citová vřelost, láska k dítěti
hostilita a agresivita
nevšímavost a zanedbávání dítěte
odmítání dítěte
administrace: vysvětlíme, že má dítě posoudit, jak se tatínek
a maminka obvykle chovají, má odpovídat tak, jak si myslí,
že to je doopravdy, neexistuje špatná odpověď
◦ bez limitu, individuálně i skupinově, 10-15 let
využití: součást komplexního vyšetření rodinných vztahů
Slide 47
Škála hodnocení školní práce dítěte a
jeho vztahu ke škole
2 varianty – pro rodiče a učitele (liší se jen způsobem oslovení)
součást diagnostické baterie zaměřené na posouzení školní
úspěšnosti a vztahu dítěte ke škole, hodnocení míry školní adaptace
porovnáváme se sebehodnotící škálou (viz výše)
popis: 19 položek, míra souhlasu s tvrzením na 3-bodové škále, 3
subškály/faktory:
◦ hodnocení školní práce dítěte, míry jejího zvládnutí a subjektivní obtížnosti
◦ míra předpokladů pro školní práci
◦ strach ze školy
administrace: zjištění názoru rodiče/učitele na dítě → odpovídat dle
vlastního přesvědčení
◦ bez limitu, individuálně i skupinově, věk nerozhoduje
hodnocení rodičů/učitelů ovlivněno pohlavím dítěte a školním
prospěchem
využití: zjišťování příčiny školských problémů žáků základní školy
Slide 48
Škálový dotazník školního chování žáka
Škála rizikového chování žáka
Mezera, 1999
učitel posuzuje aktuální chování žáka (běžné a
rizikové) jen dle svých zkušeností, hodnotí jen
zjevné a pozorovatelné chování, neinterpretuje ho,
chování srovnává s dalšími žáky jeho věku
normy: zvlášť pro CH a D, věkové kategorie 8-12,
13-15 a 16-18 let, pro jednotlivé typy škol
viz předchozí prezentace Dotazníky
Slide 49
Škála hodnocení osobních vlastností
dítěte
Z. Matějček
nebyla standardizována, ale používá se v dětské klinické a
poradenské praxi jako orientační pomůcka pro posouzení
typických dětských projevů a jako zdroj informací o názoru a
postoji posuzovatele
popis: 12 položek, 5-bodová škála (5b. souhlas s extrémním
hodnocením – 1b. nesouhlas)
◦ hodnotí se vlastnosti – dominance, ctižádostivost, míra
tělesné aktivity, konformita, extraverze, citlivost, dráždivost,
sociální pozice ve skupině
administrace: zdůrazňujeme, aby zaškrtl nejvýstižnější variantu,
vyjádřil osobní názor
◦ bez limitu, individuálně i skupinově
hodnocení a interpretace jen kvalitativně
Slide 50
Connersové škála pro rodiče (CPQ) a
Connersové škála pro učitele (CTQ)
→ Connersová, 70. léta, u nás: Paclt, Šebek, 1998, nebylo standardizováno na
českou populaci, součást testové baterie v klinické a poradenské praxi, lze
vzájemně srovnávat hodnocení rodičů a učitelů
hodnocení dětských projevů rodiči
93 položek, 25 okruhů, 4bodová
stupnice, bez limitu, ind. i skup.
seznam potíží a problémů → rodiče
posoudí, zda se některé nevyskytly v
posledních 4 týdnech
8 kategorií:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
poruchy chování
úzkost
impulzivita – hyperaktivita
poruchy učení
psychosomatické potíže
puntičkářství, perfekcionismus
asociální chování
svalové napětí
informace o dítěti, jak se projevuje v
domácím prostředí, jak jej vidí rodiče
hodnocení dětského chování a školní
práce učitelem
39 položek, 3 okruhy zaměřené na
1. chování ve třídě
2. zařazení ve skupině spolužáků
3. postoj k autoritě
+ 3 okruhy k posouzení ve srovnání s jinými
dětmi ve třídě; ind. i skup., bez limitu
učitel posuzuje výkonnost a projevy
chování, jak se mu v poslední době jeví
4 kategorie:
1.
2.
3.
4.
poruchy chování
nezájem, pasivita
napětí, úzkost
hyperaktivita
informace o chování dítěte ve škole
Slide 51
Škály hodnotenia skupiny, resp.
pozície jedinca v skupine
Slide 52
Škála sociálnej akceptácie
Autorom
metódy je slovenský
psychológ J. Juhás. Vytvoril ju
v roku 1990.
Obsahuje 32 položiek, ktoré sú
rozdelené do 4 subškál,
vymedzených pomocou
faktorovej analýzy.
Slide 53
Subškály
Vzťah k spolužiakom a ich hodnotenie,
príklad položky: „Mám iné záujmy než moji
spolužiaci.“
Názor jedinca na kolektív triedy, príklad
položky: „V inej triede by som sa cítil lepšie.“
Emočné prežívanie jedinca, ktoré súvisí
s jeho životom v triede, príklad položky:
„Mrzí ma keď sa v triede nedokážeme
zjednotiť.“
Vzťah rodinného prostredia a školy,
príklad položky: „Doma rozprávam o živote
v triede.“
Slide 54
Mieru súhlasu s jednotlivými položkami respondent
vyjadruje zaškrtnutím jednej zo 4 variant: nikdy, občas,
často alebo vždy.
Škálu je možné administrovať individuálne aj skupinovo.
Je určená pre deti od 12 do 16 rokov.
Administrácia nie je časovo limitovaná, obvykle trvá 10
minút.
Škálu je možné použiť aj u mladších detí ale potom je
vhodnejšie použiť formu rozhovoru (nemá normy).
Slide 55
Vyhodnotenie a interpretácia
Za každú položku môže proband získať 0
až 3 body (v príručke je uvedený spôsob
hodnotenia pre jednotlivé položky)
Súčet bodov predstavuje hrubý skór,
ktorý je možné pomocou stenovú
hodnotu.
Príručka obsahuje normy pre žiakov
základných škôl, odborných učilíšť
a stredných škôl.
Slide 56
Kvantitatívne hodnotenie
Vysoký celkový skór vyjadruje
bezkonfliktný vzťah respondenta so školskou
triedou
Extrémne vysoký skór (9. – 10. sten)
môže značiť neprimeranú snahu
o konformitu voči triede
Nízky skór znamená, že proband má
problémy so začlením do kolektívu
Extrémne nízky skór (1. – 2. sten) rozpor
medzi hodnotami vlastného prostredia
(rodina) a školskej triedy
Slide 57
Kavalitatívne hodnotenie
Napríklad autor uvádza, že ak respondent
na položky 12 a 19 odpovie inak než
nikdy, znamená to, že sa v skupine cíti
neistý.
Slide 58
Rozbor subškál
Vzťah k spolužiakom a ich hodnotenie
Vysoký skór: Respondent sa identifikuje so spolužiakmi a nadviazal kamarátske
vzťahy.
Nízky skór: Respondent sa v triede cíti osamelý.
Názor jedinca na kolektív triedy
Vysoký skór: Jedinec sa cíti v triede dobre a považuje ju za svoju identifikačnú
skupinu
Nízky skór: Respondent sa v triede necíti dobre, nemá v nej potrebný pocit istoty a
bezpečia.
Emočné prežívanie jedinca, ktoré súvisí s jeho životom v triede
Vysoký skór: Pocity bezpečia, istoty a pohody v triede. (Nemusia byť opodstatnené,
niektoré deti nie sú schopné adekvátne sociálneho odhadu)
Nízky skór: Pocity odmietania neistoty. (Nemusia byť opodstatnené, niektoré deti nie sú
schopné adekvátne sociálneho odhadu)
Vzťah rodinného prostredia a školy, príklad položky
Vysoký skór: Pre respondenta je dôležitejšia rodina než školský kolektív.
Nízky skór: Vyjadruje túhu po osamostatnení alebo prejav negatívneho hodnotenia
rodinného prostredia a konfliktu s rodičmi.
Slide 59
Použite
Individuálne: Objasnenie maladaptačných
problémov
Skupinové: Diagnostika triednej klímy,
môže prispieť o k odhaleniu závažných
problémov ako napr. šikana.
Výsledky je nutné overiť a doplniť
pomocou ďalších metód a rozhovorom
Slide 60
SO – RA – D
sociometricko-ratingový dotazník
Vytvoril v 60. Rokoch český poradenský
psychológ V. Hrabal. Metóda vychádza
z princípu ratingových škál ale je pre ňu
špecifické, že:
všetci členovia skupiny sa hodnotia vzájomne
k hodnoteniu sa používa 5 bodová škála
hodnotenie je nutné doplniť zdôvodnením
technika ja zameraná na osobnostnú
diagnostiku
príručka obsahuje normy
Slide 61
Pomocou SORAD môžeme získať
údaje o:
1. Sociálne-psychologickej charakteristike
osobnosti, ktorú určuje:
Pozícia podľa vplyvu (napr. vodca)
Pozícia podľa obľúbenosti (napr. hviezda)
Pozícia podľa náklonnosti (vyjadrenie sympatie či
nesympatie ostatným, spokojnosť jedinca s jeho
vzťahmi)
2. Rysoch osobnosti, ktoré sa prejavujú
v sociálnej interakcií a podľa ktorých je jedinec
posudzovaný ako vplyvný alebo obľúbený.
Na úrovni skupiny poskytuje SORAD informácie
o kohézii, štruktúrovanosti, emočnej atmosfére apod.
Slide 62
Administrácia
SORAD je administrovaný skupinovo. Každý jedinec hodnotí
ostatných vzhľadom na ich vplyv a obľúbenosť v skupine.
Respondent najprv hodnotí svojich spolužiakov na základe
ich vplyvu v triede pomocou 5 bodovej škály. (1 –
najvplyvnejší žiak v triede, 5 – nemá žiadny alebo takmer
žiadny vplyv)
Následne hodnotí mieru sympatie k spolužiakom (1 – veľmi
sympatický, 5 nesympatický)
Nakoniec vysvetľuje respondent svoje hodnotenie miery
sympatie. Svoje vysvetlenie vpisuje do záznamového archu.
Dievčatá píšu najprv o dievčatách, chlapci o chlapcoch
a potom opačne.
Administrácia je časovo náročná, obvykle trvá jednou
vyučovaciu hodinu (časovo limitovaná ale nie je).
Slide 63
Interpretácia a vyhodnotenie
Na základe údajov v záznamovom liste
vypočítame 3 indexy:
Index vplyvu.Vyjadruje sociálnu zdatnosť
žiaka v skupine.
Index obľúbenosti. Svedči o miere
akceptácie daného jedinca ostatnými členmi
skupiny
Index náklonnosti. Signalizuje mieru
citovej akceptácie spolužiakov
respondentom. Môžeme ho chápať ako
indikátor subjektívnej adaptácie
a spokojnosti so vzťahmi k spolužiakom.
Slide 64
Pre diagnostiku skupiny využijeme
triedny index vplyvu, ktorý ukazuje na
mieru skupinovej kohézie. Triedny index
obľúbenosti vyjadruje emocionálnu
atmosféru v triede.
Slide 65
Využitie
Diagnostika skupín, podskupín aj pozície
jedinca v skupine a jeho osobnostných
chrakteristík.
Metóda je určená pre žiakov druhého
stupňa základnej školy a pre študentov
stredných škôl (tj. od veku 11 – 12 rokov).
Pre túto skupinu bola metóda
normalizovaná na českej populácií.
Slide 66
Vyhodnocovanie pomocou
http://www.sociometrie.cz
Slide 67
Slide 68
Slide 69
Slide 70
Slide 71
Ďakujeme za pozornosť
Objektivní testy osobnosti a
posuzovací škály
Ladislava Hladíková (372072)
Veronika Kubíčková (371734)
Jan Kučera (384015)
Zuzana Lamserová (363751)
Peter Zach (382756)
Slide 2
Objektivní testy osobnosti
-
-
vlastnosti osobnosti v chování při testové
situaci
nedochází ke zkreslení výsledků
chybí komplexní pohled na osobnost
nejčastěji používané: Zrcadlové kreslení a
Stroopův test
mají potenciál všetranného využití
Slide 3
Porteusovy labyrinty
- používá se k zjišťování
lehkomyslnosti, impulzivity,
tendence k náhodným
řešením
- pro věk 7-12, 14 let a
dospělé
- počet pokusů se zohledňuje ve výsledném skóru
Slide 4
Testy mravní úrovně
měří se poctivost testovaného
- předkládají se 2 paralelní verze testu, jednu verzi si
vyhodnocuje proband sám
- porovnání výsledků -> sklony k podvádění
-
Slide 5
Testy aspirační úrovně
-
Proband má určit svůj budoucí výkon
-
test čtverců s křížkem
stavění věže z kostek
-
Slide 6
Zrcadlové kreslení
- Kučera, Smékal; vydán 1976
- zjišťuje adaptabilitu, frustraci a
schopnost sebeovládání
- od 8 let
Administrace: jednotlivě, předloha se
administruje 6x
- měří se čas a projevy se zaznamenávají
do protokolu
Slide 7
Stroopův Color-Word-Test
-John
R. Stroop, r. 1935
-přepracoval Thurstone
-standardizace r. 1983, J. Daniel
- test zjišťuje odolnost vůči psychické zátěži a stresu
- individuální administrace
- použitelný od 12 let (normy)
Slide 8
S skór = ukazatel osobního tempa
a
F skór = faktor percepce
SF – F = index interference
SF skór = faktor percepční zátěže
SFS skór = faktor zvýšené zátěže
Slide 9
Modifikace Stroopova testu
The warped words Stroop test
Slide 10
Modifikace Stroopova testu
The emotional Stroop test
Slide 11
Modifikace Stroopova testu
The Reverse Stroop test
Slide 12
Test nalézání známých obrázků (TENA-ZO)
Müllner a kol., r. 1986
- navazují na MFFT (Matching Familiar Figures Test)
slouží ke zjišťování kognitivního stylu; dimenze
„impulzivnost – uvážlivost“
individuální administrace
od 15 let
15-20 minut
Slide 13
Test nalézání známých obrázků (TENA-ZO)
V čem spočívá:
předloha a soubor podobných alternativ
zjišťujeme rychlost a přesnost
Slide 14
Witkinovy testy závislosti na poli
Herman A. Witkin (1916 – 1979)
koncept závislosti a nezávislosti na
poli (1962)
„Jedinci nezávislí na poli jsou charakterizováni jako
jistější, nezávislejší, psychicky zralejší.“
muži více nezávislí na poli než ženy; s věkem se
vlastnost mění
u dětí: korelace mezi vyšším IQ a nezávislostí na
poli
Slide 15
RFT – Rod and Frame Test
úkol: umístit tyčinku
do vertikální polohy
24 pokusů
skóry na základě
odchylky od kolmice
obdobně BAT (Body Adjustment Test) a
RAT (Room Adjustment Test)
Slide 16
EFT – Embedded Figures Test
percepční, neverbální test
úkol: najít jednoduché figury
v komplexních figurách
měříme čas
3 karetní sady: 2 sady po 12 kartách s komplexními
figurami a sada 8 karet s jednoduchými figurami (A –
H), + zácvikový pár
Slide 17
Slide 18
Slide 19
EFT - Embedded Figures Test
Administrace:
Je předložena karta s komplexním obrazem na 15 s
Překrytí jednoduchým obrazem na 10 s
Odstranění jednoduchého obrazu a spuštění stopek
(Na jednoduchou figuru se může proband opakovaně znovu podívat. )
Zaznamenáme čas potřebný k správnému identifikování figury
Vyhodnocení:
Testový výsledek = aritmetický průměr (sec/položky)
K dispozici normy od 10 let
Slide 20
Slide 21
Slide 22
Slide 23
Dětský Embedded Figures Test
(CEFT)
S. Karp, N. Konstadt
Pro děti od 5 – 9 let
25 komplexních figur, které v sobě ukrývají
jednoduchý tvar STANU, nebo DOMU
Administrace obdobná jako u EFT; bez
časového limitu; skórování 1 nebo 0 (max.
skóre je 25)
Slide 24
Slide 25
POSUZOVACÍ STUPNICE
Sebehodnocení, subjektivní posouzení
hodnotitele
využíváme spíše tehdy, chceme-li znát
hodnocení dítěte dospělým
Problematický může být rozsah škály nebo
srozumitelnost kategorií
+ přehlednost a snadnost hodnocení
- nabízené možnosti, které proband musí zvolit, nemusí vždy přesně
vyjadřovat daný jev
Slide 26
Dělení posuzovacích stupnic podle
způsobu administrace
1.
2.
3.
4.
5.
Numerické posuzovací škály
Grafické posuzovací škály
Standardní posuzovací škály
Kumulativní posuzovací škály
Posuzovací škály s nucenou volbou
Slide 27
1. Numerické posuzovací škály
posoudit skutečnost a přiřadit jí číselnou hodnotu
minimální počet bodů je pět, nejčastější jsou škály
sedmibodové
krajní hodnoty bývají verbálně charakterizovány
Př. Škála hodnocení osobních vlastností dítěte
Nápadně citlivý, vše ho rozpláče 1
2
3
4
5 Nápadně tvrdá povaha, nic ho nedojme
Př. (bipolární stupnice)
introverze -3
-2
-1
0
+1
+2
+3 extroverze
Slide 28
2. Grafické posuzovací škály
zaznačí podnět na úsečku, která vyjadřuje kontinuitu
vlastnosti
Horizontální
Vertikální
nakloněná/spádová
Př. úprava Škály hodnocení osobních vlastností dítěte
nápadně citlivý
nápadně tvrdá povaha
Slide 29
3. Standardní posuzovací škály
zařadit hodnocený jev do určité přesně
vymezené kategorie
Př. rozdělení IQ do jednotlivých stupňů defektivity
podprůměr - průměr - nadprůměr
Slide 30
4.Kumulativní posuzovací škály
označuje míru souhlasu nebo nesouhlasu na
škále, která obsahuje různá tvrzení
Př. Rohnerova škála hodnocení chování matky dítětem
Maminka má zájem o to, co dělám___________téměř vždy
4
někdy
3
málokdy
2
téměř nikdy
1
Slide 31
5.Posuzovací škály s nucenou volbou
vybírá jednu variantu z několika možných,
popřípadě má za úkol je seřadit, jak moc
vystihují/nevystihují daný jev
Př. Cosgrovova škála hodnocení chování učitele (žák má za úkol seřadit výroky v každé položce podle toho,
jak vystihují chování učitele)
Položka č.3
- Vyučování vede vždy dobře.
- Vyučování ho těší.
- Je spontánně přátelský.
- Myslí a postupuje logicky.
Slide 32
Škály hodnocení zájmů
Obrázkový test zájmu o povolání
Slide 33
Obrázkový test zájmu o povolání
50 obrázků s vyobrazenými profesemi
Zařadit do 5 skupin podle preference
Bez časového limitu (obvykle 30-40 min)
Pro žáky 7. až 9. tříd
Metoda není standardizována-kvalitativní analýza
V poradenské praxi jako součást testové baterie
zaměřené na volbu povolání
Získané informace nutné upřesnit v rozhovoru
Slide 34
Škály sebehodnocení
Slide 35
posouzení vlastních projevů, schopností,
dovedností, zájmů, vlastností osobnosti…
dítě = subjekt (hodnotitel), dítě = objekt
(hodnocený)
od 9-10 let
◦ schopnost číst s porozuměním
◦ schopnost posoudit situaci, rozumět jí
◦ schopnost sebereflexe
kritické myšlení, zaměření na sebe
názor dítěte hodnotíme i z hlediska vývoje
informace o názorech a postojích dítěte, které
mohou být přehlíženy
Slide 36
Škála sebehodnocení dítěte (PAQ)
součást Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky (1974)
univerzální použití, na kultuře nezávislá metoda
sebehodnocení jako důležitá součást dětské osobnosti
→ informace o jejím vývoji
zkušenosti z dětství, způsob výchovy, míra rozvinutí
sebedůvěry a pozitivního sebepojetí
u nás: Matějček (1992, vyšlo jako součást příručky
Rohnerovy rodinné diagnostiky)
využití v klinické a poradenské praxi, řešení rodinných
konfliktů, adaptačních poruch, školního selhání
Slide 37
popis: 42 položek, 7 subškál
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
hostilita a agresivita
závislost
negativní sebeocenění
negativní hodnocení vlastních schopností
inhibice citových projevů
emoční labilita
pesimismus
◦ souhlas/nesouhlas s tvrzením na 4bodové škále
(platí téměř vždy – někdy – málokdy – téměř nikdy)
administrace:
◦
◦
◦
◦
seznámení s instrukcemi (co a proč bude dítě dělat)
zácvičné tvrzení
10-15 minut, bez limitu (zdůrazníme), individuálně i skupinově
10-15 let (standardizováno na české populaci dětí)
Slide 38
hodnocení: hrubý skór = součet bodů v
jednotlivých subškálách, celková suma → převod
na vážené skóry (steny)
normy pro CH a D 10-15 let
posuzujeme kvantitativně i kvalitativně
(vyrovnanost výsledků v subškálách, nejlepší a
nejhorší hodnoty)
výsledek: souhrn osobnostních charakteristik,
které mohou svědčit o adaptačních potížích a
problémech v sebepojetí
Slide 39
Sebehodnocení chování matky a otce
k dítěti (PARQ)
součást Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky (1974)
teorie rodičovské akceptace a odmítání → rozvoj
určitých osobnostních charakteristik dítěte; rodičovské
chování ovlivněno zkušeností z dětství (chování matky,
které rodič přejímá)
možnost porovnat s názorem dítěte
popis: škály sebehodnocení obsahují 60 položek
využití: doplnění při vyšetření dítěte, vyšetření
rodinných vztahů
Slide 40
Rosenbergova škála sebehodnocení
M. Rosenberg, 1965, u nás: Blatný, Osecká, 1997
původně pro adolescenty, používána i v jiných věkových
kategoriích
popis: 10 položek, souhlas na 4bodové škále, hodnocení
sebe (faktor nezávislého sebehodnocení) + sebe ve
srovnání s druhými (faktor sebehodnocení vyplývajícího
ze srovnání se s ostatními)
administrace: od 14-15 let, individ. i skupinově, bez limitu,
časově nenáročné, bez specifických instrukcí
hodnocení: hrubý skór = součet bodů, není česká
standardizace → nejsou převodní tabulky
využití: školní neúspěšnost, volba povolání, sociální
adaptace, emoční problémy, objasnění postojů probanda
Slide 41
Škála sebehodnocení školní práce a
vztahu ke škole
diagnostický komplex (Vágnerová, 1995): 1 škála sebehodnocení
+ 2 škály, kde je dítě hodnoceno rodiči a učiteli (viz dále)
popis: 15 položek (sebehodnocení), vyjádření míry souhlasu,
vyčleněny 3 faktory:
◦ sebehodnocení školní práce, míra jejího zvládnutí či subjektivní zátěže
◦ relativní úspěšnost ve třídě
◦ strach ze školy
administrace: instrukce a vysvětlení (chceme vědět, jak se dítě
skutečně cítí ve škole, jak si skutečně myslí, že mu jde učení)
◦ 10-13 let, skupinově i individuálně, bez limitu (cca 10 min)
hodnocení: součet bodů v subškálách a v celku, převod na steny
využití: dg. školních problémů, neúspěšnosti, adaptačních poruch
Slide 42
Škála aktuální paměti
Ruisel, Müllner, Farkaš, 1986
popis: 56 položek, 2 části
◦ orientovaná na zapomínání – 30 položek + 3 položky,
které nezapočítáváme (hodnocení kvalitativních aspektů
činnosti paměti)
◦ orientovaná na zapamatování – 23 položek
normy: od 14 let (ověřována srozumitelnost), při
individuálním zadávání i od 12 let, do 80 let
široké použití, nejlépe v kombinaci s výkonovými
testy, často v profesním a školním poradenství
Slide 43
Škála osobní pohody
Zerssen, Koeller, 1976, u nás: Kollárik, Poliaková,
Ritomsky, 1990
standardizováno na naši populaci, normy pro
dospělé 20-60 let, lze využít i u dětí/starších, ale
výsledky hodnotit opatrně
popis: forma A a B, 28 položek, 2 bipolární adjektiva
(zakřížkovat, jak se aktuálně cítím momentální stav)
využití: longitudinální vyšetření psychologické a
psychopatologické (zaznamenávání změn v čase)
Slide 44
Student Self-Concept Scale (SSCS)
Gresham, 1993, vychází z Bandurovy teorie self-efficacy
sebehodnocení školního výkonu, sociální pozice a self-image
do jaké míry si proband věří, že je v dané oblasti úspěšný (i do
budoucna) + jak je to pro něj důležité
Behavior Assessment System for Children (BASC)
Reynolds, Kamphaus, 1992
testová baterie: škála sebehodnocení + posuzovací škála pro rodiče a
učitele + podklad pro strukturovaný rozhovor s rodiči o vývoji dítěte
+ formulář pro záznam chování dítěte ve třídě
Social Skills Rating System
Gresham, Elliott, 1990
škála sebehodnocení (posouzení chování doma a ve škole) + škála
posouzení pro rodiče a učitele
metody nebyly nepřeloženy do češtiny
Slide 45
Škály hodnocení chování jiných
osob
Slide 46
Škály hodnocení chování rodičů
dítětem
součást Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky (1974),
konkrétně PARQ – děti hodnotí chování svých rodičů
obsahuje stejné 4 subškály o 60 položkách
1.
2.
3.
4.
citová vřelost, láska k dítěti
hostilita a agresivita
nevšímavost a zanedbávání dítěte
odmítání dítěte
administrace: vysvětlíme, že má dítě posoudit, jak se tatínek
a maminka obvykle chovají, má odpovídat tak, jak si myslí,
že to je doopravdy, neexistuje špatná odpověď
◦ bez limitu, individuálně i skupinově, 10-15 let
využití: součást komplexního vyšetření rodinných vztahů
Slide 47
Škála hodnocení školní práce dítěte a
jeho vztahu ke škole
2 varianty – pro rodiče a učitele (liší se jen způsobem oslovení)
součást diagnostické baterie zaměřené na posouzení školní
úspěšnosti a vztahu dítěte ke škole, hodnocení míry školní adaptace
porovnáváme se sebehodnotící škálou (viz výše)
popis: 19 položek, míra souhlasu s tvrzením na 3-bodové škále, 3
subškály/faktory:
◦ hodnocení školní práce dítěte, míry jejího zvládnutí a subjektivní obtížnosti
◦ míra předpokladů pro školní práci
◦ strach ze školy
administrace: zjištění názoru rodiče/učitele na dítě → odpovídat dle
vlastního přesvědčení
◦ bez limitu, individuálně i skupinově, věk nerozhoduje
hodnocení rodičů/učitelů ovlivněno pohlavím dítěte a školním
prospěchem
využití: zjišťování příčiny školských problémů žáků základní školy
Slide 48
Škálový dotazník školního chování žáka
Škála rizikového chování žáka
Mezera, 1999
učitel posuzuje aktuální chování žáka (běžné a
rizikové) jen dle svých zkušeností, hodnotí jen
zjevné a pozorovatelné chování, neinterpretuje ho,
chování srovnává s dalšími žáky jeho věku
normy: zvlášť pro CH a D, věkové kategorie 8-12,
13-15 a 16-18 let, pro jednotlivé typy škol
viz předchozí prezentace Dotazníky
Slide 49
Škála hodnocení osobních vlastností
dítěte
Z. Matějček
nebyla standardizována, ale používá se v dětské klinické a
poradenské praxi jako orientační pomůcka pro posouzení
typických dětských projevů a jako zdroj informací o názoru a
postoji posuzovatele
popis: 12 položek, 5-bodová škála (5b. souhlas s extrémním
hodnocením – 1b. nesouhlas)
◦ hodnotí se vlastnosti – dominance, ctižádostivost, míra
tělesné aktivity, konformita, extraverze, citlivost, dráždivost,
sociální pozice ve skupině
administrace: zdůrazňujeme, aby zaškrtl nejvýstižnější variantu,
vyjádřil osobní názor
◦ bez limitu, individuálně i skupinově
hodnocení a interpretace jen kvalitativně
Slide 50
Connersové škála pro rodiče (CPQ) a
Connersové škála pro učitele (CTQ)
→ Connersová, 70. léta, u nás: Paclt, Šebek, 1998, nebylo standardizováno na
českou populaci, součást testové baterie v klinické a poradenské praxi, lze
vzájemně srovnávat hodnocení rodičů a učitelů
hodnocení dětských projevů rodiči
93 položek, 25 okruhů, 4bodová
stupnice, bez limitu, ind. i skup.
seznam potíží a problémů → rodiče
posoudí, zda se některé nevyskytly v
posledních 4 týdnech
8 kategorií:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
poruchy chování
úzkost
impulzivita – hyperaktivita
poruchy učení
psychosomatické potíže
puntičkářství, perfekcionismus
asociální chování
svalové napětí
informace o dítěti, jak se projevuje v
domácím prostředí, jak jej vidí rodiče
hodnocení dětského chování a školní
práce učitelem
39 položek, 3 okruhy zaměřené na
1. chování ve třídě
2. zařazení ve skupině spolužáků
3. postoj k autoritě
+ 3 okruhy k posouzení ve srovnání s jinými
dětmi ve třídě; ind. i skup., bez limitu
učitel posuzuje výkonnost a projevy
chování, jak se mu v poslední době jeví
4 kategorie:
1.
2.
3.
4.
poruchy chování
nezájem, pasivita
napětí, úzkost
hyperaktivita
informace o chování dítěte ve škole
Slide 51
Škály hodnotenia skupiny, resp.
pozície jedinca v skupine
Slide 52
Škála sociálnej akceptácie
Autorom
metódy je slovenský
psychológ J. Juhás. Vytvoril ju
v roku 1990.
Obsahuje 32 položiek, ktoré sú
rozdelené do 4 subškál,
vymedzených pomocou
faktorovej analýzy.
Slide 53
Subškály
Vzťah k spolužiakom a ich hodnotenie,
príklad položky: „Mám iné záujmy než moji
spolužiaci.“
Názor jedinca na kolektív triedy, príklad
položky: „V inej triede by som sa cítil lepšie.“
Emočné prežívanie jedinca, ktoré súvisí
s jeho životom v triede, príklad položky:
„Mrzí ma keď sa v triede nedokážeme
zjednotiť.“
Vzťah rodinného prostredia a školy,
príklad položky: „Doma rozprávam o živote
v triede.“
Slide 54
Mieru súhlasu s jednotlivými položkami respondent
vyjadruje zaškrtnutím jednej zo 4 variant: nikdy, občas,
často alebo vždy.
Škálu je možné administrovať individuálne aj skupinovo.
Je určená pre deti od 12 do 16 rokov.
Administrácia nie je časovo limitovaná, obvykle trvá 10
minút.
Škálu je možné použiť aj u mladších detí ale potom je
vhodnejšie použiť formu rozhovoru (nemá normy).
Slide 55
Vyhodnotenie a interpretácia
Za každú položku môže proband získať 0
až 3 body (v príručke je uvedený spôsob
hodnotenia pre jednotlivé položky)
Súčet bodov predstavuje hrubý skór,
ktorý je možné pomocou stenovú
hodnotu.
Príručka obsahuje normy pre žiakov
základných škôl, odborných učilíšť
a stredných škôl.
Slide 56
Kvantitatívne hodnotenie
Vysoký celkový skór vyjadruje
bezkonfliktný vzťah respondenta so školskou
triedou
Extrémne vysoký skór (9. – 10. sten)
môže značiť neprimeranú snahu
o konformitu voči triede
Nízky skór znamená, že proband má
problémy so začlením do kolektívu
Extrémne nízky skór (1. – 2. sten) rozpor
medzi hodnotami vlastného prostredia
(rodina) a školskej triedy
Slide 57
Kavalitatívne hodnotenie
Napríklad autor uvádza, že ak respondent
na položky 12 a 19 odpovie inak než
nikdy, znamená to, že sa v skupine cíti
neistý.
Slide 58
Rozbor subškál
Vzťah k spolužiakom a ich hodnotenie
Vysoký skór: Respondent sa identifikuje so spolužiakmi a nadviazal kamarátske
vzťahy.
Nízky skór: Respondent sa v triede cíti osamelý.
Názor jedinca na kolektív triedy
Vysoký skór: Jedinec sa cíti v triede dobre a považuje ju za svoju identifikačnú
skupinu
Nízky skór: Respondent sa v triede necíti dobre, nemá v nej potrebný pocit istoty a
bezpečia.
Emočné prežívanie jedinca, ktoré súvisí s jeho životom v triede
Vysoký skór: Pocity bezpečia, istoty a pohody v triede. (Nemusia byť opodstatnené,
niektoré deti nie sú schopné adekvátne sociálneho odhadu)
Nízky skór: Pocity odmietania neistoty. (Nemusia byť opodstatnené, niektoré deti nie sú
schopné adekvátne sociálneho odhadu)
Vzťah rodinného prostredia a školy, príklad položky
Vysoký skór: Pre respondenta je dôležitejšia rodina než školský kolektív.
Nízky skór: Vyjadruje túhu po osamostatnení alebo prejav negatívneho hodnotenia
rodinného prostredia a konfliktu s rodičmi.
Slide 59
Použite
Individuálne: Objasnenie maladaptačných
problémov
Skupinové: Diagnostika triednej klímy,
môže prispieť o k odhaleniu závažných
problémov ako napr. šikana.
Výsledky je nutné overiť a doplniť
pomocou ďalších metód a rozhovorom
Slide 60
SO – RA – D
sociometricko-ratingový dotazník
Vytvoril v 60. Rokoch český poradenský
psychológ V. Hrabal. Metóda vychádza
z princípu ratingových škál ale je pre ňu
špecifické, že:
všetci členovia skupiny sa hodnotia vzájomne
k hodnoteniu sa používa 5 bodová škála
hodnotenie je nutné doplniť zdôvodnením
technika ja zameraná na osobnostnú
diagnostiku
príručka obsahuje normy
Slide 61
Pomocou SORAD môžeme získať
údaje o:
1. Sociálne-psychologickej charakteristike
osobnosti, ktorú určuje:
Pozícia podľa vplyvu (napr. vodca)
Pozícia podľa obľúbenosti (napr. hviezda)
Pozícia podľa náklonnosti (vyjadrenie sympatie či
nesympatie ostatným, spokojnosť jedinca s jeho
vzťahmi)
2. Rysoch osobnosti, ktoré sa prejavujú
v sociálnej interakcií a podľa ktorých je jedinec
posudzovaný ako vplyvný alebo obľúbený.
Na úrovni skupiny poskytuje SORAD informácie
o kohézii, štruktúrovanosti, emočnej atmosfére apod.
Slide 62
Administrácia
SORAD je administrovaný skupinovo. Každý jedinec hodnotí
ostatných vzhľadom na ich vplyv a obľúbenosť v skupine.
Respondent najprv hodnotí svojich spolužiakov na základe
ich vplyvu v triede pomocou 5 bodovej škály. (1 –
najvplyvnejší žiak v triede, 5 – nemá žiadny alebo takmer
žiadny vplyv)
Následne hodnotí mieru sympatie k spolužiakom (1 – veľmi
sympatický, 5 nesympatický)
Nakoniec vysvetľuje respondent svoje hodnotenie miery
sympatie. Svoje vysvetlenie vpisuje do záznamového archu.
Dievčatá píšu najprv o dievčatách, chlapci o chlapcoch
a potom opačne.
Administrácia je časovo náročná, obvykle trvá jednou
vyučovaciu hodinu (časovo limitovaná ale nie je).
Slide 63
Interpretácia a vyhodnotenie
Na základe údajov v záznamovom liste
vypočítame 3 indexy:
Index vplyvu.Vyjadruje sociálnu zdatnosť
žiaka v skupine.
Index obľúbenosti. Svedči o miere
akceptácie daného jedinca ostatnými členmi
skupiny
Index náklonnosti. Signalizuje mieru
citovej akceptácie spolužiakov
respondentom. Môžeme ho chápať ako
indikátor subjektívnej adaptácie
a spokojnosti so vzťahmi k spolužiakom.
Slide 64
Pre diagnostiku skupiny využijeme
triedny index vplyvu, ktorý ukazuje na
mieru skupinovej kohézie. Triedny index
obľúbenosti vyjadruje emocionálnu
atmosféru v triede.
Slide 65
Využitie
Diagnostika skupín, podskupín aj pozície
jedinca v skupine a jeho osobnostných
chrakteristík.
Metóda je určená pre žiakov druhého
stupňa základnej školy a pre študentov
stredných škôl (tj. od veku 11 – 12 rokov).
Pre túto skupinu bola metóda
normalizovaná na českej populácií.
Slide 66
Vyhodnocovanie pomocou
http://www.sociometrie.cz
Slide 67
Slide 68
Slide 69
Slide 70
Slide 71
Ďakujeme za pozornosť