Transcript náhled práce
Slide 1
(KRNAP)
KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK
Slide 2
HISTORIE
Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května
1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po
polském Karkonoskem Parku Narodowem, který
byl založen 16. ledna 1959. Roku 1986 byl
národní park rozšířen o ochranné pásmo
vyhláškou vlády č. 58/1986 Sb. Vládním
nařízením č. 165/1991 Sb. byl znovu vyhlášen
statut Krkonošského národního parku.
Slide 3
ROZLOHA
Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní
části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu
Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou.
Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně
odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně
Krkonoš. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře a pak po
ose silnice I/14 k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici,
Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu.
Cedule na Sněžce
Slide 4
mapa Krnap převzata ze serveru
Slide 5
PŘÍRODA
Příroda Krkonoš je velmi rozmanitá - geologické
podloží, jeho dynamický vývoj v minulosti,
ovlivnění chladným klimatem a následné oteplení,
mělo za následek vznik rozmanitých biotopů a
zachování pro naši přírodu vzácných druhů jak
rostlin, tak živočichů. Vyskytuje se zde asi 300 druhů
obratlovců a přes 1200 druhů cévnatých rostlin a
několikanásobně více výtrusných rostlin (jako
mechy, hlenky, kapradiny, lišejníky atd.). V
krkonošské přírodě se vyskytuje několik endemitů.
Slide 6
VEGETAČNÍ STUPNĚ A FLORA
Hranice alpínského lesa se pohybuje v nadmořské
výšce 1250 až 1350 m. Ve vysokých polohách se
nachází několik druhů, které jsou glaciálními
relikty (tzn. rostliny, které tu přežily od
posledního zalednění). Jsou to např. všivec
krkonošský, lomikámen sněžný, ostružiník
moruška, rašeliník Lindbergův, šídlatka jezerní aj.
Slide 7
VEGETAČNÍ STUPNĚ KRKONOŠ:
submontánní (400 - 800 m n.m.) - Původně v tomto stupni převažovaly
listnaté až smíšené lesy se zastoupením buku lesního, javoru klen,
jeřábem ptačím, olší šedou a na polské straně i modřínem opadavým.
Tyto stromy byly vykáceny a byla zde uměle vysázena smrková
monokultura. V podrostu se vyskytují chráněné rostliny jako kyčelnice
cibulkonosná a devítilistá, sasanka pryskyřníkovitá a hajní, česnek
medvědí, lilie zlatohlavá.
montánní (800 - 1200 m n.m.) - V tomto stupni převažují smrkové
porosty (původní i uměle vysázené), tmavé lesy jsou vhodným
prostředím pro růst kapradin (kapraď samec, žebrovice různolistá,
papratka horská). Od 18. století tu jsou bezlesé horské louky, kde jsou
hojně zastoupeny vzácné druhy rostlin jako např. zvonek krkonošský,
violka sudetská, prha arnika, devětsil bílý, náholník jednokvětý a
několik zástupců čeledi vstavačovitých.
Slide 8
subalpínský (1200 - 1450 m n.m.) - V tomto stupni jsou nejcennější
biotopy Krkonoš - smilkové louky, severská rašeliniště a porosty kleče.
V bylinném patru jsou zastoupeny smilka tuhá, třtina chloupkatá,
brusnicovité rostliny, šicha oboupohlavná aj. V subalpínském stupni se
rostou výše zmíněné reliktní rostliny.
alpínský (1450 - 1602 m n.m.) - Druhově nejbohatší jsou strmé skalní
svahy a jámy (známé jako tzv. krkonošské botanické zahrádky). Svahy
karů jsou porostlé např. omějem zdobným a štíhlým, mléčivcem
alpským, havézí česnáčkovou a mnoha druhy kapraďorostů. V okolí
pramenišť roste česnek sibiřský, prvosenka nejmenší, lepnice alpská,
kropenáč vytrvalý. Z dřevin, které ale dosahují miniaturního vzrůstu
kvůli tvrdým podmínkám, jsou zastoupeny druhy jako vrba slezská,
bříza karpatská, střemcha skalní, jeřáb sudetský a borovice kleč
Slide 9
Lepnice alpská
Lilie zlatohlavá
Mléčivec alpský
Prvosenka nejmenší
Violka sudetská
Zvonek
krkonošský
Slide 10
FAUNA
Na bohatá rostlinná společenstva jsou vázány i rozmanité druhy
živočichů. Živočišná společenstva se zformovala během poslední doby
ledové a následujícího příznivějšího období (zvaného holocén). V
nižších polohách jsou zastoupeny druhy eurosibiřské fauny a s rostoucí
nadmořskou výškou přibývají horské druhy. Je zde několik druhů
bezobratlých, kteří zde zastupují glaciální relikty - je to např. slíďák
ostnonohý, vrkoč severní, jepice horská, střevlík Nebria gyllenhali,
vážky Somatochlora alpestris a Aeschna coerulea. Z obratlovců byly v
Krkonoších pozorovány druhy jako kos horský severoevrpský, slavík
modráček tundrový, kulík hnědý, čečetka zimní a nejrozšířenějším
hlodavcem je hraboš mokřadní. Za endemický druh Krkonoš lze
považovat pouze jepici krkonošskou (Rhithrogena corcontica) a dva
poddruhy i jinde se vyskytujících živočichů - motýla huňatce
žlutopáseho (Torula quadrifaria sudetica) a plže vřetenovku
krkonošskou (Cochlodina dubiosa corcontica).
Slide 11
Hraboš mokřadní
Kulík hnědý
Čečetka zimní
Slíďák ostnonohý
Slavík modráček
tundrový
Slide 12
Slide 13
KONEC
Vypracovala : Zuzana Melzerová
Třída : 9.B
Datum : 13.4.2012
Zdroj : wikipedie.cz
Sněžka
(KRNAP)
KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK
Slide 2
HISTORIE
Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května
1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po
polském Karkonoskem Parku Narodowem, který
byl založen 16. ledna 1959. Roku 1986 byl
národní park rozšířen o ochranné pásmo
vyhláškou vlády č. 58/1986 Sb. Vládním
nařízením č. 165/1991 Sb. byl znovu vyhlášen
statut Krkonošského národního parku.
Slide 3
ROZLOHA
Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní
části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu
Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou.
Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně
odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně
Krkonoš. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře a pak po
ose silnice I/14 k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici,
Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu.
Cedule na Sněžce
Slide 4
mapa Krnap převzata ze serveru
Slide 5
PŘÍRODA
Příroda Krkonoš je velmi rozmanitá - geologické
podloží, jeho dynamický vývoj v minulosti,
ovlivnění chladným klimatem a následné oteplení,
mělo za následek vznik rozmanitých biotopů a
zachování pro naši přírodu vzácných druhů jak
rostlin, tak živočichů. Vyskytuje se zde asi 300 druhů
obratlovců a přes 1200 druhů cévnatých rostlin a
několikanásobně více výtrusných rostlin (jako
mechy, hlenky, kapradiny, lišejníky atd.). V
krkonošské přírodě se vyskytuje několik endemitů.
Slide 6
VEGETAČNÍ STUPNĚ A FLORA
Hranice alpínského lesa se pohybuje v nadmořské
výšce 1250 až 1350 m. Ve vysokých polohách se
nachází několik druhů, které jsou glaciálními
relikty (tzn. rostliny, které tu přežily od
posledního zalednění). Jsou to např. všivec
krkonošský, lomikámen sněžný, ostružiník
moruška, rašeliník Lindbergův, šídlatka jezerní aj.
Slide 7
VEGETAČNÍ STUPNĚ KRKONOŠ:
submontánní (400 - 800 m n.m.) - Původně v tomto stupni převažovaly
listnaté až smíšené lesy se zastoupením buku lesního, javoru klen,
jeřábem ptačím, olší šedou a na polské straně i modřínem opadavým.
Tyto stromy byly vykáceny a byla zde uměle vysázena smrková
monokultura. V podrostu se vyskytují chráněné rostliny jako kyčelnice
cibulkonosná a devítilistá, sasanka pryskyřníkovitá a hajní, česnek
medvědí, lilie zlatohlavá.
montánní (800 - 1200 m n.m.) - V tomto stupni převažují smrkové
porosty (původní i uměle vysázené), tmavé lesy jsou vhodným
prostředím pro růst kapradin (kapraď samec, žebrovice různolistá,
papratka horská). Od 18. století tu jsou bezlesé horské louky, kde jsou
hojně zastoupeny vzácné druhy rostlin jako např. zvonek krkonošský,
violka sudetská, prha arnika, devětsil bílý, náholník jednokvětý a
několik zástupců čeledi vstavačovitých.
Slide 8
subalpínský (1200 - 1450 m n.m.) - V tomto stupni jsou nejcennější
biotopy Krkonoš - smilkové louky, severská rašeliniště a porosty kleče.
V bylinném patru jsou zastoupeny smilka tuhá, třtina chloupkatá,
brusnicovité rostliny, šicha oboupohlavná aj. V subalpínském stupni se
rostou výše zmíněné reliktní rostliny.
alpínský (1450 - 1602 m n.m.) - Druhově nejbohatší jsou strmé skalní
svahy a jámy (známé jako tzv. krkonošské botanické zahrádky). Svahy
karů jsou porostlé např. omějem zdobným a štíhlým, mléčivcem
alpským, havézí česnáčkovou a mnoha druhy kapraďorostů. V okolí
pramenišť roste česnek sibiřský, prvosenka nejmenší, lepnice alpská,
kropenáč vytrvalý. Z dřevin, které ale dosahují miniaturního vzrůstu
kvůli tvrdým podmínkám, jsou zastoupeny druhy jako vrba slezská,
bříza karpatská, střemcha skalní, jeřáb sudetský a borovice kleč
Slide 9
Lepnice alpská
Lilie zlatohlavá
Mléčivec alpský
Prvosenka nejmenší
Violka sudetská
Zvonek
krkonošský
Slide 10
FAUNA
Na bohatá rostlinná společenstva jsou vázány i rozmanité druhy
živočichů. Živočišná společenstva se zformovala během poslední doby
ledové a následujícího příznivějšího období (zvaného holocén). V
nižších polohách jsou zastoupeny druhy eurosibiřské fauny a s rostoucí
nadmořskou výškou přibývají horské druhy. Je zde několik druhů
bezobratlých, kteří zde zastupují glaciální relikty - je to např. slíďák
ostnonohý, vrkoč severní, jepice horská, střevlík Nebria gyllenhali,
vážky Somatochlora alpestris a Aeschna coerulea. Z obratlovců byly v
Krkonoších pozorovány druhy jako kos horský severoevrpský, slavík
modráček tundrový, kulík hnědý, čečetka zimní a nejrozšířenějším
hlodavcem je hraboš mokřadní. Za endemický druh Krkonoš lze
považovat pouze jepici krkonošskou (Rhithrogena corcontica) a dva
poddruhy i jinde se vyskytujících živočichů - motýla huňatce
žlutopáseho (Torula quadrifaria sudetica) a plže vřetenovku
krkonošskou (Cochlodina dubiosa corcontica).
Slide 11
Hraboš mokřadní
Kulík hnědý
Čečetka zimní
Slíďák ostnonohý
Slavík modráček
tundrový
Slide 12
Slide 13
KONEC
Vypracovala : Zuzana Melzerová
Třída : 9.B
Datum : 13.4.2012
Zdroj : wikipedie.cz
Sněžka