Součinitel dotvarování a objemových změn

1.Štíhlost stěny

Závisí na účinné výšce a účinné šířce stěny V případě že převažuje svislé zatížení musí platit: λ ≤ 27

1.1 Účinná výška stěny hef

Účinná výška stěny závisí na:  Ztužení stěny  Světlé výšce stěny

1.1.1 Ztužení stěny:

Stěna může být ztužena:  Horizontálně:  V patě (stropní konstrukcí)  V hlavě (stropní konstrukcí)  Vertikálně  Z jedné strany ztužující stěnou  Z obou stran ztužující stěnou

1.1.2 Parametry ztužující stěny Ztužující stěna musí mýt:

 délku min 1/5 světlé výšky ztužené stěny  tloušťku min 0,3 násobek účinné tloušťky ztužené stěny

Jsou li ve ztužující stěně otvory musí platit:

 Vzdálenost mezi otvory v sousedství ztužované stěny  Ztužující zeď musí pokračovat min 1/5 světlé výšky podlaží za každým otvorem

Minimální délka ztužující stěny s otvory:

Účinnou výšku vypočteme:

ρ 2 ρ 3 ρ 4

Hodnoty součinitele ρ

(ztužení po dvou stranách - nahoře a dole)

ŽB stropy:

Zabráněno posunutí nahoře a dole ŽB stropními konstrukcemi a to:  Z obou stran ve stejné úrovni  Z jedné strany a délka uložení je min. 2/3 tloušťky stěny

ρ = 0,75

 Pokud je výstřednost zatížení v hlavě stěny větší než 0,25 t je:

ρ = 1,0 Trámové stropy:

 Stěny rozepřené z obou stran a ve stejné výšce nahoře a dole trámovými stropními konstrukcemi  Stěny rozepřené trámovými konstrukcemi z jedné strany a uložení je 2/3 tloušťky stěny, min 85 mm

ρ = 1,0

Hodnoty součinitele ρ

(ztužení po třech stranách – nahoře dole a po jedné straně)

 Je li

h ≤ 3,5 l,

l….. délka stěny (vzdálenost ztuž. stěn) h…..výška stěny

 Je li

h > 3,5 l

Hodnoty součinitele ρ

(ztužení po čtyřech stranách – nahoře dole a po dvou stranách)

 Je li

h ≤ 1,15 l,

l….. délka stěny (vzdálenost ztuž. stěn) h…..výška stěny

 Je li

h > 1,15 l

1.2 Účinná tloušťka stěny 1.2.1 Běžné stěny

 Jednovrstvá stěna  Dvouvrstvá stěna  Stěna s lícovou vrstvou  Stěna uložená na pruzích malty  Dutinová stěna s výplňovým betonem U těchto stěn se účinná tloušťka bere jako skutečná tloušťka stěny bez omítky

t ef = t

1.2.2 Stěna ztužená pilíři

U této stěny se účinná tloušťka vypočítá:

1.2.3 Účinná tloušťka dutinové stěny

ve které jsou oba líce spojeny stěnovými sponami se určí z rovnice: t 1 tloušťka vnější nebo nezatížené vrstvy t 2 – tloušťka vnitřní nebo zatížené vrstvy k tef – součinitel relativní hodnoty modulu pružnosti

E

vrstvy 1 a vrstvy 2 doporučená hodnota: k tef = E1/E2 ≤ 2 Pokud je jedna vrstva nezatížená můžeme vzorec použít pouze v případě, že jsou stěnové spony dostatečně poddajné (zatížená vrstva není nepříznivě ovlivněna nezatíženou vrstvou). Tloušťku nezatížené vrstvy nikdy nebereme větší než tloušťku zatížené vrstvy.

Stěny namáhané soustředným zatížením

Charakteristická pevnost zdiva v ohybu

Zdivo se může porušit ohybem buď v rovině rovnoběžné s ložnými spárami nebo v rovině kolmé k ložným spárám. Podle roviny porušení rozlišujeme charakteristickou pevnost zdiva v ohybu 

f xk1

(rovnoběžně s ložnými spárami) 

f xk2

(kolmo k ložným spárám)

Charakteristická pevnost zdiva v ohybu se určí z výsledků zkoušek na zdivu. Pokud nemáme výsledky zkoušek lze použít hodnoty uvedené v tabulkách.

Deformační vlastnosti zdiva

U zdiva s velkými otvory bývá porušení křehčí – kratší druhá větev Proběh křivky se v MSÚ ještě více zjednodušuje.

Modul pružnosti E

Krátkodobý sečnový modul pružnosti E se určí zkouškami.

Měření se provádí ve čtyřech místech v 1/3 pevnosti v tlaku.

Pokud se nestanovuje zkouška lze užít hodnotu ze vztahu

E = α sec f k α sec je součinitel závislý na druhu použitých zdících

Dlouhodobý modul pružnosti

Se odvodí z krátkodobého redukcí vzhledem k účinkům dotvarování

Modul pružnosti ve smyku G

Modul pružnosti ve smyku se rovná 40% modulu pružnosti v tlaku

Dotvarování a objemové změny vlivem vlhkosti a teploty

Tyto hodnoty jsou jenom doporučující (reálné hodnoty mohou uvedené intervaly i překročit)

Mezní stav použitelnosti

 Použitelnost zděných prvků nemusí být nepříznivě ovlivněna chováním jiných konstrukčních prvků (např. průhyb stropů)  Mezní stav použitelnosti pro trhliny a průhyb nemusíme v nevyztužených zděných konstrukcích zvlášť kontrolovat, je-li mezní stav únosnosti vyhovující  Zděné stěny se nesmějí nepříznivě prohnout vlivem příčného zatížení větrem nebo náhodným dotykem osob ani mimořádným nárazem

Konstrukční zásady

 Minimální tloušťka stěn: Minimální tloušťka stěn musí být taková, aby byla dostatečně pevná a aby vyhověla výsledku výpočtu  Minimální plocha stěny: Nosná stěna musí mít plochu alespoň 0,04 m2 (po odečtení drážek a výklenků)  Vazby zdiva:

Průmyslově vyráběné zdící prvky

Výška zdícího prvku max. 250 mm přesah (max). 0,4 h nebo 40 mm vyšší než 250 mm 0,2 h nebo100 mm

Přírodní kámen

Přesah 0,25 rozměru menšího prvku min 40 mm V případě, že kámen není na celou šířku - nutno použít

vázací prvky

Délka

0,6 a 0,7

tloušťky stěny Vzdálenost vázacích prvků max.

1,0 m

(vertikálně i horizontálně) Výška min.

0,3

jejich délky

 Maltové spáry Ložné a styčné spáry na

obyčejnou a lehkou maltu

tl. 6 – 15 mm Ložné a styčné spáry – tl. 0,5 – 3 mm

malta pro tenké spáry

malta tloušťky 3 – 6 mm lze použít pouze pokud byla speciálně vyvinuta pro tuto tloušťku (

obyčejná malta

) Ložné spáry musejí být vodorovné , pokud projektant neurčil jinak