Transcript „nespolupracujícími klienty“ – přístup zaměřený na řešení
Slide 1
Možnosti spolupráce s
„nespolupracujícími klienty“ –
přístup zaměřený na řešení
Harry Korman, M.D.
Olomouc 12. - 13. 4. 2010
„Pokud se nějaká myšlenka zpočátku nejeví absurdně, pak nemá
naději.“ (Albert Einstein)
1
Slide 2
Co dává životu jeho hodnotu
Přemýšlejte o něčem, co se vám dnes od
chvíle kdy jste vstali stalo – jakýkoli malý
zážitek, možná něco, v čem je zapojený
další člověk – jde o nějakou drobnou
událost či zážitek které ukazují, že život
stojí za to.
2
Slide 3
Dokážu si představit, že jste ten typ
člověka, který je dobrý v …(2 - 3
komplimenty)
3
Slide 4
Důvěrnost
Klienti dali souhlas s prezentací
videonahrávek s tím, že každý, kdo
nahrávky uvidí souhlasí s tím, že bude
chránit jejich důvěrnost a nebude s nikým
hovořit o tom, co viděl, způsobem, který by
mohl vést k odhalení totožnosti klienta.
Může se stát, že někdo z účastníků
někoho z klientů pozná – měli by mě o tom
neprodleně informovat.
4
Slide 5
Steve de Shazer a Insoo Kim Berg
5
Slide 6
Nic nového pod sluncem
„Snažil jsem se zapomenout všechno, co jsem
se naučil od Freuda a Adlera a raději jsem
prostě poslouchal, co všechno mi říkali moji
klienti. A občas jsem našel nějaké
sebeuzdravujicí mechanismy, které pro ně byly
dostupné. Například bych se mohl zeptat: „Jak je
možné, že jste během pouhého týdne překonal
váš intenzivní strach z pobytu venku a na
veřejných místech?“ Viktor Frankl o svých zkušenostech
začínajícího psychoterapeuta v roce 1932
6
Slide 7
Lidé přicházejí
Protože si sami myslí, že mají problém
nebo proto, že někdo v jejich okolí – s
dostatečným vlivem - si myslí, že mají
problém; a zároveň…
Oni (nebo ti druzí) chtějí, aby se něco
zlepšilo:
– Buď aby začali dělat něco, o čem si myslí, že
to nedokážou udělat
– Anebo aby přestali dělat něco, co dělají
7
Slide 8
Řečeno jinými slovy…
Pro jakoukoli terapii je ústřední myšlenka,
že věci mohou být lepší.
8
Slide 9
Zaměření
9
Slide 10
Vysvětlivky k předchozímu obrázku
Expert knowledge – vědění experta (odborníka)
Cause – příčina (skrytá, v principu není známa
ani klientovi)
Action – akce (intervence), klíčové jsou
dovednosti terapeuta (therapist skills)
Local and private knowledge – místní a
soukromé vědění
Goal – cíl
What and how? – Co a jak? Klíčové jsou
dovednosti klienta (client skills)
10
Slide 11
Ústřední filosofie
Pravidlo první: Když něco funguje → dělejte toho
víc
Pravidlo druhé: Když něco nefunguje → dělejte
něco jiného
Pravidlo třetí: Když něco není rozbité →
nespravujte to
Ten kdo rozhoduje, zda něco funguje, je klient
Ten, kdo rozhoduje, jestli něco je nebo není
rozbité (porouchané, pokažené) je klient.
11
Slide 12
Čtvrté pravidlo
Když se věci posunují pomalu, pak
zpomalte.
12
Slide 13
Základní předpoklady o klientech
Klienti dělají to nejlepší co umějí, aby
spolupracovali
Terapeuti mívají potíže při spolupráci s lidmi,
kteří přišli pro pomoc, a proto…
…potřebujeme tvrdě pracovat na tom, abychom
porozuměli tomu, co nám klienti říkají o svých
cílech a řešeních
„Známkou vzdělané mysli je schopnost vzít v úvahu
nějakou myšlenku, aniž by s ní souhlasila.“ (Aristoteles)
13
Slide 14
Klienti a jejich rodiny dělají spoustu věcí, které
jsou pro ně dobré
Změna je nevyhnutelná
Změny lze snáze dosáhnout rozvíjením zdrojů
než nápravou nedostatků
Krok od vyprávěného (očekávaného) příběhu o
životě po zmizení problému ke skutečnému
životu je většinou mnohem menší, než se
obvykle předpokládá
„Každý pacient si sám v sobě nese svého lékaře.
Pacienti k nám přicházejí a nevědí o tom. Nejlepší, co
můžeme udělat, je dát tomu lékaři, který v nich přebývá,
příležitost, aby se ujal své práce. (Albert Schweitzer)
14
Slide 15
Smích osvobozuje a efektivní terapie je často
zábavná
Smích láká ven zdroje
„Pokud se tomu nemůžete smát – nemůžete to ani vzít
vážně.“ (Anonym)
15
Slide 16
Klienti jsou vždy částí nějakého sociálního
systému
Změny se v sociálních systémech
odehrávají neustále
Změny se dějí stále a vždy jsou
zaznamenány v interakcích s ostatními
lidmi
16
Slide 17
Rozvíjení spolupráce
Klienti jsou více než jen souhrn jejich
problémů
Problém je problém – a ne klient
17
Slide 18
Zjistěte, co klient chce
Vezměte v úvahu možnost, že klient chce
něco co nemá nic společného s tím, proč
za vámi přišel
Jasně rozlišujte mezi cíli klienta a cíli své
organizace – nesměšujte je!
18
Slide 19
Držte se přesvědčení, že vždy existují
výjimky, které lze nalézt
Sledujte pozorně i malé změny
Pracujte raději s částečnou schopností
než s částečnou neschopností
Je mnohem důležitější dávat pozor na to,
co už klient vyzkoušel než na to, v čem
uspěl
Dávejte konstruktivní zpětnou vazbu
19
Slide 20
Uznejte omezení
Uznejte trápení a nespravedlivé zacházení
Sledujte, jak se lidé vypořádali nebo jak
odolali nespravedlivému zacházení
Naslouchejte zdrojům a schopnostem,
které využili, aby přežili
20
Slide 21
Pracujte tak blízko jak je jen možné
klientovu vidění světa a jeho pozici
Pracujte zevnitř klientova jazyka a vzorce
komunikace
Používejte raději „ano a…“ než „ano,
ale…“
21
Slide 22
Pokud to, co děláte, nefunguje – dělejte
něco jiného. Neobviňujte klienta.
Pohlížejte na motivaci jako na součást
vašeho vztahu (a vaší organizace) s
klientem, nikoli jako na něco, co je uvnitř
klienta
„Odpor je klientův jedinečný způsob spolupráce.“ (Steve
de Shazer)
22
Slide 23
Naslouchání
Nejužitečnější aspekt terapie je podle
klientů pocit, že jim terapeut naslouchá a
snaží se jim porozumět. (podle Hubble,
Miller, Duncan – kniha Tle heart and soul
of change, 1999)
23
Slide 24
Naslouchání a teorie
Nasloucháme skrze filtry naší teorie. Teorie nám
pomáhá vybrat, co je důležité.
Odlišné teorie → odlišná témata:
– Psychodynamické teorie – nasloucháme ranným
zážitkům a zkušenostem a přenosovým záležitostem.
– Kognitivní teorie – nasloucháme kognitivním
procesům
– Systemické teorie – zaměřujeme se na vztahy
– Apod.
24
Slide 25
„Cokoli terapeut udělá a řekne a co
neudělá a neřekne je intevencí, která
může být terapeutická, neterapeutická
nebo protiterapeutická.“ (Karl Tomm)
25
Slide 26
Naslouchání a zaměření na řešení
Naslouchat, co klient chce
Naslouchat vodítkům, že je možné pro
klienta se tam dostat:
– Naslouchat výjimkám (kdy se to, co klient
chce, již stalo)
– Naslouchat známkám síly
– Naslouchat zdrojům
– Naslouchat schopnostem
– Naslouchat úspěchům
26
Slide 27
Základní oblasti prvního sezení
27
Slide 28
Společný projekt
„Co by se po dnešním sezení pro vás
muselo změnit – i něco malého – abyste
mohl/a říci, že vám to povídání se mnou
pomohlo?“ (lze doplnit: „…navzdory
skutečnosti, že to nebyl váš nápad sem
přijít“)
Alternativní otázka: „Co nejlepšího pro vás
by se v tomto sezení mohlo stát?“
28
Slide 29
Tato otázka připravuje půdu pro zázračnou
otázku (nebo jinou otázku, která pracuje s
preferovanou budoucností)
Minimální požadavek pro zázračnou otázku je,
že klient řekne, že věří, že věci se mohou
změnit.
Klient může říci, že nevěří, že by se věci mohly
nějak zlepšit; to znamená, že je to teď nejlepší
jak to lze (za daných okolností) mít, a pak je
nesmyslné klást zázračnou otázku nebo nějaké
otázky zaměřené na cíle a terapie ani nemůže
začít…
29
Slide 30
Společný projekt
Významný a důležitý pro klienta
Možný v klientově současné životní situaci
Etický
30
Slide 31
31
Slide 32
Komentář k předchozímu obrázku
Feelings – pocity, thoughts – myšlenky
Behavior – chování
Other people – jiní lidé
Friends – přátelé
Drugs and alcohol – drogy a alkohol
Tennis – tenis
School – škola (teachers – učitelé,
schoolmates – spolužáci)
Family – rodina (children – děti)
32
Slide 33
Popis „skvělé budoucnosti“ (bez problému)
by měl být přinejmenším stejně podrobný
a barvitý jako popis problému.
„Pokud nevíte, kam jdete, pak pravděpodobně skončíte
někde jinde.“ (Anonym)
„Pokud je váš vlak na špatné trati, pak každá stanice, na
níž dorazíte, bude špatná stanice.“ (Bernard Malmud)
„Pokud chcete žít šťastný život, upněte jej na nějaký cíl.
Ne na lidi nebo na věci.“ (Albert Einstein)
„Musíte vědět, co chcete najít dříve, než se to vydáte
hledat.“ (Kniha moudrosti medvídka Pú)
33
Slide 34
Užitečné cíle
Významné pro klienta
Malé raději než velké
Něco, co klient prožívá jako výzvu (bude to
dřina)
Realistické a dosažitelné v kontextu klientovy
aktuální životní situace
Popsané jako konkrétní chování v běžných
denních aktivitách
Popisují začátek něčeho spíše než konec
něčeho
Popisují přítomnost něčeho spíše než to, co
nebude
34
Slide 35
Zázračná otázka
„Mohu se zeptat na trochu zvláštní otázku?
Bude to vyžadovat představivost…“
Přesuňte rozhovor z terapeutické místnosti do
klientova světa tím, že řeknete:
„Po našem rozhovoru bude váš den pokračovat
tak, jak obvykle pokračuje…přijdete domů, najíte
se, budete se dívat na televizi… (pokračujte,
dokud klient přikyvuje) potom budete unavený,
půjdete spát a usnete… (pauza) pak během
noci, zatímco spíte, se stane zázrak (pauza) a
není to ledajaký zázrak, ten zázrak způsobí, že
problém, který vás přivedl do terapie je
pryč…takto (luskne prsty), ale protože jste spal,
nevíte, že se zázrak stal…“
35
Slide 36
Rozvíjející otázky
Podle čeho poznáte, že se něco změnilo?
Co bude první věc, které si po probuzení
všimnete?
Co jiného pro vás bude znamením, že se
ten zázrak stal?
Co ještě budete dělat, co jste předtím
nedělal?
Co ještě? A co ještě?...
36
Slide 37
Jak váš nejbližší přítel pozná, že se ten
zázrak stal, aniž byste mu to řekl?
Jak si toho všimne vaše manželka /manžel
/dcera /matka…?
Jak na nich poznáte, že si všimli té změny
u vás?
Co dalšího bude jiné v různých oblastech
vašeho života v tom dni po zázraku?
A co ještě? A co ještě?...
37
Slide 38
Bohatý popis
Čím bohatší a podrobnější, tím lepší, tím
snazší je pak zjistit, jak se tam dostat
Odolejte pokušení říct klientovi, co by měl udělat
pro to, aby se zázrak uskutečnil!!!
Odolejte pokušení zeptat se klienta na to, co by
měl udělat pro to, aby se zázrak uskutečnil!!!
Pokud nedokážete odolat jednomu nebo druhému,
zeptejte se ho, co by mu poradila jeho matka…
38
Slide 39
Rozvíjení zázračné otázky
„Co budete cítit/ dělat, když nebudete cítit/ dělat
X?“
Klienti často hovoří příliš o pocitech a vnitřních
stavech; může být užitečné se zeptat:
„Když budete cítit …, co pak budete dělat?“
a/nebo:
„Jak N pozná, že se cítíte …?“
„Kdybych byl muška na stěně – jakého rozdílu
bych si mohl všimnout?“
Nejdůležitější:
„Co ještě?“ a „Jak na to budou druzí reagovat?“ „Jak se
pak změní?“
39
Slide 40
Zázračná škála
„Stávají se občas části toho zázraku –
třeba jen malé kousíčky – alespoň na
krátkou chvíli?“
„Pokud 10 znamená situaci ve dni po
zázraku a 0 znamená situaci, kdy jste se
rozhodl vyhledat pomoc – kde na škále
jste dnes?“
Poté se vyptávejte na podrobnosti co
přimělo klienta umístit se někam jinam než
na 0:
40
Slide 41
„Co děláte nyní na X a co jste nedělal na
0?“ Dotazujte se na podrobnosti a pak se
ptejte:
Kam by významní blízcí umístili na škále
klienta a co na klientovi pozorují, že ho
nedávají na 0?
41
Slide 42
Přidejte další otázky ohledně:
Co a jak klient udělal, aby se tyto věci
mohly stát?
Potom si ujasněte, co by bylo pro klienta
známkou, že se posunul o malý krůček
výš na škále:
„Podle čeho byste poznal, že jste se
posunul na…?“
42
Slide 43
Pamatujte na propojení myšlení, cítění,
chování a interakcí
Obecná teorie systémů v každodenním
životě
43
Slide 44
Čtyři důvody, proč klást zázračnou
otázku
Vědět, kdy skončit terapii
Žít zázrak
Připravit se na výjimky
Vytvořit pocit, že věci se již uvedly do
pohybu
44
Slide 45
Výjimky
Výjimky se dějí, když se stanou věci, které
jsou spíš spojené s cílem než se stížností
klienta
45
Slide 46
Zaměření na výjimky
Výjimky vytvářejí naději
– Díky zaměření se na to, co je možné
Výjimky zmenšují problém
– Vytvářením jemných rozdílů
Výjimky předpokládají a ukazují
schopnosti a možnosti klienta
– Pokud už klient něco udělal, může to udělat
znovu
46
Slide 47
Výjimky
Vždycky existují výjimky
I malé výjimky jsou užitečné
Každá výjimka obsahuje klíč k řešení
Příběhy založené na výjimkách mají
výhodu, že jsou založené na něčem, co
klient již skutečně udělal
– Když se to skutečně stalo, musí to být bráno
vážně
47
Slide 48
Dva druhy výjimek
Záměrné výjimky
– Klient je může udělat, kdykoli bude chtít
Spontánní výjimky
– Dějí se nenadále… záhady? Nejsou pod
vědomou kontrolou klienta.
48
Slide 49
Jak to poznáte, když máte dobrý den?
Jak druzí lidé poznají, že je to dobrý den?
Co vy a druzí lidé děláte v dobrých dnech
jinak než ve špatných dnech?
49
Slide 50
Ptejte se na podrobnosti
Co? Kde? Kdy? S kým?
Kdo si toho všimnul? Jak?
A co ještě? (detaily…)
Jak se vám podařilo, že jste to udělal?
Jak se to stalo?
Kde se vzal ten nápad udělat to právě takto?
Kdo vám nejvíc pomohl? Čím vám pomohl?
Co ještě vám pomohlo? A co ještě?
50
Slide 51
Využití škál/ stupnic
Škály jsou nástroje, které nám umožňují
podrobněji hovořit o:
– Preferované budoucnosti/ cílech
– Výjimkách
– Zvládání
51
Slide 52
Škály ujasňují vágní a nejasné věci.
Škály ještě víc ujasňují to, co je jasné.
Škály vedou ke zdrojům.
52
Slide 53
Mohou být užitečné pro klienty, kteří:
– Použijí škály k rozhodnutí, zda to co dělají,
dělají dobře
– Použijí škály k rozhodnutí, zda jsou jim sezení
užitečná
53
Slide 54
Škály mohou být užitečné pro terapeuty,
kteří:
– Chtějí pomoci s rozhodnutí, zda jsou klientům
užiteční
– Chtějí pomoci s rozhodnutím, zda je klienti
ještě stále potřebují
Užitečné otázky:
– Jak dobré to je?
– Nakolik klient věří, že může pokračovat v tom,
co funguje?
54
Slide 55
Škály – přání a odhodlání
Na škále od 0 do 10, kde 10 znamená … a
0 znamená …, kde se nacházíte teď?
Jaká je šance, že … se stane?
Jak velké úsilí jste ochoten vynaložit
na…? Na škále 0 znamená, že budete
sedět na zadku a čekat až se stane zázrak
a 10 znamená, že uděláte co je ve vašich
silách.
55
Slide 56
Škály – sebedůvěra a sebevědomí
Na škále 10 znamená, že máte
sebedůvěru jako každý druhý, 0 je opak.
Kde se na této škále nacházíte?
Čím to, že jste dal X a ne 0?
A co ještě?
56
Slide 57
Často užitečné další škály
Jak důležitý je tento vztah?
Jakou šanci tomuto vztahu dáváte?
Jak velké úsilí jste připraven vynaložit, aby
tento vztah fungoval?
57
Slide 58
Škály pro situace, kdy je to
velmi těžké
10 znamená, že jste tu situaci (událost)
zvládnul tak, jak by to mohl zvládnout
kdokoli jiný a 0 je opak. Kde se nacházíte
na této škále?
58
Slide 59
Škály, když se situace zlepšila
10 znamená, že věříte, že se udržíte na X
(nebo se vrátíte na X) a 0 je opak. Kde jste
na této škále dnes?
Co se musí stát nebo co musíte být
schopen udělat, abyste cítil, že tomu věříte
o jeden stupeň víc?
59
Slide 60
Škály 1
Pokud 0 znamená situaci, kdy jste se
rozhodl vyhledat pomoc a 10 den po
zázraku (kdy už nepotřebujete terapii),
kam byste se dnes umístil mezi 0 a 10?
60
Slide 61
Škály 2
Co děláte na X a nedělal jste na 0?
– A co ještě děláte?
Kam by vás umístil váš nejlepší přítel?
Co vidí?
– A co ještě?
Co jste dělal, že vám to pomohlo dostat se z 0
na X?
A co ještě? A co dělali jiní lidé?
Co bude známkou, že jste se posunul o ½
stupně výš?
– Jak to pozná váš nejlepší přítel?
– Čeho ještě si všimne?
61
Slide 62
Škály – čeho je třeba se vyvarovat
Nesnažte se nikoho posouvat (tlačit) na
škále
– Akceptujte odpověď klienta
– Snažte se jí porozumět
Nesnažte se vytvářet popisy „zlepšení“
příliš rychle
– Většinou je konstruktivnější pracovat s
měřením „důvěry v to, že se udrží na X“
62
Slide 63
Další příklady škálovacích otázek
Pokud 100 je váš ideál dokonalého člověka, jak
blízko jste tomu dnes?
Pokud 0 znamená situaci, kdy to bylo nejhorší
ve vašem životě a 10 den po zázraku, kde jste
na škále dnes?
Pokud 0 znamená, že jste na tom tak špatně
jako když jste se rozhodl vyhledat terapii a 10
znamená, že jste úspěšně ukončil terapii, kde se
nacházíte teď?
– Počet možných variant otázek je omezen jen
představivostí terapeuta
63
Slide 64
Možnosti pro navazující otázky
Když bych se zeptal vaší manželky (rodičů,
dětí…) kde jste na této škále, co by mi řekli?
– Co myslíte, že vidí a vy nevidíte? (pokud klient
hodnotí sám sebe níž než oni)
– Co vidíte a oni nevidí? (pokud klient hodnotí sám
sebe výše než oni)
Podle čeho vaše manželka (rodiče, děti…)
pozná, že jste o stupínek výš na škále?
– Kdo si toho všimne první?
– Co pak udělá nebo řekne?
64
Slide 65
Škálovací otázky pro ujasnění
přání a odhodlání
Jak důležitý je pro vás tento vztah na škále 0 –
10?
Když 10 znamená, že jste připraven udělat
cokoli, abyste ten problém vyřešil a 0 znamená
opak, kde jste teď?
Pokud 100% znamená, že jste si jistý, že
dokážete vyřešit i zbytek toho problému a 0 je
opak, kde jste dnes?
Co byste potřeboval cítit (myslet), abyste věřil,
že se zvládnete posunout o půlstupeň výš na
škále?
Máte nějaký nápad co by vám mohlo pomoci se
posunout o půlstupeň nahoru na škále?
65
Slide 66
Nejasnost a škály
Vágní stížnosti, problémy, cíle…
Škály jsou jediný (?) způsob, jak můžete
dělat krátkou terapii
66
Slide 67
Škály a zpomalení
Pamatujte, že než se budete pídit po tom,
co znamená posun výše na škále, měli
byste strávit spoustu času zjišťováním, co
klienta přimělo, že se umístil na X a ne na
0 a nezapomeňte se zeptat, jak se dostal
tam, kam se dostal
Takto se dostanete ke všem užitečným
zdrojům a schopnostem
67
Slide 68
Otázky na zvládání
Když pracujete s chronickými situacemi,
například s chronickým onemocněním, nebo s
akutní a vážnou kritickou situací, pak se otázky
na cíle a výjimky většinou nehodí. Existují
situace, kdy nelze použít slovo „zlepšení“.
Někteří rodiče jsou extrémně zaujatí
sebedestruktivním chováním svých dětí (drogy,
anorexie atd.) a trápením, které jim to
způsobuje. Takoví rodiče mohou mít –
přinejmenším zpočátku - potíže přemýšlet
dopředu. V takových situacích otázky zaměřené
na budoucnost a na změnu nebudou vhodné a
mohou narušit spolupráci.
68
Slide 69
Otázky na zvládání
Akutní krize, terminální stádium apod.
Zaměřují rozhovor na konstruktivní a užitečné
věci, které klienti dělají bez zlehčování
Zjišťují zdroje a schopnosti
–
–
–
–
–
Jak jste se vyrovnal s tou situací?
Jak jste tu situaci zvládnul?
Jak se vám podařilo vstát z postele?
Co jste dělal, abyste to přežil?
Kde jste našel sílu?
69
Slide 70
Jak vytvářet intervence
Souhlasit s klientem
– Klient má vždycky pravdu!
Souhlasit s klientovým cílem
– Zopakujte část dobře zformulovaného cíle
Používejte jazyk klienta
– Dávejte pozor na zvláštnosti
– Používejte jazyk klienta a zakomponujte do
„poselství“ jeho pohled na svět
Jak předávat „poselství“ klientovi
– Zpomalte! Přizpůsobte se klientovým reakcím
– Vytvořte nastavení klienta na souhlas (yes-set)
70
Slide 71
Dejte ocenění
– Co klient dělá pro sebe dobrého?
– Co klient dělá takového, že mu to pomáhá
posunovat se směrem ke svým cílům?
Vysvětlete úkol
– Klient by měl rozumět tomu, proč chcete aby
něco udělal
– Například:
„shodneme se, že…“
„protože…“
„část týmu si myslí, že…“
71
Slide 72
Když zvažujete, jaký úkol zadat:
– Vezměte v úvahu jaký typ vztahu s klientem máte
– Zdůrazněte, že to bude vyžadovat „tvrdou práci“
– Aplikujte klíčové zásady:
Pokud je velmi dobře popsaný zázrak: Požádejte klienta, aby se
pokusil jej uskutečnit nebo aby předstíral, že se zázrak stal; pokud
si klient příliš nevěří, že to dokáže, nechte jej hodit korunou a na
základě toho se rozhodnout, zda ten den to zkusí nebo ne. Obvykle
stačí hodinu ráno a sledovat, jaké rozdíly to způsobuje ve zbytku
dne.
Pokud jsou výjimky záměrné: požádejte klienta, aby je udělal a
pozoroval rozdíly, které to udělá.
Pokud výjimky jsou spontánní a typ vztahu je stížnost: požádejte
klienta, aby dával pozor, když se přihodí a zjistil, jak se dějí
Pokuj výjimky jsou spontánní a typ vztahu je zakázka: požádejte
klienta, by se pokusil předvídat, zda se stanou a přemýšlel o
rozdílech
Pokud cíl je vágní nebo nejasný: úkol prvního sezení
Pokud je typ vztahu návštěva: pouze ocenit
– Všechna pravidla lze najít v knize Steva de Shazera
„Clues“
72
Slide 73
Tři užitečné úkoly (vycházející z
tradice krátké terapie)
Úkol prvního sezení (first session formula task):
– Myslím, že by pro vás mohlo být užitečné se do
příštího setkání zaměřit na cokoli, co se ve vašem
životě přihodí a co byste chtěl, aby pokračovalo
nadále, až bude problém vyřešený
Úkol na překonávání nutkání
– Myslím, že by pro vás mohlo být užitečné se do
příštího setkání zaměřit na situace, kdy se vám
podařilo překonat nutkání pít (vzít drogu, týrat se atd).
Udělejte si poznámky takovým způsobem, jaký vám
vyhovuje, abyste mi to pak na příštím sezení mohl
popsat.
73
Slide 74
Úkol na psaní, čtení a pálení
Udělejte si na sebe 10 – 15 minut času každý den,
nastavte si budík a nachystejte si papír a tužku.
Liché dny – napište všechny myšlenky, které vás trápí a
kterými se budete po tu stanovenou dobu zaobírat
Sudé dny – ve stejnou dobu a po stejný čas se zabývejte
vašimi poznámkami z předchozího dne. Podívejte se na
všechny vaše myšlenky a rozdělte je do dvou skupin – v
jedné skupině budou myšlenky, o kterých si myslíte, že
byste si je ještě rád promyslel a ve druhé myšlenky, o
kterých byste chtěl přestat přemýšlet. Až zazvoní budík,
vezměte seznam myšlenek, o kterých chcete přestat
přemýšlet a spalte ho.
A velmi důležitá věc – kdykoli vás přes den napadne
nějaká myšlenka, řekněte si: „Teď ne, budu o tom
přemýšlet až ve vyhrazeném čase.“
74
Slide 75
Pamatujte, že rozdíl mezi dobrovolným a
nedobrovolným klientem je často velmi
malý. Většinou je to jednoduše v tom, že
lidé nemají rádi, když se jim říká, co mají
dělat. Pomyslete na adolescenta, kterého
když nutíte aby něco udělal, udělá tak
málo, jak je jen možné… ale když dělá
něco, co si sám zvolil, dělá maximum, co
může.
75
Slide 76
Dojednávání cílů s nedobrovolným
klientem
Čí nápad to byl, že byste sem měl dnes přijít?
Co si myslíte, že X očekává, že se změní v
důsledku toho, že ho sem poslal?
– Co by se muselo změnit po tomto sezení – možná
něco malého – aby si X řekl, že to byl dobrý nápad
vás sem dnes poslat?
– Co by se muselo změnit po tomto sezení – možná
něco malého – abyste si řekl, že to byl dobrý nápad
sem přijít navzdory tomu, že to nebyl váš nápad
(navzdory tomu, že jste byl přinucen přijít)?
Co přimělo X k tomu, že si myslí, že sem
potřebujete chodit?
76
Slide 77
Jaký je podle X důvod, že máte problém?
Co předpokládáte, že by X řekl že je ta
nejmenší věc, kterou musíte změnit?
Co by muselo být jinak aby si X řekl, že už
sem nepotřebujete chodit?
– Kdy naposledy jste to udělal?
– Co se tehdy ve vašem životě změnilo?
– Jak jste to dokázal?
– Co myslíte, že by X řekl že se tehdy u vás
změnilo?
– Co vám pomohlo s tím začít?
77
Slide 78
Co by pro vás byla první malá známka
toho, že jste už začal?
– Jaký by byl první krok?
– Nakolik věříte tomu, že byste to, pokud byste
chtěl, dokázal? (škála)
– Co by se muselo stát, abyste tomu věřil o
stupeň víc?
– Jak by vás na této škále hodnotil X? (pokud
hodnotí níže než klient, je možné navázat: Co
to o sobě víte a X neví, co vám dává takovou
důvěru?
– Jaká je šance, že to uděláte? (škála) Jak by
vás hodnotil X?
78
Slide 79
Čeho si X všimne, až to uděláte?
Když byste to udělal, mělo by to vliv i na
další oblasti vašeho života (škola, práce,
rodina, přátelé, tenis, sex…)?
– Pokud ano: Co? A co ještě?
Jak byste poznal, že jste udělal už dost?
– Kdo si toho všimne první?
– Jak se dotyčný změní ve vztahu k vám?
– Co ještě bude jinak?
Jak špatně to chcete udělat?
79
Slide 80
Druhé sezení
80
Slide 81
Udržování a sledování cílů
Pamatujte na rozdíl mezi:
– Co se zlepšilo?
– Jak jste to dokázal?
– Proč jste to udělal?
– Co ostatní lidé udělali takového, že vám to
pomohlo?
A pamatujte: Nikdy nevíte, na co jste se
vlastně zeptali, dokud neslyšíte odpověď!
81
Slide 82
Nějaké otázky
Co se zlepšilo?
Co jste od našeho posledního setkání
dělal pro sebe dobrého?
Udělal v poslední době něco, čím vás
překvapil?
Co se od našeho posledního setkání dařilo
dobře?
Čím se minulý týden lišil od předchozích
týdnů?
Čím to, že předchozí týden byl lepší než ty
dřívější?
82
Slide 83
Je to něco, co jste dělal i dřív? -Ne?!! Kde
se vzal ten nápad, zkusit to dělat právě
takto?
Kolik dobrých dní jste měl od našeho
posledního setkání? – Říkáte, že jen
jeden. – Co jste ten den dělal pro vás
dobrého? nebo Jak se vám podařilo mít
jeden dobrý den?
Co ještě se zlepšilo?
83
Slide 84
Jak jste to dokázal?
– Jak se vám podařilo přestat (dělat, zůstat v
klidu, myslet nejprve na…)?
– Jak jste věděl, že toto je ta správná věc,
kterou máte udělat?
– Co myslíte, že by manžel (kamarád, šéf…)
řekl, že jste dělal jinak a pomohlo vám to?
Jaký rozdíl to způsobilo?
– Čím se tento relaps lišil od těch předchozích?
– Co nyní o sobě víte a předtím jste nevěděl?
84
Slide 85
Co byste potřeboval vědět nebo umět?
– Co by váš manžel (kamarád, šéf…) řekl, že
potřebujte vědět nebo umět, abyste tuto
změnu udržel?
– Co by to změnilo ve vašem životě?
– Nakolik věříte tomu, že to dokážete udržet?
– Co o sobě víte, že vám to umožňuje se takto
na škále důvěry ohodnotit? Co ještě?
Co jste se díky tomu o sobě nového
naučil?
85
Slide 86
Vztah
Zákaznický vztah
– Je zde stížnost nebo problém A ZÁROVEŇ s tím
klient chce něco DĚLAT
Stížnost
– Existuje stížnost
Návštěva
– Klient si na nic nestěžuje
– Někdy s výjimkou toho, že byl přinucen přijít (v
takovém případě se ale již nejedná o návštěvu, ale o
stížnost)
86
Slide 87
Ockahmova břitva
„Entia non sunt multiplicanta praeter
necessitatem.“
Neměli bychom předpokládat existenci
více věcí, než je nezbytně nutné.
87
Slide 88
Citát:
„Jednou z pouček historie je, že NIC je
často dobrá věc, kterou lze udělat a
vždycky chytrá věc, kterou lze říci.“ (Will
Durant, 1885 – 1981, americký historik)
88
Možnosti spolupráce s
„nespolupracujícími klienty“ –
přístup zaměřený na řešení
Harry Korman, M.D.
Olomouc 12. - 13. 4. 2010
„Pokud se nějaká myšlenka zpočátku nejeví absurdně, pak nemá
naději.“ (Albert Einstein)
1
Slide 2
Co dává životu jeho hodnotu
Přemýšlejte o něčem, co se vám dnes od
chvíle kdy jste vstali stalo – jakýkoli malý
zážitek, možná něco, v čem je zapojený
další člověk – jde o nějakou drobnou
událost či zážitek které ukazují, že život
stojí za to.
2
Slide 3
Dokážu si představit, že jste ten typ
člověka, který je dobrý v …(2 - 3
komplimenty)
3
Slide 4
Důvěrnost
Klienti dali souhlas s prezentací
videonahrávek s tím, že každý, kdo
nahrávky uvidí souhlasí s tím, že bude
chránit jejich důvěrnost a nebude s nikým
hovořit o tom, co viděl, způsobem, který by
mohl vést k odhalení totožnosti klienta.
Může se stát, že někdo z účastníků
někoho z klientů pozná – měli by mě o tom
neprodleně informovat.
4
Slide 5
Steve de Shazer a Insoo Kim Berg
5
Slide 6
Nic nového pod sluncem
„Snažil jsem se zapomenout všechno, co jsem
se naučil od Freuda a Adlera a raději jsem
prostě poslouchal, co všechno mi říkali moji
klienti. A občas jsem našel nějaké
sebeuzdravujicí mechanismy, které pro ně byly
dostupné. Například bych se mohl zeptat: „Jak je
možné, že jste během pouhého týdne překonal
váš intenzivní strach z pobytu venku a na
veřejných místech?“ Viktor Frankl o svých zkušenostech
začínajícího psychoterapeuta v roce 1932
6
Slide 7
Lidé přicházejí
Protože si sami myslí, že mají problém
nebo proto, že někdo v jejich okolí – s
dostatečným vlivem - si myslí, že mají
problém; a zároveň…
Oni (nebo ti druzí) chtějí, aby se něco
zlepšilo:
– Buď aby začali dělat něco, o čem si myslí, že
to nedokážou udělat
– Anebo aby přestali dělat něco, co dělají
7
Slide 8
Řečeno jinými slovy…
Pro jakoukoli terapii je ústřední myšlenka,
že věci mohou být lepší.
8
Slide 9
Zaměření
9
Slide 10
Vysvětlivky k předchozímu obrázku
Expert knowledge – vědění experta (odborníka)
Cause – příčina (skrytá, v principu není známa
ani klientovi)
Action – akce (intervence), klíčové jsou
dovednosti terapeuta (therapist skills)
Local and private knowledge – místní a
soukromé vědění
Goal – cíl
What and how? – Co a jak? Klíčové jsou
dovednosti klienta (client skills)
10
Slide 11
Ústřední filosofie
Pravidlo první: Když něco funguje → dělejte toho
víc
Pravidlo druhé: Když něco nefunguje → dělejte
něco jiného
Pravidlo třetí: Když něco není rozbité →
nespravujte to
Ten kdo rozhoduje, zda něco funguje, je klient
Ten, kdo rozhoduje, jestli něco je nebo není
rozbité (porouchané, pokažené) je klient.
11
Slide 12
Čtvrté pravidlo
Když se věci posunují pomalu, pak
zpomalte.
12
Slide 13
Základní předpoklady o klientech
Klienti dělají to nejlepší co umějí, aby
spolupracovali
Terapeuti mívají potíže při spolupráci s lidmi,
kteří přišli pro pomoc, a proto…
…potřebujeme tvrdě pracovat na tom, abychom
porozuměli tomu, co nám klienti říkají o svých
cílech a řešeních
„Známkou vzdělané mysli je schopnost vzít v úvahu
nějakou myšlenku, aniž by s ní souhlasila.“ (Aristoteles)
13
Slide 14
Klienti a jejich rodiny dělají spoustu věcí, které
jsou pro ně dobré
Změna je nevyhnutelná
Změny lze snáze dosáhnout rozvíjením zdrojů
než nápravou nedostatků
Krok od vyprávěného (očekávaného) příběhu o
životě po zmizení problému ke skutečnému
životu je většinou mnohem menší, než se
obvykle předpokládá
„Každý pacient si sám v sobě nese svého lékaře.
Pacienti k nám přicházejí a nevědí o tom. Nejlepší, co
můžeme udělat, je dát tomu lékaři, který v nich přebývá,
příležitost, aby se ujal své práce. (Albert Schweitzer)
14
Slide 15
Smích osvobozuje a efektivní terapie je často
zábavná
Smích láká ven zdroje
„Pokud se tomu nemůžete smát – nemůžete to ani vzít
vážně.“ (Anonym)
15
Slide 16
Klienti jsou vždy částí nějakého sociálního
systému
Změny se v sociálních systémech
odehrávají neustále
Změny se dějí stále a vždy jsou
zaznamenány v interakcích s ostatními
lidmi
16
Slide 17
Rozvíjení spolupráce
Klienti jsou více než jen souhrn jejich
problémů
Problém je problém – a ne klient
17
Slide 18
Zjistěte, co klient chce
Vezměte v úvahu možnost, že klient chce
něco co nemá nic společného s tím, proč
za vámi přišel
Jasně rozlišujte mezi cíli klienta a cíli své
organizace – nesměšujte je!
18
Slide 19
Držte se přesvědčení, že vždy existují
výjimky, které lze nalézt
Sledujte pozorně i malé změny
Pracujte raději s částečnou schopností
než s částečnou neschopností
Je mnohem důležitější dávat pozor na to,
co už klient vyzkoušel než na to, v čem
uspěl
Dávejte konstruktivní zpětnou vazbu
19
Slide 20
Uznejte omezení
Uznejte trápení a nespravedlivé zacházení
Sledujte, jak se lidé vypořádali nebo jak
odolali nespravedlivému zacházení
Naslouchejte zdrojům a schopnostem,
které využili, aby přežili
20
Slide 21
Pracujte tak blízko jak je jen možné
klientovu vidění světa a jeho pozici
Pracujte zevnitř klientova jazyka a vzorce
komunikace
Používejte raději „ano a…“ než „ano,
ale…“
21
Slide 22
Pokud to, co děláte, nefunguje – dělejte
něco jiného. Neobviňujte klienta.
Pohlížejte na motivaci jako na součást
vašeho vztahu (a vaší organizace) s
klientem, nikoli jako na něco, co je uvnitř
klienta
„Odpor je klientův jedinečný způsob spolupráce.“ (Steve
de Shazer)
22
Slide 23
Naslouchání
Nejužitečnější aspekt terapie je podle
klientů pocit, že jim terapeut naslouchá a
snaží se jim porozumět. (podle Hubble,
Miller, Duncan – kniha Tle heart and soul
of change, 1999)
23
Slide 24
Naslouchání a teorie
Nasloucháme skrze filtry naší teorie. Teorie nám
pomáhá vybrat, co je důležité.
Odlišné teorie → odlišná témata:
– Psychodynamické teorie – nasloucháme ranným
zážitkům a zkušenostem a přenosovým záležitostem.
– Kognitivní teorie – nasloucháme kognitivním
procesům
– Systemické teorie – zaměřujeme se na vztahy
– Apod.
24
Slide 25
„Cokoli terapeut udělá a řekne a co
neudělá a neřekne je intevencí, která
může být terapeutická, neterapeutická
nebo protiterapeutická.“ (Karl Tomm)
25
Slide 26
Naslouchání a zaměření na řešení
Naslouchat, co klient chce
Naslouchat vodítkům, že je možné pro
klienta se tam dostat:
– Naslouchat výjimkám (kdy se to, co klient
chce, již stalo)
– Naslouchat známkám síly
– Naslouchat zdrojům
– Naslouchat schopnostem
– Naslouchat úspěchům
26
Slide 27
Základní oblasti prvního sezení
27
Slide 28
Společný projekt
„Co by se po dnešním sezení pro vás
muselo změnit – i něco malého – abyste
mohl/a říci, že vám to povídání se mnou
pomohlo?“ (lze doplnit: „…navzdory
skutečnosti, že to nebyl váš nápad sem
přijít“)
Alternativní otázka: „Co nejlepšího pro vás
by se v tomto sezení mohlo stát?“
28
Slide 29
Tato otázka připravuje půdu pro zázračnou
otázku (nebo jinou otázku, která pracuje s
preferovanou budoucností)
Minimální požadavek pro zázračnou otázku je,
že klient řekne, že věří, že věci se mohou
změnit.
Klient může říci, že nevěří, že by se věci mohly
nějak zlepšit; to znamená, že je to teď nejlepší
jak to lze (za daných okolností) mít, a pak je
nesmyslné klást zázračnou otázku nebo nějaké
otázky zaměřené na cíle a terapie ani nemůže
začít…
29
Slide 30
Společný projekt
Významný a důležitý pro klienta
Možný v klientově současné životní situaci
Etický
30
Slide 31
31
Slide 32
Komentář k předchozímu obrázku
Feelings – pocity, thoughts – myšlenky
Behavior – chování
Other people – jiní lidé
Friends – přátelé
Drugs and alcohol – drogy a alkohol
Tennis – tenis
School – škola (teachers – učitelé,
schoolmates – spolužáci)
Family – rodina (children – děti)
32
Slide 33
Popis „skvělé budoucnosti“ (bez problému)
by měl být přinejmenším stejně podrobný
a barvitý jako popis problému.
„Pokud nevíte, kam jdete, pak pravděpodobně skončíte
někde jinde.“ (Anonym)
„Pokud je váš vlak na špatné trati, pak každá stanice, na
níž dorazíte, bude špatná stanice.“ (Bernard Malmud)
„Pokud chcete žít šťastný život, upněte jej na nějaký cíl.
Ne na lidi nebo na věci.“ (Albert Einstein)
„Musíte vědět, co chcete najít dříve, než se to vydáte
hledat.“ (Kniha moudrosti medvídka Pú)
33
Slide 34
Užitečné cíle
Významné pro klienta
Malé raději než velké
Něco, co klient prožívá jako výzvu (bude to
dřina)
Realistické a dosažitelné v kontextu klientovy
aktuální životní situace
Popsané jako konkrétní chování v běžných
denních aktivitách
Popisují začátek něčeho spíše než konec
něčeho
Popisují přítomnost něčeho spíše než to, co
nebude
34
Slide 35
Zázračná otázka
„Mohu se zeptat na trochu zvláštní otázku?
Bude to vyžadovat představivost…“
Přesuňte rozhovor z terapeutické místnosti do
klientova světa tím, že řeknete:
„Po našem rozhovoru bude váš den pokračovat
tak, jak obvykle pokračuje…přijdete domů, najíte
se, budete se dívat na televizi… (pokračujte,
dokud klient přikyvuje) potom budete unavený,
půjdete spát a usnete… (pauza) pak během
noci, zatímco spíte, se stane zázrak (pauza) a
není to ledajaký zázrak, ten zázrak způsobí, že
problém, který vás přivedl do terapie je
pryč…takto (luskne prsty), ale protože jste spal,
nevíte, že se zázrak stal…“
35
Slide 36
Rozvíjející otázky
Podle čeho poznáte, že se něco změnilo?
Co bude první věc, které si po probuzení
všimnete?
Co jiného pro vás bude znamením, že se
ten zázrak stal?
Co ještě budete dělat, co jste předtím
nedělal?
Co ještě? A co ještě?...
36
Slide 37
Jak váš nejbližší přítel pozná, že se ten
zázrak stal, aniž byste mu to řekl?
Jak si toho všimne vaše manželka /manžel
/dcera /matka…?
Jak na nich poznáte, že si všimli té změny
u vás?
Co dalšího bude jiné v různých oblastech
vašeho života v tom dni po zázraku?
A co ještě? A co ještě?...
37
Slide 38
Bohatý popis
Čím bohatší a podrobnější, tím lepší, tím
snazší je pak zjistit, jak se tam dostat
Odolejte pokušení říct klientovi, co by měl udělat
pro to, aby se zázrak uskutečnil!!!
Odolejte pokušení zeptat se klienta na to, co by
měl udělat pro to, aby se zázrak uskutečnil!!!
Pokud nedokážete odolat jednomu nebo druhému,
zeptejte se ho, co by mu poradila jeho matka…
38
Slide 39
Rozvíjení zázračné otázky
„Co budete cítit/ dělat, když nebudete cítit/ dělat
X?“
Klienti často hovoří příliš o pocitech a vnitřních
stavech; může být užitečné se zeptat:
„Když budete cítit …, co pak budete dělat?“
a/nebo:
„Jak N pozná, že se cítíte …?“
„Kdybych byl muška na stěně – jakého rozdílu
bych si mohl všimnout?“
Nejdůležitější:
„Co ještě?“ a „Jak na to budou druzí reagovat?“ „Jak se
pak změní?“
39
Slide 40
Zázračná škála
„Stávají se občas části toho zázraku –
třeba jen malé kousíčky – alespoň na
krátkou chvíli?“
„Pokud 10 znamená situaci ve dni po
zázraku a 0 znamená situaci, kdy jste se
rozhodl vyhledat pomoc – kde na škále
jste dnes?“
Poté se vyptávejte na podrobnosti co
přimělo klienta umístit se někam jinam než
na 0:
40
Slide 41
„Co děláte nyní na X a co jste nedělal na
0?“ Dotazujte se na podrobnosti a pak se
ptejte:
Kam by významní blízcí umístili na škále
klienta a co na klientovi pozorují, že ho
nedávají na 0?
41
Slide 42
Přidejte další otázky ohledně:
Co a jak klient udělal, aby se tyto věci
mohly stát?
Potom si ujasněte, co by bylo pro klienta
známkou, že se posunul o malý krůček
výš na škále:
„Podle čeho byste poznal, že jste se
posunul na…?“
42
Slide 43
Pamatujte na propojení myšlení, cítění,
chování a interakcí
Obecná teorie systémů v každodenním
životě
43
Slide 44
Čtyři důvody, proč klást zázračnou
otázku
Vědět, kdy skončit terapii
Žít zázrak
Připravit se na výjimky
Vytvořit pocit, že věci se již uvedly do
pohybu
44
Slide 45
Výjimky
Výjimky se dějí, když se stanou věci, které
jsou spíš spojené s cílem než se stížností
klienta
45
Slide 46
Zaměření na výjimky
Výjimky vytvářejí naději
– Díky zaměření se na to, co je možné
Výjimky zmenšují problém
– Vytvářením jemných rozdílů
Výjimky předpokládají a ukazují
schopnosti a možnosti klienta
– Pokud už klient něco udělal, může to udělat
znovu
46
Slide 47
Výjimky
Vždycky existují výjimky
I malé výjimky jsou užitečné
Každá výjimka obsahuje klíč k řešení
Příběhy založené na výjimkách mají
výhodu, že jsou založené na něčem, co
klient již skutečně udělal
– Když se to skutečně stalo, musí to být bráno
vážně
47
Slide 48
Dva druhy výjimek
Záměrné výjimky
– Klient je může udělat, kdykoli bude chtít
Spontánní výjimky
– Dějí se nenadále… záhady? Nejsou pod
vědomou kontrolou klienta.
48
Slide 49
Jak to poznáte, když máte dobrý den?
Jak druzí lidé poznají, že je to dobrý den?
Co vy a druzí lidé děláte v dobrých dnech
jinak než ve špatných dnech?
49
Slide 50
Ptejte se na podrobnosti
Co? Kde? Kdy? S kým?
Kdo si toho všimnul? Jak?
A co ještě? (detaily…)
Jak se vám podařilo, že jste to udělal?
Jak se to stalo?
Kde se vzal ten nápad udělat to právě takto?
Kdo vám nejvíc pomohl? Čím vám pomohl?
Co ještě vám pomohlo? A co ještě?
50
Slide 51
Využití škál/ stupnic
Škály jsou nástroje, které nám umožňují
podrobněji hovořit o:
– Preferované budoucnosti/ cílech
– Výjimkách
– Zvládání
51
Slide 52
Škály ujasňují vágní a nejasné věci.
Škály ještě víc ujasňují to, co je jasné.
Škály vedou ke zdrojům.
52
Slide 53
Mohou být užitečné pro klienty, kteří:
– Použijí škály k rozhodnutí, zda to co dělají,
dělají dobře
– Použijí škály k rozhodnutí, zda jsou jim sezení
užitečná
53
Slide 54
Škály mohou být užitečné pro terapeuty,
kteří:
– Chtějí pomoci s rozhodnutí, zda jsou klientům
užiteční
– Chtějí pomoci s rozhodnutím, zda je klienti
ještě stále potřebují
Užitečné otázky:
– Jak dobré to je?
– Nakolik klient věří, že může pokračovat v tom,
co funguje?
54
Slide 55
Škály – přání a odhodlání
Na škále od 0 do 10, kde 10 znamená … a
0 znamená …, kde se nacházíte teď?
Jaká je šance, že … se stane?
Jak velké úsilí jste ochoten vynaložit
na…? Na škále 0 znamená, že budete
sedět na zadku a čekat až se stane zázrak
a 10 znamená, že uděláte co je ve vašich
silách.
55
Slide 56
Škály – sebedůvěra a sebevědomí
Na škále 10 znamená, že máte
sebedůvěru jako každý druhý, 0 je opak.
Kde se na této škále nacházíte?
Čím to, že jste dal X a ne 0?
A co ještě?
56
Slide 57
Často užitečné další škály
Jak důležitý je tento vztah?
Jakou šanci tomuto vztahu dáváte?
Jak velké úsilí jste připraven vynaložit, aby
tento vztah fungoval?
57
Slide 58
Škály pro situace, kdy je to
velmi těžké
10 znamená, že jste tu situaci (událost)
zvládnul tak, jak by to mohl zvládnout
kdokoli jiný a 0 je opak. Kde se nacházíte
na této škále?
58
Slide 59
Škály, když se situace zlepšila
10 znamená, že věříte, že se udržíte na X
(nebo se vrátíte na X) a 0 je opak. Kde jste
na této škále dnes?
Co se musí stát nebo co musíte být
schopen udělat, abyste cítil, že tomu věříte
o jeden stupeň víc?
59
Slide 60
Škály 1
Pokud 0 znamená situaci, kdy jste se
rozhodl vyhledat pomoc a 10 den po
zázraku (kdy už nepotřebujete terapii),
kam byste se dnes umístil mezi 0 a 10?
60
Slide 61
Škály 2
Co děláte na X a nedělal jste na 0?
– A co ještě děláte?
Kam by vás umístil váš nejlepší přítel?
Co vidí?
– A co ještě?
Co jste dělal, že vám to pomohlo dostat se z 0
na X?
A co ještě? A co dělali jiní lidé?
Co bude známkou, že jste se posunul o ½
stupně výš?
– Jak to pozná váš nejlepší přítel?
– Čeho ještě si všimne?
61
Slide 62
Škály – čeho je třeba se vyvarovat
Nesnažte se nikoho posouvat (tlačit) na
škále
– Akceptujte odpověď klienta
– Snažte se jí porozumět
Nesnažte se vytvářet popisy „zlepšení“
příliš rychle
– Většinou je konstruktivnější pracovat s
měřením „důvěry v to, že se udrží na X“
62
Slide 63
Další příklady škálovacích otázek
Pokud 100 je váš ideál dokonalého člověka, jak
blízko jste tomu dnes?
Pokud 0 znamená situaci, kdy to bylo nejhorší
ve vašem životě a 10 den po zázraku, kde jste
na škále dnes?
Pokud 0 znamená, že jste na tom tak špatně
jako když jste se rozhodl vyhledat terapii a 10
znamená, že jste úspěšně ukončil terapii, kde se
nacházíte teď?
– Počet možných variant otázek je omezen jen
představivostí terapeuta
63
Slide 64
Možnosti pro navazující otázky
Když bych se zeptal vaší manželky (rodičů,
dětí…) kde jste na této škále, co by mi řekli?
– Co myslíte, že vidí a vy nevidíte? (pokud klient
hodnotí sám sebe níž než oni)
– Co vidíte a oni nevidí? (pokud klient hodnotí sám
sebe výše než oni)
Podle čeho vaše manželka (rodiče, děti…)
pozná, že jste o stupínek výš na škále?
– Kdo si toho všimne první?
– Co pak udělá nebo řekne?
64
Slide 65
Škálovací otázky pro ujasnění
přání a odhodlání
Jak důležitý je pro vás tento vztah na škále 0 –
10?
Když 10 znamená, že jste připraven udělat
cokoli, abyste ten problém vyřešil a 0 znamená
opak, kde jste teď?
Pokud 100% znamená, že jste si jistý, že
dokážete vyřešit i zbytek toho problému a 0 je
opak, kde jste dnes?
Co byste potřeboval cítit (myslet), abyste věřil,
že se zvládnete posunout o půlstupeň výš na
škále?
Máte nějaký nápad co by vám mohlo pomoci se
posunout o půlstupeň nahoru na škále?
65
Slide 66
Nejasnost a škály
Vágní stížnosti, problémy, cíle…
Škály jsou jediný (?) způsob, jak můžete
dělat krátkou terapii
66
Slide 67
Škály a zpomalení
Pamatujte, že než se budete pídit po tom,
co znamená posun výše na škále, měli
byste strávit spoustu času zjišťováním, co
klienta přimělo, že se umístil na X a ne na
0 a nezapomeňte se zeptat, jak se dostal
tam, kam se dostal
Takto se dostanete ke všem užitečným
zdrojům a schopnostem
67
Slide 68
Otázky na zvládání
Když pracujete s chronickými situacemi,
například s chronickým onemocněním, nebo s
akutní a vážnou kritickou situací, pak se otázky
na cíle a výjimky většinou nehodí. Existují
situace, kdy nelze použít slovo „zlepšení“.
Někteří rodiče jsou extrémně zaujatí
sebedestruktivním chováním svých dětí (drogy,
anorexie atd.) a trápením, které jim to
způsobuje. Takoví rodiče mohou mít –
přinejmenším zpočátku - potíže přemýšlet
dopředu. V takových situacích otázky zaměřené
na budoucnost a na změnu nebudou vhodné a
mohou narušit spolupráci.
68
Slide 69
Otázky na zvládání
Akutní krize, terminální stádium apod.
Zaměřují rozhovor na konstruktivní a užitečné
věci, které klienti dělají bez zlehčování
Zjišťují zdroje a schopnosti
–
–
–
–
–
Jak jste se vyrovnal s tou situací?
Jak jste tu situaci zvládnul?
Jak se vám podařilo vstát z postele?
Co jste dělal, abyste to přežil?
Kde jste našel sílu?
69
Slide 70
Jak vytvářet intervence
Souhlasit s klientem
– Klient má vždycky pravdu!
Souhlasit s klientovým cílem
– Zopakujte část dobře zformulovaného cíle
Používejte jazyk klienta
– Dávejte pozor na zvláštnosti
– Používejte jazyk klienta a zakomponujte do
„poselství“ jeho pohled na svět
Jak předávat „poselství“ klientovi
– Zpomalte! Přizpůsobte se klientovým reakcím
– Vytvořte nastavení klienta na souhlas (yes-set)
70
Slide 71
Dejte ocenění
– Co klient dělá pro sebe dobrého?
– Co klient dělá takového, že mu to pomáhá
posunovat se směrem ke svým cílům?
Vysvětlete úkol
– Klient by měl rozumět tomu, proč chcete aby
něco udělal
– Například:
„shodneme se, že…“
„protože…“
„část týmu si myslí, že…“
71
Slide 72
Když zvažujete, jaký úkol zadat:
– Vezměte v úvahu jaký typ vztahu s klientem máte
– Zdůrazněte, že to bude vyžadovat „tvrdou práci“
– Aplikujte klíčové zásady:
Pokud je velmi dobře popsaný zázrak: Požádejte klienta, aby se
pokusil jej uskutečnit nebo aby předstíral, že se zázrak stal; pokud
si klient příliš nevěří, že to dokáže, nechte jej hodit korunou a na
základě toho se rozhodnout, zda ten den to zkusí nebo ne. Obvykle
stačí hodinu ráno a sledovat, jaké rozdíly to způsobuje ve zbytku
dne.
Pokud jsou výjimky záměrné: požádejte klienta, aby je udělal a
pozoroval rozdíly, které to udělá.
Pokud výjimky jsou spontánní a typ vztahu je stížnost: požádejte
klienta, aby dával pozor, když se přihodí a zjistil, jak se dějí
Pokuj výjimky jsou spontánní a typ vztahu je zakázka: požádejte
klienta, by se pokusil předvídat, zda se stanou a přemýšlel o
rozdílech
Pokud cíl je vágní nebo nejasný: úkol prvního sezení
Pokud je typ vztahu návštěva: pouze ocenit
– Všechna pravidla lze najít v knize Steva de Shazera
„Clues“
72
Slide 73
Tři užitečné úkoly (vycházející z
tradice krátké terapie)
Úkol prvního sezení (first session formula task):
– Myslím, že by pro vás mohlo být užitečné se do
příštího setkání zaměřit na cokoli, co se ve vašem
životě přihodí a co byste chtěl, aby pokračovalo
nadále, až bude problém vyřešený
Úkol na překonávání nutkání
– Myslím, že by pro vás mohlo být užitečné se do
příštího setkání zaměřit na situace, kdy se vám
podařilo překonat nutkání pít (vzít drogu, týrat se atd).
Udělejte si poznámky takovým způsobem, jaký vám
vyhovuje, abyste mi to pak na příštím sezení mohl
popsat.
73
Slide 74
Úkol na psaní, čtení a pálení
Udělejte si na sebe 10 – 15 minut času každý den,
nastavte si budík a nachystejte si papír a tužku.
Liché dny – napište všechny myšlenky, které vás trápí a
kterými se budete po tu stanovenou dobu zaobírat
Sudé dny – ve stejnou dobu a po stejný čas se zabývejte
vašimi poznámkami z předchozího dne. Podívejte se na
všechny vaše myšlenky a rozdělte je do dvou skupin – v
jedné skupině budou myšlenky, o kterých si myslíte, že
byste si je ještě rád promyslel a ve druhé myšlenky, o
kterých byste chtěl přestat přemýšlet. Až zazvoní budík,
vezměte seznam myšlenek, o kterých chcete přestat
přemýšlet a spalte ho.
A velmi důležitá věc – kdykoli vás přes den napadne
nějaká myšlenka, řekněte si: „Teď ne, budu o tom
přemýšlet až ve vyhrazeném čase.“
74
Slide 75
Pamatujte, že rozdíl mezi dobrovolným a
nedobrovolným klientem je často velmi
malý. Většinou je to jednoduše v tom, že
lidé nemají rádi, když se jim říká, co mají
dělat. Pomyslete na adolescenta, kterého
když nutíte aby něco udělal, udělá tak
málo, jak je jen možné… ale když dělá
něco, co si sám zvolil, dělá maximum, co
může.
75
Slide 76
Dojednávání cílů s nedobrovolným
klientem
Čí nápad to byl, že byste sem měl dnes přijít?
Co si myslíte, že X očekává, že se změní v
důsledku toho, že ho sem poslal?
– Co by se muselo změnit po tomto sezení – možná
něco malého – aby si X řekl, že to byl dobrý nápad
vás sem dnes poslat?
– Co by se muselo změnit po tomto sezení – možná
něco malého – abyste si řekl, že to byl dobrý nápad
sem přijít navzdory tomu, že to nebyl váš nápad
(navzdory tomu, že jste byl přinucen přijít)?
Co přimělo X k tomu, že si myslí, že sem
potřebujete chodit?
76
Slide 77
Jaký je podle X důvod, že máte problém?
Co předpokládáte, že by X řekl že je ta
nejmenší věc, kterou musíte změnit?
Co by muselo být jinak aby si X řekl, že už
sem nepotřebujete chodit?
– Kdy naposledy jste to udělal?
– Co se tehdy ve vašem životě změnilo?
– Jak jste to dokázal?
– Co myslíte, že by X řekl že se tehdy u vás
změnilo?
– Co vám pomohlo s tím začít?
77
Slide 78
Co by pro vás byla první malá známka
toho, že jste už začal?
– Jaký by byl první krok?
– Nakolik věříte tomu, že byste to, pokud byste
chtěl, dokázal? (škála)
– Co by se muselo stát, abyste tomu věřil o
stupeň víc?
– Jak by vás na této škále hodnotil X? (pokud
hodnotí níže než klient, je možné navázat: Co
to o sobě víte a X neví, co vám dává takovou
důvěru?
– Jaká je šance, že to uděláte? (škála) Jak by
vás hodnotil X?
78
Slide 79
Čeho si X všimne, až to uděláte?
Když byste to udělal, mělo by to vliv i na
další oblasti vašeho života (škola, práce,
rodina, přátelé, tenis, sex…)?
– Pokud ano: Co? A co ještě?
Jak byste poznal, že jste udělal už dost?
– Kdo si toho všimne první?
– Jak se dotyčný změní ve vztahu k vám?
– Co ještě bude jinak?
Jak špatně to chcete udělat?
79
Slide 80
Druhé sezení
80
Slide 81
Udržování a sledování cílů
Pamatujte na rozdíl mezi:
– Co se zlepšilo?
– Jak jste to dokázal?
– Proč jste to udělal?
– Co ostatní lidé udělali takového, že vám to
pomohlo?
A pamatujte: Nikdy nevíte, na co jste se
vlastně zeptali, dokud neslyšíte odpověď!
81
Slide 82
Nějaké otázky
Co se zlepšilo?
Co jste od našeho posledního setkání
dělal pro sebe dobrého?
Udělal v poslední době něco, čím vás
překvapil?
Co se od našeho posledního setkání dařilo
dobře?
Čím se minulý týden lišil od předchozích
týdnů?
Čím to, že předchozí týden byl lepší než ty
dřívější?
82
Slide 83
Je to něco, co jste dělal i dřív? -Ne?!! Kde
se vzal ten nápad, zkusit to dělat právě
takto?
Kolik dobrých dní jste měl od našeho
posledního setkání? – Říkáte, že jen
jeden. – Co jste ten den dělal pro vás
dobrého? nebo Jak se vám podařilo mít
jeden dobrý den?
Co ještě se zlepšilo?
83
Slide 84
Jak jste to dokázal?
– Jak se vám podařilo přestat (dělat, zůstat v
klidu, myslet nejprve na…)?
– Jak jste věděl, že toto je ta správná věc,
kterou máte udělat?
– Co myslíte, že by manžel (kamarád, šéf…)
řekl, že jste dělal jinak a pomohlo vám to?
Jaký rozdíl to způsobilo?
– Čím se tento relaps lišil od těch předchozích?
– Co nyní o sobě víte a předtím jste nevěděl?
84
Slide 85
Co byste potřeboval vědět nebo umět?
– Co by váš manžel (kamarád, šéf…) řekl, že
potřebujte vědět nebo umět, abyste tuto
změnu udržel?
– Co by to změnilo ve vašem životě?
– Nakolik věříte tomu, že to dokážete udržet?
– Co o sobě víte, že vám to umožňuje se takto
na škále důvěry ohodnotit? Co ještě?
Co jste se díky tomu o sobě nového
naučil?
85
Slide 86
Vztah
Zákaznický vztah
– Je zde stížnost nebo problém A ZÁROVEŇ s tím
klient chce něco DĚLAT
Stížnost
– Existuje stížnost
Návštěva
– Klient si na nic nestěžuje
– Někdy s výjimkou toho, že byl přinucen přijít (v
takovém případě se ale již nejedná o návštěvu, ale o
stížnost)
86
Slide 87
Ockahmova břitva
„Entia non sunt multiplicanta praeter
necessitatem.“
Neměli bychom předpokládat existenci
více věcí, než je nezbytně nutné.
87
Slide 88
Citát:
„Jednou z pouček historie je, že NIC je
často dobrá věc, kterou lze udělat a
vždycky chytrá věc, kterou lze říci.“ (Will
Durant, 1885 – 1981, americký historik)
88