Pavlína Frolová PřF UPOL, SBE Domácí násilí je fyzické, psychické a nebo sexuální násilí mezi blízkými osobami. Násilné chování se může objevit kdekoliv, ve všech.

Download Report

Transcript Pavlína Frolová PřF UPOL, SBE Domácí násilí je fyzické, psychické a nebo sexuální násilí mezi blízkými osobami. Násilné chování se může objevit kdekoliv, ve všech.

Pavlína Frolová
PřF UPOL, SBE
Domácí násilí je fyzické, psychické a nebo
sexuální násilí mezi blízkými osobami.
Násilné chování se může objevit kdekoliv, ve
všech společenských a sociálních třídách.
Opakování (dlouhodobé, na pokračování).
Eskalace (stupňuje se, je častější).
Blízkost osob (jasné a neměnné role).
Místo páchání – neveřejnost (dům, auto,
chata,…).
Psychické násilí
Sociální násilí
Ekonomické zneužívání
Sexuální násilí
Kombinace








Vynucená sociální izolace.
Finanční závislost na partnerovi.
Péče o děti v rámci mateřské a rodičovské dovolené.
Zdravotní postižení a omezení.
Vyšší věk a bezmocnost seniorů.
Přechod z aktivní zaměstnanosti do důchodu.
Nezvládnuté rodičovství a výchova dětí.
Závislosti násilné osoby.






-
Násilí mezi blízkými není normální.
Nikdo není povinen trpět.
Nikdo nemá právo týrat druhého psychicky nebo fyzicky.
Není se za co stydět, vina je na straně násilné osoby.
Nepomůže si nechávat svoje pocity pro sebe.
Násilné chování blízké osoby může u ohrožené osoby vyvolat:
Stálý strach a stres z příštího setkání.
Snižování skutečných následků násilného chování blízké osoby.
Slepotu, vůči nebezpečí, které mu hrozí.
Pocit, že nikdo nemůže pomoci.
Pocit, že důvodem násilí blízké osoby jsou její chyby.
Pocit, že cokoliv udělá jinak, než násilná osoba chce, může to být konec.
 Manželka, manžel, družka, druh, bývalí manželé, dále žijící ve
společné domácnosti.
 Děti žijící v tomto vztahu.
 Senioři, žijící ve společném bytě nebo domě se svými dětmi
nebo vnuky.
 Osoby zdravotně postižené a odkázané na pomoc blízkých
osob.
Osobou ohroženou může být kdokoliv (žena,
muž, dítě, senior), každý z nich potřebuje
pomoc.
 Výzkum 1997 (Nizozemí, Van Dijk a kolektiv) – 1 005
respondentů, 18-70 let, náhodně vybraných 516 mužů a 489
žen.
 Pro účely výzkumu bylo vymezeno 32 různých typů DN podle druhu
násilí a intenzity od drobných incidentů až po závažné domácí násilí.
Polovinu obětí tvořili muži a polovinu ženy.
 Kdokoliv kdo sdílí společný byt či dům.
 Sociální status, náboženské vyznání ani příslušnost k etniku nehraje
významnou roli.
 Dvojí vzorec chování: na veřejnosti slušná, ovládá se, v soukromý
násilnická až krutá.




Základní typy násilníků:
Domácí násilník
Stresovaný slaboch
Rozpadlý alkoholik
Nepolepšitelný násilník
 Mýtus o sociálně slabých rodinách.
 Mýtus černobílého vnímání aktérů.
 Mýtus o nevyhnutelnosti domácího násilí.
 Mýtus o typickém pachateli.
 Mýtus o typické oběti.
 Mýtus o vině oběti.
 Mýtus o alkoholu jako příčině.
 Mýtus o tom, že domácí násilí je soukromá věc.