Transcript Kapitola 4 ČASOVÁ STRUKTURA, JEJÍ PARAMETRY A ZNÁZORNĚNÍ Časová struktura stavebního procesu vyplývá z funkční spojitosti s prostorovou a technologickou strukturou stavebního procesu, její analýzu.

Kapitola 4
ČASOVÁ STRUKTURA,
JEJÍ PARAMETRY A ZNÁZORNĚNÍ
Časová struktura stavebního procesu vyplývá z funkční spojitosti s
prostorovou a technologickou strukturou stavebního procesu, její
analýzu nelze od prostorové a technologické struktury oddělovat.
Časová struktura stavebního procesu zahrnuje:
1.
2.
3.
Časový postup a průběh všech objektových, etapových a dílčích
stavebních procesů
Časové ohodnocení vazeb mezi procesy (určení časových hodnot
příslušných vazeb)
Potřebu zdrojů v čase (finance, pracovní síly, materiály, stroje)
Nejdůležitější parametry časové struktury:
1.
2.
3.
4.
5.
Doba trvání dílčího stavebního procesu
Doba a doba rozvinutí etapových procesů
Doba a doba rozvinutí procesů stupně rozestavěnosti a
objektových procesů
Časové hodnoty vazeb mezi procesy
Termíny začátků a konců stavebních procesů
Parametry časové struktury se vyjadřují v časových jednotkách (dny,
týdny a měsíce)
Termíny začátků a konců stavebních procesů je možné vyjádřit v
relativním tvaru, tj. počtem časových jednotek od termínu začátku
výstavby nebo kalendářním (absolutním) tvaru, tj. příslušným
kalendářním dnem.
Dobu dílčího stavebního procesu t je možné vypočítat v závislosti na
podkladech 2 metodami.
Metoda naturální
Metoda finanční
METODA NATURÁLNÍ
Metoda naturální vyplývá ze skutečné pracnosti vypočtené z fyzického
objemu produkce určitého dílčího stavebního procesu vyjádřeného ve
fyzických jednotkách, popř. ze skutečné pracnosti zjištěné z výrobní
kalkulace.
t = Q . Nc =
Ps
(dnů)
d . n . h .s
d.h.s
t
Q
Nc
n
d
h
s
Ps
doba dílčího stavebního procesu ve dnech
objem produkce ve fyzických jednotkách
norma času v Nh/mj. produktu
součinitel napětí norem v %
počet pracovních sil nebo strojů
směnový časový fond (počet pracovních hodin ve směně v hod/směna)
směnnost, počet směn za den
skutečná pracnost v Ph
METODA FINANČNÍ
Plyne ze skutečné pracnosti vypočtené z finančního objemu
produkce, tj. ceny za produkci dílčího stavebního procesu vyjádřené
ve finančních jednotkách.
t=
Z
(dnů)
Pr . d . h . s
t
doba dílčího stavebního procesu ve dnech
Z
cena produkce ve finančních jednotkách
Pr hodinová produktivita práce 1 pracovníka nebo stroje vyjádřená ve
finančních jednotkách za hodinu
d
počet pracovních sil nebo strojů
h
směnový časový fond (počet pracovních hodin ve směně v hod/směnu
s
směnnost (počet směn za den)
• Metoda finanční se používá u procesů PSV, cena produkce se určí z
rozpočtu stavebních prací
• Doby dílčích stavebních procesů se obvykle počítají v
technologickém rozboru, což je základní dokument výrobní přípravy
stavby zobrazující technologickou strukturu stavebního procesu
• Min. počet pracovníků dmin je dán technologií stavebního procesu
• Max. počet pracovníků dmax je dán velikostí pracovní fronty nebo
kapacitními možnostmi dodavatele
• Nasazením různých počtů pracovních sil nebo strojů v rozmezí
dmax až dmin vychází různé doby dílčích stavebních procesů v
rozmezí tmin až tmax
• Dobu i – tého etapového procesu ti v časových jednotkách lze určit
jako součet doby rozvinutí tohoto i – tého etapového procesu T´i
a doby posledního dílčího stavebního procesu tposl, který v tomto
etapovém procesu probíhá, vše v časových jednotkách.
ti = T´i + t posl (č.j.)
Časová struktura se zobrazuje v časových grafech (harmonogram)
Společně s prostorovou strukturou je časová struktura zobrazena v
tzv. časoprostorových grafech (starší název „cyklogram“), kde se
činnosti vykreslují v čase a prostoru. Vodorovná osa je časová, svislá
osa je prostorová.
Časová struktura se rovněž zobrazuje i v síťových grafech, které jsou
nejvhodnější pro zobrazení komplexních stavebních procesů nebo
objektových stavebních procesů rozdělených až do dílčích stavebních
procesů jakožto systémů.
Do zobrazení časové struktury stavebního procesu patří také grafy
potřeby zdrojů (pracovníci, finanční náklady, materiálové zdroje,
apod.).
Časový graf - harmonogram
Časoprostorový graf (cyklogram)
Operativní časoprostorový graf, ve kterých jsou vykresleny dílčí stavební
procesy, jakožto práce jednotlivých specializovaných čet.
Časoprostorový graf (cyklogram)
Souhrnné časoprostorové grafy, ve kterých jsou zpravidla znázorněny
etapové procesy nebo procesy stupně rozestavěnosti, případně
objektové procesy.
Kumulovatelný – nasčitatelný
zdroj
Běžná potřeba v čase (uvádí
potřebu příslušného zdroje v
dané časové jednotce)
Kumulativní (v každém
termínu uvádí celkovou
nasčítanou potřebu
příslušného zdroje od
začátku výstavby až do
příslušného konečného
termínu)
• Etapový proces složený z dílčích stavebních procesů: mezi
dílčími stavebními procesy, etapovými procesy, event. procesy
stupně rozestavěnosti (tj.složky objektového stavebního procesu)
existují VAZBY.
- Informační
- Vazby vyplývající z postupu výstavby – sled činností, dělba práce,
min. pracovní fronta, apod.
Vazby z technologických příčin nazýváme vazbami technologickými.
Činnosti (dílčí stavební procesy) nazýváme vazby organizační.
-
Vazba technologická je prvotní
Vazba organizační je druhotná
Vazby mezi procesy slouží pro výpočet termínů a konců příslušných
stavebních procesů. Při výpočtu se vždy vychází ze znalosti
termínů začátků a konce předcházejícího procesu a počítají se
termíny začátku a konce následujícího procesu.
Etapový proces složený z
dílčích stavebních procesů
Doba rozvinutí etapového procesu je doba, za kterou nastoupí všechny čety, které realizují dílčí stavební
procesy zařazené do příslušného etapového procesu (zemní práce).
Šikmé čáry: dílčí stavební procesy, značí práci čet, které provádějí: 1. Geodetické měření, 2. skrývka ornice,
3. strojní hloubení zákl. jámy, 4. ruční dokopávky, 5. odvoz vytěžené zeminy, 6. štěrkopískový podsyp , tj.
celke 6 dílčích stavebních procesů.
Tlustá čára: vyznačuje proces zemní práce, ve kterém jsou dílčí stavební procesy realizovány (bod 1 až 6).
Doba rozvinutí etapového procesu je časový interval od vstupu prvního dílčího procesu do příslušného
etapového procesu.
•
1.
2.
3.
Doba a doba rozvinutí etapového procesu se určuje:
Kloubením dílčích stavebních procesů v časoprostorovém nebo časovém grafu
Výpočtem
Využitím databází technicko – hospodářských ukazatelů dob rozvinutí etapových procesů a
soustavy síťových grafů vytvořené pro jednotlivé druhy objektů (pozn.: součástí programového
vybavení)
•
1.
2.
3.
4.
Doba procesu stupně rozestavěnosti a doba objektového procesu se určuje:
Kloubením etapových nebo dílčích stavebních procesů v časoprostorovém nebo časovém grafu
Výpočtem
Podnikovými metodami
Modelováním (softwarová podpora)
Výpočet doby objektového procesu (pro fázi přípravné dokumentace v předvýrobní přípravě, nebo FS)
To = Zo (měsíce)
Pr . D
To doba objektového procesu, jednotka čas
Zo rozpočtová cena objektu
Pr produktivita práce na jednoho dělníka za příslušnou časovou jednotku (měsíce , pro daný
obor dle JKSO
d průměrný počet dělníků na objektu (podnikové ukazatelé)
• Vazbou jsou vázány vždy 2 stavební procesy (dílčí, etapové,
procesy stupně rozestavěnosti, objektové).
• Předcházejíc proces označíme i a následující proces
označíme j.
Při analýze časové struktury se obvykle používají druhy vazeb:
Konec - začátek
K-Z
Začátek - začátek
Z-Z
Konec - konec
K-K
Začátek - konec
Z-K
Vazba stavebně
technologická
STV
Vazba KONEC – ZAČÁTEK (K-Z)
•
•
•
•
•
•
Vazba K – Z mezi dvěma dílčími stavebními procesy i a j
Vázané sousední procesy mají doby ti a tj , termíny jejich začátků jsou
označeny Zi a Zj
Termíny jejich konců jsou označeny Ki a Kj
ε znázorňuje časovou hodnotu vazby, která je u této vazby definována mezi
termínem konce předcházející činnosti i Kj a termínem začátku následující
činnosti j Kj. Činnost je zakreslena plnou čarou a označuje případ, kdy
časová hodnota vazby ε je nulová (ε = 0). V tomto případě jde o
bezprostřední návaznost činnosti j po skončení předchozí činnosti i (např.
obě činnosti jsou vykonávány stejnými pracovními četami).
Činnost j´je znázorněna čárkovaně, je vázána k činnosti i s časovou
hodnotou vazby ε > 0. Např. časová hodnota vazby znamená
technologickou přestávku, která následuje po skončení předchozí činnosti i.
Činnost j´´ znázorněna tečkovaně, je vázána k činnosti i s časovou
hodnotou vazby ε < 0. Je např. situace, kdy obě navazující činnosti jsou
prováděny různými pracovními četami, přičemž výrobní prostor je
dostatečně velký, aby následující činnost j´´ začala před skončením činnosti
předcházející i.
Vazba ZAČÁTEK – ZAČÁTEK (Z-Z)
• Časová hodnota této vazby je definována mezi začátkem
předcházejícího procesu i Zi a začátkem následujícího procesu j Zj.
• Je zde vyznačen případ, kdy časová hodnota ε > 0 , což je možno
definovat jako nástup následující čety j po uplynutí pevně dané
doby od začátku činnosti předchozí i.
• Pokud při užití této vazby jsou obě činnosti na sobě výrobně závislé
a pracují na stejném výrobním prostoru, musí při neuvažování
technologických přestávek platit nerovnost: ε + tj P ti (č.j.)
ε časová hodnota vazby začátek – začátek v č.j.
tj doba předchozího procesu v č.j.
ti doba následujícího procesu v č.j.
Obecně je možné, aby při užití tohoto typu vazby následující činnost j byla ukončena
dříve, než předcházející činnost i. Obě činnosti však v tomto případě musejí
probíhat na různém pracovním prostoru a nesmějí být na sobě výrobně
závislé.Nastává i případ nulové časové hodnoty této vazby. Např. začátek dvou a
více činností najednou (zahájení stavby, geodetické měření, skrývka). Při užití
záporné hodnoty mezi dvěmi dílčími stavebními procesy ve stejném etapovém nebo
objektovém procesu je vhodné přeřadit jejich pořadí.
Vazba KONEC – KONEC (K-K)
• Časová hodnota této vazby je definována mezi termínem konce
předcházejícího procesu i Ki a termínem konce následujícího
procesu j Kj .
• Je zde vyloučen případ, kdy časová hodnota vazby ε > 0, což je
možné definovat jako ukončení práce následující čety j po uplynutí
pevně dané doby od ukončení činnosti předchozí i.
• Pokud při užití této vazby jsou obě činnosti na sobě závislé a pracují
na stejném výrobním prostoru, musí při neuvažování
technologických přestávek platit nerovnost ε + tiP tj (č.j.)
ε časová hodnota vazby začátek – začátek v č.j.
tj doba předchozího procesu v č.j.
ti doba následujícího procesu v č.j.
Vazba ZAČÁTEK – KONEC (Z – K)
• Časová hodnota je definována mezi termínem začátku
předcházejícího procesu i Zi a termínem konce následujícího
procesu j Kj
• užívá se v praxi málo
• Používáme jiné vazby
• Vazba má smysl , užijeme-li nulové nebo záporné časové hodnoty,
tj. ε ≤ 0, a žijeme-li ji pro vázání dvou objektových procesů, event.
posledního dílčího procesu v následujícím objektovém a prvního
dílčího procesu předcházejícím objektovém procesu.Vyjadřujeme
tím případ, že následující objekt nebo alespoň dílčí proces
následujícího objektu musí být dokončen dříve nebo alespoň v
okamžiku zahájení prací na předcházejícím objektu..
Vazba STAVEBNĚ TECHNOLOGICKÁ (STV)
• Vazba STV je odvozena z prostorové struktury stavebního procesu a
vyplývá z nutností mít volnou min. pracovní frontu pro nástup
následujícího dílčího stavebního procesu j. Min. pracovní fronta musí
být uvolněna předcházejícím procesem i, a to ve všech místech na
výrobním prostoru, kde procesy i a j vykonávají své činnosti.
• U této vazby nedefinujeme její časovou hodnotu, ale definujeme ji
součinitelem pracovní fronty fij, jakožto poměrem min. pracovního
prostoru a celkového pracovního prostoru, který je pro četu k
dispozici.