KLASICISMUS KLASICISMUS Petrásek Jan A1 Petrásek Jan A1 STRUČNÝ PŘEHLED umělecký sloh, který vznikl ve Francii 17.

Download Report

Transcript KLASICISMUS KLASICISMUS Petrásek Jan A1 Petrásek Jan A1 STRUČNÝ PŘEHLED umělecký sloh, který vznikl ve Francii 17.

KLASICISMUS
KLASICISMUS
Petrásek Jan A1
Petrásek Jan A1
STRUČNÝ PŘEHLED
umělecký sloh, který vznikl ve Francii 17. století
První fáze je také nazývána barokní klasicismus
Po něm přichází rokoko, odvracející se od něj
Nový nástup klasicismu přinesla až Velká
francouzská revoluce
Období v naší literatuře nazývané klasicismus,
bývá v anglické a francouzské literatuře nazýváno
neoklasicismus
doznívá v první polovině 19. století
CHARAKTERISTIKA
Klasicismus
Klasicismus prožívá
se snažilnejvětší
být střídmý
rozkvět
a jednoduchý
v době
absolutistických
Přebral mnohomonarchií
prvků z antiky
v Evropě
a renesance
Pravidla
(řádová architektura)
inspirována renesancí
Vyznačoval
zdůrazňovalserozum
filosofickými
člověka úvahami a
abstraktním
zdůrazňuje,
pojetím
že jedinec
obecně
se musí
rozšířených
podrobit
ideálů
snaha
společnosti
o věrné vyobrazení různých
charakterových
Klasicismus svazuje
rysů člověka,
člověka
aťi už
uměleckou
je jakýkoli
Formy
tvorbu řadou
vzniklé
velmi
v tomto
přísných
období
a striktních
jsou pravidel
,,nesmrtelné“
ARCHITEKTURA
Stavby jsou jednoduše zdobeny
mají trojúhelníkové štíty, rovné čisté linie,
používají se antické sloupy
Staví se banky, úřady, nemocnice a divadla,
nikoli církevní stavby
Typické jsou francouzské parky a zahrady symetrický, důmyslný systém cestiček,
uspořádaných do geometrických tvarů.
Vše se vyznačovalo přísným řádem a pevnými
pravidly.
LITERATURA
Panovala
• salony se přísná
významně
estetická
podílely
pravidla
na utváření
Dramata
uměleckého
musela
vkusu
dodržovat
a ovlivňovaly
trojí jednotu
veřejné(času,
děje
názory
a místa)
požadavek
• Vedle salonů
přesnosti,
vznikalysrozumitelnosti
také literární akademie,
a jasnosti
vyzdvihuje
jejichž úkolem
nutnost
bylospolečenského
dbát na jazyk řádu a pevné
morálky
uměleckých děl a také preciznost jejich formy
Na
• V období
rozdíl od
klasicismu
baroka jezakrňuje
zastáncem
rozvoj
střídmosti,
poezie
kázně
• naopak
rozumu
závratného rozmachu se dočkává
Typické
dramatická
jsoutvorba
literární salony
DĚLENÍ LITERATURY
vysoká – eposy, ódy, hymny, tragédie,
zpracovávaly vznešená témata, líčily urozené
hrdiny. Náměty většinou z antiky
nízká – komedie, bajka, satira, zobrazovaly
život měšťanstva, většinou pojaty směšně
AUTOŘI - PŘEHLED
Molière =>
Pierre Corneille =>
Jean Racine =>
Carlo Goldoni =>
AUTOŘI - MOLIÈRE
vlastním jménem JeanBaptiste Poquelin, (15. ledna
1622 – 17. února 1673) byl
francouzský herec, spisovatel a
dramatik
AUTOŘI – MOLIÈRE - ŽIVOT
Syn měšťana, proti vůli rodiny se stal hercem
Byl kočovník
Brzy se svými hrami proslavil, především mezi
chudinou
ve svých hrách kritizoval a zesměšňoval
společnost (předváděl mravy své doby), dostával
se do častých sporů s královským dvorem
patří k nejslavnějším dramatikům éry klasicismu
AUTOŘI – MOLIÈRE - ŽIVOT
Jeho díla byla v tehdejší době velmi odvážná
zejména v kritice společenských poměrů své doby
 V satirických veselohrách zesměšňoval
pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v
neposlední řadě v 17. století zatracovanou církev
Tvořil v typově barvité škále veseloher
Problematika jeho díla je velmi rozsáhlá (lakota,
pokrytectví, zištnost, cynismus, postavení žen ve
společnosti atd.).
AUTOŘI – MOLIÈRE - DÍLO
Zápletka komedií nebývá příliš důmyslná, většinou
se točí kolem sbližování milenců nebo nevěry
Používá ovšem velmi důmyslný jazyk a humor - zde
vždy činí rozdíl mezi cílovou skupinou, pro niž je ta
která hra určena - a břitkou a výstižnou satiru.
Některé postavy a fráze z jeho her jsou natolik
známé, že přešly i do běžné řeči (např. slovo harpagon
označuje lakomce).
A U T O Ř I – M O L I È RE – D Í L O LAKOMEC
 Literární druh: drama
 žánr: klasicistní komedie, prvky satiry
 Dějiště: Paříž
 Jazyk: hovorový, zvláštní slovosled, zvláštní
vyjadřování(bratr a sestra si vykají)
 Kompozice: chronologická
 Téma: Lakomství pana Harpagona
 Děj se odvíjí pomocí dialogu, někdy monolog
 Dělení na 5 dějství, ještě se dělí na jednotlivé výstupy,
scénické poznámky
AUTOŘI – MOLIÈRE – DÍLO –
LAKOMEC - DĚJ
 Lakomec Harpagon je nenasytný po stále větším majetku
 Pomocí své lásky k penězům a majetku řídí veškeré vztahy ve své rodině i
okolí. Dceru nutí, aby si vzala bohatého ale starého muže, Svému synovi
Kleantenovi se snaží odloudit chudou snoubenku Marii, kterou si sám oblíbil
 Byla ukradena skříňka s penězi a Lakomec jí hledá.
 Lakomec se chystal ke svatbě s Marií, ale pro ztrátu peněz se jí vzdá a
chce jen, své peníze zpět. To se stane a on dovolí Kleantenovi, aby si ji vzal.
 Sám je neuvěřitelně šťastný, že má zpátky své peníze
A U T O Ř I – M O L I È RE – D Í L O PŘEHLED
 Létající doktor (1645), fraška Molièrovy kočovné společnosti, česky též
jako Podvodný lékař nebo Příležitost dělá lékaře
 Potřeštěnec (1655), premiéra v Lyonu, česky Popleta aneb láska s
překážkami,
 Hoře lásky (1656), premiéra v Béziersu, česky též jako Trampoty
zamilovaných,
 Zamilovaný doktor (1658, Le Docteur amoureux), fraška, inspirovaná
komedií dell'arte, úspěšně sehraná v Louvre před králem Ludvíkem XIV.,
počátek Molièrova působení v Paříži a u královského dvora
A U T O Ř I – M O L I È RE - S M R T
 Před představením své poslední hry Zdravý nemocný
Moliére řekl: "Dnes se mi bude špatně hrát“
 Sám nemocný odmítl zrušit představení
 Po představení jakmile zmizel z jeviště, spadl na zem.
Začal silně kašlat a na rtech se mu objevily krvavé sraženiny.
Jeho kolegové nevěděli, jak Moliérovi pomoci, a odvezli ho
domů. Pak ale dostal další záchvat chrlení a v deset hodin
večer zemřel
AUTOŘI – PIERRE CORNEILLE
 (6. června 1606 – 1. října 1684) byl francouzský dramatik, básník a lyrik.
 Jeho otec, byl královským advokátem pro Normandii a správce lesů a vod
rouenského vikomství. Matka, Marthe Le Pesant de Bois-Guilbert, rovněž
pocházela ze vznešené rodiny.
 Ze sedmi dětí byl Pierre nejstarší. Kromě něj se proslavil i mladší bratr
Thomas Corneille a jejich synovec, slavný Bernard le Bovier de Fontenelle.
 Vzdělání získal na jezuitské koleji v Rouenu a advokátem se stal jen, aby
nezklamal svého otce. Přísahu složil v roce 1624.
AUTOŘI – PIERRE CORNEILLE –
DÍLO - CHARAKTERISTIKA
Jeho díla ovlivnila především antika. Jeho hrdinové jsou
čestní a vlastenci, toto pojetí dramatu ovlivnilo celý
klasicismus.
Jeho dílo stojí na následujících morálních principech:
 Filozofie stoicismu:
 Hrdina je schopen ovládnout své vlastní pocity a vášně.
 Křesťanská morálka:
Teorie kladných (láska, přátelství, lítost) a záporných
(nenávist, hněv, žárlivost, touha po pomstě) vášní.
AUTOŘI - JEAN RACINE
(22. prosince 1639 – 21.
dubna 1699) byl francouzský
dramatik, jeden z „velké trojky“
francouzských dramatiků 17.
století (spolu s Molièrem a
Corneillem)
12. ledna 1673 se stal, na
přání Ludvíka XIV., členem
Francouzské akademie
AUTOŘI - JEAN RACINE - ŽIVOT
Racine byl synem písaře v solném mlýně. Ve
třech letech se stal úplným sirotkem. Starala se o
něj babička a tety
Od deseti let studoval v Port-Royalu. Roku 1653
odchází na kolej do Beauvais. Vratil se roku 1655
a o tři roky později odchází do Paříže na roční
pobyt na Harcourtskou kolej
Roku 1677 se oženil s Kateřinou Romanetovou,
dcerou královského pokladníka z Amiens. Měli
spolu sedm dětí
AUTOŘI - JEAN RACINE - DÍLO
Psal především tragédie, ale máme od něj i jednu
komedii
Britannicus
 Berenika
 Bajazid
 Mithridates
Ifigenie
 Faidra
 Ester
 Atalia
AUTOŘI - JEAN RACINE – DÍLO FAIDRA
 Jeho nejznámější tragédie
 Děj se odehrává ve starověkém Řecku
 Král Theseus se podruhé ožení s mladou dívkou Faidrou, jeho syn
Hippolytos to těžce snáší. Faidra je však do Hippolyta zamilovaná, ale
snaží se své city potlačit.
 Faidra se dovídá o tom, že Theseus v cizině zahynul. Rozhodne se
Hippolytovi vyznat ze svých citů, ale ten její návrhy odmítá. Nabídne
mu, že se s ním podělí o athénský trůn.
 Theseus však mrtvý není a vrací se z ciziny. Faidřina chůva mu
poví, že se Hippolytos pokusil zneuctít Faidru. Theseus ho okamžitě
vyžene z domu.
 Faidra si uvědomuje, že byl Hippolytos nařknut neprávem, vypije
jed, ale předtím se ještě přiznává Theseovi, že byl oklamán.
AUTOŘI - JEAN DE LA FONTAINE
(8. června 1621, Château-Thierry - 13. dubna 1695,
Paříž) byl francouzský bajkař a básník
Studoval na koleji v Château-Thierry, kde se skvěle
naučil latinu, ale, ať už tomu bylo z nedbalosti nebo z
lenivosti, poněkud opomínal řečtinu
V roce 1641 se přemístil do pařížského kláštera v ulici
St Honoré, kde se věnoval modlitbám a Bohu. Mnišský
život jej ale neuspokojoval o nic víc než předchozí studia.
Znova se vrátil ke studiím práv a v roce 1649 získal v
Paříži titul.
AUTOŘI - JEAN DE LA FONTAINE - DÍLO
Jedná se o snad nejznámějšího klasicistního básníka
vůbec
Jeho bajky byly komponovány spíše jako malá dramata,
která se vyznačovala výraznou alegoričností
Své bajky také často aktualizoval podle vývoje a potřeb
společenské kritiky
Inspirací mu bil Ezop
1654 Eunuque a překlad divadelní hry od Térence
 1658 Dopis abatyši z Mouzon - Adonis
 1659 Le Songe de Vaux
AUTOŘI - CARLO GOLDONI
(25. února 1707, Benátky – 6. února
1793, Paříž) byl proslulý italský
dramatik, především autor mnoha
desítek komedií
Narodil se v rodině lékaře Giulia
Goldoni a Margherity Salvioni
Číst a psát se naučil už ve čtyřech
letech, svou první hru napsal v devíti
letech
AUTOŘI - CARLO GOLDONI - ŽIVOT
 Stěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti
jej hnaly od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než
ve 40 letech zakotvil k trvalejšímu pobytu jako profesionální dramatik
v Benátkách
 . Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v Rimini (1720–1721),
práva, která dokončil až v roce 1731 v Ravenně. Mezitím psal další
hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních
kancelářích
 V roce 1763 odjel do Paříže, kde se stal vychovatelem královských
dcer a psal další komedie.
 V letech 1784–1787 napsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní
konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru 1793.
Zemřel v chudobě den před tímto rozhodnutím.
AUTOŘI - CARLO GOLDONI - DÍLO
Kolos (1724) – satira, kvůli níž byl vyloučen z koleje v Pavii
 Belisar (1734) – první kompletní hra, hraná v kamenném
divadle
 Světák Jerolým (1738) – autorova první komedie s psanými i
improvizovanými částmi
 Komteska (1743) – první realizované libreto ke komické
opeře
 Sluha dvou pánů (1745)
 Lhář (1750-1751)
INFORMACE O PREZENTACI
Vytvořil: Petrásek Jan
Datum: 18.11.2010
Třída: A1
Předmět: Český jazyk
Kompatibilita: Office 2010 (doporučeno),
Office 97-2003