Hormony u člověka Kristýna Viktorová,9.B

Historie I.

    Rok 1901 – byl identifikován první hormon adrenalin.

Rok 1902 - Ernest Henry Starling izoloval a pojmenoval sekretin.

Rok 1905 - Ernest Henry Starling spolu s Baylissem definoval hormon jako působek vytvářený v endokrinních žlázách, přenášený krví do vzdálených oblastí těla, kde i v malé koncentraci je schopen ovlivnit funkci daného orgánu či tkáně. Správná skladba dalšího hormonu thyroxinu byla poznána až koncem dvacátých let a první steroidní hormon byl objeven až v polovině třicátých let.Teprve po 2. světové válce byli objeveny hormony,které jsme dříve neznali.

Historie II.

 Pojmu vnitřní sekrece použil jako první Brown Sequard již v polovině minulého století.Činnost žláz s vnitřní sekrecí je řízena humorální autoregulací a nervovým vegetativním systémem.Obě regulační složky do sebe plynule zasahují a jsou neodlučitelné.I.P.Pavlov poukázal u kastrace na změny vyšší nervové činnosti vyřazením vlivu odděleného hormonu.Jelikož všechny buňky vylučují své metabolity do krve a mohou tak ovlivňovat jiné tkáně.

Definice

 Hormony jsou sloučeniny - slouží v těle mnohobuněčných organizmů jako chemický posel od jedné buňky (nebo skupiny buněk) pro jiné.  Hormony jsou produkovány v tělech všech mnohobuněčných včetně rostlin (fytohormony), mohou v nich tak řídit průběh a vzájemnou koordinaci reakcí v organismu.  Od enzymů se odlišují také tím, že působí jen na žijící buňky.

Funkce hormonů

 Působení hormonu je závislé na jeho detekci buňkou, hormon musí interagovat s odpovídajícím buněčným receptorem, který pak spustí kaskádu sekundárních reakcí, které vedou až k pro hormon typické odezvě.

 Vzhledem k tomu, že různé buňky uvnitř těla mohou mít receptory k danému hormonu v různém počtu nebo odlišně citlivé, tak hormon může působit přednostně na skupiny buněk s nejvyšší citlivostí.

Dělení hormonů I.

 podle chemické povahy -bílkovinné a peptidové -steroidní (hormony pohlavních žláz,hormony kůry nadledvin) -deriváty aminokyseliny ryrozinu (hormony štítné žlázy,hormony dřeně nadledvin)  podle způsobu účinku -regulační, které ovlivňují jiné endokrinní žlázy (liberiny hypotalamu, tropní hormony předního laloku hypofýzy) -hormony s přímým účinkem na tkáně (inzulin, tyroxin) -hormony působící lokálně – endotelin

Dělení hormonů II.

 podle místa sekrece -nadvěšek mozkový -podvěšek mozkový -štítná žláza -příštítná tělíska -brzlík -nadledviny -slinivka břišní -pohlavní orgány

Význam hormonů I.

 Hormony jsou nepostradatelné pro normální činnost jednotlivých orgánů v těle člověka a vyšších živočichů. Žlázy vylučují hormony do krve, která je rozvádí do jednotlivých orgánů v těle.

 U vyšších živočichů a u člověka se na řízení jednotlivých orgánů účastní nervový systém, který má v těle řídící úlohu. Porucha některé endokrinní žlázy může nepříznivě ovlivnit normální činnost nervového centra.

Činnost hormonů

 Hormony fungují tak, že pozměňují chemismus svých cílových buněk. Hormon neiniciuje chemické pochody v buňce, ale upravuje ryhclost, kterou se uskutečňují. V souladu s různými spouštěcími mechanismy se uvolňují i různé hormony.

 Hormonální spouštěče  Hormonální řídící mechanismy  Zpětnovazební mechynismy

Hormony

 chemické látky - předávají informace  jsou vylučovány žlázami s vnitřní sekrecí (endokrinními žlázami)  nemají zvláštní vývody - vylučují hormony přímo do krve – hormony se dostanou ke každé buňce v našem těle  působí na určité cílové tkáně či orgány a regulují jejich činnost

Příklad hormonu Růstový hormon

Endokrinní

systém

Produkce hormonů

 Hormony přenášejí chemické údaje, jimiž se řídí režimem práce žláz i dalších orgánů.  Buňky vylučující hormony najdeme po celém těle. Mnoho jich je seskupeno v žlázách, které mají různé specializované funkce, jako třeba štítná žláza.

Endokrinní orgány + hormony které vylučují

 Skládá se ze zvláštních těles z glandulární tkáně, například štítné žlázy, ale i ze žláz uvnitř některých orgánů, jako jsou varlata, vaječníky a srdce.  Systém k řízení a koordinaci tělesných funkcí.

 Využívá hormonů dosti podobným způsobem jako nervový systém nepatrných elektrických signálů.  Má pomalé působení a delší účinky než jak je to u nervů.

Hypotalamus

 Shluk nervových buněk, sloužící jako hlavní spojení mezi nervy a hormony, vylučuje tzv. liberiny – regulační hormony, které putují do hypofýzy.

Podvěsek mozkový



Glandula pituitaria (hypofýza)

 Jako „řídící žláza“ ovlivňuje činnost řady dalších endokrinních žláz.

Štítná žláza



Glandula tyreoidea (štítnice)

 Řídí rychlost metabolismu včetně udržování tělesné váhy, využití energie a srdeční frekvenci, na rozdíl od ostatních žláz s vnitřní sekrecí dokáže hormony uchovávat.

Brzlík



Thymus

 Vylučuje tři hormony zapojené do vývoje Z lymfocytů, zvláštních bílých krvinek, které se podílejí na buněčné imunitě.

Šišinka



Corpus pineale (epifýza)

 Žláza o velikosti hrášku, uložená ve středu mozku. Tvoří melatonin : tento hormon je důležitý pro biorytmy, jako je třeba střídání spánku a bdění, a má význam pro pohlavní vývoj.

Srdce

 Vylučuje hormon nazývaný ANP (atriální natriuretický peptin) ANF (atrální natriuretický faktor), který snižuje objem i tlak krve a pomáhá regulovat rovnováhu tekutin v těle.

Nadledvina



Glandula suprarenalis

 Vnější kůra (cortex) vyrábí steroidní hormony, které ovládají metabolismus glukózy, sodíku a draslíku: vnitřní dřeň (medulla) produkuje adrenalin

Ledvina

 Vylučuje erythropoietin, který podporuje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni.

Žaludek

 Vylučuje hormony stimulující produkci nebo uvolňování enzymů, které podporují proces trávení.

Slinivka břišní



Pankreas

 Obsahuje shluky buněk, známé jako Langerhansovy ostrůvky, které produkují dva hormony, inzulin a glukagon, z nichž první snižuje a druhý zvyšuje hladinu glukózy v krvi: tím se podílí na řízení energetických pochodů v organismu.

Střeva

 Podobně jako žaludek i střeva vylučují enzymy, které podporují proces trávení.

Vaječník



Ovarium

 Dva vaječníky produkují ženské pohlavní hormony estrogen a progestogen, z nichž první podporuje dozrávání vajíčka a druhý zesilování děložní stěny.

Varlata



Testes

 U jedinců mužkésho pohlaví varlata produkují androgeny, mužské pohlavní hormony, mj. také testosteron. Androgeny stimulují růst a vývoj mužských pohlavních orgánů a produkci spermatu. Ovlivňují i druhotné pohlavní znaky, například růst vousů a hlubší hlas.

Hormonální poruchy

 Některé hormony mají dalekosáhlé účinky, a proto i hormonální poruchy v těle působí značné problémy.  Předpona „HYPER“ - nadbytek hormonu a nadměrnou aktivitu jeho cílového orgánu.

 Předpona„HYPO“ - snížené působení hormonu.  Poruchy jsou často vyvolány poškozením žlázy.

Nádory hypofýzy

 Podvěsek mozkový (hypofýza) řídí řadu dalších žláz s vnitřní sekrecí a vylučuje i vlastní hormony. Jeho porucha tedy může mít dalekosáhlé následky.

Ústřední role hypofýzy v endokrinním systému se odráží v problémech způsobených nádorem, který může vyrůst v kterékoliv části této žlázy, v předním laloku jsou častější nádory nezhoubné. Důsledkem může být třeba nadbytek růstového hormonu, vedoucí ke zvětšení některých kostí, například v obličeji, na rukách, a chodidlech, i jiných tkání, například svalů jazyka, a konečně také růst hrubého ochlupení po těle a zhrubnutí hlasu. Zvětšení určité části těla se nazývá akromegalie. Některé nádory podněcují nadměrnou tvorbu prolaktinu nebo nadměrně stimulují kůru nadledvin.

Cushingův syndrom

 Tato charakteristická kombinace příznaků je vyvolána přílišnou aktivitou kortikosteroidoních hormonů, produkovaných nadledvinami.

Kortikosteroidy pomáhají udržovat tempo metabolismu, bilanci vody a solí a krevní tlak. Důsledky tohoto syndromu jsou spojené s narušenou regulací: zarudlý a baculatý „měsícový“ obličej, nárust hmotnosti, zřetelnější ochlupení po těle, nepravidelnost nebo vymizení menstruace, ochablost svalů, deprese. Hlavní příčinou je dlouhodobé podávání kortikosteroidových přípravků, jejichž účinek se přidává k hormonům přirozeně vylučovaných z nadledvin. Méně často je Cushingův syndrom vyvolán nádorem nadledvin či hypofýzy, která je pak nadměrně stimuluje

Hypertyreóza

 Hormony štítné žlázy působí na rychlost metabolismu a využití energie. Při jejich nadbytku se tělo „zrychlí“.

Ze tří čtvrtin případů hyperaktivní štítné žlázy může Gravesova-Basedowova nemoc, autoimunní porucha, při níž vlastní protilátky napadají a vyvolávají nadprodukci hormonů. Je to jedna z nejběžnějších hormonálních poruch, zejména u 20-50letých žen. Méně častou příčinou jsou uzlíky ve žláze. Zvýšená hladina hormonů vybičuje látkovou přeměnu a nastane úbytek váhy, vyvolaný větší spotřebou energie, rychlý nepravidelný tep srdce, třes, pocení, úzkost, nespavost, slabost a častější stolice. Zvětšená žláza se může projevit zduřením krku jako vole či struma. Obvykle se hypertyreóza dá zvládnout léky.

Vole

Hypotyreóza

 Tato porucha znamená sníženou produkci hormonů štítné žlázy, takže se tělesné pochody postupně zpomalují.

Při hypotyreóze nevzniká dostatek hormonů štítné žlázy trijodthyroninu a thyroxinu. Protože tyto hormony řídí rychlost řady metabolických pochodů, vede jejich nedostatek v těle ke zpomalení těchto procesů. Mezi příznaky patří únava, přírustek na váze, zpomalená činost střev se zácpou, naběhlý obličej, nateklé oči, tlustší kůže, tenčí vlasy, hrubý hlas a neschopnost odolávat chladu. Obvyklou příčinou je zánět štítné žlázy následkem autoimunní poruchy, nazývané Hašimotova tyroiditida, při níž tuto žlázu omylem ničí vlastní protilátky. Tato nemoc je dědičná a běžnejší u starších žen. Štítná žláza při ní může výrazně naběhnout a projevit se vpředu na krku jako vole. Méně častou příčinou hypotyreózy, zejména v méně rozvitých oblastech. Pak je nedostatek jódu – nezbytného k tvorbě hormonů štítné žlázy – v potravě. Vzácnějším případy hypotyreózy se léčí stejným způsobem, tedy podáváním uměle připravených hormonů štítné žlázy

Cukrovka

 Hlavním zdrojem energie - glukóza.

 Glukózu vstřebává z krve hormon INZULIN.

 Při cukrovce tento proces řádně nefunguje.  Dva typy hlavní curkovky: diabetes 1. typu a diabetes 2. typu.  Třetím typem pak je gestační diabetes (těhotenská cukrovka).

Addisonova choroba

Addisonova choroba je onemocnění, které jako první popsal britský lékař Thomas Addison. Jeho podstatou je selhání nadledvinek v produkci hormonů kortizolu, a případně i aldosteronu. Rozlišujeme zde tzv. primární nedostatečnost nadledvinek (chyba je v nadledvinkách) a sekundární nedostatečnost nadledvinek (chyba je v hypofýze, která řídí produkci hormonů v nadledvinkách).

Akromegalie

 Akromegalie je hormonální porucha, která se projevuje nadměrnou produkcí růstového hormonu somatotropinu v hypofýze, která neutichla ani v období dospělosti.

 Dochází při ní ke zvětšení koncových částí těla (nejčastěji článků prstů, nosu, brady, dolní čelisti, lícní kosti), ale i vnitřních orgánů, což negativně ovlivňuje celý organismus a může být příčinou vážných komplikací. Nejčastější příčinou je nádor hypofýzy, ojediněle ji však způsobuje i tumor slinivky nebo plic.[1] Nenápadné začátky a pomalý postup nemoci způsobuje její pozdní odhalení. Obvykle postihuje dospělé ve středním věku[1] a může způsobit vážné zdravotní problémy, dokonce i předčasnou smrt. Nejedná se o dědičnou chorobu. Viníkem je spontánní mutace po porodu. Je tedy možné, že jedno z jednovaječných dvojčat bude trpět akromegalií a druhé ne.

 U žen způsobuje nepravidelnost menstruačního cyklu a může vyvolat laktaci i u negravidní ženy

Vlevo normální ruka, vpravo ruka člověka s akromegalií.

Závěr

 Výzkum a použití hormonů učinili v posledních letech velké pokroky,které jsou dány prudkým vývojem chemických a biologických metodik.Řada farmaceutických firem celého světa zvýšila výrobu hormonových preparátů.

 Literatura o hormonech je dnes již nesmírně rozsáhlá.

Zdroje

       Dr. Ing. Oldřich Hanč, RNDr. Zdeněk Pádr - Hormony,Úvod do jejich chemie a biologie - rok 1982 - Československé akademie věd Prof.MUDr. Richard Rokyta, Doc.MUDr. Dana Marešová, MUDr.Zuzana Turková Somatologie pro SZŠ a VZŠ 2.díl - rok 2002 - EUROFLEX BOHEMIA,s.r.o.

http://genetika.wz.cz/hormony.htm

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon

Lidské tělo, ilustrovaný průvodce jeho strukturou, fungováním a poruchami

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Hormon%C3%A1ln%C3%AD_p oruchy