HIERARCHIE CÍLŮ HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY EKONOMICKÉ CÍLE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY VZTAH MEZI CÍLI HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY HODNOCENÍ ÚČINNOSTI HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY

Maximalizace společenského blahobytu Základní společenské cíle (hodnoty) Tradiční ekonomické cíle

  Celková suma dílčích užitků jednotlivých členů společnosti Taková „kvalita“ společnosti, kterou „… lze zvýšit pouze tehdy, lze jiné…“ li ve společnosti učinit takovou změnu, která bude výhodná pro všechny její členy nebo jen pro některé z nich, aniž by znevýhodnila

Lze měřit společenský blahobyt?

Co je měřítkem společenského blahobytu?

Svoboda

práva.

– stejná práva pro všechny jsou zaručená rovností všech lidí a ochrana před útlakem je vyjádřena v zákonech a ve společenské funkci

Spravedlnost

všechny/ stejná odměna za stejnou námahu.

– stejná práva pro

Jistota

– absence strachu o svobodu.

Pokrok

– změna na vyšší kvalitativní úroveň.

Nezávislost

– suverenita/ zodpovědnost sám za sebe a své činy.

Demokracie

prosazování základních společenských cílů.

– politický proces

Racionalita

– nejlepší možnost realizace cílů.

Jistota Pokrok Svoboda Spravedlnost Racionalita Nezávislost Demokracie

  Tradiční ekonomické cíle neboli cíle hospodářské politiky státu jsou podmnožinou cílů státu jako takového, tj. zajištění podmínek pro stabilní a progresivní vývoj ekonomiky.

Výše uvedené můžeme zúžit na 4 „tradiční“ ekonomické cíle: Vyvážený a stabilní ekonomický růst Nízká míra nezaměstnanosti Nízká a stabilní inflace Vnější rovnováha

 ◦ ◦ Základní makroekonomické agregáty Hrubý domácí produkt (veškerá finální produkce vyrobená v dané zemi za sledované období, výrobními faktory umístěnými v této zemi) Hrubý národní produkt (veškerá finální produkce vyrobená kdekoliv ve světě za sledované období, avšak za pomocí domácích výrobních faktorů) ◦ Čistý domácí produkt/Čistý národní produkt (Získáme, zahrneme li do výpočtu jen čisté investice - odečteme amortizaci nebo sečteme-li národní důchod a nepřímé daně.)

  Hrubý domácí produkt ◦

Nominální

Je vypočten v běžných cenách (ceny, které převládají na trhu v době, za kterou je HDP počítán) ◦

Reálný

- Je vypočten ve stálých cenách (ceny, které jsou očištěny od změn). Výpočet:  Oceněním stálými cenami Výpočet ◦ ◦ ◦  Deflací, tj. očištění o inflační vlivy - deflátor HDP Výdajová metoda zemi v daném roce.

daně + amortizace

Sečtením výdajů domácností, podniků, vlády a zahraničních subjektů na nákup výrobků a služeb vyprodukovaných v dané

HDP = C + I + G + NX

Důchodová metoda Součet důchodů/příjmů plynoucích z vlastnictví výrobních faktorů, jež byly na tvorbu HDP použity.

HDP = NI + nepřímé

Produkční metoda a služeb Výpočet prostřednictvím přidané hodnoty zpracováním, kterou jednotliví výrobci postupně v průběhu výrobního procesu přidávají svým úsilím k hodnotě nakupovaných surovin, polotovarů

 ◦ ◦ Výhody Relativně jednoduché na výpočet Ukazuje ekonomickou sílu země  ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ Nevýhody Stínová ekonomika (šedá, černá ekonomika) Práce doma Volný čas Kvalita a společenská hodnota statků ŽP a přírodní zdroje Zahrnuje činnosti, které škodí člověku – např. výdaje na zbrojení 8

 Systém národních účtů – zachycuje toky v národním hospodářství, tj. zdroj makroekonomických informací.

 ◦ ◦ ◦ Alternativní makroekonomické agregáty

Čistý ekonomický blahobyt (NEW)

pouze aktivity, které přispívají k blahobytu země, tj. – záporné externality, práce pro sebe, + hodnota volného času Úprava HDP, aby odrážel škody na životním prostředí, - výdaje na zbrojení, +

Ukazatel lidského rozvoje (tzn. Index HDI)

Pokouší se měřit, jak hospodářská výkonnost přispívá ke zdravému a dlouhému životu, obecné vzdělanosti a slušné životní úrovni obyvatelstva

Zelený produkt

oblastech: např.: denní příjem kalorií, očkování dětí, míra inflace, občanská práva atd.

Sčítají se negativní body udělované v 10

 ◦ ◦ ◦ Převod pomocí oficiálního směnného kurzu – převod na společnou měnu parity kupní síly – kurz, který je dán cenou určitého daného koše komodit v jednotkách měny srovnávaných zemí Metody fyzických ukazatelů - u méně vyspělých zemí, které nemají systém národního účetnictví. Využívá korelace mezi úrovni produkce a spotřebou určitých statků v daném období, může být vyjádřeno v nepeněžních jednotkách

 ◦ ◦ Ekonomický růst - tempo růstu reálného HDP Krátkodobý vs. dlouhodobý význam potenciální produkt – produkt, při kterém jsou dlouhodobě plně využity zdroje Ekonomická síla Je daná absolutní výší HDP Ekonomická úroveň Je vypočítaná jako podíl HDP na obyvatele

 ◦ ◦ Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, které žijí na daném území a splňují 3 podmínky Mezinárodní organizace práce: ◦ jsou bez práce; aktivně hledaly práci; jsou připraveny k nástupu do práce.

 ◦ ◦ ◦ Druhy nezaměstnanosti ◦ Frikční Strukturální Konjunkturní/cyklická Sezónní  Registrovaná/Skrytá nezaměstnanost

  ◦ ◦ Nezaměstnanost vyjadřujeme mírou nezaměstnanosti (u) 𝑈 𝑢 = × 100 % , 𝐿 U ….. nezaměstnaní L ….. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla) ◦ ◦ ◦ ◦ Kdo nepatří mezi ekonomicky aktivní?

Studenti, Vězni Fyzicky a mentálně práce neschopné osoby Ti, kteří práci nehledají

 Přirozená míra nezaměstnanosti   NAIRU (Non Accelerating Inflation Rate of ◦ Unemployment) Milton Friedman Přirozená míra nezaměstnanosti je definována jako úroveň nezaměstnanosti, při níž je míra inflace stabilní, tedy inflace ani neakceleruje ani nedeceleruje.

Co ovlivňuje přirozenou míru nezaměstnanosti?

Výše podpor v nezaměstnanosti Doba vyplácení podpory Organizace trhu práce Vytrvalost a schopnost najít práci Demografická skladba pracovní síly Strukturální parametry ekonomiky

 Je definována jako zvyšování cenové hladiny, které má za následek snižování kupní síly peněz.

   Inflace poptávková – nerovnováha nabídky a poptávky s převisem poptávky Inflace nabídková (nákladová) – způsobená růstem nákladů Inflace importní – způsobena růstem dovozních cen

 Mírná Probíhá po delší dobu relativně mírným a víceméně stabilním tempem tj. méně než 10 %  Pádivá Rychlá inflace ve výši do 100 %  Hyperinflace Extrémní formou inflace nad 100 % Přijatelná velikost inflace 2 – 4 % ročně 16

  Pozitivní efekty Stimuluje ekonomické subjekty k činnostem, které by bez její existence neprováděly Negativní efekty Anticipovaná/neanticipovaná inflace Nestabilní inflace Vztah mezi věřiteli a dlužníky Vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli Přerozdělení příjmů a bohatství mezi jednotlivcem a státem Přeceňovací náklady /menu costs Náklady ošoupaných podrážek

 ◦ ◦ ◦ Používáme cenové indexy Index spotřebitelských cen (CPI) – vyjadřuje jak se změní cena daného koše komodit v běžném období oproti základnímu období při stále stejném koši komodit základního období.

Implicitní cenový deflátor – podíl nominálního a reálného produktu (jak se změní cena daného koše komodit v běžném období oproti základnímu období při koši komodit běžného období) Cenový index výrobců (PPI) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ceny_inflace http://www.cnb.cz/cs/statistika/inflace/ 18

  ◦ Statistický účetní záznam sestavený na principu podvojného účetnictví, který sumarizuje veškeré ekonomické transakce mezi subjekty domácí země a subjekty ostatních zemí za určité časové období ◦ Členění: Horizontální – běžný účet, finanční účet, účet devizových rezerv Vertikální – kreditní, debetní položky

Běžný účet • Obchodní bilance • Bilance služeb • Bilance výnosů • Běžné převody Kapitálový účet Finanční účet • Přímé investice • Portfoliové investice • Ostatní investice Chyby, opomenutí a kurzové rozdíly Devizové rezervy Výkonová bilance

 ◦ ◦ Devizový kurz – jedním z cílů hospodářské politiky v oblasti vnější rovnováhy je udržování stabilního devizového kurzu Vyjádření poměru, ve kterém je směňována jednotka domácí měny za měnu zahraniční Měny se směňují na devizovém trhu  Konvertibilita měny = volně směnitelná měna za měnu jinou nebo za zlato.

  ◦ ◦ ◦ ◦ Horizontální vztahy Negace (konfliktnosti) – Neutrality (nezávislosti) –

míra vs. investice inflace vs. nezaměstnanost past na investice



úroková

Komplementarity – Totožnosti –

objem produkce vs. zaměstnanost nezaměstnanost vs. zaměstnanost

◦ Vertikální vztahy Nadřízenost/podřízenost –

průmyslová produkce vs. HDP

  ◦ ◦ ◦ ◦ Grafické zachycení základních ekonomických cílů Meziroční tempo růstu

reálného produktu

– y (%) Průměrná roční míra

nezaměstnanosti

Průměrná roční míra

inflace

– π (%) – u (%) Podíl salda

běžného účtu PB

na nominálním produktu – bú (%) ◦ ◦ ◦ ◦ Optimální čtyřúhelník

(dle OECD)

Meziroční tempo růstu reálného produktu – 3 % Průměrná roční míra nezaměstnanosti – 5 % Průměrná roční míra inflace – 2 % Podíl salda běžného účtu PB na nominálním produktu – 0 %

 Čím více se bude magický čtyřúhelník sledované země blížit magickému čtyřúhelníku optimálnímu, tím lze hospodářskou politiku považovat za úspěšnější a účinnější.

y (%) 3,6 3 0 0 5 8,6 -4,7 0 3 u (%) bú (%) 4,7 2 0 π (%)

 Umožňuje srovnávat situaci jednotlivých zemí ve vztahu k jejich optimu a nikoliv k průměrné hodnotě.

  ◦ ◦ ◦ Pracuje s: potenciálním růstem produktu, přirozenou mírou nezaměstnanosti a optimální mírou inflace ◦ ◦ Vrcholy magického čtyřúhelníku: / Δy/=y-y* / Δu/=u-u* / Δπ/=π-π* / Δbú/=bú-bú*=bú-0=bú

 Čím více se rozšířená verze čtyřúhelníku blíží optimální verzi, tím je hospodářská politika účinnější, čím je jeho obsah menší, tím je hospodářská politika účinnější.

y (%) 2,6 0 0,6 0 0 4,7 u (%) bú (%) 0 2,7 π (%)

  Krátkodobý ekonomický růst  Nezaměstnanost  

růst reálného HDP míra nezaměstnanosti

C ÍL DOSAHOVÁNÍ TĚCHTO DVOU CÍLŮ NENÍ V KONFLIKTU  Převyšuje-li růst reálného HDP růst potenciálního produktu, potom dochází k poklesu míry nezaměstnanosti 

Okunův zákon

Zvýší-li se skutečná míra nezaměstnanosti o 1 % oproti přirozené míře nezaměstnanosti, poklesne reálný produkt o 2-3 % oproti potenciálnímu produktu

  Inflace 

míra inflace (míra mzdové inflace)

Nezaměstnanost 

míra nezaměstnanosti

 C ÍL DOSAHOVÁNÍ TĚCHTO DVOU CÍLŮ JE KONFLIKTNÍ  Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je popisován pomocí

Phillipsovy křivky.

A.W.Phillips

popisoval vztah mezi mírou změny nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti.   Nízká nezaměstnanost je doprovázena rostoucími nominálními mzdami a naopak CB zvýší peněžní zásobu (doprovázeno inflací), doprovázeno poklesem reálných mezd, růstem poptávky firem po práci.

Mzdová inflace (%) Míra nezaměstnanosti (%) 𝜋 = 𝜋 𝑆 𝜋 − 𝜀. 𝑢 − 𝑢 ∗ … míra cenové inflace (%), 𝜋 𝑆 … setrvačná míra cenové inflace (%), u… míra nezaměstnanosti (%), 𝑢 ∗ … přirozená míra nezaměstnanosti (%), 𝜀 …citlivost míry cenové inflace na odchylku míry nezaměstnanosti od její přirozené míry

  Krátkodobý ekonomický růst  Inflace 

míra inflace



růst reálného HDP

C ÍL DOSAHOVÁNÍ TĚCHTO DVOU CÍLŮ JE V KONFLIKTU  Pokud ekonomika dosahuje ekonomického růstu nezaměstnanost se snižuje a pokud je inverzní vztah mezi nezaměstnaností a inflaci inflace.

  inflace roste tj. pokud dosahuje ekonomika ekonomického růstu, dochází také k růstu inflace, pokud je ekonomika v poklesu, dochází také k poklesu  

Má CB snižovat inflaci?

Krátkodobé hledisko NE, pokud se nepohybuje ve velmi vysokých číslech. Snížení inflace  snížení tempa ekonomického růstu.

  Dlouhodobý ekonomický růst  Inflace 

míra inflace



růst reálného HDP

C ÍL DOSAHOVÁNÍ TĚCHTO DVOU CÍLŮ JE V KONFLIKTU 1.

2.

inflace má nelineární efekty na dlouhodobý ekonomický růst  škodí od vyšších hladin (jednociferná inflace dlouhodobý ekonomický růst nepoškozuje spíše stimuluje) Nestabilní inflace je škodlivá – má vliv na dlouhodobý ekonomický růst ve všech hladinách 

Je inflace v dlouhém období pro ekonomický růst škodlivá?

Přesáhne-li inflace 25 % je dezinflační politika CB vhodná. Velmi vysoká míra inflace snižuje ekonomický růst, její sníženi povede ke stimulaci ekonomického růst v delším období (krátkodobě k poklesu produktu).

  Vnitřní rovnováha 

velikost produkce je rovna potenciálního produktu, nezaměstnanost je na přirozené míře a inflace je nízká a relativně stabilní

Vnější rovnováha 

neexistence tlaků na devizový kurz či na zvyšování zahraničního dluhu vyrovnaná platební bilance,

 C ÍL DOSAHOVÁNÍ VNITŘNÍ I VNĚJŠÍ ROVNOVÁHY   Politika měnící výdaje – mění absolutní výši celkových výdajů v ekonomice např. snižování/zvyšování úrokových sazeb, změna vládních výdajů, daní, atd.

Politika přesunující výdaje – přesun výdajů mezi domácím sektorem a zahraničím např. devalvace/revalvace, zavedení cel a kvót, atd

     Magický čtyřúhelník ◦ ◦ ◦ Ratingové hodnocení státu Standard&Poor ´s Moody ´s Investor Service IBCA Index útrap – sčítá se míra inflace a míra nezaměstnanosti Index stabilizace – sčítá se míra inflace a dvojnásobek míry nezaměstnanosti Index neoblíbenosti – rozdíl míry inflace a trojnásobku tempa růstu HDP