Yellow Road Workshop - La'o Hamutuk home page

Download Report

Transcript Yellow Road Workshop - La'o Hamutuk home page

POLITIKA NO ESTRATEJIA DEZENVOLVIMENTU
EKONOMIKU TIMOR-LESTE
Helder Lopes
Principal Economist and Chief of Staff
Ministry of Finance
Dili, 05 Novembru 2014
ESTRUTURA APREZENTASAUN
• PLANU ESTRATEJIKU DEZENVOLVIMENTU
(PED)
• OBJETIVU POLITIKA MAKROEKONOMIA
• PANORAMA POLITIKA FISKAL
• REZULTADUS PRINSIPAIS
2
VIZAUN PED:
Timor-Leste Sai Nasaun ho Rendimentu Médiu-Altu iha 2030
no ho Populasaun nebe Saudavel no Edukadu
BELE ATINJI KA
LAE??? OINSA???
ITA AGORA
IHA NEE???
Nasaun-Rendimentu Médiu - Altu (GNI perkapita $4,086 too $12,615)
Timor-Leste – non-oil GNI
$1,361
Dezenvolvimentu Sosial
Dezenvolvimentu Ekonomiku
Nasaun – Rendimentu Altu (GNI
per-kapita >$12,616)
Nasaun-Rendimentu Médiu - Baixu (GNI per-kapita
$1,036 too $4,085)
Nasaun - Rendimentu Baixa (GNI per-kapita <$ 1,035)
Periodu Okupasaun Indonesia
Periodu Kolonizasaun too 1975
3
PLANU ESTRETEJIKU DEZENVOLVIMENTU (PED)
PLANU ESTRATEJIKU DEZENVOLVIMENTU NASIONAL 2011-2030
“Visaun: Timor-Leste Sai Nasaun ho Rendimentu Médiu-Altu iha 2030”
PLANU BA 2011-2015
FAZE I
•Dezenvolve Rekursus
Umanus;
•Dezenvolve
Infraestrutura;
•Hametin Institusoens
•MDGs no “New Deal”
PLANU BA 2016-2020
FAZE II
•Kontinua Dezenvolve
Infraestrutura;
•Hametin Rekursus
Umanus;
•Haburas
Kompetividade
Ekonomika
PLANU BA 2021-2030
FAZE III
•Halakon Ki’ak;
•Haforsa Sétor Privadu
no “Kooperativa;
•Moderniza no
Diversifika Ekonomia
4
PLANU ESTRATEJIKU DEZENVOLVIMENTU NASIONAL 2011-2030
“Visaun: Timor-Leste Sai Nasaun ho Rendimentu Médiu-Altu iha 2030”
TRANSFORMA ESTRUTURA EKONOMIA
Moderniza no Diversifika Ekonomia
TURISMU
AGRIKULTURA
PETROLIFERU
SETORES PRINSIPAIS: Dezenvolvimentu Infraestrutura no Rekursus Umanus
5
OBJETIVU POLITIKA MAKRO EKONOMIA
Estabilidade
Makro Ekonomia
Hadia Rekursus
Humanus no
Aumenta
Produtividade
Reforma Estrutural
KRESIMENTU
EKONOMIKU NEBE
BOOT, INKLUSIVU
NO SUSTENTAVEL
Diversifika Ekonomia:
Agrikultura, Turizmu,
Petroliferu,
Manufaktura
Hadia
Infraestrutura
6
PANORAMA POLITIKA FISKAL TIMOR-LESTE
Reseitas
Petroliferas iha
Futuru
RSE
Orsamentu
Jeral Estadu
(OJE)
Reseitas
Domestikas
Fundu Mina-rai
Rikusoin Mina-rai
Emprestimus
Despezas Governu
Promesas
Kapital
Rekorrente
Reseitas husi
impostos
Reseitas laos
imposto
Ajensia
Autonomas
5 FATORES PRINSIPAIS KONSIDERA IHA
PREPARASAUN OJE
1. Prioridade Nasional 2015: 1) Kontinua hadia uma-laran; 2) Hadia
prestasaun servisu; 3) Hadia Rekursus Umanus; 4) Infraestrutura
bazika; 5) Hasae produsaun agrikula
2. Kapasidade Ezekusaun
Taxa Ezekusaun too 23-Oct-2014 (58% aktual)
3. Sustentabilidade Fiskal
Despezas =< Reseitas
4. Kualidade Orsamentu
Makina Estadu vs Investimentu
5. Kapasidade Ekonomika hodi Absorve
Inflasaun no Despeza nebe sai ba rai-liur
8
(1) REZULTADU: PED ho PROPOSTA OJE 2015
Distribuisaun OJE 2014 ba Setor PED - "La inklui Dotasoesn Tododo do Governu" (000$)
PLANU BA 2011-2015
SOSIAL KAPITAL,
$423,423 , 30%
GOVERNASAUN,
$341,581 , 24%
INFRAESTRUTRA,
$458,619 , 33%
FAZE I
•Dezenvolve Rekursus
Umanus;
•Dezenvolve Infraestrutura;
•Hametin Institusoens
EKONOMIA, $183,138
•MDGs no “New Deal”
, 13%
(2) REZULTADU: DISTRIBUISAUN PROPOSTA OJE 2015
Proposta Orsamentu 2015 iha
kualidade tamba orsamentu
nebee sei finansia ba
programas nebe fo benefisiu
direta ba povu 68% kompara ho
68% benefisiu direta no 32% ba
benefisiu indireta
FDKU, 32,100 , 2%
SV-Befenfisiu Indiretu
184,051
12%
FI, 363,995 , 24%
BS-Benefisiu Diretu
235,407
16%
CFTL-KD, 70,314 ,
5%
KM-Benefisiu
Diretu
KM-Benefisiu 18,745 TPIndiretu 17,968 1% Benefisiu
1%
Indiretu
7,995
1%
BS-Benefisiu Indiretu
237,165
16%
TP-Benefisiu Diretu,
332,260
(3)REZULTADU: KRESIMENTU EKONOMIKU
PIB Real Naun-Petrolíferu 2004-2012
Taxas Kresimentu PIB Real Naun-Petrolíferu 2006-2012 (%)
2006
2007
2008
2009
-5.7%
11.4%
14.3%
12.9%
9.5%
14.7%
7.8%
5.2%
-3.3%
0.3%
8.1%
-2.9%
-17.9%
14.6%
-44.6%
94.3%
139.8%
50.0%
6.9%
52.7%
-6.6%
Komérsiu pur-grosu no retallu
-3.2%
8.6%
13.1%
8.5%
4.4%
4.2%
7.3%
Administrasaun Públika
10.5%
13.1%
5.7%
31.7%
13.1%
19.1%
11.0%
Setores seluk
-9.9%
9.0%
6.4%
9.5%
13.1%
6.4%
116.4%
PIB Setor Naun-Petrolíferu
Agrikultura. Florestas & Peskas
Konstrusaun
2010
2011
2012
(4) REZULTADU: KRESIMENTU EKONOMIKU NO INFLASAUN
14.7%
14%
12%
11.4%
10%
7.1% 7.0%
9.5%
7.8%
600.0
6%
5.6%
400.0
• Maibe “KUALIDADE”
kresimentu sei aumenta
tamba iha aumentu ba
kresimentu iha despezas
uma kain no investimentu
setor privadu
8%
4%
2%
200.0
0%
-
Alimentos no bebidas naun-alkoolikas
Produtos naun alimentares
Nov-15
Sep-15
Jul-15
May-15
Mar-15
Jan-15
Nov-14
Sep-14
Inflasun: Atual no Previzaun
Jan-14
Resolve problema
“bottleneck”
18%
16%
14%
12%
10%
8%
6%
4%
2%
0%
-2%
-4%
Sep-13
•
Taxa de kresimentu ba setor naun-petrolíferu (%)
Jul-13
Hasae produtividades iha
setores produtivus –
aumenta oferta agregadu;
2015
May-13
•
2014
Mar-13
Mantein no kontrola
demanda agregadu;
2013
Jan-13
•
2012
Nov-12
Politika Governu liu husi OJE
2015 hodi hatu’un/kontrola
inflasaun mak:
2011
Sep-12
Setor naun-petrolífero ($m)
2010
Jul-12
2009
May-12
2008
Mar-12
2007
Jul-14
800.0
Nov-13
Tokon $
1200.0
May-14
12.9%
Mar-14
14.3%
1400.0
1000.0
• Preve katak kresimentu
ekonomiku TL ba mediuprazu entre 5.5% -7.5%,
Kresimentu Ekonomiku: Atual no Previzaun16%
1600.0
Timor-Leste
12