Transcript NZAV3_ZAVAZKY_Z_DELIKTU_PREDNASK_ADVOKATI

Olomouc 27.6.2014
Mgr. Pavel Petr, Ph.D., LL.M.
Program odborného semináře
9:00-9:30 prezence
 9:30-11:00 seminář I.
 11:00-11:15 přestávka
 11:15-12:45 seminář II.
 12:45-13:15 přestávka
 13:15-14:45 seminář III.
 14:45- diskuze, závěr

Obsah
Majetková a nemajetková újma
 Povinnost nahradit škodu (újmu)
 Vybrané skutkové podstaty náhrady
škody
 Způsob a rozsah náhrady
 Náhrada při újmě na přirozených
právech člověka

Systematika kodexu
Zákon č. 89/2012 Sb., dále jen NOZ
 Účinnost 1.1.2014
 §§ 2894-2971 NOZ
 Uplatní se obecná ustanovení o
závazcích (lex specialis derogat legi
generali)

Systém závazků ze zákona
1.
2.
3.
4.
5.
Náhrada majetkové a nemajetkové újmy (§§ 2894 –2971) –
poškození jiného
Zneužití a omezení soutěže (§§ 2972 – 2990)
Nepřikázané jednatelství – (vědomé) jednání ve prospěch
jiného (§§ 3006 – 3011)
Bezdůvodné obohacení – (nevědomé) obohacení na úkor
jiného (§§ 2991 – 3005)
1. Vazba na úpravu vztahu držitel – vlastník (§§ 996 – 1002)
Upotřebení věci k prospěchu jiného (§§ 3012 – 3014)
Výchozí zásady náhrady škody a jiné újmy


Každý si zásadně nese újmy, které utrpí sám
Výjimka: je-li tato škoda přičitatelná jiné osobě,
zejména:
 Jiná osoba škodu zaviněně způsobila
 Škoda vznikla v důsledku činností jiného, která byla
mimořádně nebezpečná (odpovědnost za zvýšení rizika)
 Srov. čl. 1:101 PETL
(1) Každý, komu lze na základě zákona připsat škodu
způsobenou jinému, je povinen tuto škodu nahradit.
(2) Škodu lze připsat konkrétně tomu,
a)
b)
c)
kdo ji způsobil svým zaviněným chováním; nebo
jehož abnormálně nebezpečná činnost způsobila škodu; nebo
jehož pomocník způsobil škodu v rozsahu svého úkolu.
Výchozí zásady

Východiskem je subjektivní odpovědnost
 § 2895: „Škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na
své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.“




Odlišení deliktní odpovědnosti (v u.s.s.) a smluvní
odpovědnosti
Rozšíření náhrady nemajetkové újmy
Revize důvodnosti případů objektivní odpovědnosti
Vztah k ostatním institutům
 Odpovědnost za vady – lex specialis k úpravě náhrady
škody (R 17/2007)
 Vlastnická žaloba (odstranění neoprávněných zásahů);
NŠ je lex specialis – 22 Cdo 735/2001
 Smluvní nárok má přednost před NŠ: 25 Cdo 1569/99
Předpoklady subjektivní odpovědnosti
Nahraditelná újma, zejména škoda
 Jednání škůdce

 Konání
 Opomenutí
 Přičtení jednání třetí osoby
Zásadně příčinná souvislost
 Protiprávnost
 Zavinění

Objektivní odpovědnost

Různé varianty, které mají společné, že
nevykazují všechny znaky, které
charakterizují subjektivní odpovědnost
 Maximalistická verze: všechny znaky kromě
zavinění
 Minimalistická verze: škoda, o niž zákon
nařizuje, že ji má povinný subjekt nahradit
(srov. odpovědnost provozovatele
dopravního prostředku)

Zejména zvláštní ustanovení, §§ 2920
a násl.
Pojem odpovědnosti - obecně
Perspektivní (pozitivní, aktivní) pojetí
odpovědnosti – odpovědný vztah k
náležitému plnění právních povinností
 Retrospektivní (negativní, pasivní)
pojetí odpovědnosti – odpovědnost za
porušení primární odpovědnosti

Deliktní právo

1.
2.
Pojem „delikt“ ve dvojím smyslu:
Širší: jako porušení práva vůbec (tj. i
jako porušení závazku ze smlouvy)
Užší: jako mimosmluvní, resp.
mimozávazkové porušení práva
Funkce deliktního práva
Reparační
 Preventivní
 Sankční? Punitive damages.

Systematika právní úpravy



Část čtvrtá: relativní majetková práva
Hlava III: Závazky z deliktů
Díl 1: Náhrada majetkové a nemajetkové újmy
 Tři oddíly:
○ Základní ustanovení (základní východiska, limitace,
prevence, §§ 2894 a násl.)
○ Povinnost nahradit škodu (§§ 2909 – 2908)
 Obecná ustanovení (§§ 2909 – 2919)
 Zvláštní ustanovení (§§ 2920 – 2950)
○ Způsob a rozsah náhrady (§§ 2951 – 2971)
 Obecná ustanovení (§§ 2951 – 2955)
 Náhrada při újmě na přirozených právech člověka (§§ 2956 –
2968)
 Zvláštní ustanovení (§§ 2969 – 2971)
Předpoklady subjektivní odpovědnosti
I. Nahraditelná újma, zejména škoda
 II. Jednání škůdce

 Konání
 Opomenutí
 Přičtení jednání třetí osoby
III. Zásadně příčinná souvislost
 IV. Protiprávnost
 V. Zavinění

I. Nahraditelná újma


Zásadně se nahrazuje jen škoda, tj. újma na
jmění (§ 2894)
Vznik dluhu: § 2952 věta druhá
 OZ 1964: majetková újma; pb.: vznik dluhu
 R 55/1971
 R 14/2005: „Dokud dlužník nezaplatil dlužnou
částku svému věřiteli, nemůže úspěšně uplatnit
nárok na její náhradu z titulu odpovědnosti třetí
osoby za škodu, neboť škoda mu zatím nevznikla;
samotná existence pohledávky věřitele vůči
dlužníku ani soudní rozhodnutí o povinnosti
dlužníka zaplatit dluh není totiž skutečnou škodou
ani ušlým ziskem.“
 Vznik dluhu na základě práva veřejného
○ Pokuta (25 Cdo 1836/2001)
Škoda

Škoda:
 Skutečná škoda
 Ušlý zisk
Nemajetková újma
Náhrada nemajetkové újmy (§ 2894 odst. 2):



Je to ujednáno
Stanoví tak zákon

Rozšíření případů, kdy se nahrazuje i nemajetková újma:

„Odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu
protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní
povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné
pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu
každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí,
které nelze jinak odčinit.“ (§ 2941)
Náhrada újmy za narušení dovolené (v rámci úpravy zájezdu, § 2543 odst.
1)
Zrušení zákonné limitace výše, do které se poskytuje náhrada


za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené
újmou na životě a zdraví.


Dosud § 444 odst. 3 OZ 1964
Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
Smluvní omezení povinnosti k
náhradě škody
Jednostranně:
§ 2896
Oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám vylučuje
nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu. Učiní-li to však ještě před vznikem újmy, může
být takové oznámení posouzeno jako varování před nebezpečím.
Smlouvou:
§ 2897
Vzdá-li se někdo práva domáhat se náhrady škody vzniklé na pozemku a je-li vzdání
zapsáno do veřejného seznamu, působí to i proti pozdějším vlastníkům.
§ 2898
Nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě
újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně
nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo
omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva
na náhradu nelze ani platně vzdát.
Zmínit
Deliktní odpovědnost
 Škoda způsobena osobou
nebezpečných vlastností
 Odpovědnost státu za škodu
 Klauzury (skutkové podstaty)
 Cena zvláštní obliby
 Kauzální nexus a nexus protiprávnosti –
adekvátní příčinná souvislost
 Odpovědnost za pomocníka

Předpoklady subjektivní odpovědnosti

Nahraditelná újma, zejména škoda

Jednání škůdce
 Konání
 Opomenutí
 Přičtení jednání třetí osoby
Zásadně příčinná souvislost
 Protiprávnost
 Zavinění

43
II. Jednání škůdce


Konání
Opomenutí
 Vztahová kategorie: nejde o nečinnost, nýbrž o
opomenutí určitého jednání, ke kterému byl
příslušné subjekt povinen
 § 2901: nepravý omisivní delikt
Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého
života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo
vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu,
anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami.
Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a
schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět,
že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku
vynaložit.
44
Přičtení jednání třetí osoby
Odpovědnost za pomocníka
Dosud: § 420 odst. 2 OZ 1964 (
 NOZ: rozlišuje:

 Pomocník při plnění dluhu (§ 1935)
 Pomocník při výkonu činnosti (jiné, než plnění
dluhu), § 2914
 Srov. např. §§ 278, 831 BGB, §§ 1313a, 1315
OZO
45
Odpovědnost za pomocníka při
výkonu činnosti (§ 2914)


Odpovědnost za nesamostatného pomocníka:
Kdo při své činnosti použije zmocněnce,
zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí
škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil
sám.
 Nesamostatný pomocník sám neodpovídá
 Jde o přičítání zavinění
Odpovědnost za samostatného pomocníka:
Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby
provést určitou činnost samostatně, nepovažuje
se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba
nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně
dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k
náhradě škody (culpa in eligendo)
46
Odpovědnost za pomocníka při
plnění (§ 1935)
Pomocník při plnění: osoba, která byla použita při
plnění dluhu
 Dlužník vůči věřiteli odpovídá, jako by plnil sám
 Je nerozhodné, zda pomocník při plnění prování tuto
činnost samostatně nebo nikoli (subdodavatel)

47
III. Příčinná souvislost


Dosud: § 420 odst. 1 OZ 1964: škoda musí být
způsobená porušením právní povinnosti
Nejzáhadnější problém právní vědy (Sedláček):
 Pb: některé normativní problém se dnes skutečně řeší
jako problémy kausality – viz dále nexus protiprávnosti
48
Základní východisko: přírodní
kauzalita

Východiskem zkoumání kauzality je
zkoumání podle přírodních zákonů
(přírodní kauzalita)
 Výsledkem je tzv. kauzální řetězec
 Tzv. komplexní příčina: kombinace různých
příčin a vhodných podmínek
○ Viz R NS 5 Cz 39/65.
 Časové hledisko: příčina musí časově
předcházet následek, ale i velmi vzdáleně
 Teorie ekvivalence
49


Formule zákonné podmínky: je příčinná
souvislost v přísně přírodovědeckém smyslu je
dána tehdy, jestliže určitý proces má, za
stávajících podmínek, na základě přírodních
zákonů nutně za následek určitou změnu
Pravidlo conditio sine qua non
 Pro konání: taková událost (jednání) je pro
výsledek příčinná, kterou si nelze odmyslet, aniž
by nutně odpadl i sám výsledek (škoda)
 Pro opomenutí: Pro výsledek (škodu) je takové
opomenutí v právním smyslu příčinné, jestliže si
nelze domyslet konkrétní opomenuté jednání,
aniž by odpadl i sám výsledek (škoda).
 „ledaže by ke škodě došlo i jinak“
50

O vztah příčinné souvislosti, který je jednou z podmínek
odpovědnosti za škodu podle § 420a obč. zák., se jedná,
vznikla-li škoda následkem provozní činnosti, tedy je-li
tato činnost, případně její vliv na okolí, a vznik škody ve
vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li
doloženo, že nebýt jí, ke škodě by nedošlo. Byla-li
příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za
škodu nenastává; příčinou škody totiž může být jen ta
okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl.
Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o
jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o
jehož odškodnění jde, a to o příčinu důležitou, podstatnou
a značnou
 srov. rozhodnutí uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, ročník 1976, pod č. 11, str. 35, srov. 25 Cdo 62/2000.
51
Výsledek na stejném místě, ve stejný
čas a na stejný způsob

Kratochvíl: Ve smyslu teorie podmínky je
jednání příčinou následku pouze tehdy,
jestliže by následek bez něho nenastal buď
vůbec, anebo by bez něho nenastal
takovým způsobem, jakým konkrétně
nastal právě v důsledku jednání, jehož
kausální význam posuzujeme; tuto druhou
alternativu je možné vyjádřit též slovy:... anebo
by bez něho nastal, ale podstatně jinak, co
do času, místa, intenzity a způsobu vyvolané
poruchy, než nastal konkrétně, tj. právě
v důsledku jednání, jehož kausální význam se
posuzuje.
52
Právní (juristická) kausalita


Z příčin v přírodovědném smyslu je třeba vybrat ty, které jsou
právně relevantní
 František Bauer: „Zvláštnost právního pojetí příčinné řady
záleží především v tom, že se z nekonečného množství
příčin nějakého výsledku bere v úvahu jen některá, jakoby
byla jedinou příčinou tohoto výsledku“.
 Srov. Luby, v návaznosti na něj Švestka: tzv. izolace
výsledků a příčin
Právo někdy uznává za příčinu i jevy, které vůbec nejsou
příčinou v přírodovědném smyslu nebo, jejichž příčinnost
není prokázána
53
Alternativní kauzalita nepravá

Alternativní kausalita nepravá: případy, kdy přichází více
osob v úvahu jako škůdci a není možné zjistit, který z nich
konkrétně byl skutečným pachatelem. Přitom jednání
každého z těchto subjektů bylo schopno daný výsledek
způsobit a pouze náhoda mohla rozhodnout, kdo to skutečně
byl.
 Příklady: 1) Čtyři lovci se účastní honu. Jakmile zahlédnou srnu,
střílí na ni všichni ze stejného místa, aniž by zpozorovali, že mezi
nimi a srnou je stezka, po které jdou lidé. Jeden z chodců je jedním
brokem zasažen a raněn. Nelze zjistit, kdo z lovců tento brok
vystřelil. Protože se však jedná o jeden brok, je jisté že pochází
pouze od jednoho lovce. 2) Několik mladíků nezávisle na sobě hází
kameny na kolem projíždějící vlak. Jeden z kamenů prolétne
otevřeným větracím okénkem a těžce zraní jednu cestující. 3) Dva
horolezci neopatrně uvolňují kameny, jeden kámen zraní jejich
třetího kolegu, který se nachází pod nimi. Nelze zjistit, který z
horolezců uvolnil právě ten kámen, který zranil jejich kolegu.
54
 § 2915 odst. 1 věta druhá
 Protiprávnost jednání každého ze
zúčastněných ve smyslu adekvátnosti
příčinné souvislosti, což musí být
prokázáno. Nepostačuje pouhá důkazní
nouze.
Důkazní břemeno ohledně
příčinné souvislosti
V právním řádu se vyskytují případy, kdy
je převráceno důkazní břemeno v
situaci, kdy poškozený nemá reálnou
možnost obstarat si důkaz, neboť ten
leží ve sféře vlivu možného škůdce.
 Příklady:

 Odpovědnost za škodu způsobenou
provozem zvlášť nebezpečným
56
Omezení kauzálního řetězce

Adekvátnost
 Předvídatelnost (s ohledem na hrozící
škodu, náklady prevenčního postupu atd.)
 Tzv. optimální pozorovatel (?)
 Kritérium pro rozlišení náhody a deliktu

Nexus protiprávnosti
 Vztah mezi ochranou normou (porušenou
právní povinností), resp. jejím účelem a
škodou
57
IV. Protiprávnost

Porušení absolutního práva, resp.
ochranné normy (§ 2910) indikuje
protiprávnost

Protiprávnost je dána, ledaže existují
okolnosti vylučující protiprávnost
58
Okolnosti vylučující protiprávnost
Nutná obrana (§ 2905)
 Krajní nouze (§ 2906)
 Svépomoc (§ 14)
 Výkon práva nebo plnění povinnosti

59
Nutná obrana
§ 2904
 Předpoklady:

 Útok: úmyslný zásah do práv jiného (komisivní)
 Protiprávnost
 Bezprostředně hrozící nebo trvající
 Odvrácení
○ Vůči útočníkově osobě a jeho majetku
○ Nesmí být nepřiměřené povaze a nebezpečnosti útoku
(zásadně se nepoměřuje, jen excesy)
Krajní nouze
§ 2906
 Předpoklady:







Nebezpečí
Přímo hrozící
Ohrožený je sám nevyvolal
Proporcionalita a subsidiarita
Př. Pes, kterého jsem rozdráždil mě kousne
Srov. § 2907
Náhrada škody způsobené v
krajní nouzi

Škoda způsobená tomu, kdo nebezpečí
odvracel: § 2908 (aplikuje se i na jiné
případy)
 Právo zachránce (jednatele) proti ochráněnému

Srov. případ: Na A „útočí“ potulující se pes
Brutus, který patří B. A si brání holý život
tím, že použije židli, která patří C. A je
zachráněn, avšak židle je zničena, Brutus
také.
Svépomoc (§ 14)
Svépomoc X svémoc
 Zásada, že svépomoc je možná tam,
kde se nelze účinně dovolat pomoci
moci veřejné. (srov. systematické
zařazení za §§ 12, 13)

Předpoklady svépomoci






Neoprávněnost zásahu do práva
Bezprostřednost zásahu (hrozí či trvá)
Přiměřené prostředky
Vykonává ji ten, kdo je zasažen (+
zástupce)
Absence pomoci veřejné moci – jen do této
pomoci
Vztah k tzv. speciálním úpravám
V. Zavinění
Subjektivní prvek
 Učebnicová definice: subjektivní
psychický vztah jednajícího k následku
jeho jednání (Pb: relevantní jen ve
vztahu k úmyslu); R 22/1979, str. 496
(č.129); 21 Cdo 1059/2003 (č. 130)
 2 formy:

 Úmysl
 Nedbalost
Presumpce zavinění (§ 420 odst. 3)
Zavinění se presumuje, a to jen
(nevědomá) nedbalost
 Srov. R 34/1969


Pb.: jaký má význam v soukromém právu
rozlišování vědomé a nevědomé
nedbalosti?

NOZ: hrubá nedbalost
Způsobilost k zavinění
Deliktní způsobilost
 Deliktní nezpůsobilost tak nevylučuje
protiprávnost, nýbrž zavinění

Rozsah zavinění


Na jaké skutečnosti musí zavinění vztahovat?
Na veškeré prvky objektivní skutkové podstaty, tj. na
každou škodu?
 Tak např. Švestka
 Mechanické přebírání trestněprávního pojetí

Při porušení absolutních práv:
 Na porušení absolutního práva
 Pb.: následné škody (typicky ušlý zisk)
○ Zde jen adekvátnost příčinné souvislosti

Při porušení ochranných norem
 Zavinění se vtahuje právě jen na porušení ochranné normy
○ Nahrazují se škody, které jsou kryty ochranným účelem.

Při porušení smluvní povinnosti
 I zde teorie ochranného účelu, případně adekvátnosti
Porušení absolutního práva


Zásah do absolutního práva
Jednání
 Komisivní
 Omisivní
 Přičtení jednání třetí osoby

Kauzalita mezi porušením absolutního
práva a jednáním
 c.s.q.n.
 Adekvátnost

Protiprávnost
 Srov. okolnosti vylučující protiprávnost
74
Porušení ochranné normy
Ochranná norma
 Porušení ochranné normy
 Protiprávnost (zejména okolnosti
vylučující protiprávnost)
 Zavinění
 Právní následek: stejně jako u porušení
absolutního práva

75
Úmyslné způsobení škody jednáním v
rozporu s dobrými mravy
Způsobení škody
 Jednání v rozporu s dobrými mravy
 Úmysl

76
Porušení smluvní povinnosti
Porušení smluvní povinnosti
 Vznik škody
 Příčinná souvislost

 c.s.q.n.
 Adekvátnost, ochranný účel smlouvy
 Srov. I. ÚS 312/05
77
I. ÚS 312/05

Teorie ochranného účelu je založena na
tom, že dlužník neodpovídá za všechny
následky porušení smlouvy, nýbrž jen
za porušení těch zájmů, jejichž ochrana
byla účelem příslušné smlouvy, přičemž
ohledně ochranného účelu není
rozhodné výslovné vyjádření smluvních
stran, nýbrž to, zda tyto zájmy leží
věcně ve směru a v rámci smlouvou
převzatých povinností.
I. ÚS 312/05

Teorie adekvátnosti kausálního nexu vychází z toho, že
smyslem subjektivní odpovědnosti za škodu je nařídit
náhradu škody tam, kde škůdce škodu způsobil, ačkoli mu
lze vytknout, že ji způsobit nemusel, že mohl jednat jinak.
Tato odpovědnost tedy předpokládá, že vůbec bylo v
lidských silách předvídat, že předmětné jednání bude mít
za následek danou škodu. Základním kritériem, ze kterého
vychází teorie adekvátnosti, je tedy předvídatelnost
škodního následku. Tím se velice podobá dalšímu
předpokladu subjektivní odpovědnosti za škodu, a to
kritériu zavinění, přesněji její nedbalostní formě. Odlišují se
jen subjektem, podle které se předvídatelnost následku
poměřuje. V případě zavinění je jím sám (typizovaný)
jednající subjekt, zatímco při zjišťování adekvátnosti
příčinné souvislosti je kritériem hypotetický zkušený (tzv.
optimální) pozorovatel, tedy myšlená osoba, které zahrnuje
veškerou zkušenost své doby.
Obecně k objektivní odpovědnosti za
škodu
Srov. římskoprávní kvazidelikty
 Zvláštní důvod, který odůvodní
výjimku ze zásady, že každý si své
škody nese sám
 Příklady:

 Odpovědnost za zvýšení nebezpečí
(Gefährdungshaftung); podnikatelské
riziko (železnice)
 Reakce na neúnosné důkazní břemeno
atd. (?!?) – spíše důvod pro přenesení
důkazního břemene
Druhy

Běžná objektivní odpovědnost
 Existence liberačních důvodů

Absolutní odpovědnost – bez liberačních
důvodů

Srov. Liberační důvod „ledaže by ke
škodě došlo i jinak“ a c.s.q.n.
 Např. § 2944.
Zvláštní případy odpovědnosti za
škodu





Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit
následky svého jednání - §§ 2920 a násl.
Škoda způsobená osobou s nebezpečnými
vlastnostmi - § 2923
Škoda z provozní činnosti a škoda způsobená
provozem zvlášť nebezpečným - §§ 2924 a
násl.
(viz dále)
Škoda na nemovité věci
Škoda z provozu dopravních prostředků (§§
2927 a násl.)
82

Škoda způsobená zvířetem (§§ 2933 a násl.)
 Viz dále
 Škoda způsobená věcí - §§ 2936 a násl.
 Viz dále
 Škoda způsobená vadou výrobku - §§ 2939 a násl.




 Začlenění do OZ
Škoda na převzaté věci (§ 2944)
Škoda na odložené věci (§ 2945)
Škoda na vnesené věci (§§ 2946 a násl.)
Škoda způsobená informací nebo radou (§ 2950)
83
Škoda způsobená tím, kdo nemůže
posoudit následky svého jednání (§§ 2920
– 2922)

Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti
Člověk stižený duševní poruchou

Musí být přítomna rozumová a volní složka:

 Způsobilost posoudit následky svého jednání
 Způsobilost ovládnout své jednání

„Šetrnost vůči škůdci“ – vazba na
spoluzavinění poškozeného

Zohlednění majetkových poměrů škůdce (§
2920 odst. 2)
84

Odpovědnost toho, kdo zanedbal náležitý
dohled
 § 2921
 Samostatně, nebo společně a nerozdílně s
osobou, na kterou dohlíží
Škoda způsobená osobou s
nebezpečnými vlastnostmi (§
2923)
§ 2923
Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi
Kdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností tak, že jí
bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou
činnost, ať již v domácnosti, provozovně či na jiném podobném
místě, nahradí společně a nerozdílně s ní škodu způsobenou v
takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému
nebezpečnou povahou takové osoby.
§ 1314 OZO: Kdo přijme služebnou osobu bez vysvědčení,
nebo vědomě podrží ve službách, nebo přechovává osobu
nebezpečnou jejími vlastnostmi těla nebo mysli, ručí domácímu
a domácím lidem za náhradu škody, způsobené nebezpečnými
vlastnostmi oněch osob.
86
Škoda z provozní činnosti (§
2924)
§ 2924
Škoda z provozní činnosti
Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k
výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu,
ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při
ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se
zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou
lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
87
Provozní činnost

Provozní činností podle § 420a OZ je
taková činnost související s předmětem
činnosti (zpravidla podnikatelské,
obchodní), kterou fyzická nebo právnická
osoba provozně vyvíjí. Předmět této
činnosti je vymezen ve zřizovací listině, v
oprávnění k podnikatelské činnosti nebo v
živnostenském oprávnění (25 Cdo
890/2000).
Rozhodující je však fakticita (Škárová,
str. 1077)
 Činnost podnikatelská, průmyslová,
technologická atd. (Škárová, str. 1077)
 Prasknutí reklamního balónku (25 Cdo
1695/98)

Škoda způsobená
provozem zvláště nebezpečným
(§ 2925)
(1) Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné,
nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je
zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku
závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí,
prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo
vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby;
ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu.
(2) Je-li z okolností zřejmé, že provoz významně zvýšil nebezpečí
vzniku škody, ačkoli lze důvodně poukázat i na jiné možné příčiny, soud
zaváže provozovatele k náhradě škody v rozsahu, který odpovídá
pravděpodobnosti způsobení škody provozem.
- Proporcionální kauzalita
(3) Má se za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se
provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo
podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní nakládá.
90
Škoda na nemovité věci (§ 2926)
§ 2926
Škoda na nemovité věci
Kdo, byť oprávněně provádí nebo
zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda
na nemovité věci, nebo jimiž se držba
nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží,
nahradí škodu z toho vzniklou.
91
Odpovědnost za dopravní prostředky
Provozování dopravy - § 2927 věta první
 Provoz konkrétních dopravních prostředků
(nikoli dopravy) - § 2927 věta druhá





Srov. motorové X i bezmotorové (OZ 1964)
NOZ: pohon lidskou silou
Důvod: zvýšení nebezpečí
Pb.: pracovní stroje (bagr, kombajn…)
○ jen, je-li vlastní silou přemísťován z jednoho místa
na druhé

Předpokladem není protiprávnost!
Zvláštní problémy
Odpovědnost provozovatele a řidiče
 Zvláštní povaha provozu: objektivně
zvýšené nebezpečí

 Pb.: vozidlo sice stojí, avšak v chodu je jeho
motor; provozem je i příprava k jízdě a
bezprostřední úkony po skončení jízdy,
jakož i úkony potřebné k údržbě vozidla (R
9/1972, srov. též R 39/1975)
Provozovatel: ten, kdo má právní a
faktickou možnost dispozice s dopravním
prostředkem, kdo užívá organizovaně
tohoto dopravního prostředku (R 55/1971,
V.)
 V pochybnostech: vlastník - § 2930
 Příklady:






Půjčení: provozovatel je půjčitel
Nájem: provozovatelem je pronajímatel
Leasing: leasingový nájemce
SJM: zpravidla oba manželé
Dopravní prostředek v opravě: § 2928
Liberace

Obecně (§ 2927 odst. 2):
 Škoda způsobena okolnostmi, které nemají
původ v provozu
 Škoda byla objektivně neodvratitelná

Zneužití dopravního prostředku (§ 2929)
Škoda způsobená zvířetem (§§
2933 a násl.)
§ 2933
Způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo
pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil,
anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo
která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou
zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.
§ 2934
Slouží-li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k
jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro
osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k
náhradě, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou
pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti.
Za týchž podmínek se povinnosti k náhradě zprostí i ten, komu vlastník
zvíře svěřil.
§ 2935
(1) Odňala-li třetí osoba svémocně zvíře vlastníku nebo
osobě, které vlastník zvíře svěřil, nahradí třetí osoba škodu způsobenou
zvířetem sama, prokáže-li vlastník nebo osoba, které vlastník zvíře
svěřil, že odnětí nemohli rozumně zabránit; jinak společně a nerozdílně s
nimi.
(2) Kdo zvíře svémocně odňal, nemůže se zprostit povinnosti k
náhradě.
96
Škoda způsobená věcí
§ 2936
Kdo je povinen někomu něco plnit a
použije při tom vadnou věc, nahradí škodu
způsobenou vadou věci. To platí i v případě
poskytnutí zdravotnických, sociálních,
veterinárních a jiných biologických služeb.

Odpovědnost za neselhání přístroje,
bezvadnost látky …
 I např. nesterilita stříkačky

Změna posun v přístupu zákonodárce
97
Škoda způsobená věcí
§ 2937
(1) Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten,
kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak
určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý
dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.
(2) Způsobila-li škodu věc pádem nebo vyhozením z
místnosti nebo podobného místa, nahradí škodu společně a
nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce 1,
i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li ji určit, vlastník
nemovité věci.
- actio de deiectis vel efusis – žaloba o vylitém nebo
vyhozeném
98
Zřícení budovy nebo odloučení
její části (§ 2938)
§ 2938
(1) Při zřícení budovy nebo odloučení její části v
důsledku vady budovy nebo nedostatečného
udržování budovy nahradí její vlastník škodu z
toho vzniklou.
(2) Společně a nerozdílně s ním hradí škodu
předešlý vlastník, má-li škoda příčinu v
nedostatku vzniklém za trvání jeho vlastnického
práva, na nějž nástupce neupozornil, a došlo-li ke
škodě do roka od zániku jeho vlastnického práva.
To neplatí, pokud se jedná o takový nedostatek, o
kterém nástupce musel vědět.
99
Škoda způsobená vadou výrobku
(§§ 2939 an.)


Směrnice Rady 85/374/EHS, o sbližování právních předpisů
členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky
Objektivní odpovědnost za škodu způsobenou vadou
výrobku
 Účel: ochrana spotřebitele (srov. § 2943)
 Limitace takto nahrazené škody: € 500 (§ 2939 odst. 3)
 Nad rámec směrnice i na „prvotní zemědělské produkty“; čl. 15 I
směrnice

Škoda
 Vyloučení škody, na něž se tato ustanovení aplikují
○ Škoda spočívá v něčem jiném, než poškození tohoto výrobku (zde:
odpovědnost za vady)
○ Poškozena je věc, která se převážně používá k podnikatelským
účelům.
 Pb.: nemajetková újma způsobená úmrtím nebo úrazem [čl. 9 písm.
a) směrnice] – srov. § 2956.
100
Zvláštní definice vady výrobku - § 2941
 Povinné subjekty:

 Výrobce + ten, kdo prodává pod svou
značkou: § 2939 odst.1
 Dovozce: § 2939 odst. 2 (solidárně s
výrobcem)
 Dodavatel: § 2940 (subsidiárně)
Škoda způsobená vadou výrobku


Liberace:
 Škodu zavinil poškozený nebo ten, zda jehož čin poškozený
odpovídá (§ 2942 odst. 1)
 Neuvedení na trh
 Prokáže, že vada neexistovala v době uvedení na trh
 Výrobek nebyl určen k podnikatelskému využití
 Vada výrobku je důsledkem plnění závazné povinnosti
 Objektivně nebylo možné vadu zjistit (optimální pozorovatel)
○ Uvedení na trh nebylo v adekvátní příčinné souvislosti se
způsobením škody
Zvláštní pravidla pro součást výrobku (§ 2942 III)
102
Škoda způsobená vadou výrobku
Jde o kogentní ustanovení – dle jejich
smyslu však relativně kogentní; § 2942
odst. 4
 Práva na náhradu škody se nelze vzdát
předem (to je však jen projev
kogentnosti); § 2942 odst. 5

103
Škoda na převzaté věci
§ 2944
Škoda na převzaté věci
Každý, kdo od jiného převzal věc, která má být
předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo
zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.

Liberace: „ledaže by ke škodě došlo i jinak“ – tj. i v případě,
kdy by k převzetí věci nedošlo
 Vnitřní povaha věci
 Následek vnějších příčin (živelná pohroma)

Aplikace: všude tam, kde ustanovení o závazcích nemají
zvláštní úpravu
104
Škoda na odložené věci (§ 2945)
(1) Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno
odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na
místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel
poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě
vlastníku věci. Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží
nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v
nich umístěné a o jejich příslušenství.
(2) Neuplatní-li se právo na náhradu škody u provozovatele bez
zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud provozovatel namítne, že
právo nebylo uplatněno včas. Nejpozději lze právo na náhradu škody
uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel
dozvědět.
(3) Byla-li škoda způsobena na věci odložené v dopravním
prostředku hromadné dopravy, nahradí se jen podle ustanovení o
náhradě škody způsobené provozem dopravního prostředku.
X smlouva o úschově (§§ 2402 – 2414)
105
Odložení na místech k tomu určených
 Odložení na místě, kam se obvykle
odkládají
 Pb.: vylučují se tato místa?

 NS: určené místo je prioritní

Dříve: omezení
 Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., § 1: „Za klenoty,
peníze a jiné cennosti se odpovídá jen do výše
5000 Kč.“
 NOZ: bez omezení
Škoda na vnesené věci
§ 2946
(1) Kdo provozuje pravidelně ubytovací služby, nahradí škodu na
věci, kterou ubytovaný vnesl do prostor vyhrazených k ubytování
nebo k uložení věcí, popřípadě na věci, která tam byla pro
ubytovaného vnesena. To platí i tehdy, byla-li věc za tím účelem
ubytovatelem převzata.
(2) Prokáže-li ubytovatel, že by ke škodě došlo i jinak, nebo že
škodu způsobil ubytovaný nebo osoba, která ubytovaného z jeho
vůle provází, povinnosti k náhradě škody se zprostí. K ujednáním
o jiných důvodech zproštění se nepřihlíží.
§ 2947
Povinnost nahradit škodu se nevztahuje na vozidla, na věci
ponechané ve vozidle, ani na živá zvířata, ledaže je ubytovatel
převzal do úschovy.
107
§ 2948 (Limitace)
(1) Škoda se hradí do výše odpovídající stonásobku ceny
ubytování za jeden den.
(2) Byla-li věc převzata do úschovy, odmítl-li ubytovatel
úschovu věci v rozporu se zákonem nebo byla-li škoda
způsobena ubytovatelem nebo tím, kdo v provozu pracuje,
hradí se škoda bez omezení.
§ 2949
(1) Neuplatní-li se právo na náhradu škody u ubytovatele bez
zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud ubytovatel
namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Nejpozději lze právo
na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se
poškozený o škodě musel dozvědět.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, převzal-li ubytovatel
věc do úschovy, odmítl-li ubytovatel úschovu věci v rozporu se
zákonem nebo způsobil-li škodu ubytovatel nebo ten, kdo v
provozu pracuje.
108
Škoda způsobená informací nebo
radou
§ 2950
Škoda způsobená informací nebo radou
Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu
nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak
vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobíli ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo
škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti
svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen
škoda, kterou někdo informací nebo radou
způsobil vědomě.
109
Újma za narušení dovolené
Institut újmy za narušení dovolené
CK nedostojí svým slibům
Transpozice směrnice EU
Nemajetková újma sui generis
Zpravidla zájezd zcela zmařen nebo
podstatně zkrácen (uvíznutí na letišti,
nevyhovující hotel)
 Nikoliv banality (hodinové zpoždění odletu
apod.)
 Stejně tak neplatí v případě nenadálých
událostí (požár v Řecku apod.)





Poznámky
Způsob a rozsah náhrady
§§ 2951 a násl.

Restitutio in integrum (§ 2951 odst. 1)
In reluto: ovšem vždy na žádost poškozeného

Náhrada nemajetkové újmy (§ 2951 odst. 2)

 Nezají-li zadostiučinění jiný způsob skutečné a
dostatečně účinné odčinění způsobené újmy
 in reluto

Skutečná škoda a ušlý zisk (§ 2952)
 Skutečná škoda spočívá ve vzniku dluhu: právo na
zproštění dluhu, případně poskytnutí náhrady.
112
Náhrada při újmě na přirozených
právech člověka (§§ 2956 a násl.)
Pododdíl 2
Náhrada při újmě na přirozených právech člověka
Obecná ustanovení
§ 2956
Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu
chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou
újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
§ 2957
Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly
odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy,
zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti
poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou
známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví,
zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se
rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví,
pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.
113
Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení
§ 2958
Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného
peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další
nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší
budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení
společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se
podle zásad slušnosti.
§ 2959
Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní
škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké
peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši
náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
114
Náhrada při poškození věci (§
2969)
Pododdíl 3
Zvláštní ustanovení
§ 2969
Náhrada při poškození věci
(1) Při určení výše škody na věci se vychází z její
obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený
musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně
vynaložit.
(2) Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo
škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.
115
Použitelná literatura








VLASÁK, M. Opustí občanský zákoník princip pekuníární
kondemnace? Právní rozhledy, 2008/2, s. 20n.
MELZER, F. Corpus delicti aneb obrana úpravy deliktního práva v
návrhu občanského zákoníku, Bulletin advokacie, 2011/3, s.24n.
MELZER, F. Přednášky závazky z deliktů dle NOZ, PF UPOL.
BEZOUŠKA, P. Příčinná souvislost jako nechtěné dítě normativního
textu? Rezistencia vnútroštátného práva a právně transplantáty.
Sborník z konference. s. 85n.
SVEJKOVSKÝ, J. Náhrada škody. Bulletin advokacie, 2011/5, s.34n.
KOZIOL, H. Problémy příčinnosti. Vývoj práva deliktní odpovědnosti za
škodu v České republice, Rakousku a Evropě. Sborník z konference.
s. 107n.
PELIKÁNOVÁ, I. Odpovědnost za škodu. Trendy a otázky. Malý náhled
do osnovy nového občanského zákoníku, Bulletin advokacie, 2011/3,
s.15n.
HULMÁK, M. Ztráta radosti z dovolené, Právní rozhledy, 2009/2, s.
52n.